Hlavní navigace

Ještě jednou kauza Globopolis

Michal Krsek

Jakkoliv si myslím, že většina slov v kauze krachu internetového projektu Globopolis.com již byla řečena, pokusím se poskytnout ještě jeden, možná dosti neotřelý názor. Po vzoru našeho velkého profesora - jasného slunéčka našich dnů - odvrhněme rozdíly mezi starou a novou ekonomikou a podívejme se na případ běžnýma očima.

Výsledný obraz je zajímavý. Existuje skupina lidí, která má svůj projekt a shání pro něj financování (tj. existuje několik lidí, kteří mají projekt Globopolis a nemají peníze na jeho rozvoj). Tato skupina má za sebou jiný, menší projekt (knihkupectví The Globe) ve shodném prostředí (tj. střední Evropa).

Existuje investiční prostředí, které je příznivé vkládání peněz do daného oboru (může to být například těžba hliníku). Najdou se tedy investoři (investiční fondy), kteří uvolní peníze na rozjezd projektu s tím, že další peníze budou uvolňovat postupně – což značí, že vidí rizika, například v nevyzrálosti manažerského týmu. Projekt běží a požírá peníze investorů. Investiční situace se mění – jednak se ochlazuje celková ochota investorů a také strategický partner, který současné investory vyplatí (například mediální koncern Bertelsmann), není na obzoru. Projekt se také nejeví být v brzké době ziskovým.

Investoři proto zastavují svojí podporu a projekt končí.

Troufám si tvrdit, že podobný scénář je naprosto běžný ve staré i nové ekonomice. Souvisí s tím, jak funguje kapitalismus. Pro projekt musí člověk získat kapitál. Tento kapitál může zajistit na kapitálovém trhu (což je u nás velmi neobvyklé), nebo půjčkou (což je naopak v našem polosocialistickém bankovnictví obvyklé). Získané peníze obvykle použijete na rozvoj projektu (pomiňme situaci, kdy za peníze na export masa nakoupíte další firmy). Nicméně se vývoj projektu investorovi nelíbí a jste nuceni projekt ukončit (v poměrech ČR můžete samozřejmě s investorem vyběhnout a založit novou společnost za stejným účelem).

Z tohoto hlediska je Globopolis standardním příkladem toho, jak funguje tržní ekonomika a jako takového bychom si tohoto projektu měli vážit.

Management projektu udělal ovšem několik chyb, které vedly k jeho konci. Prvním a nejzásadnějším omylem bylo špatné zacílení projektu. Pro poskytování regionálních (mezistátních) kulturních informací je střední a východní Evropa jedním z nejhorších prostředí. Kulturní výměna mezi jednotlivými státy se odehrává v úzkém kruhu kulturních elit (které komunikují alternativními kanály) a kromě velkého množství vzájemně nepříbuzných jazyků (čeština, maďarština, němčina) existuje i velká jazyková bariéra směrem k „velkým jazykům“. Dalším důvodem je omezená kupní síla a zaměření cestovního ruchu spíše směrem na vzdálenější destinace.

Ach, máme tady cílovou skupinu západních cizinců, kteří přesně odpovídají profilu projektu. Nemají jazykovou bariéru (obvykle mluví anglicky), cítí se v cizí kultuře ztraceni a informace potřebují a disponují finančními prostředky. To je skvělé. Jenže kolik takových jedinců v regionu střední Evropy je? Stovky, tisíce? Jaký má taková komunita reklamní potenciál? Jaký má tzv. affiliate potenciál – kolik zboží taková komunita je schopná přes Internet nakoupit? Vydělte stem, provize se pohybuje v řádu procent. No a výsledek vám musí uživit projekt, do kterého investoři investovali desítky miliónů korun – což znamená, že to jednak musí uživit firmu o řádu jednotek či spíše desítek lidí a časem (v průběhu několika let) musí „splatit investici“.

FIN17_soulejova2

Je otázkou, zda se předkladatelům projektu v business plánu podařilo tyto argumenty vyvrátit nebo nalézt další zdroje příjmů. Z aktivit projektu, jak se jevily navenek, se dá spíš usoudit, že se předkladatelé soustředili na první možnost.

Jakým způsobem? Napoví masivní reklamní kampaň. Prostě se rozhodli zlomit místní obyvatelstvo reklamní kampaní. Je otázkou, nakolik znali lokální podmínky. Faktem zůstává, že jejich přesvědčení nesdílel investor…

Našli jste v článku chybu?
22. 2. 2001 10:34
MK (neregistrovaný)
.. myslim, ze ze strany zadavatele mam uz pomerne slusnou zkusenost se zadavnim reklamnich kampani - pravda, nikoliv v desetimilionovych rozpoctech :-)

Reklama neni primarne od toho, aby byla hezka, ale aby byla ucinna :-)))

21. 2. 2001 23:52
Marta Levay (neregistrovaný)
Vazeny pane, Na kritiku neodpovidate, jen dale kritizujete a provokujete. Nadale nechapete, ze jde mi o vas styl. A ten styl (a mentalitu) predavate vasim ctenarum, dokonce stojite v cele organizace s min. 150 lidi, coz prinasi obrovskou zodpovednost, vase myslenky prece maji vliv na ceske lidi! Chapete to? To je jako v politice... Volba nejlepsi reklamni kampane, coz jsem vam prikladem poslala byla provedena lidmi (nejenom odborniky), kteri reklamy vnimali a sledovali. A kdyz oni o reklame…