Hlavní navigace

Kam až sahá naše závislost?

Petr Stránský 7. 2. 2001

Přiznám se, že za napsáním těchto řádků je zřejmě nedávná tristní zkušenost. Dnes na rozdíl od většiny předchozích článků nebude následovat snaha o více či méně racionální a objektivní analytický pohled, ale velmi subjektivní zamyšlení nad mírou naší závislosti na technologiích, které nás obklopují na každém kroku.

Malé zachvění obrazovky, potemělá místnost, vrčení nahozených generátorů. Zoufalé pískání postupně se vybíjejících záložních zdrojů a černající obrazovky. Utichnutí okolního šumu, jen déšť jako průvodce nešťastných události tiše venku kropí ulici. Vodopád informací se zastavuje a svět kolem jako by zpomalil. Vstát od stolu je namáhavé, ale je to hračka proti vyrážení automatických dveří požární sekyrou. Podzemní parkoviště snad nemůže být temnější, ale naštěstí baterka alespoň trochu čeří dojem mořské hlubiny. Auto kupodivu naskakuje, ale na prorážení nefunkční závory není zcela stavěno. Mlčící semafory vytváří prostor pro těsné až hřmotné dotyky bloudících dopravních prostředků, ale město zůstává rychle za zády. Škytání motoru a zuřivě blikající ukazatel paliva vytrhnou z příjemného uvolnění. Poslední kapkou je mrtvá obrazovka mobilního telefonu, který putuje z ruky do ztemnělé krajiny téměř světelnou rychlostí.

Tak to není zdaleka představa z hororového románu nebo postkatastrofické science-fiction, ale skutečnost, která nás zatím tiše obchází a jen občas vystrčí růžky, většinou v podobě drobných lapálií. Ale může být podstatně hůře, a příčinou zdaleka nemusí být katastrofická energetická krize, kterou výše psaná krátká próza evokuje, a která je nejčastěji předmětem podobných diskusí.

Jakkoli mě k napsání těchto řádek vede především víkendová zkušenost s poškozeným hardiskem, který mě vyřadil z činnosti na téměř dva dny, i další světové události více než nutí k zamýšlení nad problémem závislosti lidské civilizace na vlastních „výdobytcích“. Výkyvy na ropném trhu, nedostatečná energetická regionální infrastruktura, koncentrace života na elektronické přístroje, technologická náročnost výroby téměř všech produktů, které nás denně obklopují. Ani potraviny dnes není myslitelné vyrobit bez plejády technických „berliček“ nehledě na jejich distribuci a prodej.

Smrtelná závislost

Ekonomický běh světa je pak technologiemi přímo „smrtelně“ obepnut. Dá se říci, že v podstatě žádný obchod by se bez dostatečné technologické podpory nemohl uskutečnit. Nechci se vůbec zabývat velmi problematickou analýzou vlivu technologií na národní hospodářský produkt, ale prostým faktem, že i ty firmy, které nemají s tímto světem pranic společného, v některé fázi jeho služeb využívají. Počínaje vystavením objednávky, faktury, zaplánováním výrobku – a vlastní převod financí nevyjímaje. Ne že by principielně nebylo v některých případech možné se bez technické podpory obejít, ale není to reálné, pokud by firma měla být schopna fungovat v dnešní ekonomice, jenž se vyznačuje zejména rychlostí výměny informací jakéhokoli typu, schopností peněz překonávat libovolné vzdálenosti ve v podstatě nulovém čase, a velmi flexibilní možností přemisťování ostatních zdrojů.

Především pak díky ekonomickým tlakům se velká část západní společnosti přizpůsobuje a mění své chování – využívá výpočetní techniku, automobily, letadla a celou plejádu dalších zařízení. A to nejen v pracovním životě, ale také v životě osobním, kde dominují hlavně zařízení, která přinesla revoluci do domácností – pračka, lednička, myčka nádobí…

Schopnost současné společnosti přežít bez takových „výdobytků“ je zřejmě velmi nízká. Historie pak potvrzuje, že závislost lidského druhu na nějakých technických pomůckách, důmyslně konstruované podpory společnosti, je velmi náchylná k podlehnutí „barbarským“ nájezdům nebo vnitřním problémům. Stačí vzpomenout na starověký Egypt nebo Řím. Jak daleko vede naše vlastní závislost na technologickém rozvoji? To ve skutečnosti zodpoví až dostatečně silná dramatická událost, která naše skutečné schopnosti vystaví zkoušce.

Technika pro techniku?

Ještě zajímavější je se zamyslet nad „smysluplností“ existence celé řady technologií, vynálezů, produktů. Ostatně to je asi nejdůležitější podtext všech otázek nastolených v textu výše. Kolik z vyvíjených produktů a služeb slouží jen jiným produktům a službám, které opět slouží… je to uzavřený kruh. Jsem přesvědčen, že zejména v internetovém věku je tato otázka více než na místě. Ostatně kolik internetových serverů vzniklo a zaniklo nebo bez povšimnutí funguje? A kolik jich spotřebovalo nemalé množství energie, techniky a lidské práce? A jaký byl nebo je jejich přínos? Dokáže „neviditelná ruka trhu“ a podobné samočistící mechanismy vytvářet dostatečné impulsy pro postupné směřování vývoje adekvátním směrem nebo díky neznatelným, ale o to více nevratným posunům ve společnosti byly i tyto mechanismy „vychýleny“?

Ne, nejsem zdaleka stoupencem „zelených“ a radikálních řešení a už vůbec ne centrálního plánování nebo podobných slepých cest. A smysluplnost těchto řádek, pod kterými se skrývá energie spotřebovaná mým notebookem, energie serveru Lupy i vašich počítačů, stejně jako jejich schopnosti, je možná také natolik malá, že jen potvrzuje výše vyřčené. Pouze mě malá událost donutila zamyslet se nad některými souvislostmi našeho současného života. A jestli je výsledek 771 slov obsažených v tomto článku dosáhne podobného efektu u vás, jsme možná na dobré cestě dobrat se některých odpovědí.

Anketa

Bez čeho se obejdete (ne na dvě hodiny, ale alespoň na měsíc či spíče na rok):

Našli jste v článku chybu?

12. 2. 2001 2:34

Jiří Kubička (neregistrovaný)
K tomu roku 45 v Německu. Mluvil jsem o tom s jedním starým pánem, který to zažil a později se stal šéfem opravdu velké firmy. Připadalo mu, že dnes by se lidé s takovou situací vypořádali daleko hůř,protože tehdy všichni ještě věděli, jak se věci dělají bez elektřiny a ve srovnáním s nedostatkem jídla bylo obejít se bez proudu maličkost. Dnes by byl podle něj hlavní problém úplné zhroucení právních vztahů, protože v Německu by bez elektřiny nefungovaly banky ani státní instituce.

11. 2. 2001 17:45

Boris (neregistrovaný)
nikdo není dokonalý, ale někdy se to povede...
Měšec.cz: Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Měšec.cz: Platby do zahraničí: pozor na tučné poplatky

Platby do zahraničí: pozor na tučné poplatky

Root.cz: Nová třída SD karet A1 s vysokým výkonem

Nová třída SD karet A1 s vysokým výkonem

DigiZone.cz: Mňam TV splnila slib a odešla z DVB-T

Mňam TV splnila slib a odešla z DVB-T

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Podnikatel.cz: Změny v daních z příjmů u zaměstnávání

Změny v daních z příjmů u zaměstnávání

120na80.cz: 5 poporodních problémů a jejich řešení

5 poporodních problémů a jejich řešení

DigiZone.cz: Digi CZ výrazně zlevnila balíček HBO

Digi CZ výrazně zlevnila balíček HBO

120na80.cz: Rovnátka, která nejsou vidět

Rovnátka, která nejsou vidět

Root.cz: Telegram spustil anonymní blog Telegraph

Telegram spustil anonymní blog Telegraph

Měšec.cz: Vklad na cizí účet je draze zpoplatněn (přehled)

Vklad na cizí účet je draze zpoplatněn (přehled)

Měšec.cz: U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

Lupa.cz: Babiš: E-shopů se EET možná nebude týkat

Babiš: E-shopů se EET možná nebude týkat

Podnikatel.cz: EET zvládneme, budou horší zákony

EET zvládneme, budou horší zákony

DigiZone.cz: Recenze Westworld: zavraždit a...

Recenze Westworld: zavraždit a...

Měšec.cz: Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Lupa.cz: UX přestává pro firmy být magie

UX přestává pro firmy být magie

Vitalia.cz: Tesco: Chudá rodina si koupí levné polské kuře

Tesco: Chudá rodina si koupí levné polské kuře

Podnikatel.cz: Babiše přesvědčila 89letá podnikatelka?!

Babiše přesvědčila 89letá podnikatelka?!

Lupa.cz: Avast po spojení s AVG propustí 700 lidí

Avast po spojení s AVG propustí 700 lidí