Je v nových pravidlech CZ.NIC trhlina?

Jedním z hlavním důvodů změny pravidel byla skutečnost, že si některé osoby neustále registrovaly domény bez uhrazení registračních poplatků. Člověk, který projevil o takové doménové jméno zájem, neměl prakticky možnost je získat, přestože by byl registrační poplatek ochoten uhradit. Proto v nových pravidlech vznikla možnost tzv. speciálních žádostí (viz Speciální žádost o blokovanou doménu). Optimista řekne, že jejich zavedením je problém vyřešen. Pesimista nevěří a tvrdí, že u sebedokonalejšího systému je jen otázkou času, kdy se v něm určití uživatelé „naučí chodit“.

Význam pojmu doménový spekulant chápe každý jinak. V tomto článku označuje osobu, která doménová jména opakovaně registruje bez uhrazení registračního poplatku. Ten uhradí pouze v případě, že po doméně zatouží skutečný zájemce, po němž za převod doménového jména požaduje částku, která samozřejmě převyšuje standardní registrační poplatek. Pokud je doména uvolněna, stejný (či jiný) spekulant ji opět zaregistruje pomocí skriptu.

Představme si situaci s jedním fiktivním doménovým jmenem, které blokuje náš imaginární spekulant. Na doménu je podána alespoň jedna speciální žádost, za kterou zájemce zaplatí požadovanou jistinu ve výši registračního poplatku, tedy 1.680 Kč. Připomínám, že speciální žádosti, za něž nebyla záloha uhrazena, postrádají smysl. U doménového jména, které se nachází ve splatnosti registračního poplatku je při prohlížení databáze CZ.NIC uveden tento text:

„Úhrada zálohy musí být provedena tak, aby částka byla připsána na účet příjemce nejpozději 2 pracovní dny před datem ‚Zpracování speciálních žádostí‘. Přehled zpracovaných speciálních žádostí bude zveřejněn po ukončení standardního registračního procesu.“

To by prakticky znamenalo, že vážný zájemce o blokovanou doménu musí jistinu uhradit o dva dny dříve, než náš spekulant. Pokud by se tedy spekulant nějakým způsobem dozvěděl, že na doménové jméno „čeká“ speciální žádost, bude mu jasné, že tento subjekt má o doménu vážný zájem, protože jinak by přece neuhradil zálohu. Spekulant proto výjimečně doménu zaplatí v poslední den splatnosti (třeba složením hotovosti v ČSOB ve prospěch účtu CZ.NIC, aby nemusel spoléhat na to, že banka převede peníze včas) a doménové jméno připadne jemu. Našemu zájemci o doménu bude vrácena jistina za speciální žádost a spekulant se stane běžným vlastníkem doménového jména, který může po zájemci požadovat libovolnou částku. Touto situací se samozřejmě sdružení CZ.NIC dále nezabývá a ani se jí dobře nemůže zabývat. Pokud bude náš hypotetický spekulant naopak vědět, ze doménu nikdo přes speciální žádost nezaplatil, zjistí, že o ni na současném trhu není zájem a neuhradí ji. Doménové jméno tedy bude uvolněno a spekulant je následně znovu odchytí registračním skriptem (pokud jej tentokrát neporazí konkurence v podobě jiného spekulanta).

Tato hypotéza se ovšem opírá o předpoklad, že spekulant dobře ví, že někdo má o doménu opravdový zájem. Prokázání takové skutečnosti by však bylo nesmírně obtížné či spíše zcela nemožné. Zástupci CZ.NIC i provozovatele registračního systému, společnosti KPNQwest, takovou možnost rozhodně odmítají. Se svými úvahami jsem se obrátil na výkonného ředitele CZ.NIC Jiřího Dohnala. Požádal jsem ho o vyjádření k tomuto problému a současně jsem si dovolil navrhnout, že nežádoucí působení lidského faktoru by se mohlo eliminovat sjednocením data splatnosti standardní žádosti o registraci a data splatnosti zálohy na speciální žádost. Přestože primárním cílem CZ.NIC není řešení problému doménových spekulantů, vzhledem k zásadním změnám v pravidlech by tato kosmetická úprava zřejmě nikomu neublížila.

Jiří Dohnal připustil, že proces registrace se nepodařilo úplně dobře popsat a pokusil se záležitost trochu vyjasnit. Pro pochopení je nutné vědět, že ke zpracování úhrady běžné žádosti dochází vždy následující den ráno po dni, kdy na účet CZ.NIC byla připsána částka (pokud souhlasí výše i variabilní symbol). V tuto chvíli se zastaví příjem speciálních žádostí k tomuto doménovému jménu. Pokud byly nějaké již přijaty, jsou odmítnuty a jistiny k nim označeny k vrácení. Vráceny budou i případné zálohy došlé později. Protože datum úhrady je zcela v moci původního žadatele (nyní v intervalu 39 dní), nemůže CZ.NIC zájemcům o speciální žádost garantovat pevný okamžik vyhodnocení.

Data předpokládaných akcí tedy mají informovat nejen původního žadatele, jak moc musí pospíchat s úhradou, ale i umožnit eventuálnímu zájemci o speciální žádost zjistit, zda ještě vůbec stihne podat žádost a zaplatit jistinu. U upomínek jsou to data, kdy je CZ.NIC odešle, pokud nebyla dosud zaplacena řádná žádost. K datu vyhodnocení speciálních žádostí Jiří Dohnal říká: „Je to datum, kdy se naposledy zkoumá, zda byla uhrazena řádná žádost. Pokud ne, končí proces registrace řádné žádosti a bezprostředně nastupuje vyhodnocení speciálních žádostí k tomuto doménovému jménu. Takže šanci zaplatit řádnou žádost i zálohu ke speciální žádosti mají z pohledu konečného termínu obě strany stejnou. Přednost při vyhodnocení má úhrada běžné žádosti.“ Zatímco banky připisují částky pouze v pracovních dnech, ke zpracování v CZ.NIC dochází každý den. Připadne-li tedy datum vyhodnocení speciálních žádostí na neděli či pondělí, jsou k dispozici bankovní data za pátek, v ostatních případech údaje z předchozího dne.

V souladu s bodem 7 pravidel komunikace je mezi datem na druhé upomínce a datem vyhodnocení speciálních žádostí „technologický polštář“ tři dny. Podle Jiřího Dohnala se při hodnocení došlých plateb nezkoumá, zda splnily přidělený termín a ani platby došlé po termínu se nevyřazují. „Takže pokud je termín ‚vyhodnocení speciálních žádostí‘ středa, pak platbu k běžné žádosti i ke speciální žádosti může provést kdokoliv složením hotovosti v ČSOB v úterý a pokud nenastane závada ve zpracování u banky nebo na cestě k nám, budou obě platby ve středu vyhodnoceny.“

Podle slov svého ředitele si CZ.NIC uvědomuje problém spekulantů i cenu informace, zda někdo podal na doménu speciání žádost. Proto se tyto informace nezveřejňují a přístup k nim má velmi omezený počet osob. Mezi ty nepatří provozní pracovníci, ale dokonce ani ředitel sdružení. Nad každým systémem však musí bdít nějaký správce, který takovou možnost má. V tomto případě se jedná o dva zaměstnance společnosti KPNQwest a jejich přístup do této části databáze je v žurnálu. Jiří Dohnal tvrdí, že v současné době nemá žádné signály o tom, že by tyto osoby porušily svoje pracovní povinnosti a někomu sdělily „tajná“ data.

Lze tedy konstatovat, že vážný zájemce o doménové jméno i uživatel, který doménu blokuje, mají zcela stejnou šanci na úhradu registračního poplatku. Riziko prozrazení informací o speciálních žádostech sice nelze zcela vyloučit, ale je otázkou, jestli by pro spekulanta bylo jednodušší podplácet administrátora systému (a současně riskovat, že při uvolnění doménového jména prohraje souboj s jiným spekulantem) nebo doménu prostě uhradit. Proto se domnívám, že odpověď na otázku položenou v titulku článku je spíše negativní.