Hlavní navigace

Karel Kučera (CzechInvest): První kolo vesmírného inkubátoru zaplníme

31. 5. 2016
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

První tuzemský inkubátor zaměřený na technologie využitelné v kosmickém provozu se chystá vypsat výzvy pro první mladé firmy.

Už jsme tu měli a máme startupové inkubátory a akcelerátory korporátní, soukromé, univerzitní nebo hrazené z veřejných peněz. Teď vzniká v pražském Prague Startup Centre inkubátor vesmírný. Praha by měla obsluhovat středoevropský region. Jinak podobné inkubátory vznikly už ve třinácti státech Evropy. 

„První výzvy by měly být vypsané do dvou měsíců. Vybrané startupy by tak mohly v inkubátoru zasednout na začátku podzimu. Do konce roku počítáme s tím, že bychom měli mít plno,“ říká v rozhovoru pro Lupu šéf CzechInvestu Karel Kučera

Financování projektu je zatím zajištěno na pět let, kdy kosmická agentura poskytne 1,25 milionu eur. Každý z přijatých projektů by měl získat kromě kanceláří a mentoringu i 50 tisíc eur na prototypování a uvedení svého produktu na trh. 

„Pětadvacet tisíc eur je od Prahy, pětadvacet tisíc od ESA. Třetím zdrojem jsme my, protože pomáháme financovat samotný provoz inkubátoru. S tím, že peníze od ministerstva průmyslu jsou připraveny na to, aby startupy mohly využívat hodiny výzkumu u ČVUT a dalších univerzitních zařízení. Zároveň budou mít projekty k dispozici přístup k technologickým expertům ESA a k celé její databázi technologií a patentů,“ dodává Kučera.

Podle čísel ESA zatím projekt funguje. Pravděpodobně je to i tím, že je takzvaný ESA BIC velmi úzce zaměřený. Statistika mluví jasně – 86 procent firem, které zatím inkubátorem prošly, přežilo vždy minimálně dva roky po opuštění programu.

Jak velký je tým nového vesmírného inkubátoru?

Jako u každého projektu na začátku tým pochází z oddělení projektového řízení. Teď už na to ale máme najatého člověka, jmenuje se Marek Aldorf a pochází z tohohle byznysu. K němu ještě sháníme někoho, kdo by se věnoval marketingovým aktivitám s tím, že by měl pomáhat i s podporou technologických startupů. Počítáme, že tým bude mít i administrativní podporu. 

Proč zrovna Aldorf? Čím zaujal ve výběrovém řízení?

Zaujalo nás to, že se pohyboval na investorské scéně a má zkušenosti v oceňování společností. Zároveň se i vyzná v technologickém sektoru, protože jejich rodinná firma má biotechnologickou firmu. Ve zkratce, umí přenášet technologie mezi jednotlivými obory. Už pomáhal třeba jedné firmě na cestě k technologiím z vesmírného výzkumu. 

Do konce roku chcete mít plno, máte nějaký odhad, kolik vhodných firem tady je?

Máme představu takovou, že nebudeme mít problém zaplnit první rok – to je pět firem. Ambicióznější cíl je sehnat pět firem, které se zabývají aplikací vesmírných technologií každý rok. To už myslím bude trochu náročnější. Trochu nám do toho přichází prázdniny, ale pokusíme se to odkomunikovat co nejrychleji. Potenciál české firmy ale mají. Momentálně je v partnerském inkubátoru v Darmstadtu jedna tuzemská firma a už je několikátá. Ve chvíli, kdy už jdou české firmy za hranice, tak nepočítáme s tím, že by měl být velký problém zaplnit inkubátor v Praze.

Rozjezd na podzim byl plánovaný, nebo to tak prostě vyšlo? Nekryje se vám třeba s brněnským Starcube, který také vybírá startupy přes prázdniny?

Vzhledem k tomu, že u nás je to opravdu úzce zaměřeno na technologie, které mají potenciál přenosu do vesmíru, tak nemám pocit, že bychom se s nějakým jiným tuzemským programem křížili. 

Na jaké země bude cílená první výzva?

Jsme první inkubátor v regionu, ale samozřejmě nejvíc komunikaci zaměřujeme na Česko, které má potenciál. Ale nebráníme se firmám z okolních zemí. 

Budete mít nějaké skauty, kteří by vhodné firmy vyhledávali v Polsku nebo v Maďarsku?

Už jsme takovou spolupráci naťukávali v rámci Visegrádské čtyřky. Už tam v tomhle módu fungujeme v oblasti podpory startupů. Takže předpokládám, že bychom mohli něco takového rozjet. Možná by to nemuseli být skauti, ale spíš možná ambasadoři, kteří by propagovali možnosti. Zároveň se nám hlásí první firmy, které s námi chtějí spolupracovat. Mohly by pomáhat startupům, které se třeba nedostanou do inkubátoru, ale jejich nápady partnery zaujmou. Jde především o společnosti z automobilového a elektrotechnického průmyslu. 

Jak bude probíhat přijímací řízení, respektive co musí mít startupy, aby se do programu dostaly?

Startup přijde s nápadem na technologii, která jde použít v kosmickém byznysu. Ten schválí komise a ještě před nástupem do inkubátoru musí projít bootcampem, ve kterém jsou firmy připraveny na to, aby zvládly zpracovat projekt. V podstatě by měly mít na konci kempu připravené podklady jako v případě, že by chtěly od někoho investici. To znamená předpoklady náběhu produktu, termíny uvedení na trh, jaké jsou klíčové obtíže a jaké si firma stanoví milníky. Projekt pak posoudí komise, ve které jsou odborníci z ESA a zástupci institucí, které dávají peníze, tedy CzechInvest, ministerstvo průmyslu a Praha. 

Jak je v projektu zapojena Praha, tedy kromě peněz?

Inkubátor sídlí na základě žádosti Prahy v Prague Startup Centre, kterému dává město výhodné podmínky. Nepředpokládá se, že by v paláci Adria byly technické provozy, ale spíš by tam mělo být kancelářské zázemí s tím, že by tam ale byly třeba 3D tiskárny. Nově založená firma dostane v inkubátoru dva roky hájení plus padesát tisíc eur, které může utratit za externí služby především v prototypování výrobku během uvádění výrobku na trhu. Nejsou to peníze na platy. 

Budete si brát za poskytnuté prostředky a služby nějaký podíl?

Pravidla ESA hovoří o tom, že cílem celého projektu je zvyšovat technologickou úroveň v Evropě a ne si brát podíly a podnikat s nimi. 

Během letošního roku by měl odstartovat i Národní inovační fond. Je to pro vás zajímavý partner, nebo chystáte nějakou spolupráci?

Propojit to jde. Kolegové z ministerstva mají samozřejmě zájem na investicích do technologických startupů. NIF je samozřejmě o nákupu podílu a to se nám hodí. Jednou z podmínek licence ESA je totiž to, že inkubátor musí být schopen pracovat s firmami i potom, co skončí jeho program. Nám to zajišťují partnerské organizace, investiční fondy a celý nový systém podpory startupů CzechAccelerator 2.0. Národní inovační fond tak do toho celkem vhodně zapadá.

To znamená, že v rámci CzechInvestu už je jednotný projekt na podporu startupů?

Jak byly všechny programy rozkouskované do různých specializovaných projektů, tak teď jsme je sloučili pod jednu hlavičku. Je to jeden ucelený systém, ve kterém máme snahu, aby všechny firmy prošly bootcampem, aby si něco odnesly i v případě, že se do některého z programů nedostanou. Snažíme se firmy vozit na veletrhy, aby byly v kontaktu se světem a pomáhat jim při vstupu do zahraničí. 

V jaké fázi je momentálně podle vás tuzemská startupová scéna?

Máme velmi silně vyvinutou schopnost improvizace, respektive přenášení technologií z jednoho oboru do druhého. Zároveň ale pokulhává prodej. 

V poslední době se ze startupů a inovací stává i politické téma, minimálně mediálně. Každopádně v Silicon Valley byl s mladými podnikateli premiér Bohuslav Sobotka i ministr financí Andrej Babiš, který ještě před volbami za startupy příliš nehoroval. Podobné výpravy pořádá i slovenský prezident. Mají tyhle cesty smysl a v čem mohou pomoci?

Pomáhá to ve dvou rovinách. Ta první je samozřejmě, že ve chvíli, kdy vidí lidé na vlastní oči, jak to vypadá v USA nebo třeba jen v Bavorsku, tak pak mají programy, které chceme dělat my, větší podporu ze strany politiků. Na druhou stranu to pomáhá i v tom, že se ke startupům přitahuje mediální pozornost s tím, že je vidět i alternativa k tradiční kariéře – univerzita a následně velká firma. 

Jaké jsou teď zajímavé trhy na východě? Co Čína?

Co se týká Číny, tak tam máme kromě klasických investičních pobídek i strategii M&M, tedy money & market. V ideálním případě je to prostor pro technologické startupy se zajímavým produktem. My můžeme zprostředkovat čínský kapitál s přístupem na místní trh. Podobnou strategii máme třeba i u Japonska, kde už ale nejde ani moc o startupy, ale o rozjetější mladé firmy. Momentálně se nám ale ozývají země z okolí Perského zálivu. Zájem je především o nano a biotechnologie a jsou ochotni to investovat nebo kupovat. Naše snaha je taková, abychom nedopadli jako v případě kontaktních čoček. Patenty mají zůstat v Česku, ale investice mohou být zvenku. 

UX DAy - tip 2

Zajímavé jsou i startupové aktivity v Rusku, kde se do IT byznysu zapojuje také stát. Jak to tam podle vás vypadá? Máte nějaké podrobnější zprávy?

Rusko je zajímavá země, ale ve stávající situaci, co se týká startupové scény, je složitě uchopitelná. Největší problém je v tom, jak tam dostat kapitál. Tamní startupy musí buď sehnat kapitál přímo v Rusku, nebo odjet ze země. Můžeme využívat toho, že jsme slovanská země a jsme jim kulturně relativně blízko. My na tom můžeme vydělávat tím, že pokud startupy řeší přechod mimo Rusko, tak mohou přejít do zemí, které jsou jim nějak blízké a zároveň v nich je nějaký kapitál. 

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).