Kauza „okleštění“ práv spotřebitelů: jak prolobbovat zákon Senátem

Způsob, jakým operátoři prosadili svůj návrh na změnu zákona, je smutným dokladem toho, jak fungují přílepky a jak snadno jde ovlivnit celý zákonodárný proces.

Celá kauza okleštění práv spotřebitelů (ale i dalších zákazníků telekomunikačních operátorů), skrze novelu zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích, ještě zdaleka neskončila. Nicméně rozhodující bitva je zřejmě již dobojována: po Poslanecké sněmovně minulý týden vše odkýval i Senát, byť na první pokus jen nejtěsnějším možným způsobem – 30 hlasy pro, při kvóru 30. Jak v samotném závěru konstatovala senátorka Miluše Horská, která jednání řídila: „Takhle těsný výsledek už si tady dávno nepamatuji.“

Do celé věci by ještě mohl zasáhnout prezident, pokud by novelu odmítl podepsat – ale za sebe tuto možnost nevidím jako pravděpodobnou. Takže se asi musíme začít připravovat na praktické dopady celé změny.

Například v tom ohledu, že jako zákazníkům nám již nebude stačit pouze jednorázově nastudovat momentální podmínky operátorů před uzavřením smluvního vztahu, a pak se spoléhat na to, že o všech relevantních změnách (taxativně vymezených v zákoně) vás operátor musí informovat.

Nově bude nutné průběžně sledovat a detailně vyhodnocovat všechny změny, ke kterým operátoři jednostranně přistupují. Protože nově vás operátor bude informovat jen tehdy, pokud změnu vyhodnotí jako podstatnou a přinášející zhoršení pro vás, jako svého zákazníka.

Mimochodem, zažili jste někdy, že by vám operátor sám a na rovinu řekl, že vám něco zhoršil? Navíc něco, co by dokonce bylo „podstatné“? A bylo to z jeho vůle, a nikoli v důsledku změn zákonů a/nebo nařízení ČTÚ?

Operátor snad vždy takovéto (vlastní) změny kompenzuje nějakými jinými změnami, aby to tak „nebilo do očí“, a hlavně aby výslednou kombinaci změn mohl prezentovat naopak jako zlepšení pro zákazníka.

Jenže vaše kritéria jako zákazníka (ať již v roli spotřebitele či ne-spotřebitele) se mohou diametrálně lišit od kritérií používaných operátorem. Proto se unijní směrnice snaží jakékoli posuzování zlepšení či zhoršení eliminovat – ale nynější novela ho naopak zavádí.

No, třeba se toho chytí nějaký startup a postaví svůj byznys na průběžném sledování změn u operátorů a na detailním informování svých klientů o významu a dopadu těchto změn, i o jejich právech. Vlastně by tak vydělával na tom, jak zákonodárci nyní ulehčili operátorům, ale přidělali práci všem jejich zákazníkům.

V tomto článku bych se ale rád podíval na něco jiného: na samotný postup toho, jak byla celá novela prosazena. A je to dosti smutný příběh.

Co způsobil přílepek?

Při zpětném pohledu na to, jak celá předmětná novela procházela skrze Poslaneckou sněmovnu a Senát, nelze nevidět významný rozdíl v rozsahu diskuse, a také jednoznačnosti hlasování: zatímco poslanci diskutovali jen minimálně (s výjimkou „prvního“ třetího čtení, kde došlo k vrácení zpět do druhého čtení), a také víceméně jednotně, senátoři diskutovali mnohem zevrubněji, a celý návrh schválili jen nejtěsnější možnou většinou.

Senátorům se například nelíbilo, že je v jejich výborech navštívili zástupci tří stran – zástupce resortního ministerstva (MPO ČR), zástupce odvětvového regulátora (ČTÚ), a také vládní zmocněnec pro zastupování České republiky před Soudním dvorem Evropské unie – a že jejich stanoviska nebyla jednotná. Spíše: každý jim prý říkal něco jiného. A tak se senátoři (vcelku logicky) ptali: proč jste si tyto sporné věci nevyjasnili dříve, ještě před předložením celého návrhu do Parlamentu?

Bohužel ani senátoři si sami neuvědomili, že to nebylo z principu možné. Že sporné pasáže v novele před jejím podáním do Parlamentu ještě neexistovaly. Byly do ní přidány až dodatečně, na půdě Hospodářského výboru, nejprve pozměňovacími návrhy poslanců Birkeho a Urbana.

Když pak ve třetím čtení ve sněmovně, právě kvůli těmto pozměňovacím návrhům, návrh novely neprošel a byl vrácen zpět do druhého čtení, byl pozměňovací návrh poslance Urbana nahrazen ještě „tvrdším“ pozměňovacím návrhem poslance Stanislava Pflégera.

Ve všech případech se přitom jednalo o „klasický“ přílepek, tak jak je vymezen v novele jednacího řádu sněmovny:

Jedním z největších nedostatků, který nemá v Evropě s výjimkou Slovenska obdoby, je časté využívání tzv. přílepků. Přílepkem je takový pozměňovací návrh, který věcně nesouvisí s projednávaným návrhem.

Původně se totiž novela týkala něčeho úplně jiného: transpozice unijních směrnic týkajících se roamingu, a také zapracování změn v kontrolním řádu. Byla to tedy ryze technická novela, kolem které by nejspíše nebylo žádných sporů a animozit.

Jenže pak, až na půdě Poslanecké sněmovny, a konkrétně jejího Hospodářského výboru, přišly ony již zmiňované pozměňovací návrhy. A konkrétně poslanec Pfléger podle týdeníku Respekt zcela otevřeně říká, že návrh mu „přišel“ od operátorů s prosbou o jeho načtení:

„Přišel mi návrh, jestli by se tento pozměňovací návrh nedal předložit,“ říká. „Návrh přišel od operátorů a jejich asociace. Dosavadní praxe byla podle jejich analýz špatná, tak jsme ji změnili.“

Zdůrazněme si proto znovu, že sporná ustanovení novely si příslušné strany (MPO ČR, ČTÚ a zastoupení v EU) nemohly již z principu „vyříkat“ dopředu, ještě před předložením novely do Parlamentu. Proto se o nich musely „hádat“ až před senátory, kterým se to pochopitelně nelíbilo. Jenže vinu za to senátoři svalovali na nesprávné hlavy. Neuvědomili si, nebo nedostali včas informaci o tom, že vše způsobily až dodatečně přidané přílepky.

Asi nejvíce se v tomto ohledu divil senátor Petr Bratský:

pro mě naprosto nepřijatelné, že tři zástupci státu, z toho jeden vládní zmocněnec, potom jeden zástupce ČTÚ a jeden z ministerstva, každý vystupoval úplně jinak, přitom vláda předkládá poměrně silou velkých počtů hlasů z Poslanecké sněmovny zákon, který měl projít bezproblémově, a někteří zástupci státu tedy hovoří, že se snaží chránit spotřebitele.
Ale když nejsou přesvědčeni v diskusi, ale jdou proti názoru ministerstva, tak pak se ptám, proč ministerstvo předkládá zákon, kde by měla být zásadní pochybnost, jestli český spotřebitel, náš občan, kterého zastupujeme, je v poníženém stavu nějakém nebo znevýhodněném. Tak snad ministerstvo to s tím vládním zmocněncem a třeba s ČTÚ v rámci připomínkového řízení, legislativní radě vlády a já nevím, co všechno je ještě před tím, než se vůbec zákon předkládá – ve třech jednáních Sněmovny.

Svým způsobem to senátor Bratský vystihl docela přesně. Jen by jeho argumentace patřila jinam: do změny Jednacího řádu, která úplně zakáže jakékoli přílepky. Protože názorně ukázal, co přílepky způsobují.

Pravdou je, že poslanci krátce po předmětné novele zákona o elektronických komunikacích přijali také změnu svého jednacího řádu, která určitým způsobem jde proti přílepkům. Ale nikoli tak, že by je zcela zakazovala. Požaduje alespoň transparentnost, v tom smyslu, aby ke každému pozměňovacímu návrhu bylo řečeno, kdo ho podal, a aby takový návrh také musel být zdůvodněn.

Třeba poslanec Pfléger ale svůj pozměňovací návrh ještě zdůvodňovat nemusel. Udělal to alespoň neformálně, do médií, viz výše uvedený citát.

Zajímavé přitom je, že samotný fakt, že poslanec Pfléger pouze „tlumočil“ návrh operátorů, a nebál se to přiznat, zvedl ze židle pouze senátorku Alenu Dernerovou:

A pak tady mě zarazila další věc, novináři píší ještě jednu pikanterii, předkladatel přílepku Stanislav Flegl (zde se senátorka zřejmě spletla ve jméně a jde o Stanislava Pflégera – pozn. redakce), ano, se nijak netají tím, že v tomto případě kope za operátory. Návrh přišel od operátorů a jejich asociace. Dosavadní praxe byla podle jejich analýz špatná, a tak jsme ji změnili. Jestli to tak bylo, tak je to něco strašného.

Ale nikomu jinému na tom asi nic nevadilo, protože nikdo další už na tuto skutečnost (v Senátu) nereagoval.

Jak MPO měnilo názor

Asi nejvíce času se při diskusi v Senátu věnovalo otázce toho, zda navrhované změny zhorší postavení spotřebitelů, nebo nikoli, a zda, hrozí nějaké sankce od EU. V situaci, kdy z různých úst slyšeli diametrálně odlišná stanoviska, senátoři opakovaně požadovali jasné slovo od přítomného resortního ministra, do jehož gesce vše spadá (ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka).

Nakonec od pana ministra uslyšeli následující, nepříliš „jasné“ slovo. Navíc jen k dopadům na spotřebitele, a nikoli k sankcím:

Stanovisko mého úřadu – to bych tady rád zdůraznil, bylo neutrální. Protože já si myslím, že není pravda, ani že to bude mít dramaticky pozitivní ani dramaticky negativní, v zásadě to bude mít neutrální účinky, a proto je to daleko menší drama, než to tady v tuto chvíli vypadá. To je to základní stanovisko.

K tomu je dobré si připomenout a zdůraznit, že stanovisko resortního ministerstva nebylo vždy neutrální, jak ministr Mládek tvrdil. Ve stenozáznamech z (prvního) druhého čtení v Poslanecké sněmovně lze snadno najít pasáž, kdy zástupce státu naopak explicitně upozorňuje poslance na rozpor s unijní legislativou a hrozící sankce. Byť ještě k původnímu a „méně drsnému“ návrhu poslance Urbana, který byl teprve následně „přitvrzen“ pozměňovacím návrhem poslance Pflégera:

Považuji za nutné vás upozornit, že v případě přijetí pozměňovacího návrhu pana poslance Urbana týkajícího se informování o změnách smluv a možnosti odstoupit od smlouvy bychom se dostali do rozporu s evropskou směrnicí o univerzální službě, která stanoví povinnost informovat účastníka o jakékoli změně smlouvy a o možnosti ukončit smlouvu v případě všech změn, nikoli jen v některých náležitostech.

Pravdou ale je, že toto varování nezaznělo z úst samotného ministra Mládka, nýbrž z úst jiného ministra. Jak se můžeme dočíst ve stejném stenozáznamu:

Z pověření vlády měl předložit návrh zákona ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, ale ten je řádně omluven. Místo něho přednese návrh pan ministr vnitra Milan Chovanec.

Vyčiněno dostal i ČTÚ

Když se v Senátu diskutovalo o tom, kdo má na sporné pasáže jaký názor, opakovaně bylo zmíněno i negativní stanovisko ČTÚ. Senátoři očividně věděli o tom, že ČTÚ zaslalo Senátu své stanovisko, a třeba senátor Vladimír Dryml se dožadoval seznámení s tímto stanoviskem:

Moje otázka pro vás pro všechny zní – je pravda to, co píší média, poškodíme tím, že schválíme tento zákon, ČR a daňového poplatníka? Nebo je pravda to, co říká pan ministr, že se nic neděje a že se nic nebude platit? Navrhuji, aby se k celé záležitosti vyjádřil vaším prostřednictvím pan předseda Senátu, aby nás seznámil s dopisem od šéfa Českého telekomunikačního úřadu, protože si myslím, že to je velmi zodpovědný člověk. Navrhuji zamítnutí tohoto zákona.

Ministr Mládek ovšem bagatelizoval stanovisko ČTÚ tvrzením, že jde jen o „minoritní názor“ předsedy úřadu, a nikoli celé Rady:

Chtěl bych vám ovšem říct, že to je jedna věc, která tady úplně jasně nezazněla. Názor, který prezentuje pan Jaromír Novák, je názor minoritní, je to názor předsedy, nikoliv celé Rady. A myslím si, že bychom měli mít eventuálně názor celé Rady.
Mám ovšem důvod se domnívat, že na co máme nárok od tohoto nezávislého úřadu, abychom dostávali stanovisko, které schválí celá rada, a nikoliv minoritní stanovisko předsedy. Proč? Už jenom proto, že můj úřad teď předkládá do Sněmovny energetický zákon, který se k vám také dostane, kde je navrženo zavedení podobné rady, jako je v ČTÚ u regulačního úřadu. Protože se zjistilo, že když je tam pouze jeden člověk, kde ta zodpovědnost je jednoznačná, že to přináší také své problémy. Ale pokud je tam rada, tak myslím si, že všichni máme nárok na většinové stanovisko té rady, a nikoliv to, aby chodil pouze jeden představitel, byť je to předseda. Tolik máme právo očekávat od nezávislého regulátora.

Osobně mi to nedalo, a na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, jsem si od ČTÚ vyžádal jeho odborná stanoviska, která posílal k předmětné novele jak na MPO ČR, tak i do Poslanecké sněmovny a do Senátu.

Získal jsem tak například dopis, kterým již 12.9.2014 ČTÚ upozorňoval MPO na problém s přílepkem od poslance Pflégera (který byl v Hospodářském výboru přednesen 5.9.2014). A jednalo se o dopis od Rady ČTÚ jako celku (viz spodní část obrázku), podepsaný předsedou Rady. Nikoli tedy o nějaký „minoritní“ názor samotného předsedy ČTÚ.

Kromě toho jsem v odpovědi dostal i další stanoviska, která ČTÚ následně rozesílal předsedovi Senátu, předsedům senátních výborů, které návrh projednávaly, i některým konkrétním senátorům. Zde se již skutečně jednalo o dopis samotného předsedy ČTÚ, a nikoli celé Rady – ale fakticky se jednalo jen o shrnutí podstaty problému, podložené stanoviskem celé Rady z 12.9. (které bylo přiloženo v příloze): 

V průběhu diskuse byl ministr Jan Mládek explicitně dotázán (senátorkou Dernerovou) na to, zda také on dostal dopis se stanoviskem celé Rady ČTÚ:

Další věc, na kterou jsem se chtěla zeptat, protože dostal dopis od telekomunikačního úřadu pan předseda Štěch, dostalo jej také MPO ČR, konkrétně vy, ten dopis od telekomunikačního úřadu?

Odpověď ministra Mládka byla následující:

EBF6

Já jsem nekontroloval to, zda jsme dostali dopis. Zřejmě to pan předseda nepovažoval za nutné, protože já jsem s ním na to téma vedl několik jednání právě o tomto pozměňovacím návrhu. Ale on mi to sdělil ústně. V tom nevidím problém, že by mi musel psát dopis. Já jsem s ním komunikoval, a to několikrát.

Velmi zajímavý byl také následující výrok ministra Jana Mládka, ještě na margo toho, zda jde o stanovisko celé Rady, nebo jen samotného předsedy:

Situace ovšem není úplně jednoduchá v tom smyslu, že tam došlo k výměně jednoho člena Rady od 1. října, což pravděpodobně vedlo k tomu, že názor, který byl majoritní ještě v září, už není majoritním v tuto chvíli. Ale rozhodně, pokud předseda vystupuje, měl by vystupovat za celou instituci, kvůli tomu tam Radu máme. Tam mělo dojít k prvnímu sjednocení názorů.
Napíši dopis v tomto smyslu panu předsedovi. Nicméně chtěl bych podotknout, že ČTÚ definičně je nezávislý regulátor, který má poměrně komplikovaný systém jmenování a vláda ho jednoduše neřídí, ovlivňuje pouze čas od času jeho složení.

Teď se jen děsím toho, zda nenastal čas „ovlivnit složení“ úřadu – a stávajícího předsedu, údajně „s minoritními názory“, nahradit někým „s majoritními názory“.

24 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 18. 11. 2014 23:52

Školení PPC reklamy pro pokročilé

  •  
    Důležité principy fungování PPC reklamy
  • Optimalizační postupy běžících kampaní
  • Práce s aplikací AdWords editor

Detailní informace o školení PPC reklamy pro pokročilé »