Hlavní navigace

Jiří Hlavenka: Třetí mobilní revoluce začala, všimneme si jí ale až časem

 Autor: Google
Jiří Hlavenka 1. 7. 2014

Chytré hodinky, které se pomalu dostávají na trh, nevznikají proto, aby lidé viděli hezky na displeji, která bije.

Když napíšu třetí, tak vás jistě napadne, co byly ty první dvě? Nebudu napínat. 

První – to byl zkrátka mobil. Telefon, který nemá dráty, můžete jít do lesa a pořád telefonujete.

Druhá – to byl chytrý mobil. Telefon, který vypadá jako malý počítač a který taky malým počítačem je. Telefon, na kterém můžete hrát hry, prohlížet web, pracovat s e-mailem.

A ta třetí? Budu napínat.

Chytrý barák – ale jak na to?

Před více než deseti lety přišel (mimo jiné) Microsoft s ideou chytré domácnosti: všude bude nějaká elektronika, všechno bude propojené a říditelné na dálku, což znamená z počítače, na kterém jsou, hádejte třikrát – Windows. 

Celé se to ale nějak neujalo, sem tam přežívají pozůstatky v podobě integrovaných audio-video systémů. Chytrou domácnost, kde se žaluzie shrnují a vyhrnují na tlačítko, kde termostaty nastavují teplotu podle předem zadaných křivek v každé místnosti zvlášť, který v noci rozsvěcuje tlumená světla směrem k toaletě (a tak dále…), najdete u pár nadšenců, kteří jsou ochotni investovat nemalé peníze za rozsáhlé, komplexní systémy. Dobrý příklad takového řešení je například na www.insighthome.eu – podívejte se. Umí to ďábelské věci, ale upřímně, tohle nebude pro každého a nejde jen o to, že cena je obvykle taky docela ďábelská. 

Chce to totiž nějak… elegantně zjednodušit.

Co nás naučila druhá mobilní revoluce?

Jednu věc, jedno slovo: jednoduchost. Ovládání dotykových mobilů je jednoduché. Mobilní aplikace jsou jednoduché, minimalistické, často jednoúčelové. Na uživatele se jde po kouskách: namísto velkého, integrovaného systému, který umí tisíc věcí, se mu předloží jedna aplikace s třemi tlačítky, potom druhá aplikace se dvěma funkcemi. Učení je tak jednoduché, že vlastně není – jak se vám věc dostane do ruky, začnete ji intuitivně používat. A co je jednoduché, je obvykle taky levné. Všimněte si: „integrovaný systém“, to znělo před deseti lety hrdě. Dneska je to spíš nadávka pro něco překomplikovaného, pro chumel drátů a kopec ovládacích prvků.

Je mimochodem zajímavé, jak moc v dotykovém světě stále žije původní vize Stevea Jobse, i když už není pár let mezi námi a i když Apple už rozhodně není rozhodujícím technologickým inovátorem (abych nekřivdil: je jedním z hlavních inovátorů). I další konkurenti jeho původní vize totiž vlastně zdokonalují, rozšiřují, ale vycházejí z nich. A navíc, dnes asi nejdůležitější hráč – Google, hádáte správně – má nastavenou mysl zcela stejně jako Apple, na maximální zjednodušování. Obě firmy uvažují natolik podobně, že platí rovnice Apple – estetika = Google.

Proč neuspěly gadgety (tak, jak se čekalo)

Měla to být internetová revoluce, ale moc se nekoná: pojem Internet of things byl vymyšlen již v roce 1999, ale ani po patnácti letech ještě není moc vidět. Důvod je pořád jeden a ten samý: složitost. Lidé nechtějí mít po domácnosti dalších dvacet zařízení s tlačítky, mikrodispleji a každé s odlišným ovládáním. Náklady na zařízení a hlavně na učení, jak s tím zacházet, převyšují užitek, který z nich bude. 

A teď to všechno dáme hezky dohromady

Tak jako v chemii stačí smíchat dohromady dvě věci, samostatně netečné, aby nastal třeskutý výsledek, je tomu i v třetí mobilní revoluci. Vezmete ty příliš chytré gadgety, zjednodušíte je (žádné displeje, žádná tlačítka), tím je i velice zlevníte. A vezmete dotykový mobil, který už je vlastně tím skutečným osobním počítačem, a uděláte z něj řídící centrum. Mobil se stane řídící centrálou vaší domácnosti, diagnostikem vašeho těla a pomocníkem vašeho automobilu.

Proč masově uspěje to, co dříve moc nefungovalo? Z několika důvodů. 

Prvním je, že chytrý mobil, řídící jednotku – tedy tu nejdražší část – už každý má, či mít brzy bude. Rádi si s ní hrajeme a objevujeme, co umí. Je to snadné a zábavné, žádné učení mučení.

Druhým je, že se tu nestaví žádný systém. Je to jednotlivé dokupování periferních zařízení – každé stojí pár šupů, takže ani tady není překážka v podobě jednorázové velké útraty – k tomu zdarma mobilní appky, které ovládneme za pár minut. 

Třetí je, že si každý zvolí, co chce a jak to chce. Neexistuje „jedna nabídka ve dvou variantách, černé a bílé“. Jsou či budou stovky různých periferií se stovkami různých využití ve všech myslitelných cenových hladinách.

Čtvrtým je, že velká část využívání spočívá nikoli v ovládání, ale v pozorování a měření. Lidé se rádi dívají, je to jednodušší než pracovat. Sledují svoje tělo (nechtějí pro něj ale už mnoho udělat…), sledují své okolí, měří jej, fotí jej. Původní idea chytré domácnosti byla v ovládání; to ale předpokládá práci. Sledovat a pozorovat stojí méně námahy.

Pátým je využití sociálních a komunitních sítí a cloudu. Cloud umožní naše úspěchy, výsledky našich měření a vážení, naše zjištění, snadno sdílet s ostatními, nejlépe formou různých mapových aplikací. Sociální a komunitní sítě se postarají o šíření dobrého nápadu, bez koruny marketingových investic, rychlostí biologické epidemie.

Šestý spočívá v obrovském poli aktivit pro startupy, pro malé, rychlé, svižné firmy s dobrým nápadem a inovativním provedením. Nemusíme čekat deset let na to, až něco slavnostně vyvine Sony nebo Philips, takže to bude jednak předražené, jednak zastaralé už ve dni uvedení.

Sedmým je masovost klientely. Pokud vidíte potenciální klientelu v desítkách, maximálně stovkách tisíc uživatelů – dnešní poměrně složité, integrované domovní systémy – neslibuje to velký byznys, méně se tedy investuje, výrobky jsou drahé, protože nedosáhnete úspor z rozsahu. Ale pro levné periferie, levná obohacení chytrých mobilů je potenciál trhu v desítkách miliónů kusů.

Větší mobily? Chytré hodinky?

Označení revoluce se může zdát jako nadsazené, ale vzpomeňme si, že ani dotykové mobily se nejevily revolučně – zdálo se, že je tam změna jen v ovládání, sklo místo tlačítek, a až časem se ukázalo, že změna je daleko větší. I u naší „třetí revoluce“ jde o pozvolný, ale sílící trend, který se ukáže být jako revoluce (tedy zásadní změna) až při pohledu zpátky. Třetí revoluce už začala, všimneme si toho až časem.

A vyvolá další reakce. Už dnes je úplně jasný trend zvětšování displejů chytrých mobilů. Ty první totiž víceméně kopírovaly půdorys původních („hloupých“) mobilů, ale ukázalo se, že možnosti využití většího displeje – a touha po něm – překonávají nevýhodu, tedy to, že jej nepůjde zastrčit do kapsičky saka nebo kostýmku, že se nevejdou pohodlně do kapsy kalhot. I v onom „řízení domácnosti“ se větší displeje dobře využijí. Větší displeje – asi nedojde ke standardizaci rozměru, podobně jako u televizorů to bude spojitá řada – převládnou.

Chytré hodinky, které se pomalu dostávají na trh, nevznikají proto, aby lidé viděli hezky na displeji, která bije. (K tomu jsme měli před dvaceti lety digitálky). Chytré hodinky budou dalším řídícím a zobrazovacím prvkem našich domácností, monitorem nás samých. Řídící jednotkou zůstane mobil (nebo tablet, to je jedno), chytré hodinky budou opět periferií tohoto mobilu. Opět bude tlak na zjednodušení ovládání i monitorování.

Třetí revoluce nepovede jen k větší penetraci tzv. chytrých domácností. To by bylo málo. Povede ke vzniku úplně nových zařízení (jak je nazývat – gadgety? Periferie? Nijak, tedy každé jinak?), které dnes nemají šanci na úspěch právě proto, že jim chybí rozumná řídící jednotka či by byla moc drahá. Staré známé věci pak získají ve spolupráci s řídící jednotkou generačně novou možnost využití. Příklad: kamerka nade dveřmi dnes cosi tupě zaznamenává, zítra rozpozná tváře a na mobil vám bude posílat alerty: tohle je člen rodiny, tohle pošťák, tohohle neznám, bacha, zaostřuju, fotím a zvětšuju, uvádím do pohotovosti další čidla. 

MIF16

Sny se vždy splní, jen jinak, než jste si mysleli

Všechno už bylo vymyšleno. Chytrá domácnost a „chytré tělo“ není nic, s čím by přišel jako první na světě Steve Jobs, či nedejbože Hlavenka. Lidé nadaní jinou úrovní imaginace, spisovatelé vědeckofantastických románů to popsali už dávno, jen problematiku řešili technickými nástroji včerejška – hejblátka, páčky, táhla. Ve filmech to pak zvěčnil Karel Zeman, nebo třeba i Charles Chaplin.

Ale že by se o řízení světa kolem nás mohl postarat vynález pana Bella, či přesněji jeho pravnuk, to nenapadlo ani je. 

Našli jste v článku chybu?
Podnikatel.cz: Udělali jsme velkou chybu, napsal Čupr

Udělali jsme velkou chybu, napsal Čupr

Vitalia.cz: Když bílkoviny, tak jíme ty nekvalitní

Když bílkoviny, tak jíme ty nekvalitní

Podnikatel.cz: ČOI zamířila na e-shopy. Zaplatí 1,5 milionu

ČOI zamířila na e-shopy. Zaplatí 1,5 milionu

Lupa.cz: Blíží se konec Wi-Fi sítí bez hesla?

Blíží se konec Wi-Fi sítí bez hesla?

120na80.cz: Co je padesátkrát sladší než cukr?

Co je padesátkrát sladší než cukr?

Podnikatel.cz: „Lex Babiš“ Babišovi paradoxně pomůže

„Lex Babiš“ Babišovi paradoxně pomůže

DigiZone.cz: O2 TV doplnilo kanály HBO v HD

O2 TV doplnilo kanály HBO v HD

Vitalia.cz: 5 chyb, které děláme při skladování potravin

5 chyb, které děláme při skladování potravin

DigiZone.cz: Samsung EVO-S: novinka pro Skylink

Samsung EVO-S: novinka pro Skylink

Vitalia.cz: Muž, který miluje příliš. Ženám neimponuje

Muž, který miluje příliš. Ženám neimponuje

120na80.cz: Běžci, co jíst poslední dny před závodem?

Běžci, co jíst poslední dny před závodem?

Vitalia.cz: Tohle jsou nejlepší česká piva podle odborníků

Tohle jsou nejlepší česká piva podle odborníků

DigiZone.cz: Digi2GO: výborný základ, ale...

Digi2GO: výborný základ, ale...

Podnikatel.cz: Babišovi se nedá věřit, stěžovali si hospodští

Babišovi se nedá věřit, stěžovali si hospodští

DigiZone.cz: Parlamentní listy: kde končí PR...

Parlamentní listy: kde končí PR...

Lupa.cz: Další Češi si nechali vložit do těla čip

Další Češi si nechali vložit do těla čip

DigiZone.cz: LG OLED65E6: první pohled

LG OLED65E6: první pohled

DigiZone.cz: Pure má tři nové přijímače DAB

Pure má tři nové přijímače DAB

Měšec.cz: TEST: Vyzkoušeli jsme pražské taxikáře

TEST: Vyzkoušeli jsme pražské taxikáře

Vitalia.cz: Voda z Vltavy před a po úpravě na pitnou

Voda z Vltavy před a po úpravě na pitnou