Hlavní navigace

Karel Masařík (Codasip): Chceme se svézt na vlně internetu věcí

7. 11. 2014
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Brněnská firma Codasip získala v dubnu investici téměř 3 miliony dolarů. Nyní se soustředí na rozvoj a chce si co nejvíce ukrojit z nastupující doby internetu věcí.

Softwarová firma Codasip vznikla v roce 2006 jako firemní spin-off z ApS Brno. Otec myšlenky Karel Masařík ale ideu rozpracoval už dříve ve své dizertační práci.

Codasip se zabývá vývojem softwarových nástrojů pro návrhy procesorů na míru, které obklopují náš život a jejich počet bude logicky jen narůstat. Najdeme je například v telefonech, dalších přenosných zařízeních jako jsou chytré náramky, brýle a podobně. Zkrátka všude tam, kde jsou potřeba menší procesory s vysokou výdrží baterie.

Není proto divu, že Codasip se těší zejména na to, až vypukne doba internetu věcí. „Jsme na začátku této vlny a naším cílem je na ní se vézt,“ říká Masařík v rozhovoru pro Lupu.

Codasip v dubnu ohlásil investici od Credo Ventures a investorů, kteří stáli za antivirovými firmami AvastAVG, ve výši 2,8 milionu dolarů (v přepočtu zhruba 62 milionů korub). Peníze využívá na rozvoj firmy a budování obchodních týmů.

Velký potenciál přitom pro Codasip mají asijské země. „Tyto společnosti si nemohou dovolit selhání a časovou prodlevu, a proto mnoho z nich přechází k nám,“ říká Masařík.

Vy jste tomu, co nyní děláte, zasvětil svou dizertační práci. Znamená to tedy, že Codasip vznikl jako univerzitní spin-off?

Ne, vznikli jsme jako firemní spin-off. Se softwarovou společností ApS Brno jsme v minulosti získali určité granty a zhruba v roce 2006 jsme založili naší divizi. 

Protože je Codasip vysoce inovativní technologie, bylo žádoucí podpořit vývoj aplikačním výzkumem. V tom se nám partnerem stalo Vysoké učení technické v BrněJe pravda, že už v roce 2005 jsem naší ideu zpracovával do disertační práce, získali jsme granty a já úspěšně vše obhájil.

V té době u toho byla jedna rakouská firma, která o podobné řešení stála, jelikož dělala pro automobilku Mercedes Benz digitální zpětná zrcátka, takže potřebovala procesor na dekompresi videa. Prostě když couváte, potřebujete rychlou odezvu.

Firma v roce 2009 kvůli finanční krizi zkrachovala, nicméně celý vývoj Codasipu jí byl po celou dobu ovlivňovaný.

Brno je známé rozvinutou startupovou scénou, na čemž má velkou zásluhu Jihomoravské inovační centrum (JIC). Vy jste ale jedna z mála brněnských technologických firem, která služby centra na svém počátku nevyužila. Nepotřebovali jste s ničím poradit?

Od roku 2000 jsem spolupracoval s firmami z Německa, částečně jsem tam i studoval, takže jsem měl už trochu jinou zkušenost. JIC tedy nebyl moc nutný.

Navíc, jak už jsem zmiňoval, od roku 2006 jsme spolupracovali s rakouskou firmou, takže jsme měli zpětnou vazbu reálného zákazníka.

Nebyl to ale ten pravý byznys, ten nastal až teď. Teď už musíme analyzovat rizika a stojíme proti konkurenci.

V dubnu jste ale získali investici od fondu Credo Ventures a lidí, kteří stáli za antivirovými firmami Avast a AVG a kteří dlouhodobě kolem JIC „krouží“, respektive mentorují a podobně. Jak jste se k těmto investorům dostali?

Jeden z investorů pochází z AVG, a v podstatě náš první větší obchod minulý rok byl právě s touto firmou. Ale dotyčný investor už v této firmě delší dobu nepůsobí.

Nicméně řekněme, že technologie, která se hodí pro vývoj procesoru na míru, se dá uplatnit i ve virové analýze. Mělo to úspěch a díky tomu jsme se mohli posunout dál.

Jaká je role investorů?

Klíčovou roli investorů vidím především ve zkušenostech, které mají s rozvojem firem mezinárodního významu. Tyto zkušenosti mně předávají ať už na správních radách nebo při denní komunikaci týkající se především strategických rozhodnutí. Není moc prostoru na chyby. 

Dále investoři mají rozsáhlou síť obchodních kontaktů, které se ve správný okamžik využívají.

Peníze, které jste získali v investici, jdou na expanzi firmy?

Je to tak. Díky tomu jsme mohli navýšit počet našich vývojářů v Brně na současných třicet. 

V září jsme na pozici viceprezidenta pro celosvětový prodej  přijali Cobyho Hanocha, který má zkušenosti z firem, které byly prodány za desítky až stovky milionu dolarů. 

Zároveň jsme v několika zemích po celém světě jako je Japonsko, Jižní Korea, Čína, Izrael, Skandinávie a Spojené státy, vybudovali i obchodní týmy.

Největší potenciál vzhledem ke koncentraci výrobců elektroniky budou pro vás mít asi hlavně asijské firmy?

Ano, některé asijské společnosti se vývoji procesorů na míru již nějakou dobu věnují, jiné se chtějí tímto směrem vydat. 

Tyto společnosti si nemohou dovolit selhání a časovou prodlevu, a proto mnoho z nich přechází k nám, jelikož nabízíme řadu technologických výhod. Ale bohužel nemohu sdělit přesná jména firem, se kterými teď jednáme.

Důležité pro nás jsou ale i Spojené státy, kde jsme byli dříve než v Asii. Konkrétně v Silicon Valley máme několik obchodních partnerů. Jednání probíhají s takovými jmény jako Amazon nebo AMD.

Zůstaňme ještě u Asie: tamní trh je velmi tvrdý, zejména ten japonský. Jak se vám tam daří uchytit?

V Japonsku je mnoho kulturních rozdílů, neexistuje tam například téměř žádná tolerance selhání. Dostat se ke správným lidem je také podstatně složitější. Stojí to čas i peníze, ale vyplatí se do toho investovat, protože vám to v případě úspěchu otevře další dveře k velkým firmám, jako je například Canon nebo Olympus. Tyto typy firem využívají procesory na míru ve všech svých zařízeních.

Jak se v tomto oboru vyvíjí konkurence?

Na trhu jsou v současné době dvě velké firmy. Všechna naše konkurence byla koupena firmou Synopsys, což je jednička na trhu.

Dvojka na trhu, firma Cadence, má obrat v miliardách dolarů ročně, ale poskytuje trochu jiné nástroje než my.

Cadence poskytuje procesory pro videodekompresi, tedy pro oblast přehrávání videí v mobilech, nebo procesory pro telekomunikaci, ale je velmi slabá v segmentu internetu věcí. Nemá dostatečně flexibilní řešení, aby uspokojila různá přání zákazníků.

V oblasti řešení pro přehrávání videa v mobilních zařízeních spolupracujeme s brněnskou společností Comprimato, jejímž investorem je rovněž Credo Ventures.

A co přesně klienti po Cadence požadují, že je nedokáže uspokojit?

Chtějí vývojové nástroje pro malá řešení, prostě levné procesory. To se týká všech přenosných zařízení, například hodinek jako iWatch

Tam je hlavní problém, že nechcete své hodinky nabíjet každý den, ale ideálně třeba jednou za týden. Takže s Cadence jsme i kvůli těmto věcem od léta v kontaktu, jelikož potřebuje naše řešení.

Říkal jste, že v tomto oboru dochází ke konsolidaci, tedy že velká firma skupuje malé. Vy jste o prodeji zatím nepřemýšlel?

Naším cílem společně s investory je vybudovat dostatečně silnou a konkurenceschopnou firmu, která časem bude zajímavým akvizičním cílem pro strategické kupce.

Jakému oboru se teď nejvíce věnujete, neboli kde se vaše řešení používá nejčastěji?

Jedničkou je segment inteligentních domácností neboli internetu věcí, a to z toho důvodu, že má pro nás obrovský potenciál.

Kdybych to ale bral z pohledu toho, jaké nyní máme obchodní partnery, tak vedou telekomunikace. Jsou to sítě čtvrté generace (4G), a teď se navrhují i 5G sítě. A to hlavně kvůli tomu, že v Japonsku budou v roce 2020 letní olympijské hry. 

Tokio má velkou zalidněnost, takže tyto sítě je potřeba vystavět, aby se lidé vůbec někam dovolali. Takže firmy jako jsou Alcatel a další řeší tento telekomunikační problém.

A mohou získat konkurenční výhodu, pokud přijdou v dostatečném předstihu s výrobky, jež 5G sítě podporují. Jiným řešením než pomocí procesorů na míru to neuděláte, protože v každé zemi je přijatý jiný standard a ten musíte implementovat v podobě softwaru, který běží ve vašem mobilu.

Například v Turecku byste se nedovolal s telefonem, který má pouze implementovaný standard  pro Evropu, a podobné to je v Japonsku. Takže se to řeší tak, že jsou různé varianty softwaru, které běží na jednom procesoru obsluhující tuto telekomunikaci.

Jistě se ale připravujete a čekáte na dobu prudkého rozvoje internetu věcí?

Na trhu jsou standardní řešení, například od ARM  (architektura procesorů vyvinutá firmou ARM Limited, pozn. redakce). Teď ale nastává další období, jelikož vývoj procesorů probíhá ve vlnách. 

Před pěti lety se snažili všichni dělat vše na míru podobně jako dnes, pak nastala standardizace, kdy právě ARM nastavil ekosystém, dostal se téměř všude, ale časem všichni zjistili, že musí ARM platit nemalé licenční poplatky. Takže se teď každý snaží zase navrhovat vlastní řešení.

A to je ta vlna, kdy očekáváme, že se například v internetu věcí  budou navrhovat věci na míru.

A tam nastupuje Codasip…

Ano, jsme na začátku této vlny a naším cílem je na ní se vézt, pokud bych to měl zjednodušit. 

A kdy podle vás nastane ten pravý rozmach  internetu věcí?

UX DAy - tip 2

Očekáváme i podle různých analýz, že internet věcí bude do tří let skutečně obrovským segmentem jak pro nás, tak i pro naše obchodní partnery. 

Odhady říkají, že v roce 2019 bude internet věcí největším trhem zařízení na světě. Dobrá zpráva pro Codasip je, že klíčovými komponentami v těchto věcech jsou právě procesory na míru, pro něž nabízíme vývojový nástroj.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je redaktorem tabletového týdeníku Dotyk Byznys. V minulosti působil v agentuře Reuters, v Hospodářských novinách nebo Českém rozhlase. Zastával i post mluvčího skupiny Nova. Najdete ho na Twitteru a na LinkedIn.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).