Názory k článku
Je třeba psychologický výzkum uživatelů Internetu?

Zajimavy clanek, ktery ma v podstate ve vsem pravdu, akorat jsem nejak nenasel pointu nebo nejaky prakticky zaver :( Jasne, analyzy spotrebniho chovani jsou super, jenomze cesky internet se zatim ani nedostal k jednotnemu mereni zakladnich medialnich dat.

"Podobných případů se dá uvést více. Je snazší rozdat dotazníky a čekat na výsledky. Pokud se jimi ale budete řídit, můžete někdy prodělat i vlastní košili. Pochopit, co skutečně zákazník chce, je velmi těžké a náročné. Přináší to však výsledky."

Hezke. Neberte to osobne, ale nezivite se nahodou consultingem? :))))

Náhodou se konzultacemi také živím. Osobně to vůbec neberu. :-)

K těm podobným případům: jako další jsou uváděny průzkumy televizních diváků: podle dotazníků si všichni přejí více dokumentů a odsuzují násilí a sex na obrazovce. Ve skutečnosti však přitahuje právě násilí a sex, narozdíl od dokumentů.

Jiný příklad: v dotaznících jsou lidé ochotni vyjmenovat stopadesát vlastností, podle kterých vybírají auto. Ve skutečnosti však vybírají hlavně podle toho, jak se jim líbí.

Ad závěr: dotazníky a podobná šetření jsou sice užitečné, ale často chce zakazník něco úplně jiného, než vám řekl. Je třeba jít na hloubější úroveň výzkumu.

No nevim, nevim, kdyz budete delat psychologicky vyzkum pomoci interview a zeptate se napr. tech divaku, co by na obrazovce chteli videt a co odsuzuji, dosahnete s nejvetsi pravdepodobnosti uplne stejnych vysledku, jako kdyz se jich zeptate pomoci dotazniku - tj. budou rikat, ze chteji dokumenty a odsuzovat sex a nasili na obrazovce. Na to, abyste zjistil skutecne motivace a zdroje, ze kterych vychazi jednani, potrebujete spise projektivni techniky. Ale otazky projektivniho charakteru muzete koneckoncu pouzit i v dotazniku sociologickeho vyzkumu. Naopak statisticke techniky a presna cisla nejsou zdaleka jen domenou sociologu (co je treba takovy inteligencni kvocient? Ten byva nejcasteji definovan vyjadrenim toho, v jakem miste distribuce rozlozeni bodovych skoru daneho testu se mereny jedinec nachazi...za konstrukci validniho IQ testu se skryva plno statistiky a metodologie, ktera by podle Vas patrila sociologum...) Neni to zdaleka tak jednoduche, jak to nastinujete (i kdyz chapu, ze prostor je omezeny...).

Interview i dotazník jsou psychologické i sociologické metody. :-)

Ano, i sociologické používají projektivní metody, protože zjistili, že je to účinné. Jak píší jinde, psychologie a sociologie se občas překrývají. Jungův asociační experiment nebo výzkumy v oblasti kognice jsou však již doménou psychologie, ne? (I když si dokáži představit, jak se z nich udělá sociologická analýza.)

Netvrdím, že sociologie pracuje jen s číšli a psychologie vůbec. Vždyť většina sociologické ground theories jsou pěkně kvalitativní (nebo aspoň vývody z nich - á la Durkheim). Naopak můj první psychologický výzkum byl na škole málem odmítnut, protože jsem pracoval jenom s primitivní statistikou. Psychologie potřebuje občas na podporu svých tvrzení i důkladnou statistiku (chi-kvadráty, lambda kalkuly...).

Uvedený příklad měl jen demonstrovat, proč manažeři občas tak rádi operují čísly.

Když už jsme u toho IQ: psychologům se dodnes nepodařilo zjistit, co to je nebo co by to mělo představovat. Proto se od tohoto konstruktu opouští. Osobně mám nejraději Bohnerovu definici, která říká, že IQ je to, co se měří IQ testy. :-) (Původní znění je ještě pregnantnější a pikantnější, bohužel nemám onu knížku momentálně k dispozici).

No vidite, jak jsme to pekne promichali :-), o to mi slo, problematizovat pouzivani jednoduchych deleni a definic.

K Jungovu asociacnimu experimentu - jeden ze zakladnich problemu psychologie je to, zda-li se ma zabyvat tim, co maji lidi spolecne, nebo tim, co v cem se odlisuji a co je u kazdeho cloveka specificke (a jak uz to tak byva, ruzne discipliny psychologie se dle sve specializace v rozdilne mire zabyvaji obojim). Pokud se chce zabyvat tim spolecnym, pouziva imho ty same metody, jako sociologove pri reprezentativnich setrenich, a resi podobne problemy s vyberem, merenim, operacionalizaci, atd. V pripade Jungova asociacniho experimentu bychom mohli uvazovat o tom, jak zjistit miru vyskytu urcitych typickych odpovedi na klicova slova v asociacnim experimentu v cele populaci, zda-li existuji rozdily mezi urcitymi demograficky ci socioekonomicky urcenymi kategoriemi, jak je to ovlivneno kulturnim kontextem (v jine zemi, nebo treba ve stejnem zemi, ale jinem narode...). Takove veci by sice psycholog mel (nebo mohl) umet postihnout, ale patri to spise do ranku sociologie (a kdyz pujdeme do dusledku i jinych oboru, treba lingvistiky...). A pritom vysledky takoveho zjisteni jsou pro praxi psychologie vrcholne dulezite. A tak muzeme meditovat dale (doufam, ze to me nikdo chtit nebude :-)) ).

Ohledne te teoreticke sociologie bych se primlouval za to, aby se v tomto kontextu nepouzivalo dichotomie "kvalitativni-kvantitativni", jelikoz je to dosti zavadejici (tahle slova se hodi mnohem vice k metodam vyzkumu, tedy empiricke sociologii).

Ohledne tech manazerskych operaci s cisly samozrejme souhlasim.

No a to, ze koncept IQ je dosti monstroznim konstruktem (nemluvim ted o vsech koncepcich inteligence, ale pouze inteligencnim kvocientu, aby bylo jasno), je urcite pravda. Ale je to dobry priklad statisticke prace v psychologii :-)).

Nefungují odkazy na grafy...

To nejsou grafy, ale videozáznamy průzkumu. new_graph znamená new graphics, ne new graph. :-)

Podle kontroly to ale nyní funguje.

Asi je to tak trochu hra se slovicky, ale i mezi sociology se najdou vyzkumnici, kteri kladou duraz na jine techniky nez statisticke analyzy. Mohu Vas ujistit, ze podobnych vyzkumu se uskutecnila i v CR cela rada, at uz formou hloubkovych rozhovoru, online/klasickymi focus groups atd.. Mozna ponekud mensi mira medializace (i kdyz v odbornem tisku tu a tam nejaky clanek nalezneme) spociva prave v tom co naznacujete (charakteristika vystupu je hodne citliva a zadavatel je rad drzi pod poklickou).

Nikde netvrdím, že neexistují kvalitativní sociologické výzkumy. Vždyť je to naprosto běžná sociologická technika.

Rozdíl mezi sociologickými a psychologickými výzkumy je především v tom, jak se dívají na realitu: sociologický zajímá (především) společnost, psychologický (především) jednotlivec. Z toho pak vychází i úhel pohledu.

jenom bych si dovolil autora upozornit, ze dost svevolne pouziva pojem "sociologicky" vyzkum. uz na to upozornil ondrej veis. prinejmensim by bylo dobre nesmesovat kvantitativni a kvalitativni vyzkumy (mimochodem i psychologie zkouma v obou techto rovinach).

kvalitativnich vyzkumu s vyuzitim sociologickych i psychologickych metod probiha v CR dost, vzhledem k tomu, ze jsou obvykle provadeny pro konkretni klienty, jejich vysledky se zpravidla nepublikuji verejne.

nemyslim, ze je dobre pojmy podcenovat, jinak se muzeme snadno ocitnou v pasti sdeleni, ktere laiky zmate a profesionaly rozesmeje.

Jak jsem již odpověděl v předchozím příspěvku, sociologický výzkum sleduje (především) společnost, psychologický (především) jednotlivce. Kvantitativní i kvalitativní výzkumy provádí sociologie i psychologie.

(I když jak říká sociolog Keller: "Společnost nikdy nic nechce. Něco chtějí jen konkrétní jedinci." :-)).

Neporozumění možná vzniklo z toho, že si musíme uvědomit, že sociologie a sociální psychologie se nejen dotýkají, ale v lecčems i překrývají. Důraz spočívá na úhlu pohledu. Důležité jsou oba pohledy. (Když jdete kupovat auto do bazaru, prohlédnete si jej jak seshora ("sociologicky"), tak zespodu ("psychologicky"). Pokud si auto prohlédnete jen jedním stylem, můžete koupit pěkného "šmejda").

Věřím, že neporozumění nevzniklo díky tradiční nevraživosti, která mezi psychology a sociology vládne. :-) Hlásíce se k první skupiny, uvedu argumentaci psychologů (v dobrém): "Sociologie je taková pochybná věda (občas se volí tvrdší výrazy - pozn. aut.), protože sleduje společnost. Jenže společnost se skládá z jednotlivců a ty zkoumáme my. Nemůžete poznat celek, když neznáte části."

Sociolog zase namítne něco o tom, že auto je něco více než poskládaná hromada náhradní dílů... a tak bude pokračovat debata, která je snad věčná a jistě ji nevyřešíme na stránkách Lupy. :-)

Závěrem bych prostě znovu zdůraznil, že oba výzkumy jsou důležité a potřebné a ani na jeden by se nemělo zapomínat.

Ve vetsine s Vami musim souhlasit. Ale jde prave o to, jak jsou vyzkumy provadeny. Napriklad pokud chcete zjistit jestli divaky zaujme vice detektivka nebo dokument nebudete se jiste ptat na to, jestli maji redeji nasili...

K zjisteni takoveho "chovani" se pouzivat neprime otazky, ktere aniz by si to respondent uvedomil tak nam odpovi presne tak jak uvazuje.

W R O O M

lupa neni to prave forum pro diskusi o tom, co je veda, co je sociologie a co psychologie. chtel bych ale varovat pred tvrzenimi typu "sociologie je pochybna veda", a vydavani takovych tvrzeni za argumentaci.

dovolil bych si tvrdit, ze vase analogie jsou chybne, a zakladni pristup, ktery tu prezentujete, totiz ze psychologie zkouma jednotlivce a sociologie spolecnost, pricemz spolecnost je v podstate jen skupina jednotlivcu, ukazuje bud na znacne mezery ve znalostech, nebo na neunosne zjednoduseni.

myslim, ze by bylo dobre vyvarovat se psychologickeho (ci sociologickeho) fundamentalismu. doporucoval bych zustat u sdeleni, ze pro porozumeni problemu, kterym je v tomto pripade chovani uzivatelu internetu, skutecne nestaci pouzivat kvantifikujici vyzkume techniky, ktere maji oporu zejmena v kvantitativni sociologicke metodologii a ve statistice. takovym tvrzenim si neuskodite a kazdy s nim bude souhlasit :-]

nekdo posleze doda, ze takto se ani neomezujeme, protoze pouzivani jinych metod je i v CR bezne.

dale bych to na vasem miste nerozvadel, protoze retorika postacujici pro lupu a vetsinu jejich ctenaru na polemiku o smyslu psychologie ani sociologie nestaci.

Souhlasim s predchozimi nazory v tom, ze autor ponekud smesuje sociologicky=kvantitativni a psychologicky=kvalitativni. Z toho pak plyne mirna zmatenost clanku co se tyce terminologie. Autor chtel patrne poukazat na absenci kvalitativnich psychologickych vyzkumu Inetu, s cimz musim souhlasit. Osobne se vsak domnivam, ze stejne tak je prostor pro rozvoj psychologickych kvantitativnivh vyzkumu, stejne jako sociologickych kvalitativnivh...

Sociologii prilis nerozumim a v psychologii jsem laik, ktery z ni zna to, co potrebuje, aby mohl komunikovat s ostatnimi lidmi. Proto jsem mozna neco chybne pochopil. Nicmene, mam dojem, ze jste se v clanku zminoval, ze informace ziskane s tim, ze zkoumany subjekt vi, ze je subjektem zkoumani prinasi vysledky, jejichz pouzitelnost je ponekud nejasna. A pritom, prehlednost WWW zkoumate zjistovanim smeru pohledu, pomoci kamery, za situace, kdy, jak predpokladam, dotycny velice dobre vi, ze se ucastni vyzkumu. Nepochybuji, ze kazdy zjisteny udaj prinasi nejake informace, takze uplne "na houby" to jiste neni - ale nema tato metoda presne ty vady, o kterych jste mluvil v souvislosti s jinymi vyzkumy ?

A kdyz uz jsme u tech vyzkumu - at maji smysl nebo ne - univerzite v Tubingenu jsem slibil, ze pro jeji lingvisticky vyzkum v oblasti slovanskych jazyku zkusim sehnat respondenty. Dovolim si tedy zneuzit tohoto prostoru k vseobecne prosbe. Pokud byste byli tak ochotni a laskavi jim pomoci, ucastnete se, prosim, Hodnocení přirozenosti vyjadřování a Hodnocení přiměřenosti výpovědí. Nezabere to zas az tak mnoho casu. Dekuji za ne(j).