Hlavní navigace

Jsou zpravodajské servery přístupnější než portály?

19. 3. 2004
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

V druhém dílu seriálu, ve kterém testujeme základní kritéria přístupnosti velkých českých webů, se zaměříme na největší zpravodajské servery, kterými jsou v současné době zejména Blesk, iDnes a Novinky. Portály v prvním dílu obstály celkem dobře. Jak velké bariéry tedy staví svým čtenářům zpravodajská média?

Když jsem ve svém minulém článku o přístupnosti největších českých portálů uvedl anketu s otázkou, jak by podle čtenářů ve srovnávní s výsledky portálů obstály titulní stránky největších českých zpravodajských serverů, mnozí čtenáři jistě pochopili, že můj předchozí článek byl začátkem malého seriálu, ve kterém se zaměříme na přístupnosti velkých a důležitých serverů českého Internetu. Minule to byly portály, dnes se zaměříme na titulní stránky největších zpravodajských serverů.

Zpravodajské servery jsem si vybral z několika důvodu. Za prvé, stejně jako portály cílí na co nejširší skupinu čtenářů. Za druhé, i malé procento uživatelů, kteří se k obsahu nedostanou, znamená v absolutním vyjádření vysoké číslo. Za třetí, jádrem obsahu těchto webů jsou textové informace, u kterých je udržení přístupnosti téměř triviální. A za čtvrté, internetové zpravodajské servery jsou pro zdravotně (především zrakově) postižené uživatele významným médiem, které používají pro udržení kontaktu s okolním světem.

Výsledky ankety vyšly prokazatelně v neprospěch zpravodajských serverů. Více než 80 % čtenářů se domnívalo, že na tom portály v oblasti přístupnosti budou lépe. Podívejme se tedy, jak dopadly skutečné výsledky titulních stránek třech nějvětších zpravodajských serverů působících na českém Inernetu. Podle únorových výsledků iAuditu to jsou Novinky, iDnes a Blesk.

Pro jistotu zopakuji i mnou vybraná testovací kritéria:

  1. Je stránka dostupná a použitelná i bez funkčního skriptování?
  2. Lze stránku ovládat i bez použití myši?
  3. Mají všechny netextové prvky správné alternativní textové popisky?
  4. Je stránka použitelná i bez funkčních kaskádových stylů?
  5. Jsou ve zdrojovém kódu stránky správně vyznačeny logické nadpisy a seznamy?
  6. Je možné zvětšit na stránce text?
  7. Jsou všechny informace nesené barvou dostupné i bez barevného rozlišení?
  8. Je jasně nadefinován cíl každého odkazu?

Výsledky testu

1. Použitelnost bez funkčního Javascriptu

Existuje celá řada uživatelů, kteří nepoužívají Javascript. A nejsou to pochopitelně jen ti, kteří jej používat nechtějí. Jedná se o mnoho uživatelů, kteří jej zkrátka používat nemohou.

Ve svém prohlížeči jsem si tedy vypnul JavaScript a navštívil titulní stránky zmiňovaných serverů. Dále jsem pro jistotu zkusil ještě textový prohlížeč Lynx.

Novinky
ANO: Stránka je normálně dostupná a všechny ovládací prvky na ní jsou funkční.
iDnes
ANO: Stránka je normálně dostupná a všechny ovládací prvky na ní jsou funkční.
Blesk
ANO: Stránka je normálně dostupná a všechny ovládací prvky na ní jsou funkční.

2. Ovládání bez myši

Stránka nesmí být závisla pouze na jednom typu vstupního zařízení. Pakliže je možné ovládat funkcionalitu stránky pouze myší, je to chyba, která diskriminuje všechny, kteří nemohou trvale či jen dočasně používat horní končetiny.

Proto jsem vyzkoušel, zdali je možné ovládat testované stránky např. klávesnicí.

Novinky
ANO: Všechny aktivní prvky na stránce jsou ovladatelné i klávesnicí.
iDnes
ANO: Všechny aktivní prvky na stránce jsou ovladatelné i klávesnicí.
Blesk
ANO: Všechny aktivní prvky na stránce jsou ovladatelné i klávesnicí.

3. Správné alternativní popisky

Uvedení adekvátních alternativních popisků u všech netextových prvků, které nesou významovou informaci, je jednou z nejdůležitějších zásad přístupného webu. Podíval jsem se tedy na textové popisky všech obrázků na testovaných stránkách.

Novinky
NE: Jedním slovem katastrofa. Některým obrázkům atribut alt zcela chybí, u některých obrázků je zcela nepochopitelně prázdný. Jinde má zase naprosto nesprávný obsah.
iDnes
NE: Tři ze čtyř fotografií v záhlaví stránky mají v atributu alt text foto a ten čtvrtý obrázek má atribut alt zcela prázdný. Úsměvný je i alternativní popisek ikonek počasí, ve kterém místo zcela evidentního polojasno figuruje 19, resp. 20. Zřejmě stupňů Celsia.
Blesk
NE: Téměř všechny fotogafie na stránce mají v atributu alt uvedený text Foto, což rozhodně nelze považovat za alternativní obsah jednotlivých fotografií. A např. u reklamy na AAA Auto není alternativní text uveden žádný. Textové popisky obrázků jsou sice uvedeny v atributu title, ale to není dostačující.

4. Použitelnost bez stylů

Ačkoliv moderní prohlížeče kaskádové styly (CSS) bez problémů podporují, je tu stále ještě velká skupina uživatelů, kteří je nemohou používat vůbec nebo je využívají jen omezeně. Proto jsem si ve svém prohlížeči vypnul podporu kaskádových stylů a navštívil testované stránky.

Novinky
ANO: Stránka používá kaskádové styly velmi intenzivně a je i bez jejich podpory naprosto použitelná.
iDnes
ANO: Stránka používá kaskádové styly velmi intenzivně a je i bez jejich podpory naprosto použitelná.
Blesk
ANO: Stránka používá kaskádové styly velmi intenzivně a je i bez jejich podpory naprosto použitelná.

5. Sémantika dokumentu

V rámci tohoto bodu se zaměříme jen na tu nejdůležitější část sémantiky dokumentu, a sice na prvky nadpisů a seznamů. Je velmi důležité, aby každý významový nadpis či seznam byl označen jako nadpis či seznam i ve zdrojovém kódu pomocí adekvátních značek ( <Hn>, <ul>, <ol> apod.), protože mnoho pomocných technologií na prohlížení internetových stránek tyto značky využívá pro prezentaci obsahu stránky (např. předčítání pouze nadpisů na stránce apod.).

Podíval jsem se tedy do zdrojového kódu, zdali jsou správně označeny všechny významové nadpisy a seznamy.

Novinky
NE: Ačkoliv Novinky používají značky pro nadpisy i pro seznamy v hojné míře, jsou místa, kde nejsou použity správně. Například považuji za chybné označení titulku hlavního článku (otvíráku) jako nadpisu úrovně 1 ( <h1>), rovněž nechápu, proč je titulek každého prvního článku v rubrice řešen značkou pro nadpis, když druhý a třetí titulek jsou označeny jako seznam. Titulek prvního článku je tak prezentován jako nadpis pro seznam titulků ostatních článků v rubrice, což je nesmysl.
iDnes
NE: iDnes označuje své nadpisy jen velmi skromně. Například nadpisy v pravém sloupci zůstaly zcela neoznačené. Seznamy iDnes vůbec nepoužívá, ačkoliv by se např. pro seznam nejčtenějších článků hodil.
Blesk
ANO / NE: Blesk používá zcela bezchybně označování nadpisů, ale například u odkazů na nejčtenější články včera, předevčírem apod. by měl být použit seznam a nikoliv sled odstavců.

6. Zvětšitelnost textu

Možnost zvětšit si text patří také k nejzásadnějším prvkům přístupnosti webových stránek. Každá stránka by tudíž měla mít velikost písma nadefinovánu tak, aby si ji uživatel mohl jednoduše zvětšit podle svých potřeb. Zkusil jsem tedy zvětšit písmo na testovaných stránkách.

Novinky
ANO: Velikost textu na titulní stránce Novinek lze jednoduše zvětšovat pomocí standardního nastavení v prohlížeči.
iDnes
NE: Velikost písma je na iDnesu definována pomocí jednotek px, což znemožňuje většině uživatelů si písmo jednoduše zvětšit.
Blesk
ANO: Velikost textu na titulní stránce Novinek lze jednoduše zvětšovat pomocí standardního nastavení v prohlížeči.

7. Použitelnost bez barev

Ne všichni uživatelé mají stejně kvalitní monitory, někteří dokonce používají černobílé zobrazení. Proto není dobré při prezentaci nějaké informace spoléhat pouze na barevné vyjádření. Zkusil jsem si tedy stránku zobrazit v černobílém provedení a při kontrastním barevném nastavení ve Windows (funkce Vysoký kontrast).

Novinky
ANO: Titulní stránka Novinek je dobře použitelná při vypnuté barvě i při kontrastním barevném nastavení Windows.
iDnes
ANO: Titulní stránka iDnesu je dobře použitelná při vypnuté barvě i při kontrastním barevném nastavení Windows.
Blesk
ANO: Titulní stránka Blesku je dobře použitelná při vypnuté barvě i při kontrastním barevném nastavení Windows.

8. Jasný cíl každého odkazu

Každý odkaz by měl vyjadřovat svůj cíl, a to pomocí svého textu nebo případně i pomocí atributu title. Dále platí, že by text neměl být u více odkazů stejný, pakliže vede na různé cíle. Tyto zásady platí nejen proto, že to pomůže uživatelům pomocných technologií, které umějí zobrazovat nebo předčítat pouze odkazy, ale také proto, že to pomůže všem, kteří se chtějí na stránce rychle zorientovat.

Prohlédl jsem si tedy texty všech odkazů na testovaných stránkách:

Novinky
NE: Textové odkazy se zdají být v pořádku. Naprostou katastrofou jsou však odkazy zobrazené červenou šipkou, které mají v atributu alt slovo více (resp. odkaz) a atribut title nebyl vůbec použit.
iDnes
NE: Velmi problematické jsou textové odkazy více, diskuze, chat nebo foto, které se pravidelně opakují pod každým článkem, aniž by byly od sebe jakkoliv odlišeny např. pomocí atributu  title.
Blesk
ANO: Všechny odkazy se zdají být správné a odpovídající svému cíli. Opakující se odkaz celý článek je doplněn atributem title (zde bych jen podotkl, že místo Celý text článku 40580 by bylo lepší uvést Celý text článku Láska na Matějské, ale to jen drobnost).

Závěr

Pakliže bychom testovanému serveru dali za každé ANO jeden bod, vítězem by se stal Blesk s 6,5 body (u těch nadpisů a seznamů jsem to počítal za půl bodu), následují Novinky s 5 body a na konci figuruje iDnes se 4 body. Vítězství Blesku mě vzhledem ke jménu tvůrce tohoto webu vůbec nepřekvapilo. Kdybych nebyl tak přísný a paté kritérium ohodnotil zcela kladně, ztratil by Blesk pouhý bod za nedostatečně uvedené alternativní texty u obrázků. A to je výsledek zcela mimořádný.

Co se týká srovnání s portály, dopadlo to tak napůl. Novinky a iDnes byly horší, Blesk jednoznačně lepší.

A jak vnímám výsledky dnešního testu?

  • Zklamáním jsou pro mě špatné alternativní popisky obrázků, které se projevily u všech testovaných webů. Vzhledem k tomu, že zcela určitě všechny obrázky pocházejí z redakčního systému, kde jsou uloženy v databázi, nevidím problém do databáze vkládat i příslušný textový popisek obrázků, který lze posléze na webu bezpracně interpretovat v atributu  alt.
  • Velkým zklamáním je pro mě rovněž nemožnost zvětšit si písmo na druhém největším zpravodajském serveru iDnes. Naštěstí jeho soupeři v tomto bodu uspěli.
  • Naopak pozitivně vnímám bezchybnou použitelnost bez stylů, bez zapnutého JavaScriptu a nezávislost na barevném zobrazení.
  • Rovněž pozitivním zjištěním je perfektní označování logických nadpisů a perfektní texty odkazů, které používá Blesk.

Ačkoliv jsem byl v tomto testu velmi přísný a výsledky by pro někoho mohly znamenat, že jsou zpravodajské servery zcela nepřístupné, není tomu tak. Jak už jsem poznamenával v testu přístupnosti portálů, jsou tyto výsledky zcela nad průměr webů, které vídáváme na českém Internetu. To, že je tento průměr velmi nízko, je již věc jiná.

BRAND24

Je třeba rovněž zmínit, že tento test není žádným auditem přístupnosti, protože takový audit by si vyžádal otestování mnohem více kritérií a pochopitelně na všech stránkách.

V příštím dílu tohoto seriálu se zaměříme na tři korporátní weby velkých firem z oblasti telekomunikací. Uvidíme, jak jejich titulní stránky obstojí v konkurenci portálů a zpravodajských serverů, kde výsledky dopadly vesměs dobře.

Jak by ve srovnávní s výsledky zpravodajských serverů obstály titulní stránky webů velkých telekomunikačních firem?

  • Byly by horší
    82 %
  • Byly by lepší
    13 %
  • Dopadly by na stejno
    5 %

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

David se tvorbě webových stránek se zvláštním zřetelem na přístupnost se věnuje na svém weblogu Přístupnost.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).