Karel Obluk: v Česku mi často chybí touha vystoupit ze zóny komfortu a zkusit něco nového

Snažím se investovat do projektů, které mají šanci uspět v globálním měřítku, říká bývalý ředitel AVG Karel Obluk. S kolegy právě rozjíždí nový venture fond Evolution Equity.

Karel Obluk si po úspěšném odchodu z antivirové firmy AVG Technologies nyní užívá svobody. Získané finanční prostředky se ale snaží dále zhodnocovat, proto je v posledních letech známý především jako investor a mentor, který radí nejen českým startupům. 

Momentálně má relativně napilno, spolu s dalšími kolegy, jejichž jména nechce prozradit, rozjíždí venture fond Evolution Equity, který měl být aktivní již letos na podzim. Karel Obluk ale nechce nic uspěchat, a proto rozjezd fondu ještě odkládá.

„Nejdříve vše ale musí být dobře připraveno, aby byl fond životaschopný a následně se mohl otevřít i dalším lidem. Naším cílem je uspět,“ vysvětluje v rozhovoru pro Lupa.cz Obluk.

Fond bude investovat zejména do firem z oblasti IT bezpečnosti, která je bývalému šéfovi AVG velmi blízká. Stranou ale nezůstanou ani firmy z dalších oborů.

„Jsem přesvědčen, že v horizontu roku nebo dvou se objeví ještě řada dalších zajímavých věcí, technologií a postupů, které si teď nedokážu ani představit. O to nadšenější pak budu, až se s nimi setkám, pokud budu mít příležitost do nich investovat a pracovat s lidmi, kteří je objevili,“ neskrývá své nadšení Karel Obluk. Jak sám říká, roli investora a mentora si nyní velmi užívá.

V současné době hodně mluvíte o firmě SodatSW, do které jste nedávno investoval. Tato firma se zabývá vývojem bezpečnostního softwaru pro mobilní zařízení. Takže působí v segmentu, v kterém jste odborníkem. Zaujala vás tato firma ale i něčím jiným?

O SodatSW jsem v poslední době mluvil více zejména proto, že to byla má nedávná investice a hodně lidí se mě na ni ptalo.

Pokud jde o to, co mě na ní zaujalo. SodatSW má podle mě potenciál, který, myslím, zatím není zcela využitý. Ale do této investice jsem nešel sám. Naopak, oslovili mne kolegové, které jsem znal už dříve, jestli bych se k nim nepřipojil. A já to udělal velmi rád, protože vím, že to jsou šikovní lidé a že se mi s nimi dobře spolupracuje.

Dalším důvodem je to, že se SodatSW zaměřuje na produkty z oblasti IT bezpečnosti, a tento obor samozřejmě poměrně dobře znám. Zatím se tato společnost soustředila jen na český trh, ale já se domnívám, že může mít potenciál růstu i na trhy globální. I s tím mám jisté zkušenosti a věřím, že i v tomto ohledu tedy mohu něco málo přinést.

Teprve budoucnost ukáže, nakolik se nám to podaří či nepodaří, ale potenciál tam jasně vidím. Samozřejmě SodatSW nestojí na místě, kromě existujících produktů vyvíjí i řadu nových technologií, především v oblasti zabezpečení a šifrování. Jejich produkty jsou podle mě slibné, teď je jen uplatnit i na světových trzích.

Karel Obluk:

  • soukromý investor, mentor
  • kariéru začal v roce 1991 jako vývojář ve společnosti VEMA
  • v roce 2003 nastoupil do společnosti Grisoft (předchůdce AVG Technologies)
  • v AVG byl technickým ředitelem, poté byl pověřen řízením celé společnosti
  • z AVG odešel v roce 2011
  • v současnosti rozjíždí nový fond Evolution Equity
  • jako investor je podílníkem v několika firmách, např. SodatSW, Lamantine Software, dříve i Cognitive Security
  • Profil: LinkedIn

Už víte, na jaký trh budete nyní mířit? Vy osobně máte blízko k USA…

Zatím bych to nerad blíže specifikoval. Jsou to věci, o kterých nyní diskutujeme, a jsou obchodní povahy. Já osobně mám například kontakty a zkušenosti s anglosaským trhem, na druhou stranu ale geograficky blíže je například Německo, Francie apod. Tohle téma zatím není uzavřeno.

SodatSW má širší produktovou řadu, takže některé produkty by mohly mířit na evropský trh, další zase na trhy v zámoří. Je to složitější, navíc jde o otevírání obchodní kuchyně, takže bych teď skutečně nerad zabíhal do větších detailů.

Takže strategii máte, ale nechcete ji nyní konkretizovat?

Strategie samozřejmě je, ale to neznamená, že se ještě nemůže měnit. Plán není dogma. Situaci neustále vyhodnocujeme, jak stávající management, tak i noví investoři, kteří přišli do představenstva. Je třeba si však uvědomit, že investice byla uzavřena teprve nedávno, takže my se také zatím hodně věcí o této firmě učíme.

Vše se neustále vyvíjí a strategie se zpřesňuje. Důležité je, že firma nyní prosperuje a pracuje na vývoji i nových, věříme, že velmi konkurenceschopných produktů.

SodatSW je zatím aktivní v Česku, kde se jí dle vás daří. Není ale v zahraničí v této oblasti silná konkurence, která by mohla rozlet této firmy zabrzdit?

SodatSW se zaměřuje na jednu část bezpečnostního trhu. Obecně bezpečnostní trh jednoznačně roste, je velice perspektivní. Je zde obrovský prostor pro nově příchozí firmy s inovativními produkty a SodatSW má šanci být jednou z nich, i v globálním měřítku.

Nedochází na tomto trhu k dělení na tradiční řešení vs. nové inovativní produkty?

Samozřejmě, když se podíváte na produkty z tradiční IT bezpečnosti, tak ty se postupně stávají komoditami. Myslím například tradiční antivirová řešení. To není nic špatného, jen se v této oblasti posunul vývoj a proběhla zde už i jistá konsolidace.

Naopak nové technologie se objevují neustále. Navíc různé aféry z poslední doby (NSA, sledování mailů a telefonů apod., pozn. redakce) jen potvrzují, že zájem o bezpečnost a ochranu informací, ať už z řad jednotlivců, tak z oblasti podniků všech velikostí, jen roste. Jde jen o to, jaké produkty společnosti nabídnou. Je jasné, že část nabídky SodatSW z oblasti tradičního šifrování se pohybuje v oblasti, kde jsou produkty tou zmíněnou komoditou.

Jsou ale další technologie, na kterých vývojáři Sodatu pracují, které jsou potřebné a kde se hráči na trhu rozhlížejí po řešeních, která by uspokojila jejich potřeby.

Které oblasti to jsou?

Je to především správa klíčů, dále velmi populární a často diskutovaný “cloud", o kterém všichni mluví, ale každý tím myslí něco trošku jiného. Když to hodně přeženu: nikdo pořádně neví, co “cloud” znamená, ale každý toto slovíčko používá, protože je momentálně sexy.

Zabezpečení dat v cloudu je samozřejmě mnohem širší a naprosto reálná problematika. V první řadě jde o zabezpečení dat, která jsou u nějakého poskytovatele uložena. Stejně tak jde ale i o zabezpečení dat při přenosu. A samozřejmě řada dalších souvisejících otázek. Vzpomeňme namátkou nejnovější aféru na téma nabourání do privátní sítě Googlu či Yahoo! americkými bezpečnostními službami. To jsou všechno věci, které se řeší a budou řešit i v budoucnu. Tento segment  roste a koneckonců vidím řadu investičních příležitostí – i v globálním měřítku, které z této oblasti přicházejí, a jsou pro mne zajímavé.

Zmínil jste narůstající potřebu zabezpečit data v cloudu. Je to trend? Kde osobně vidíte segment bezpečnostního softwaru za řekněme pět let? Co bude podle vás „hot“?

Kdo by byl schopen dnes říct, kde bude trh za pět či za deset let, tak samozřejmě vydělá hodně peněz, protože na to bude lépe připravený. Já bych byl úplně spokojen, kdyby mi vyšly odhady či vize v horizontu následujících tří let. Sám dobře víte, že oblast bezpečnosti a technologií se vyvíjí tak rychle a prudce, že se to velmi těžko předvídá.

Jaké jsou tedy vaše prognózy?

Podle mého názoru v horizontu následujících tří let půjde hlavně o posilování ochrany osobních dat, ochrany osobních informací, a tím nemyslím jen šifrování. Uživatelé si totiž budou čím dál více uvědomovat, jak moc se řada různých firem a organizací zajímá o jejich soukromí, o jejich chování, o spoustu dalších údajů. S ochranou soukromí bude podle mého názoru spojeno mnoho nových produktů a projektů. Ale bude to, myslím, platit i naopak. Celá řada firem se bude snažit řešit problematiku, jak získat více informací, jak dolovat data, ať už přímo bezpečnostní, tak data, která s bezpečností souvisejí jen vzdáleně.

Samostatnou kapitolou pak určitě bude i oblast ochrany proti průmyslové špionáži. Toto téma také slýcháme denně, světové mocnosti v rámci svých vojenských a obranných programů investují do počítačových technologií a obrany proti kybernetickým útokům nemalé prostředky.

Společně s tím, jak budu vznikat nové technologie, poroste i problematika průmyslové špionáže prostřednictvím cílených elektronických útoků, útoků na infrastrukturu apod. To jsou všechno věci, které jsou propojeny. Jsem tedy přesvědčen, že minimálně v horizontu následujících dvou až tří let to bude velmi palčivé téma.

Tedy šance jak pro zaběhlé, tak nové firmy…

Jsem přesvědčen, že v horizontu roku nebo dvou se objeví ještě řada dalších zajímavých věcí, technologií a postupů, které si teď nedokážu ani představit. O to nadšenější pak budu, až se s nimi setkám, pokud budu mít příležitost do nich investovat a pracovat s lidmi, kteří je objevili.

Ještě se na chvíli vrátím k SodatSW. Vy jste se v médiích vyjádřil, že je to firma, která v budoucnu může jít na burzu. Na to má ale ještě hodně času, když si vezmeme, že má roční obrat kolem 15 milionů korun…

Tuhle větu jsem také někde četl, nicméně si myslím, že to bylo částečně vytrženo z kontextu a částečně trochu nepřesně citováno. Pokud jsem kdy mluvil o budoucnosti společnosti SodatSW, vždy jsem říkal, že si jako investor dokáži představit různé varianty tzv. exitu. S jednou z nich – s IPO (uvedení společnosti na burzu, pozn. redakce), jakési zkušenosti mám, neboť jsem působil ve společnosti, které se to úspěšně podařilo (AVG Technologies, pozn. redakce). Mimochodem je to podle mne jedna z největších “success stories" v českém IT. Jde o jedinou českou společnost obchodovanou na tak prestižní burze (americká NYSE, pozn. redakce).

V souvislosti s touto diskusí jsem také několikrát zmínil, že nevidím důvod, proč by podobného úspěchu nemohly dosáhnout i další české firmy. Jsem přesvědčen, že tady máme celou řadu velmi úspěšných firem a uvedení na burzu může být cestou pro celou řadu z nich.

Já však nyní rozhodně nebudu předjímat, jakou variantu dalšího vývoje zvolí SodatSW. Jsem přesvědčen o globálním potenciálu této společnosti, nicméně diskuse o vstupu na burzu rozhodně nejsou na pořadu dne.

Na pořadu dne je, že se společně s vedením SodatSW chceme pokusit vybudovat velkou, globální úspěšnou firmu. Jestli se to podaří, to ukáže čas. Pak bude i čas na diskusi o dalších krocích.

Obecně bych ale byl rád, kdyby lidé vnímali úspěch AVG jako úžasný úspěch české firmy, která to dotáhla opravdu daleko. Že stojí za to, zkusit tento příklad následovat a vybudovat další úspěšné společnosti. Je zde hodně nadějných firem, a to nejenom v oblasti IT. Bylo by skvělé, kdyby zde lidé měli podobné velké ambice, aby se o podobné úspěchy pokoušeli.

Jak vy se díváte na vstup AVG na burzu? Sledujete současný vývoj? Ceny akcií se po debutu na NYSE zpočátku propadly, nyní už na nich investoři vydělávají…

Podle mého názoru byl vstup AVG na NYSE obrovský úspěch. Ohradil bych se trochu proti tomu, že investoři vydělávají na akciích AVG až teď – pro vlastníky a tehdejší investory bylo AVG určitě velmi dobrou investicí hned od počátku. Ovšem AVG šlo na burzu ve velmi obtížné době. Pokud jste tehdy sledoval cenu akcií, mohl jste si všimnout, že klesaly, aniž by se dělo cokoliv v AVG nebo v daném segmentu trhu.

AVG oznamovalo velmi dobré výsledky, jeden kvartál za druhým, a přesto šla cena akcií dolů. Analytici i z důvodu nižšího objemu obchodovaných akcií nehodnotili tento titul tak pozitivně. Po jistém čase však – opět bez jakýkoliv zjevných příčin – začala cena akcií pozvolna stoupat a dostala se na hodnoty vysoko nad cenou počátečního úpisu.

Chci tím zejména říci, že je třeba sledovat mnoho dalších souvislostí. Cena akcií je ovlivňována mnoha faktory, včetně globálního ekonomického klimatu. To je jeden z těch negativních dopadů vstupu na burzu – společnost musí reagovat na celou řadu věcí, musí mnohem citlivěji plánovat jakékoliv změny a neustále zohledňovat názory analytiků a nálady trhu.

Když se na to podíváte zpětně – byl vstup AVG na burzu dobrým krokem? Pomohlo to firmě?

Já jsem z AVG už poměrně dlouho pryč, takže se necítím příliš oprávněn k tomuto tématu vyjadřovat. Vlastníci AVG se rozhodli, že je to z jejich pohledu správný krok, chtěli to udělat. Vstup na burzu je pro firmu vždy velmi náročný úkol, zejména na americkém trhu. Nese s sebou spoustu režijní činnosti, uvnitř firmy se zavádí hodně nových procesů, které se dříve nemusely dělat, jsou s tím spojené nemalé náklady.

Pokud se ale vlastníci rozhodnou tento nelehký proces podstoupit, tak to samozřejmě posouvá firmu dál. Najednou si může jít na burzu pro další peníze potřebné pro zásadní rozvoj. Je to ověření, že firma je stabilní, že nemá před investory co skrývat. AVG to zcela jistě posunulo na úplně jinou úroveň, do jiné kategorie firem. Pro tak velikou globální společnost to byl, myslím, v podstatě naprosto logický a správný krok.

Vy tedy nyní působíte hlavně jako investor. V současnosti připravujete rozjezd fondu Evolution Equity. Mluvilo se o spuštění v letošním podzimu. Platí to stále?

Evolution Equity jako fond zatím stále připravujeme. Chceme si ověřit teze, které jsme si pro jeho vytvoření stanovili, pracujeme na ověření našich hypotéz kam se dívat, s kým pracovat, do čeho investovat apod. Nechceme to zkrátka uspěchat, spustit něco, co bude nedotažené.

V každém případě vidíme pro nás obrovský potenciál především v segmentu bezpečnosti. Máme v této oblasti již poměrně rozsáhlé zkušenosti. Já osobně z již zmíněného AVG nebo ze spolupráce se společností Cognitive Security, kterou letos v únoru koupilo Cisco. Jako tým máme i mnoho zkušeností a kontaktů na východním i západním pobřeží USA, na globálních trzích. Toho všeho chceme využít a chceme se zaměřit právě a především na projekty z oblasti IT bezpečnosti.

Nejdříve vše ale musí být dobře připraveno, aby byl fond životaschopný a následně se mohl otevřít i dalším lidem. Naším cílem je uspět.

Takže chcete lovit projetky ve střední Evropě a využít pak své zkušenosti a kontakty v zámoří?

Geograficky se zcela jistě nechceme omezovat jen na střední Evropu. Slibné firmy vidíme prakticky po celém světě. Je zde hodně příležitostí, a tak chceme využít zkušenosti, které máme. Již teď jednáme o případných investicích jak v Evropě, tak i ve Spojených Státech i jinde ve světě.

Můžete alespoň řádově říct, kolik bude ve fondu peněz. Respektive jaké máte plány?

V této chvíli bych to opravdu nerad konkretizoval, více rádi řekneme, až bude projekt v pokročilejší fázi. Určitě však nemáme ambice vytvořit multimiliardový fond, v tom zcela jistě nechceme konkurovat fondům jako Index Ventures.

A můžete alespoň říci, jak velké projekty vás budou zajímat?

Máme připravenou strategii, na které však ještě stále pracujeme, teď bych tedy skutečně nerad sděloval více detailů. Až přijde čas, rád se o ně podělím.

Vy také působíte jako mentor, radíte a bavíte se s hodně startupy. Co je pro vás lepší kombinace – špatný produkt a dobrý tým, nebo dobrý produkt a špatný tým? Kdybyste si měl vybrat?

Ideálně musí být dobré obojí. Když bude něco z toho špatné, proč bych do toho měl investovat? To bych byl špatný investor, špatný správce prostředků fondu!

Ale trochu reálněji. Rozlišujme špatný versus nezkušený tým. Špatný tým určitě nechci. Velmi samozřejmě záleží i na tom, jestli si s někým “sednu” nebo ne. O tom často rozhodují maličkosti, “osobní chemie”. Když si “nepadneme do oka”, když se s týmem neshodneme, tak to nemůže fungovat.

U investic do startupů to platí dvojnásob. Skoro každý startup bude téměř jistě procházet i nějakým těžkým obdobím, bude nutné dělat těžká rozhodnutí. A to můžete úspěšně dělat jen s lidmi, se kterými se shodnete a se kterými se vám dělá dobře.

Musíte si umět říct věci na rovinu, vyříkat si, co je potřeba. Pokud nebude nastolen vztah naprosté důvěry, nemůže to fungovat. Jeden můj kolega říká, že vztah investor-startup se velmi podobá manželství. Je nutné si věřit, umět dělat kompromisy, snažit se spolu co nejlépe vyjít. Vždycky se totiž objeví nějaký problém, vše není jen růžové a krásné.

To byl případ špatného týmu. S nezkušenými týmy se ale dá pracovat. Mohou se hodně věcí naučit a stát se zkušenými týmy…

Nezkušený tým je úplně něco jiného. Řekněme si upřímně, kolik lidí stojících za startupy má zkušenosti s globálním byznysem, s budováním firmy, s jednáním s investory atd. Takových týmů mnoho není. To je ale také jeden z důvodů, proč mne baví pracovat se startupy – vídím, že mohu sám něčím pomoci, že jsem něčím platný. Baví mne, když za mnou kolegové mohou přijít a ptají se na věci, se kterými jim mohou poradit. Podívat se na problémy z jiného pohledu, z pohledu člověka, který už má něco za sebou. To mne opravdu moc baví: když tomu týmu mohu něco přinést.

Co se týče produktu, musí mne něčím zaujmout. Není možné, aby byl úplně špatný v tom smyslu, že nevidím jeho obchodní a růstový potenciál.

Podle čeho se při výběru projektů rozhodujete?

Snažím se pochopitelně investovat do projektů, o kterých jsem přesvědčen, že mají šanci uspět, nejlépe v globálním měřítku. Samozřejmě ne vždy se to podaří. O to více je ale nutné se zaměřovat jen na ty projekty, které mají patřičnou ambici i potenciál vyrůst a zhodnotit vloženou investici několikanásobně.

Spousta lidí si, bohužel, neuvědomuje, že cílem investice je a musí být především to, aby se vložené prostředky zhodnotily. Místo uložení do banky, do fondů nebo akcií vkládají investoři v případě  startupů peníze do velmi rizikové investice. Cílem tedy není například podpořit místní konkurenceschopnost a podnikání – byť jistá míra altruismu se určitě také někdy projeví. Primárním cílem je vydělat peníze investorům i zakladatelům a přitom vybudovat úspěšnou firmu, která dá v ideálním případě i práci spoustě lidí. Projekt, který mne má zaujmout, tak musí mít nutně i onen potenciál růstu, musí být v něčem výjimečný a zajímavý a musí mne přesvědčit, že může investované prostředky výrazně zhodnotit.

Mnoho vašich kolegů investorů říká, že peněz je v Česku dost, ale chybí kvalitní nebo investovatelné startupy. Máte stejný názor?

Bohužel se musím připojit k - jak říkáte – “mým kolegům investorům”. Situace není úplně ideální právě proto, co jsem zmínil výše. Mnoho zakladatelů startupů často nemá dostatečné ambice z hlediska cílů a produktu. Bohužel někteří mají naopak velmi přehnaná očekávání z hlediska ohodnocení jejich nápadu. Přečtou si třeba, za kolik se prodala ta a ta firma v Silicon Valley, a očekávají automaticky podobné ohodnocení. Neuvědomují si, bohužel, že na jeden Facebook jsou desetitisíce neúspěšných projektů. A také se neuvědomují, že projekt, který má být úspěšný, musí přinést něco opravdu nového, něco, co budou zákazníci chtít.

Produkt sám o sobě pak určitě také nestačí. Je nutné vidět i jak se bude prodávat, kdo za něj bude platit, jak si ta firma na sebe vydělá. I tento aspekt řada zakladatelů podceňuje.

Často u nás také postrádám onu touhu vystoupit ze zóny komfortu a zkusit něco nového, rozjet něco opravdu velkého a zajímavého. Spousta lidí upřednostní práci ve velké renomované firmě se stabilním příjmem. To je samozřejmě naprosto v pořádku; ale pak se nemohou divit, že z takového zaměstnaneckého platu asi nevydělají tolik peněz, aby se měli jako Mark Zuckerberg. Jsou výjimky, ale ty jen potvrzují pravidlo.

EBF16

Vy jste investor, mentor, ale například ve firmě Lamantine Software, do které jste v minulosti investoval, jste se nedávno stal předsedou představenstva. Jaké role vám tedy nejvíce vyhovuje? Spíše exekutivní nebo konzultantská? Kde se cítíte lépe?

Použiji známý citát: “Nikdy neříkej nikdy!” Nebudu tedy říkat, že se už nikdy určitě nevrátím do exekutivy, nicméně v dané chvíli, v této etapě mého života, mi vyhovuje spíše stávající režim. Věnuji se více firmám a snažím se jim pomáhat z pozice mentora, člena představenstva a podobně. Mám pocit, že tak mohu momentálně nabídnout mnohem víc. Moc mě to baví a umožňuje mi to spolupracovat se spoustou nových a zajímavých lidí, povídat si s nimi a přitom se pořád dozvídat něco nového. To je asi to, co se mi na tom líbí nejvíc: že si mohu dovolit ten komfort neustále se učit nové věci. A tak si ho dopřávám.

22 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 12. 11. 2013 19:12

Školení: Měření a vyhodnocování kampaní

  •  
    Jak připravit a plánovat kampaně
  • Jak vyhodnocovat a využít důležité metriky
  • Jak to dělat u různých obchodních aktivit

Detailní informace o školení Měření a vyhodnocování kampaní»