Hlavní navigace

Jiří Peterka: Telefónica pustí do své sítě prvního virtuála Blesk mobil. Proč právě teď?

25. 10. 2012
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Telefónica a vydavatelství Ringier představí příští úterý „převratnou změnu na telekomunikačním trhu“. Mělo by se jednat o prvního virtuálního mobilního operátora, kterého Telefónica dobrovolně pustí do své sítě. Proč se k tomu odhodlala právě nyní, zatímco všechny dosavadní pokusy ztroskotaly?

Ta informace rezonovala českým Internetem již několik dnů, ale teprve dnes odpoledne dostala určitý punc oficiálnosti: že se už brzy dočkáme prvního virtuálního mobilního operátora. Má jej provozovat vydavatelství Ringier, má využívat mobilní sítě Telefóniky, a má se jmenovat podle vlajkového titulu tohoto vydavatelství: Blesk mobil. Má se prý jednat o „nízkonákladového“ operátora, který se soustředí na předplacené služby s minimem doplňkových služeb a omezenou podporou.

Asi nepřekvapí, že všechny tyto informace jsou  zatím jen „ryze kuloárního původu“, tedy zcela neoficiální a nepotvrzené, a obě relevantní strany (Telefónica a Ringier) je dosud odmítaly jakkoli komentovat. Vše se ale změnilo dnes odpoledne, kdy v emailových schránkách novinářů přistála pozvánka na příští úterý – s tím, že „převratnou změnu na telekomunikačním trhu“ zde společně představí zástupci Telefoniky a Ringieru.

Počkejme si tedy s detaily na příští úterý, a zkusme se mezitím zamyslet nad asi nejzajímavější otázkou: proč to celou dobu nešlo, a najednou to jde?

Proč?

Čtenářům Lupy asi není třeba připomínat historii neúspěšných pokusů o vznik mobilního operátora v ČR. Má to ostatně i svou logiku: v situaci, kdy trh je nasycen a tržní podíly operátorů víceméně stabilizovány, je koncept virtuálních operátorů – z pohledu těch skutečných – opravdu nevýhodný. Vždyť to hlavní a prakticky jediné, co jim virtuálové mohou přinést, je snížení cenové hladiny, za kterou dnes oni sami prodávají své služby. Tak proč by jim vycházeli vstříc, když to není v jejich zájmu? Rozuměj: v zájmu operátorů, kteří nejsou žádnou charitou, ale jsou zde od toho, aby svým akcionářům přinášeli co nejvyšší zisky.

Proč by ale nyní mohli měnit názor, když si za ním tak dlouho dokázali stát a odolávat všem snahám o zavedení virtuálních operátorů? Nejspíše půjde o kombinaci více důvodů, včetně budoucího vývoje po nadcházející aukci mobilních kmitočtů. Ale jako hlavní důvod bych viděl to, že se blíží dokončení analýzy relevantního trhu č. 8, s mobilní originací.

Jen pro připomenutí: pokud tato analýza přinese (všeobecně očekávané) zjištění, že náš mobilní trh není dostatečně konkurenční, ČTÚ  bude moci příchod virtuálů direktivně nařídit. Jinými slovy: dostane do rukou nástroj, skrze který bude moci nařídit stávajícím mobilním operátorům, aby do svých sítí pustili virtuální operátory. A to včetně stanovení podmínek, za jakých se tak má stát, včetně regulace cen.

Vykolíkování hřiště

Proti takovýmto nebezpečím existuje ve světě telekomunikací (ale asi nejenom v něm) osvědčená strategie: než si něco nechat nařídit, za podmínek které určí někdo jiný, tak už to raději udělej dobrovolně, za podmínek, které si určíš sám.

Ostatně, nebylo by to poprvé, kdy byla tato strategie u nás využita. Stalo se tak například u propojovacích dohod po roce 2001, u internetového dial-upu, a svým způsobem i u přeprodávaného ADSL. Tak proč ne i zde, u virtuálních operátorů? Proč by měl skutečný mobilní operátor čekat na to, až mu vše bude nařízeno a budou mu uloženy „tvrdé“ podmínky? Sám si přeci může dojednat takové podmínky, které mu také nemusí být dvakrát příjemné – ale nemusí bolet zdaleka tak, jako kdyby je nastavil regulátor.

Přitom na „tvrdosti“, resp. vstřícnosti vůči virtuálům bude zcela zásadně záviset šance na jejich úspěch či neúspěch. Pokud jim podmínky „dohodne“ sám hostitelský mobilní operátor, vlastně jim tím sám vykolíkuje jejich hřiště a předurčí možnou míru jejich úspěchu. Jistě není nutné zdůrazňovat, čí zájmy při tom zohlední nejvíce. A jak se výsledek může lišit od případu, kdy by podmínky pro virtuály nastavoval regulátor.

Připomeňme si v této souvislosti, že již zmiňovaná analýza relevantního trhu s mobilní originací právě finišuje. Na nedávném Mobile Internet Foru 2012 zaznělo (od Ondřeje Malého z Rady ČTÚ), že interně je analýza vlastně už fakticky hotová, ve smyslu sběru dat a jejich vyhodnocení – a teď budou následovat další nezbytné kroky, jako předepsané konzultace, a časem dojde i na návrh nápravných opatření (viz Mobile Internet FORUM 2012: Rozhodnutí o oligopolu mobilních operátorů se blíží).

Proto je možná ideální doba pro operátory, aby demonstrovali vlastní vstřícnost a regulátorovi co možná nejvíce ztížili jeho roli, pokud by jim chtěl něco nařizovat. Nebo si alespoň připravili lepší pozici pro případné napadení verdiktu regulátora, který by pro ně byl méně příznivý – s argumentem že oni se přeci dokázali dohodnout sami, a regulátor by obecně měl dávat vzájemné přednost dohodě před direktivním nařízením čehokoli.

Značka, doména, čísla ….

Připomeňme si znovu, že nový virtuální operátor by měl být představen již příští úterý, takže na detaily si musíme ještě počkat. Přesto se některé zajímavosti dají zjistit již dnes.

Tak třeba: žádost o novou ochrannou známku Blesk mobil si společnost Ringier podala u Úřadu průmyslového vlastnictví až v září. Pochopitelně zahrnuje i poskytování telekomunikačních služeb, včetně těch mobilních, a ze samotné přihlášky je patrné i nové logo a samotný název „Blesk mobil“.

Sám Ringier přitom už službu s názvem „Blesk Mobil“ nějaký ten pátek (nejméně od roku 2006) nabízí, ale ta je „o něčem úplně jiném“, než je poskytování mobilních telekomunikačních služeb. Stejně tak dlouho už na ni má zaregistrovánu i doménu bleskmobil.cz (od ledna 2006), kterou dnes přesměrovává na blesk.cz. Ovšem třeba doménu bleskmobile.cz si Ringier zaregistroval až letos v září – asi nikoli jen shodou okolností ve stejný den, kdy si na UPV podal přihlášku nové ochranné známky Blesk mobil. I když se obě značky liší o jedno malé E úplně na konci.

Další zajímavostí, kterou lze dohledat, je to že Ringier v současné době nemá od ČTÚ přidělena žádná telefonní čísla. Dříve nějaká měl: konkrétně číslo 14040 (pro služby pro zdravotně postižené, sociální a zdravotní služby, havarijní služby, informační, asistenční a bezpečnostní služby), ale to mu bylo letos v březnu odňato. Kromě toho lze v databázi ČTÚ dohledat ještě několik prémiových čísel „pro dospělé“, která má přidělen subjekt s názvem WPI Ringier, v němž měl Ringier a.s. kdysi (1995 až 1998) majetkovou spoluúčast, ale dnes již nikoli (a subjekt se dnes jmenuje WPI Audiotex, s.r.o.).

BRAND24

Nicméně: virtuální mobilní operátor nemusí nutně používat „vlastní“ telefonní čísla. Může stejně tak dobře využívat čísla z přídělu svého hostitele. A v případě Blesku bych to osobně viděl i jako určité plus – když z čísla nepůjde okamžitě poznat, že jeho držitel využívá právě služby Blesk mobil. Schválně: vnímáte spojení operátora, byť jen virtuálního, s identitou Blesku, reprezentující mediální bulvár, jako něco negativního? Nebo nikoli?

Má pro vás identita nového virtuála a jeho spojení s Bleskem nějakou negativní konotaci?

  • Učitě ano.
    43 %
  • Spíše ano.
    30 %
  • Spíše ne.
    13 %
  • Určitě ne.
    12 %
  • Nevím, mám ještě jinou odpověď.
    2 %

Mimochodem, hezký vtípek na obdobné téma se podařil recesistickému twitterovému účtu „Červený operátor“, který si dělá legraci z Vodafonu:

Původně chtěl být Blesk virtuálním operátorem v naší síti, ale příčily se nám názvy tarifů „Iveta“, „Agáta“ a „Ornella“.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor byl dlouho nezávislým konzultantem a publicistou, od 8.6.2015 je členem Rady ČTÚ. 35 let působil také jako pedagog na MFF UK v Praze.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).