Je obsah google.cz nelegální?

Stojaté vody slovenského Internetu rozčeřila začátkem června lokální kauza s mezinárodním pozadím. Jednalo se o spor americké společnosti Google se slovenským občanem Radoslavem Volným, majitelem domény google.sk. Tato doména budila na Slovensku velké vášně, protože v auditu návštěvnosti Naj.sk byla s 1.691.838 u­nikátními návštěvníky měsíčně sedmým nejnavštěvovanějším slovenským serverem, ačkoli jejího majitele to nestálo žádné úsilí, nepočítáme-li vytvoření vlastní titulní stránky (nápadně připomínající titulní stránku domény google.com). Pokud jste do webového formuláře zadali dotaz, byli jste automaticky přesměrování na vyhledávač Google.

Až potud nelze patrně proti aktivitám Radoslava Volného nic namítat. Ba naopak. Google by mohl být rád, že mu Radoslav Volný na vlastní náklady provozuje doménu a slovenské rozhraní (třebaže má Google vlastní), což Googlu přivádí další a další návštěvníky, kteří se v doméně google.sk ocitli buď omylem, nebo nevědomostí – každopádně lepší, než aby dostali „chybovou hlášku“. Problémem byl však reklamní proužek. Radoslav Volný měl na titulní stránce umístěn reklamní banner (jednu dobu údajně doména dokonce směřovala na portál Zoznam.sk, jehož je/byl Radoslav Volný zaměstnancem.). Ten provozovatelům serverů patrně vadil podstatně více než existence samotné domény, protože oni museli na své inzertní atraktivitě tvrdě pracovat.

Na základě upozornění se do věci vložil sám Google, který na Radoslava Volného podal žalobu. Můžeme se pouze dohadovat, co bylo jejím předmětem – Google ani Radoslav Volný nejsou v tomto ohledu právě sdílní. Zdržení se dosavadního konání? Vydání bezdůvodného obohacení? Obvinění z nekalé soutěže? Ať už to bylo jakkoli, mezi oběma stranami údajně došlo k mimosoudní dohodě a žaloba na Radoslava Volného by měla být stažena. Obsah této mimosoudní dohody rovněž není znám. Každopádně doména google.sk nejdříve chvíli směřovala na doménu google.com, pak obsahovala titulní stránku vlastní výroby bez reklamního proužku a nyní obsahuje stránku prázdnou. (Více o sporu v článku na slovenském serveru Disk.sk.)

Vzhledem k těmto faktům se samozřejmě nabízí možnost prozkoumat obsah domény google.cz. Je zde umístěna „vyhledávací centrála“ GlobalSearch, která umožňuje vyhledávat v několika vyhledávačích současně. Z českého Internetu jsou zde zastoupeny například všechny významné portály (Atlas, Centrum, Seznam.) a taktéž možnost vyhledávat v obchodním rejstříku či rejstříku známek. Ze světového Internetu můžete hledat třeba v Altavistě, Googlu nebo Yahoo! Vyjma toho se odsud lze „centrálně“ přihlašovat na většinu podstatných freemailů, vyhledávat soubory formátu MP3 či pátrat v jízdních řádech a mapách. Je to zkrátka jednotné rozhraní k různým službám.

Dalšími zajímavými prvky titulní stránky jsou reklamní bannery, kterých je v doméně google.cz opravdu požehnaně (dalo by se dokonce říci, že Radoslav Volný byl v porovnání s google.cz spíše minimalista). Jsou tam umístěny dva standardní reklamní proužky a vyjma toho rovněž šest reklamních butonů. Bez zajímavosti není ani boxík obsahující logo Google, odkaz na Google a hlavně vyhledávací formulář Google. Autor je sem umístil patrně z obavy před případným právním sporem – ovšem když se podíváte na celou situaci kolem a kolem, není nepodobná té, jaká byla na slovenském Internetu, snad s výjimkou toho, že autor neparazituje přímo na obsahu Googlu.

Podle Jána Matejky z Ústavu státu a práva Akademie věd ČR vždy záleží na tom, zda je provozovatelem takového počinu fyzická osoba nebo podnikatel. U fyzické osoby, která se neúčastní jednání v hospodářské soutěži, je zákon benevolentní, u podnikatele by se mohlo jednat o nekalou soutěž, protože počínání je způsobilé poškozovat soutěžitele na relevantním trhu. Je nesporné, že se jedná o chování v rozporu s dobrými mravy, což je velmi podstatná část generální klausule nekalé soutěže. Právě pod tuto část spadají například pojmy jako neoprávněná výhoda nebo parazitování na pověsti. Jinak vyhledávací formulář umístěný v patičce titulní stránky prakticky vylučuje, aby se jednalo o klamání a poškozování spotřebitele.