Hlavní problém nekrabicového software (resp. každého software a extra průběžným ověřováním autorizace) je příklon k modlu VÝPALNÉHO.
Jistě, dnešní ekonomické modlářství hledí jen na termíny jako "růst obratu" popř. "růst zisku", tak je ani každoroční výpalné za SW nerozhodí, prostě se jim zvýší "obrat na hlavu" a managerská klika si díky tomu vylepší odměny. Správný SW by měl fungovat nejen kvalitně, ale hlavně by neměl produkovat pokud možno žádné další náklady, ale to je pro výrobce SW moc nepopulární - museli by se snažit vyrábět kvalitně a hlavně by museli opustit praxi dojení zisku z jednoho stěžejného produktu.
A také prostý fakt, že díky dlouholeté praxi, že "výrobce za svůj SW prakticky neručí" a přenesením nákladů na opravy chyb na uživatele (díky stahování přes net), je dnes praxe taková, že softwarová společnost vydá pod tlakem svých marketingových guru v lepší případě něco na úrovni betaverze a pak slibuje a lepí přes updaty. Kdyby musel výrobce SW hradit náklady na dopravu oprav (tj. CD s updaty a poštovné) všem svým klientům, tak by si musel zatraceně dobře hlídat kvalitu. Model SaaS je v takové praxi ještě více podporuje, protože ze zákazníka dělá doslova dojnou krávu.
Názor k článku
Kam se ubírají modely plateb za software v době SaaS
