Téměř polovina Američanů neodmítá vládní odposlechy

Nová zpráva vydaná organizací Ponemon Institute sumarizuje výsledky průzkumu amerického obyvatelstva, ústředním tématem se přitom stala ochrana soukromí. Respondenti se měli vžít do několika konkrétních situací a uvést, jak moc by jim související narušení soukromí vadilo – záznamem telefonátů počínaje a kamerami na toaletách konče.

Organizace Ponemon Institute, zaměřující se na výzkum v oblasti krádeže identity a ochrany soukromí, představila souhrnnou zprávu [PDF, 236 kB], která sumarizuje výsledky průzkumu na téma elektronického sledování a dohledu nad občany Spojených států. Jak lze již z nastíněného zaměření odtušit, cílem bylo zmapovat mínění Američanů o potenciálních rizicích, která mohou zasáhnout do jejich svobody. Respondenti byli dotazováni telefonicky, čísla přitom byla předem získána od nadnárodní výzkumné organizace. Reprezentativní vzorek poskytoval názor na následující oblasti:

  • vládní monitorování e-mailů a kontrola hledání na Internetu,
  • podnikové sledování e-mailové komunikace a pohybu Internetem u zaměstnanců,
  • umisťování videokamer ve veřejných toaletách,
  • prohledávání cestujících na letištích,
  • polopropustná zrcadla nebo videokamery v převlékacích kabinkách obchodů,
  • skryté kamery monitorující silniční provoz,
  • spyware,
  • vládní odposlouchávání telefonů,
  • podniky zaznamenávající hovory technické podpory,
  • elektronické RFID čipy v produktech,
  • implementace čipů pro ověření identity.

Odpovědi na jednotlivé otázky byly pořizovány formou pěti stupňů – dotazovaní mohli volit z následujících možností: jednoznačně souhlasím, spíše souhlasím, nevím, spíše nesouhlasím, jednoznačně nesouhlasím. Pro zjednodušenou interpretaci získaných výsledků však celé spektrum nakonec bylo redukováno na varianty ano (jednoznačně souhlasím + spíše souhlasím), ne (spíše nesouhlasím + jednoznačně nesouhlasím) a nevím.

V prvním diskutovaném tématu téměř polovina (45 procent) dotazovaných projevila souhlas s monitorováním e-mailů a internetových vyhledávání nepovoleného obsahu. Ve srovnání s výsledkem podobně orientované otázky na téma takovéhoto sledování v rámci soukromých podniků se jedná o o 12 procent nižší hodnotu. Dané výsledky mohou reflektovat stále diskutované požadavky americké vlády na poskytnutí informací o jednotlivých vyhledáváních, viz například dříve vydaná zprávička Google nechce dát svá data či následující s názvem Google musí americké vládě data odevzdat.

Již ne tolik pozitivní názor Američané sdílejí ohledně umísťování videokamer na veřejných toaletách, když pro je pouze 29 procent. Skutečné kauzy z minulosti lze nalézt na Internetu, například v článku Student suspended for removing restroom camera, který popisuje prosincový incident – student byl vyloučen ze školy za odstranění takovéto kamery.

S kamerami souvisí také otázka zaměřující se na jejich umísťování do převlékacích kabinek, a to za účelem zabránění poškození nebo odcizení zboží. Zde se takřka polovina (49 procent) respondentů vyjádřila v tom smyslu, že jim takovéto narušení soukromí nevadí. Výsledkem by pak mohlo být podobně „šmírácké“ video, které je v současnosti dostupné například na serveru Metacafe.com. Výmluvný koláčový graf s procentuálními hodnotami jednotlivých odpovědí na uvedenou otázku můžete vidět na následujícím grafu:

kabinka_soukromi

Podle očekávání se respondenti velice negativně staví k cílené instalaci spywaru – celá 72 procenta jsou proti tomu, aby některé aplikace obsahovaly funkce pro sbírání informací o uživatelově surfařském gustu a spotřebitelském vkusu. Naopak s pozitivním postojem se v protějším rohu ringu krčí pouhých 15 procent dotázaných. V současnosti bohužel stále vládne různorodost chápání pojmu spyware a jeho jednotlivých odnoží, dochází k pronikání několika skupin – typickým příkladem jsou trojské koně, keyloggery apod. Ustálení a sjednocení definic „potenciálně škodlivého softwaru“ si vytýčilo za cíl sdružení Anti-Spyware Coalition, jehož členy jsou také renomované společnosti softwarového průmyslu. Za všechny jmenujme například Computer Associates, Eset, F-Secure, Grisoft, McAfee, Microsoft či Symantec.

MIF16

Nebojácně vyzněl výsledek strachu z narušení soukromí odposloucháváním telefonátů do zákaznických center – dvěma třetinám dotázaných by takovýto přístup nevadil. Naproti tomu opačný směr nabrala implementace RFID čipů do jednotlivých produktů, vše pak v linii daného slova smyslu gradovalo téměř jednoznačným odmítnutím vládou provedené implementace čipu pro účely identifikace osob. Zmíněné výsledky přesně shrnuje následující tabulka:

Průzkum soukromí
Modelová situace Vadí Nevím Nevadí
Záznam telefonátů do zákaznických center 25 % 9 % 66 %
Implementace RFID čipů do zboží 58 % 15 % 27 %
Implementace čipů pro identifikaci osob 90 % 7 % 3 %

Celkové výsledky jsou hodně různorodé v tom slova smyslu, že odpovědi na jednotlivé otázky se výrazně liší napříč respondenty. Obecně však lze říci, že ženy se o své soukromí v průměru obávají více než muži, a například také usoudit na o něco negativnější postoj vzdělanějších lidí. Podle kritéria stáří pak „nejustrašenějšími“ zůstává starší a mladá generace, a to ve srovnání s respondenty středního věku.

Anketa

Vadilo by vám zaznamenávání telefonátů do zákaznických center?

13 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 4. 4. 2006 20:55

Školení web copywritingu

  •  
    Jak strukturovat text na webové stránce.
  • Tajemství atraktivního a úderného titulku.
  • Optimalizace webového textu pro vyhledávače.

Detailní informace o školení psaní pro web »