Katolická církev na Internetu

Jestliže je Benedikt XVI. označován za papeže konzervativního, pak to rozhodně nemůže platit o jeho vztahu k Internetu a novým médiím obecně. V posledních letech jsme svědky velké modernizace a přiblížení se lidem ze strany katolické církve především v užívání Internetu. Také situace v České republice se v tomto ohledu postupně mění.

Vatikánský mediální kolos

Vatikánský rozhlas vznikl v roce 1931 na přání papeže Pia XI. O chod stanice se již od založení stará jezuitský řád. V současné době vysílá rozhlas v 47 jazycích a jeho vysílání je dostupné téměř na celém světě. Rádio Vaticana nabízí také program v češtině.

"Rádio Vatikán je vysílací stanicí Svatého stolce a sídlí ve Vatikánu. Bylo založeno především jako nástroj evangelizace, ale později se vyprofilovalo spíše jako rádio převážně zpravodajské, které přináší informace z Vatikánu a katolického světa. Velký prostor je věnován činnosti Svatého otce, jeho apoštolským cestám a audiencím." (zdroj).

Všeobecně je vnímáno jako jedno z nejkonzervativnějších médií, nevysílá žádnou reklamu, drtivou většinu obsahu tvoří mluvené slovo, snad je mimo úvodní znělky a občasné krátké zvukové vložky, kterou tvoří vážná církevně orientovaná hudba. Vysílání má většinou velice pevný programový rámec a je založeno na pravidelných rubrikách. Je tedy vnímán jako klasický zpravodajský kanál, který nemění znělky ani se nepodřizuje aktuálním módním trendům za účelem zvýšení výnosů či poslechovosti.

Zřejmě právě proto loni zaujala i česká média informace o tom, že poprvé od svého založení bude rozhlas vysílat také reklamu. Do této chvíle byl Vatikánský rozhlas placen výhradně z vnitřních zdrojů. V tomto kontextu je tak zřejmě nevyhnutelná diskuse o skladbě reklamy v církevních médiích, předpokládá se, že inzerenty bude Vatikánské rádio volit velmi pečlivě.

Rádio Vaticana otevřelo také druhou, a pro internetovou komunitu daleko zajímavější kapitolu a tou je spuštění kanálu na Youtube. Kanál byl založen 5. června 2008, od té doby ho odebírá skoro čtyři tisíce uživatelů a stránka kanálu byla zobrazena 980 tisíckrát. Čísla se na první pohled mohou zdát malá, avšak je potřeba si uvědomit, že rozhlas nepublikuje obsah „pro každého“ a že ho využívají především jiné zpravodajské servery. Ty tak dostaly zdroj, kde brát videa s papežem, vyjádření vysokých církevních představitelů nebo alespoň ilustrační záběry, což je pro čtenost článku a zajímavost zprávy pro čtenáře důležitý aspekt. Kanál je zatím v italštině, angličtině, španělštině a němčině, lze ale předpokládat, že postupně budou přidávány další jazyky. Vše je provozováno za spolupráce Vatikánského rozhlasu a CTV (Centro Televisivo Vaticano).

Ze zpravodajských webů u nás YouTube hojně využívají Lidovky, které ke zprávám přikládají videa hostovaná právě na YouTube. Na jedné straně se připravují o možný příjem z reklam, vysílaných před zvoleným pořadem, ale zase jim odpadá starost s režií, technologickým zabezpečením či produkcí. Podle všeho tak právě taková kombinace nemusí být pro menší zpravodajské weby špatným řešením. Zvláště pokud počet aktuálních a zajímavých videí na YouTube poroste stále rychleji.

Obsah tvoří především papežovy promluvy a zprávy, doplněné o některé zajímavé komentáře.

Dalším komunikačním kanálem, který byl zvolen je aplikace Pope2you na Facebook, která umožňuje zasílat a sdílet virtuální pohlednice. Další aplikace přináší zpravodajské informace na iPod i iPhone, v podobě textové, zvukové i audiovizuální.

Hlavě katolické církve tak rozhodně nelze upřít zájem o maximální využití „nových médií“.

Závěr

Zdá se tedy, že vatikánská média přistupují k novým technologiím i způsobům komunikace progresivně a energicky. Například Vatikán měl webové stránky již v roce 1995, tedy dříve než vznikl Google a celá řada dalších, dnes již legendárních služeb a webů.

Nejen jeho počínání otevírá otázky ohledně možností využití moderních služeb, třeba právě YouTube channel nebo šíření informací přes Facebook, pro média i politické subjekty. Tento prostor je zatím nepříliš obsazen a jeho využití není stále (až na čestné výjimky) marketingově nevyužit. Přitom cena je velice nízká, ve srovnání s klasickými bannerovými či billboardovými reklamami, vyžaduje ale soustředěné úsilí.

Zdá se, že se Vatikánu zlepšování komunikačních cest a hledání nových přístupů k médiím i lidem daří. Přibude profil Benedikta XVI. na Facebook? Dočkáme se oficiálního papežského blogu, například takového, jaký má kardinál Vlk? Vsadí Vatikán na Twitter? To jsou otázky, které se logicky nabízejí, a na jejichž rozuzlení si budeme muset počkat. Při současném trendu by se ale nemuselo jednat o čekací dobu příliš dlouhou.