Koukám, že umělou inteligenci již testují, jen nevím, proč ji dali jméno Nový.
Rozklíčoval tu někdo, co chtěl tento člověk/robot vlastně říct?
Inteligentní stroje budou dělat více chyb... Z toho vyplívá, že lidé dělají chyb méně, naproti tomu současné stroje dělaji více chyb, protože vyžadují zásah člověka..... - Tak já nevím, nedostali sme se do jakehosi zacyklení, chápe to někdo?
Inteligentní škatule zase sežere víc energie, že. U člověka je taky největší spotřebič mozek. Uvidíme, jak dlouho si ještě příroda udrží převahu.
Podle mě bude nevyhnutelné, aby provozovatel za mašinky platil daně, jinak to celé krachne. Něco jako máte teď - povinný podíl zaměstnávání zdravotně znevýhodněných s možností vykoupení se. Bude to povinné % hodin odmakaných bytostmi na bázi uhlíku...
V další fázi nabydou škatule vědomí a po krátkém boji se jim přiznají práva, to už znáte ne?
Stroj, který má příkon 3kW má měsíční náklady na energii 10800 a odpisy při pořizovací ceně například 1 milion jsou 16700 Kč měsíčně, což dohromady činí 27466 Kč. A tyto náklady jsou plně srovnatelné i s českou a nejen s čínskou mzdou.
Stroj by pak musel mít daleko vyšší produktivitu než člověk, kterého by měl nahradit a to povaha nahrazované činnosti nemusí umožnit. Takže i v budoucnosti se strojům vyplatí zaměstnávat lidi.
No nevim, zrovna vývoj software patří k odvětvím, kde nejsou prakticky žádné vstupní náklady (krom vlastního času) a každý ňouma, který na to má může začít programovat. Pokud je šikovný, tak do půl roku může začít vyvíjet za peníze, které by ve fabrice nedostal (netvrdim, že z něj po půl roce nebude špičkový vývojář). Jedinou blokádou je, že ne všichni ňoumové na to mají...
Stroj nestavkuje, nechodi si kazdou 1/2 hodinu na 20 minut zakourit, nepozaduje kazdy 1/4 rok zvyseni platu a nedela chyby. Pritom bez reci pracuje 24/7 a nebere si dovolene
Naklady na zmestnance jsou o rad jinde vazeny, protoze zamestnanci jen na mzde vyplatite nejmene dvojnasobek vami uvedene castky, musite mu zaplatit pracovni pomucky, musite jej platit i kdyz nepracuje, musite mu topit, svitit atd.
Pokud by naklady na stroj byly 30k/mesic, pak zcela jednoznacne bude cinnost vykonavat stroj a to zcela vsude. Protoze to vyjde mnohem levneji nez minimalni mzdou placeny clovek.
Inteligentní stroj stávkovat bude, protože bude více poruchový, protože převezme funkce, které dnes vykonávají lidé na pomezí složitosti NP těžkých problémů. A tady šance stroje i člověka jsou vyrovnané.
Kulturně a díky trendu bude podporováno nasazení inteligentních strojů a na jednodušší a mechanické práce se budou nasazovat levnější lidé. Rozhodovat o tom budou autonomní stroje. Role se prostě obrátí.
Minimální mzdou placený člověk stojí 18 000 Kč měsíčně, inteligentní stroj za 5 miliónů stojí jen na odpisech 83 000 Kč měsíčně a to nepočítám energii, kterou spotřebuje.
Za minimální mzdu u nás v průmyslu ve výrobě snad nikdo nepracuje, nebo to jsou úplně okrajové případy. Běžné je v exponovaných oblastech 20-30k v hrubém. Mzdové náklady min 27k. Na 3 směnný nepřetržitý provoz, kterého je stroj schopen, potřebujete ty lidi cca 4 (směnnost, dovolená) = 108k/měsíc. Něco stojí hiring, pracovní pomůcky a další nepřímé náklady. I stroj za 5 Mio (což je dost, za to dokážeme dodat i tři stroje, které na běžné výrobní lince nahradí operátora, a to třeba i stroje využívající machine vision) se vrátí za 4 roky, což je ještě celkem OK.
Průmyslová realita je pochopitelně řízena ekonomikou, a ta v současnosti vede jasně k tomu, že se automatizují prioritně právě ty jednodušší mechanické práce, na které stačí mechanicky poměrně jednoduchý stroj. Levnější lidi i bez jakékoliv kvalifikace momentálně neseženete - pokud to dokážete, mnoho firem vám utrhá ruce, protože kolikrát nemůžou jet ani 2. směnu, protože nedokážou sehnat lidi (za 25k+/měsíc).
Konjunktura nebude trvat věčně, stroj se z práce nedá propustit, jednou koupený, musí být celý amortizován. To je zase nevýhoda stroje, nese s sebou větší investiční riziko. Měl jsem na mysli spíše budoucí stroje. A jen jsem chtěl ukázat, že to s výhodami strojů není tak jednoznačné. Optimální je plastický mix obého. A ideální je symbióza člověka a stroje, kdy lidské vědomí získá vlastnosti, které jsou mu zatím nedostupné. Ale to zatím pár let předbíháme.
S rostoucí inteligencí strojů, jejich budoucím autonomním rozhodováním a jejich snadnějšímu specializovanému přístupu k datům, nakonec stejně stroje povedou lidi a budou si jimi zajišťovat ekonomickou plasticitu, kterou postrádají, protože nejsou organičtí a opotřebení musí řešit výměnou dílu, tedy prakticky investicí s rizikem nenávratnosti.
Nejde o to, kolik je průměrná hodinovka, ale jaké jsou energetické potřeby organismu a stroje. Porovnejte si jak dlouho může člověk fungovat na kilo rýže, a jak dlouho stroj třeba za cenu 1 kWh. Vidíte, že náklady se příliš nebudou lišit a nebo budou nižší ve prospěch člověka.
U lidí platí úměra vyšší inteligence - vyšší nepozornost a chybovost. Protože AI vychází ze stejné struktury, neuronové sítě, je pravděpodobné, že nahradí-li dnešní programy, psané a odladěné člověkem na úzce specializované činnosti, stroje s autonomním a univerzálními kognitivními funkcemi, projeví se to vyšší chybovostí. Jedna z dnešních výhod stroje odpadne, nelze být inteligentní a strojově přesný zároveň.
Možná vznikne nějaká forma symbiózy, třeba pro lékaře operatéry budou náramky, které přes nervy jejich ruky jim dodají strojovou mechanickou přesnost, jejich ruce pak získají přesnost operačního robota, ale ztratí vlastní inteligenci, svaly ruky nebudou ovládány s ohledem na energetické výdaje, stabilitu zbytku těla, opotřebení kloubů, ale výhradně s ohledem na operační výkon. Takže se jim ruce opotřebují dříve.
Nic není zadarmo.
Věci se časem obrátí, cena práce člověka bude levnější, než práce stroje. Inteligentnější stroje budou zase dělat více chyb a budou méně přesnější, ale zároveň se už nebudou moci vrátit na dnešní úroveň, kdy provádí jen přesné mechanické činnosti podle přesně daného programu, protože to by vyžadovalo v celém produkčním procesu přítomnost člověka (programátora) a tedy zdroj chyb. Vždy je něco za něco, buď bude chyby dělat člověk, nebo inteligentní stroj. A tomu bude nákladově odpovídat buď sociální zabezpečení člověka, nebo pojištění proti způsobeným škodám stroje. Takže levnou výrobu budou zase nakonec zajišťovat lidé svými rukama. To ale není nic nového, high-tech elektronické výrobky se v Číně už před 20 roky často dělaly na koleně, někde v bývalé stáji.