Jiří Zlatuška: Lidé nevědí, proč Internet používat

Zakladatel Fakulty informatiky MU a nynější senátor Jiří Zlatuška nemá rád softwarové patenty. Internet je v ČR podle něj dobře rozvinutý, ale lidem chybí osvěta. Portál veřejné správy považuje za prostředek k otevření státní správy vůči občanům. A vzpomíná, že potíže s Českým Telecomem byly už při budování univerzitní sítě v Brně.

Když jste v roce 1994 zakládal Fakultu informatiky, neměl jste asi cestu právě prošlapanou – přece jen šlo o první vysokoškolskou fakultu tohoto druhu u nás. Jaké byly tehdy podmínky a atmosféra pro podobný projekt?

Teď chcete slyšet tu oficiální část historie, nebo tu neoficiální?

Samozřejmě tu zajímavější.

Oficiálně škola vznikla jako odpověď na aktuální trend a nový obor, který by měl na univerzitu patřit. Neoficiálně to bylo trochu hezčí: když jsem v roce 1992 poprvé kandidoval na rektora, kolovaly po sousedním Vysokém učení technickém obavy, že kdybych se stal rektorem, zcela jistě založím samostatnou fakultu informatiky. Když se potom rektorem MU stal profesor Schmidt, tak se na elektrotechnické fakultě VUT usnesli, že to nebezpečí tedy nehrozí a že informatickou fakultu nebudou zakládat ani oni. Docent Račanský, šéf Ústavu výpočetní techniky, však tehdy zašel za rektorem a přesvědčil ho, že by bylo dobré, že když to neudělají na technice, aby to udělala Masarykova univerzita. A protože mu na to rektor Schmidt kývl za podmínky, že do toho půjdu i já, neměl jsem příliš na vybranou, ačkoliv se mi zpočátku opravdu příliš nechtělo – z povahy jsem konzervativní člověk a ke změně se vždy musím chvíli přesvědčovat.

1594

Jiří Zlatuška

  • před rokem 1989 pracoval jako vědecký pracovník v Ústavu výpočetní techniky Masarykovy univerzity (nikdy nebyl členem KSČ)
  • letech 1988–1999 působil jako hostující Associate Professor na Department of Computer and Information Sciences na universitě v americkém Delaware
  • v roce 1994 založil Fakultu informatiky Masarykovy univerzity (MU)
  • v letech 1998 a 2001 byl zvolen rektorem MU
  • v roce 2002 byl zvolen do Senátu ČR jako nezávislý nominovaný Liberální reformní stranou, člen senátního Klubu otevřené demokracie

Tehdy nebyl samostatný obor informatika ani na Přírodovědecké fakultě – byl zde součástí oboru matematika – a i zde probíhal boj o jeho osamostatnění. Založení Fakulty informatiky tak předběhlo dění i na Přírodovědecké fakultě.

Takže „přírodovědci“ se tehdy asi nedívali na informatiku jako na „rovnocenný“ obor…

Ano, nebylo to jednoduché a koneckonců se tento stav nezlepšil dodnes – už několikrát se např. v Grantové agentuře ČR bezvýsledně jednalo, zda založit samostatnou komisi pro informatiku. Všichni mají totiž strach, že s další komisí by ubylo peněz, které by jinak byly k dispozici. Ovšem ve světě to probíhá stejně: nové obory si svoje místo na slunci musí zasloužit. Mě jen mrzí, že jsme se z toho nepoučili, protože si nemyslím, že bychom museli opakovat všechny chyby ostatních.

Internet v té době ještě nebyl ani na vysokých školách takovou samozřejmostí jako dnes. Hrál však už nějakou roli při vzniku informatické fakulty?

Ano, prakticky od začátku. Brno bylo jeden z uzlů CESNETu, avšak část vedení univerzity byla ještě kolem roku 1992 vůči Internetu dost nepříznivě naladěna. Už předtím jsem byl shodou okolností členem jedné z komisí ministerstva školství, kde jsem měl koordinovat přidělování peněz z fondu rozvoje na budování páteřní sítě a podařilo se mi zbytek komise přesvědčit, že by bylo vhodné investovat do ní (tehdy se jmenovala ještě FESNET) celých dvacet milionů korun. V roce 1992 jsem dokonce za toto rozhodnutí musel „na kobereček“ k jednomu z prorektorů univerzity, protože jsem si dovolil investovat tolik peněz proti zájmům univerzity. Dnes lidi tohoto druhu slyšíte mluvit o tom, jaká je ostuda, že ČR nedává dost peněz na obory jako automatizace a kybernetika, na čemž je podle mne vidět, že si dodnes neuvědomili, že informatika je něco úplně jiného.

Nedůvěra vůči informatice a novým technologiím obecně je mezi lidmi stále poměrně častá, avšak zrovna u zástupců vědy bych čekal větší otevřenost a prozíravost. Čím si tento paradox vysvětlujete?

U starší generace může jít o nepochopení toho, co nová technologie umožňuje. Mám tu třeba zrovna na stole povídání Václava Klause o tom, jak jsou informační technologie nebezpečné utopie… Kdysi jsem ho slyšel vyprávět, jak jeho syn používá přenosný počítač, který si Václav Klaus přivezl z jakési zahraniční cesty ještě jako předseda Poslanecké sněmovny. Zajímavé na tom bylo, že ten počítač mu prý asi dva roky ležel nevyužitý doma, což je podle mne od ekonoma chování poněkud neprozíravé.

Internet je v ČR dobře rozvinutý

Bohužel nejen Václav Klaus, ale i řada současných vládních politiků je známa svým odtažitým vztahem k informačním technologiím. Myslíte, že tento fakt může nějak souviset například s pomalým tempem rozšiřování Internetu v ČR?

Internet se u nás podle mě zaváděl ještě poměrně rychleji než třeba v Polsku. Bylo to možné i díky některým dobrým rozhodnutím, jako třeba orientaci na TCP/IP při výstavbě akademické páteřní sítě. Mimochodem, jedním z úkolů oné komise, které jsem byl tehdy členem, bylo i postarat se o to, aby se příliš nevědělo o nabídce Němců, že nám za levné peníze postaví páteřní síť na základě protokolu X.25…

To je docela dobré, já jsem měl ale na mysli spíš penetraci Internetu i do ostatních sfér než jen akademických…

Jistě – druhá věc je penetrace do úřadů apod., a tam si myslím, že jsme trochu zaspali. Úzkým místem zde byla bezpochyby Zemanova vláda, kde byla naprostá nechuť otevřít prostřednictvím informačních technologií veřejnou správu. Dnes si řada lidí například naříká na rozhodnutí, o které se velmi zasloužila ODS, že nevznikla paralelně státní správa a samospráva, ale že se tyto celky daly dohromady. Přitom právě informační technologie mohly výrazně pomoci k tomu, aby se jejich funkce rozumně oddělily a nemuseli jsme se potýkat s takovým chaosem, jaký tam panuje dnes.

V rámci převodu okresů na kraje se pak promarnila i možnost využít odborného potenciálu, který tu byl v podobě okresních informatiků. Nové mocenské struktury však prosadily vlastní řešení, a tím se vše znovu zpomalilo. A nakonec ona neuvěřitelná věc, která se stala s Internetem do škol… Nevěřím, že tam tehdy nedošlo ke korupci. A bohužel se tak i zcela zdiskreditovala jakákoliv myšlenka státní investice do této oblasti. Myslím, že ony čtyři roky byly z hlediska rozvoje informačních technologií v ČR zdaleka nejhorší.

Na druhou stranu se často připomíná, že třeba o oddálení privatizace Českého Telecomu se „zasloužili“ politici z ODS a Unie svobody – Karel Dyba, Karel Kühnl…

To máte pravdu. Privatizace podle mě měla nastat už dávno, nevidím důvod, proč se s ní tak dlouho otálelo. Když se ještě vrátím k době zakládání Fakulty informatiky, řešili jsme tehdy problém univerzitní optické sítě. Naši technici tehdy navrhovali Českému Telecomu (ČTc), že by bylo dobré, aby tato firma začala budovat optické sítě. Zástupci ČTc je tehdy vyhodili, ale za půl roku se vrátili, že si to rozmysleli. Brněnskému ČTc však tehdy pražské ústředí zakázalo poskytnout tyto sítě univerzitě za zvýhodněnou cenu. Místo toho nám navrhli pronájem, kde by roční částka (při zlomkové rychlosti oproti té, kterou jsme potom měli) odpovídala nákladům na postavení celé sítě.

Lze se na to ale dívat i tak, že díky zaváhání komerčních firem mohly vysoké školy CESNET vybudovat samy, levněji a na technologiích, které nám poté zahraniční akademičtí partneři mohli závidět.

Většina běžných lidí však nemá přístup na CESNET, a tak se často cítí současným stavem nabídky připojení k Internetu poškozena.

Neřekl bych, že je dnes situace stále tak špatná. Sám používám s notebookem mobilní připojení a je to poměrně kvalitní služba s velkým pokrytím. Jediná nevýhoda je, že když jedu rychle autem, nestíhá se mobil přepínat mezi základnovými stanicemi :-)

Informace jsou naším kyslíkem

Na Fakultě informatiky stále vyučujete předmět Informační společnost. Jaký význam má podle vás Internet pro dnešní společnost?

Informace jsou jakýsi „základní kyslík“, díky kterému dnes společnost funguje, takže Internet je jen infrastruktura pro další zajímavé věci. Samozřejmě je nutné zařídit, aby byla ve společnosti stejně dostupná, jako se stala elektřina ve společnosti industriální, což už je podle mne reálné.

Podle loňského šetření Českého statistického úřadu však mělo připojení k Internetu jen 15 procent domácností.

Skutečně? To je podle mne příliš malé číslo…

Ale je to tak. A počítač jich mělo jen 24 procent. Děláme tedy podle vás všechno proto, abychom se informační společností opravdu stali, nebo by to mohlo být lepší?

Mohlo by to být lepší, na druhou stranu vzhledem k tomu, co je dnes dostupné a za jakou cenu, si myslím, že limitujícím faktorem už není cena – jak za počítač, tak za připojení. Problémem je spíš jakási obecná gramotnost či povědomí lidí o tom, že by Internet měli používat.

Takže myslíte, že je u nás méně důvodů proč Internet používat než třeba ve Švédsku?

Myslím si, že problém je opravdu v lidech, resp. v osvětě, která se zanedbala v devadesátých letech. ČR sice má zpoždění oproti třeba Švédsku, ale jde jen o fázový posun – i v těchto zemích se povědomí o Internetu rozvíjelo postupně. Rozhodně jde o zpoždění, které lze dohnat, a to rychleji přirozeným vývojem než „umělými akcemi“ na podporu Internetu.

Ministerstvo informatiky dělá dobrou práci

Jaké místo podle vás v této situaci zaujímá ministerstvo informatiky – dělá svoji práci dobře, nebo je zbytečné?

Každopádně jde o jedno z nejúspornějších českých ministerstev. A například portál veřejné správy by šel těžko spustit bez přičinění tohoto ministerstva.

U vás jako člena liberální strany bych spíše očekával odpor k státním zásahům a podporu iniciativám „odspodu“.

Předně, některé věci nevyřešíte jinak než kooperativním přístupem státu. Ministerstvo informatiky nemá moc takové věci nařídit, ale alespoň se stará o to, aby ono „rozhraní“ státu nebylo na horší úrovni, než by dokázaly zajistit iniciativy odspodu. Jeho výsledky mi přijdou jako řádové zlepšení vůči činnosti vládního úřadu, který mu předcházel.

A pro realizaci služeb v informační společnosti státní instituci zkrátka potřebujete, jinak nelze nějaký legislativní rámec prosadit.

Když už jste zmínil portál veřejné správy, ten bývá často zmiňován jako ukázka plýtvání státními prostředky – jeho spuštění prý bylo drahé a nic občanům nepřináší…

Já si opravdu nemyslím, že by nám bylo lépe bez něj a také že takovou službu můžete dokázat pouze privátní iniciativou. V tu chvíli by totiž s vámi všechna ministerstva vůbec nespolupracovala.

Kritizovaná pořizovací cena pak představuje spíše transakční náklady na překonání onoho iracionálního odporu na jednotlivých státních úřadech k otevřenější komunikaci. Jistě by byl svět lepší, kdyby tam tento odpor neexistoval, ale realita je bohužel jiná.

Když se ještě vrátíme ke vztahu stát – občan, jak se díváte např. na iniciativy komunitních sítí?

Je to samozřejmě obcházení určité nepružnosti velkých operátorů a je dobře, že se tyto snahy ujímají bez větších potíží. Výsledkem je pak bohatá nabídka připojení i od komerčních subjektů.

Stát by pak měl především neškodit a nevytvářet nikomu privilegované prostředí. Což platí i pro Český Telecom – stát by jej měl zbavit co nejrychleji všech zbytků monopolního postavení. Nevěřím však, že by šlo dosáhnout lepšího stavu nějakými státními úlevami.

V této souvislosti bývá občas slyšet, že se měl Český Telecom dávno rozdělit na dvě společnosti, z nichž jedna by poskytovala infrastrukturu a druhá služby…

To si opravdu netroufám posoudit, jestli by to byla dlouhodobě lepší varianta. K opatrnosti mě nutí také fakt, že Český Telecom má obrovskou míru investic, mezi telekomy v oblasti snad nejvyšší. Aby takovéto investice měly návratnost, je třeba počítat s určitou škálou aktivit a v takovém případě jej lze asi těžko rozdělovat na dvě části, které by byly samostatně profitabilní.

Každopádně v dnešní době není Český Telecom společnost, která by měla být vlastněna státem. A jsem přesvědčen, že ať by byla u moci kterákoliv strana, tak by jej řídila špatně – totiž dosazováním svých politiků a lidí, kteří telekomunikacím a informační společnosti nerozumí.

Softwarové patenty jsou špatné

Nechme však Českého Telecomu. Sledujete události okolo softwarových patentů?

Ano, sám jsem navrhl senátní usnesení pro vládu, aby se změnilo postavení České republiky vůči softwarovým patentům. Návrh byl Senátem přijat na jednání pléna 31. března k Lisabonské agendě.

To je tedy opravdu krok kupředu. Jaká je ale šance, že vláda vezme návrh za svůj?

Na jednání, o kterém se zmiňujete, ještě nepadlo poslední slovo. Vicepremiér Martin Jahn na jednání v Senátu slíbil, že se pozice České republiky může změnit, a tedy doufám, že ta šance je velká – jak s vládou současnou, tak s nějakou další. Návrh o SW patentech je podle mne špatný, a to zvláště pro Českou republiku. Patenty by se rozhodně neměly vztahovat na abstraktní výpočetní procesy.

Rada EU však nedávno směrnici o SW patentech přijala. Není teď pro obrácení našeho postoje pozdě?

Postoj, který na tom jednání měl vicepremiér, byl velmi špatný, a to bohužel Senát nespraví. Může ale podpořit Evropský parlament v odporu proti tomu.

Proč myslíte, že se vlastně EU snaží SW patenty zavést?

Řekl bych, že jde hlavně o odbornou nekompetenci některých klíčových lidí a pak také o snahy velkých firem rozšířit geografickou oblast, kde nedovolí ostatním používat jejich postupy.

KL_NOMINACE

Kdo vlastně definoval postoj České republiky jako schvalovatele návrhu o SW patentech?

To opravdu netuším. Kdysi jsem o tom hovořil s tehdejším premiérem Vladimírem Špidlou, který souhlasil s tím, že podobné snahy jsou špatné. Za krátkou dobu poté však ve funkci skončil a ke mně se potom informace o tom, že Česká republika zastává pozitivní stanovisko k SW patentům, dostala až jako součást zprávy pro Senát od místopředsedy vlády Martina Jahna.

Anketa

Jaký máte názor na softwarové patenty?

38 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 22. 5. 2008 13:57

Školení Správa Stránek na Facebooku

  •  
    Jak pokročile spravovat Stránku, Události, Skupiny.
  • Jak tvořit i netvořit příspěvky.
  • Jak nepřijít o účet, nenaletět a neztratit všechno.

Detailní informace o školení Správa stránek na Facebooku »