Kam se spamem? Na úřad!

Řešení stížností na nevyžádané obchodní nabídky spadalo až do nedávna mezi kompetence živnostenských úřadů podle sídla společnosti, která je rozeslala. To přinášelo některé nevýhody, zejména potíže se zjišťováním sídel těchto společností, což při emailové komunikaci nebývá vždy jednoduché. Pracovníci těchto úřadů se navíc často neřídili jednotným postupem a podle internetových diskusí nebylo výjimkou, že žádali jen těžko zajistitelné dodatečné důkazy o původu emailů.

Tuto situaci nyní rázně změnil zákon číslo 480/2004 Sb. o některých službách informační společnosti. Ten se přímo zabývá problematikou nevyžádaných obchodních sdělení, přičemž výkon dozoru nad dodržováním zákona ukládá již fungujícímu Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Právě této instituci by tedy měly být adresovány vaše případné stížnosti na obdržený spam.

Není spam jako spam

Důležité však není jen vědět, na koho, ale také s čím se na něj můžete obrátit. Už samotné vymezení pojmu „nevyžádané obchodní sdělení“ v zákoně 480/2004 Sb. totiž naznačuje, že zdaleka ne každý nevyžádaný email, který vám přijde do schránky, můžete u úřadů s úspěchem použít. Především se tímto z kategorie „spam“ vyloučily veškeré emaily s politickou, ideologickou či náboženskou agitací. Dále pak podle zákona platí, že

„Za obchodní sdělení se nepovažují údaje umožňující přímý přístup k informacím o činnosti fyzické či právnické osoby nebo podniku, zejména doménové jméno nebo adresa elektronické pošty.“

Přijde-li vám tedy jinak prázdný email s jediným odkazem, například „www.prodavame­.cz/televize_Sam­sung_od_3000_ko­run.html“, s největší pravděpodobností s ním při stížnosti neuspějete. Při této příležitosti si zde dovolím provést malou kritickou odbočku. Je samozřejmě otázka, nakolik je podobný ústupek v zákoně „riskantní“ z hlediska jeho možné zneužitelnosti. Osobně si myslím, že poměrně dost – vždyť takto potenciálním, i v současnosti aktivním spammerům stačí jen minimální investice do pořízení vhodné domény (někdy ani to ne) a při srovnatelně minimální námaze svoji činnost legalizují. Podle vyjádření ministerstva informatiky, citovaném na serveru Pooh.cz, je tato výjimka v zákoně vedena snahou, aby

„(…) se nezničila emailová komunikace jako důležitý nástroj pro oslovování zákazníků, ale pokusem o přenesení nákladů z adresáta na rozesílatele. V případě, že adresát nebude mít zájem o sdělení obchodní povahy, nebude muset hradit náklady spojené se stahováním takovéto emailové zprávy, protože velikost emailu obsahujícího url odkaz je zcela zanedbatelná. Naproti tomu šiřitel bude muset hradit hosting serveru, na němž bude mít sdělení obchodní povahy umístěno.“

Vezmeme-li v úvahu, že odkaz, na který jste lákáni kliknout, se v nevyžádaném obchodním emailu nachází prakticky vždy, a že tedy spammer tak jako tak musí vlastnit nějakou podobu webové prezentace své nabídky, může se jeho úprava zasílaných emailu omezit na přejmenování adresářové struktury a souborů stránek tak, aby výsledné URL mělo podobu kýženého sdělení. Jeho náklady tím tedy stoupnou jen zanedbatelně a nejspíš se mu vyplatí (hradit provoz serveru musel už v dřívější situaci volnějšího spamování).

A poslední důležité upozornění na nutnou podmínku stěžovaného spamu: zákon se vztahuje na obchodní sdělení, rozeslaná na území České republiky. Na většinu nevyžádaných obchodních nabídek, které stále proudí především ze zahraničí, si tedy budeme muset vystačit s jinými prostředky (řešícími hlavně až následky).

Byl to on, pane inspektore!

Jak tedy postupovat, „trefí-li“ se některý z vámi nevyžádaných emailů do podmínek, popsaných výše? V současné době přijímá ÚOOÚ podání občanů takzvaně standardním způsobem. To znamená zaslat stížnost písemně (na adresu Pplk. Sochora 27, 170 00 Praha 7) či elektronicky na adresu info@uoou.cz. Nutnou a vyžadovanou náležitostí takového podání je kromě samotného textu nevyžádaného obchodního sdělení i „plné internetové záhlaví“, tzn. všechny hlavičky původního emailu. V ideálním případě tedy bude stačit přeposlat získaný spam na výše uvedenou emailovou adresu Úřadu s krátkým průvodním textem ohledně důvodu podání.

Onen standardní způsob podání však nebude brzy jediný. K písemné a elektronické poště totiž v dohledné době na stránkách ÚOOÜ přibude i formulář, který by měl stěžovatelskou proceduru příjemně usnadnit – povinná pole vás sama navedou, co vše musíte vyplnit, aby vaše podání bylo úspěšně přijato k prošetření. Mluvčí ÚOOÚ nám sice nebyla schopna sdělit, kdy přesně bude webový formulář k dispozici, avšak ujistila nás, že se na něm intenzivně pracuje.

Přijaté stížnosti pak nejprve projdou odborem informatiky ÚOOÚ, nejspíše k analýze technických parametrů emailu. Po něm přejdou k odboru kontroly, který se bude snažit zjistit odesílatele spamu a nakonec (podaří-li se úspěšně zjistit vše potřebné v předcházejících dvou fázích šetření) se stížnost dostane až k odboru správního řízení, který se již postará o udělení sankcí a jejich vymáhání.

Ještě není rozhodnuto

Důležitou podmínkou úspěšného postihování spamu je však také stanovení jasných pravidel, podle kterých se budou podané stížnosti řešit a hlavně rozhodovat. Zákon je ještě mladý a samotný Úřad stejně jako ministerstvo informatiky teprve hledá jeho optimální výklad (tedy takový, který si nebude odporovat z pohledu obou úřadů a bude efektivní k provádění dozoru). S tím souvisí i záměr ÚOOÚ spustit v týdnu od 18. října na svých stránkách veřejnou diskusi k „problematice aplikace své nové kompetence“. Máte-li tedy pochybnosti o smyslu nedávno schváleného zákona či schopnostech úřadů vypořádat se s jeho pomocí se spamem, nenechte si ujít jedinečnou příležitost říci svůj názor „naplno“ těm, kdo o budoucnosti spamu v ČR možná budou rozhodovat.