Hlavní navigace

Kam zmizely transparentní keše?

Michal Krsek

Není tomu tak dlouho, co českými on-line médii hýbal problém transparentních proxy keší. Poskytovatelé obsahu se tehdy bouřili kvůli tomu, že se jim část Internetu schovala za jednu IP adresu a oni tak přišli o statistiky návštěvnosti. Jak vypadá situace těchto keší po čtyřech letech? Používají se ještě?

Problém pro většinu serverů představovaly transparentní proxy keše, instalované na akademické síti TEN-155 CZ. V dobách začínající internetové horečky, kdy návštěvnost serverů představovala alfu a omegu pro získání strategického investora, představovalo schování tehdy největší sítě za jednu IP adresu malou byznys tragédii. Hledaly se tehdy způsoby, jak provoz tohoto systému administrativně zablokovat, některé horké hlavy navrhovaly dokonce bojkot provozovatelů této technologie. Celý problém však velmi záhy vyšuměl do ztracena (i díky tomu, že keše byly posléze nasazeny na zahraničních linkách sítě TEN-155 CZ).

Základní problém, který proxy keš řeší, je snížení nároků na přenosovou kapacitu (v našem konkrétním případě služby World Wide Web, provozované protokolem HTTP). Slovo transparentní znamená, že pro její využívání nemusí uživatel nic nastavovat, keš využívá zcela automaticky tím, že jí prochází jím vyžádaný provoz.

Systémy, na kterých jsou provozovány tyto keše, jsou jednak nasazovány na exponovaná místa, kde mají skutečně šetřit či vylepšovat vlastnosti přenosového pásma, a jednak na místa, respektive do aplikací, kde je vhodné přesunout obsah co nejblíže ke klientovi.

Případ nasazení keš systémů v síti TEN-155 CZ a posléze v sítích dalších českých ISP byl motivován především snahou snížit datové přenosy na zahraničních linkách, které polykaly velkou část nákladů ISP. V TEN-155 CZ pak bylo cílem také vyzkoušet technologii jako takovou, neboť i k tomu účelu tu akademickou síť máme.

Dnes máme na výběr z velkého množství poskytovatelů tranzitní konektivity a zahraniční kapacita v jednom jediném optickém kabelu o 24 párech vláken (STM-64 na každé z 80 vlnových délek) stačí pro 2 Mb/s na každého občana ČR (včetně kojenců). Navíc proxy systém musí mít takovou vnitřní propustnost, aby uživatele nebrzdil. Proto šetření pásmem není u velkých ISP důvodem k nasazení proxy keší.

Proxy keše se přestěhovaly blíže k zákazníkovi. Jejich typickým uživatelem je firma či metropolitní síť, která šetří na poplatcích za pevné připojení k Internetu. Jejich připojení dnes mívá podobnou kapacitu, jakou měly před čtyřmi lety linky ISP. Firmy navíc mají obvykle instalovaný nějaký ten firewall a doplnit ho proxy keší se přímo nabízí.

Pokud se podíváme na výše zmiňované speciální případy, jako prvního kandidáta uvidíme satelitní připojení, které sice disponuje slušnou kapacitou (i poměrem cena/výkon), ale zpoždění není rozhodně to, po čem klienti touží. Vhodně nakonfigurovaná proxy keš dokáže velkou část zpoždění eliminovat tím, že poskytuje největší část obsahu lokálně, či dokonce dokáže prediktivně stahovat stránky, o které by mohl mít uživatel zájem (existují na ně odkazy na stránce, kterou uživatel právě stahuje).

Dalším speciálním případem, kde jsou dnes proxy keše ve své transparentní podobě využívány, je šetření výkonem systémů poskytujících data. Pokud máme jednoduchý systém, který taková keš představuje, a zároveň malé množství objektů (například obsah jednoho webu), je efektivní keš předřadit před vlastní servery, které poskytují služby. Návštěvník nic nepozná, neboť dostává patřičný obsah, a je mu jedno, zda je z disku serveru nebo z disku (či lépe RAM) keše.

Službu můžeme umístit i mezi obě strany. Příkladem jsou tzv. Content Delivery Networks, které fungují tak, že do kritických uzlů Internetu se umístí keše, které pro danou geografickou oblast poskytují obsah „lokálně“ a eliminují tak například zpoždění na mezikontinentálních linkách.

NMI17

Z uvedených příkladů vidíme, že výhody kešování nemusí být pouze na straně ISP, ale i na straně, která proti nim bouřila. Aktuálně tuto technologii používají nejméně dva velcí poskytovatelé obsahu (nikoliv ovšem v podobě nakoupených krabic) na českém Internetu. Je jejich velkou výhodou, že svůj počáteční nepřátelský postoj k této technologii dokázali změnit ke svému prospěchu.

A keše sítě TEN-155 CZ? Poté, co se zahraniční linky sítě CESNET2 (nástupce TEN-155 CZ) blíží 2 Gb/s, už rozhodně nejsou potřeba. Možná se použijí k nějakému experimentu.

Anketa

Používáte proxy keše?

Našli jste v článku chybu?
23. 9. 2002 22:18
IPTABLES (neregistrovaný)
Doufam, ze to admin site TESMEDIA cte, a hned pise nove pravidlo pro tvou IP adresu. ;-D
23. 9. 2002 10:44
Michal Krsek (neregistrovaný)
Dobry den, nejsem si jist, jestli rozlisujete mezi vlastnostimi krabic jednotlivych vyrobcu, jejich nastavenimi a obecnymi principy funkcnosti.