Tomáš Novotný (MPO): Chystáme další fond pro startupy, „seed fond“ to nebude

První pokus českého státu o spuštění seed fondu, který by pomáhal financovat tuzemské startupy, skončil neslavně. Vyjde to napodruhé?

První pokus o spuštění státního rozvojového fondu na podporu podnikání, tzv. státní seed fond, skončil kvůli průtahům především ze strany antimonopolního úřadu neúspěchem.

Stát nyní ve spolupráci s EU připravuje spuštění nového fondu rizikového kapitálu, který je často označován za nástupce „prvního“ seed fondu. Od svého předchůdce se ale zřejmě bude hodně lišit.

„Fond pravděpodobně vznikne, ale nelze zatím tvrdit, že se bude jednat o analogii projektu seed fond z minulého období,“ říká v rozhovoru pro Lupa.cz náměstek ministra průmyslu a obchodu Tomáš Novotný, který má v resortu na starosti sekci fondů EU a sekci strategie mezinárodní konkurenceschopnosti, investic a inovací. „Je docela možné, že se zřejmě ani nepřevezme stejný název,“ dodává.

Čím by se měl „druhý seed fond“ lišit od toho původně zamýšleného?

Myšlenka investování veřejných prostředků do perspektivních začínajících, ale i déle podnikajících firem, ani po nezdařeném prvním pokusu nezanikla.

Tyto úvahy jsou součástí přípravy programů podpory využívajících evropské fondy v programovém období 2014 – 2020. Rizikový kapitál patří do skupiny podpůrných instrumentů, kterým podle terminologie EU říkáme finanční nástroje. Patří sem například úvěry, záruky za úvěry, kapitálové investice, mikropůjčky, případně další formy návratné podpory.

Jejich začlenění do programu, kterým chce stát podporovat podnikatele, podnikatelské prostředí a inovace (Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost – OP PIK, pozn,. redakce) a jehož znění nyní čeká na připomínky Evropské komise, není zatím zcela konkrétní.

Jsou ale známy oblasti podpory, které se nazývají prioritní osy, v nichž se s finančními nástroji počítá.

Které to jsou?

Konkrétně s investicemi rizikového kapitálu uvažuje prioritní osa 2, která je určena na rozvoj podnikání a konkurenceschopnosti malých a středních podniků.

Zatím je tedy předčasné hovořit o tom, že stát chystá druhý seed fond. Fond pravděpodobně vznikne, ale nelze zatím tvrdit, že se bude jednat o analogii projektu Seed fond z minulého období. Je docela možné, že se zřejmě ani nepřevezme stejný název.

Jste teprve v počáteční fázi přípravy druhého fondu. Kdy by se ale mohl rozjet? Jistě musíte mít nějaký odhad.

Odhad časového harmonogramu není zcela v rukou našeho resortu. Schvalování zmíněného programu je do značné míry závislé na stanoviscích a připomínkách Evropské komise a na průběhu dalšího vyjednávání.

Kromě toho konkrétní spuštění podpory využívající finanční nástroje je podle evropských nařízení podmíněno provedením předběžného vyhodnocení podmínek v daném členském státě. Toto vyhodnocení (ex –ante assessment, pozn. redakce) není dosud pro Českou republiku zpracováno, zatím zvažujeme nejvhodnější formu jeho vytvoření.

Poučíte se z minulých chyb, respektive průtahů, které nakonec vedly k tomu, že původní fond nebyl spuštěn?

K průtahům došlo kvůli zablokování administrativní procedury vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže z důvodu podání stížnosti jednoho z neúspěšných uchazečů o veřejnou zakázku.

Tuto zkušenost mají mnohé instituce, které vyhlásily v rámci operačních programů financovaných z fondů EU veřejnou zakázku podle příslušného zákona.

Každý ví, že využití evropských prostředků má časové limity a pro daný účel je lze využít pouze ve stanovené lhůtě, jinak propadnou. Pokud marně uplynul čas, a v případě seed fondu probíhalo správní řízení rok, aniž dospělo k pravomocnému rozhodnutí, bylo již prakticky znemožněno efektivní využití prostředků, protože bylo limitování datem 31. května 2015.

V takovém případě bylo zodpovědnější veřejnou zakázku zrušit a finanční prostředky původně vyčleněné pro projekt Seed fond raději investovat do jiných projektů v dotačních programech. Kromě toho se zde objevil ještě další důvod, kterým byla podstatná změna právního prostředí.

To znamená?

Původní implementační schéma bylo vytvořeno podle zákona o kolektivním investování, v němž by MPO svěřilo fondu kvalifikovaných investorů s názvem Český rozvojový, uzavřený investiční fond prostředky z programu poskytnuté Evropským fondem pro regionální rozvoj, které byly zároveň spolufinancované rozpočtem ČR. 

V červenci 2013 ale nabyl účinnosti nový zákon o investičních společnostech a investičních fondech a původní zákon o kolektivním investování byl zrušen. Proto i v případě ukončení správního řízení by nebylo možné uzavřít smluvní vztah v té podobě, která byla definovaná v zadávací dokumentaci.

Původní fond měl disponovat prostředky ve výši zhruba 1,45 miliardy korun v závislosti na vývoji kurzu koruny. O jaké částce se dá uvažovat v nově připravovaném fondu? 

Předpokládá se, že na všechny finanční nástroje bude v programu vyhrazeno zhruba 10 %  jeho alokace, což je přibližně 11 až 12 miliard korun pro celé programové období 2014–2020, to vše ale v závislosti na vývoji kurzu koruny proti euru.

Jak přesně ale budou prostředky rozvrženy do jednotlivých finančních nástrojů, řekne zmiňované předběžné vyhodnocení, které by mělo definovat a kvantifikovat investiční potřeby, tržní mezery, absorpční kapacitu a další parametry.

Jak jste zmiňoval, finanční prostředky půjdou z fondů EU a státního rozpočtu. Jaký by měl být ten poměr prostředků EU/stát?

Hlavním zdrojem prostředků vkládaných do finančních nástrojů  bude Evropský fond pro regionální rozvoj, který by mohl být doplněn po roce 2017 také zdroji státního rozpočtu ČR. To ale jen v případě, pokud by čerpání prostředků probíhalo příznivě. Pro výši spoluúčasti, takzvanou intenzitu veřejné podpory, existují evropská pravidla, kterými se MPO musí řídit.

A počítáte i se zapojením soukromých investorů do fondu?

Se zapojením soukromých investorů se samozřejmě počítá. U investic rizikového kapitálu je podíl dodatečných zdrojů odvozen podle toho, o jaký typ cílového podniku se jedná.

U podniků, které dosud nepůsobily na trhu, což jsou typické startupy, bude podíl dodatečných zdrojů minimálně 10 %. U podniků, které působí na trhu méně než 7 let, to bude minimálně 40 % a u podniků, které hodlají expandovat na nový výrobkový nebo zeměpisný trh, je limit stanoven na 60 %.

To jsou ovšem spodní limity dané legislativou, nelze vyloučit, že MPO půjde přes tuto hranici.

Spolupracujete na přípravě „druhého“ fondu se soukromými investory? Přípravu prvního seed fondu jste s nimi konzultovali.

Se soukromými investory zatím konzultujeme prvotní představy. Uspořádali jsme kulatý stůl, zástupci bankovního sektoru i fondového průmyslu jsou členy pracovních skupin, které připravují příslušné části programu, pracovní materiály jsou jim pak předkládány k připomínkám.

Co říkáte na jejich výtky, které měli už při přípravě původního fondu, že veřejné peníze napumpované tímto stylem do firem pokřiví trh?

K pokřivení trhu by v žádném případě nemělo dojít. Pravidla EU jednoznačně určují, že finanční nástroje mají být poskytovány pouze tam, kde nastávají takzvané „suboptimální investiční situace“, což znamená, že projekt sice generuje příjmy, ale z hlediska rizikovosti nebo délky návratnosti není dostatečně atraktivní pro soukromé investory.

Definice těchto investičních situací, které jsou z hlediska naplňování priorit České republiky potřebné, ale soukromý kapitál je z výše uvedených důvodů nefinancuje, vyplynou z již zmiňovaného předběžného vyhodnocení.

Fond tedy bude zaměřen nejen na startupy, ale i na již rozběhnuté firmy?

Idea je, že kapitálové investice budou poskytovány jak firmám v počátečních stádiích podnikatelského cyklu, tak v rozvojové fázi, tak jak to umožňují evropská pravidla.

Máte představu o tom, podle jakých parametrů se budou vybírat firmy, které budou příjemci peněz?

Konkrétní parametry nelze zatím specifikovat. Obecně by mělo jít o podniky, které mají jasně vymezený podnikatelský záměr, specifikovaný produkt a cílovou skupinu zákazníků, tvůrčí a zaujatý tým a další obecně známé charakteristiky. Parametry výběru investice budou do značné míry ovlivňovat i soukromí investoři, kteří budou investovat společně s fondem.

Jaká omezení by investice znamenala pro vlastníky firem?

Podmínky investice stanoví investiční smlouva, kde bude uvedeno, jaký obchodní podíl náleží investorům za poskytnutou investici. Bude snaha postupovat podle praxe osvědčené na trhu. Na podmínkách investiční smlouvy se musí protistrany dohodnout, takže pokud vlastník nebude s podmínkami spokojen, smlouva se neuzavře.

Stát chce ve firmách, které podpoří, získat určitý podíl, který mu pak zajistí návratnost investice. Jenže, co když se projekt nerozjede a zkrachuje? Úmrtnost startupů je relativně velká.

Rizikovost investic do startupů je všeobecně známá. Fond musí usilovat o dosažení průměrné návratnosti investičního portfolia v celém stanoveném časovém horizontu. Bude postupovat podle pravidel pro řízení rizik a samozřejmě musí počítat i s tím, že některé investice nevyjdou.

Private equity trh se během posledních několika málo let změnil. V Česku vzniklo hodně podobných fondů, další se chystají. Peněz tu tedy je dost, je z tohoto úhlu pohledu potřeba zakládat státní fond?

KL_NOMINACE

Státní fond, nebo přesnější by bylo fond veřejných prostředků, má smysl zakládat právě pro situace, které byly popsány výše.

Pokud politika státu směřuje k dosažení určitých strategických cílů, které nejsou pro soukromé investory dostatečně atraktivní z hlediska vysokého rizika nebo nízké či dlouhodobé návratnosti, mohou intervence veřejných prostředků působit jako finanční páka a soukromý kapitál k těmto investicím motivovat. 

10 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 20. 10. 2014 9:41

Školení App Store optimalizace

  •  
    Jak dostat svou mobilní aplikaci mezi lidi
  • Jak na akvizici uživatelů mobilních aplikací na českém i světovém trhu
  • Jak správně spustit, propagovat, měřit a vyhodnotit svoji aplikaci v Google Play i v Apple App Store

Detailní informace o školení App Store optimalizace »