Hlavní navigace

Kde v ČR není rychlý internet? Ministerstvo zveřejnilo mapu pokrytí

David Slížek

Česko nevzdává opožděný boj o 14 miliard na stavbu vysokorychlostních sítí. Ministerstvo průmyslu má od ČTÚ data o pokrytí a teď se ptá, jestli sedí.

Bílá, šedá a černá místa. Mapa pokrytí Česka vysokorychlostním internetem je výsledkem sběru dat, který provedl Český telekomunikační úřad (ČTÚ). Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) teď vyhlásilo veřejnou konzultaci, ve které „…dává možnost všem zájemcům se vyjádřit k tomu, zda údaje, poskytnuté dotčenými subjekty, jsou pravdivé.“ 

Černá místa mají podle nasbíraných dat nejméně dva poskytovatele vysokorychlostního připojení (nad 30 Mbit/s), kteří pokrývají nejméně polovinu adresních míst, v šedé zóně existuje jen jeden a bílá místa označují lokality, kde pokrytí broadbandem úplně chybí, nebo tam je, ale nepokrývá ani polovinu adresních míst, vysvětluje MPO: 

Černě vybarvené ZSJ informují, že v příslušné lokalitě existují minimálně 2 provozovatelé sítí, kteří deklarují, že zajišťují vysokorychlostní připojení k internetu (spolehlivý přenos dat rychlostí min. 30 Mbit/s) a že jejich sítě pokrývají více než 50 % adresních míst v daném území, šedá barva znamená, že v lokalitě působí pouze jeden poskytovatel služby vysokorychlostního připojení, jenž je nabízena pro více jak 50 % adresních míst, a bílou barvou označené ZSJ jsou informací, že příslušná ZSJ buď vůbec nemá provozovatele sítě, který umožňuje vysokorychlostní připojení (síť vysokorychlostního připojení, tzv. New Generation access – NGA), nebo jeho síť (nebo více sítí dvou či více lokálních ISP) nedosahuje ani v součtu 50% pokrytí dané územní jednotky.

Mapa nezahrnuje pokrytí mobilními sítěmi a vznikla na základě údajů, které ČTÚ nahlásili sami poskytovatelé. Data lze zobrazit až na úroveň jednotlivých základních sídelních jednotek (ZSJ).

Úřad nasbíraná data verifikoval, přesto se dá říct, že závisejí hlavně na tom, nakolik byli provozovatelé ochotní údaje poskytovat a jak přesní při tom byli. Veřejná konzultace je otevřená do 16. září 2016.

14 miliard na broadband

MPO mapu potřebuje kvůli dotacím z evropského programu OPPIK. Na podporu stavby vysokorychlostních sítí má Česko přislíbeno 14 miliard Kč. Podmínkou jsou ovšem zpracované podklady. Mapa je jedním z nich a má ukázat, do kterých míst by dotace ve výsledku mohly jít – podle pravidel EU se totiž podpora musí vyhnout černým a šedým zónám.

Mapa se netýká jen současného stavu, pracuje i s plány do blízké budoucnosti. „Podnikatelé rovněž byli požádáni, aby označili ty lokality, ve kterých jsou rozhodnuti do 3 let vybudovat novou síť vysokorychlostního připojení k internetu, protože rovněž takto rezervované ZSJ jsou předběžně vyloučeny z možnosti poskytnout v nich státní podporu pro výstavbu sítí. MPO nebude v prvním kole veřejné konzultace tato data nikterak zpochybňovat, ale v souladu s článkem 65 uvedených Pokynů EK může v následujícím období začít ověřovat závazky výstavby NGA sítí, poskytnutých deklarací plánované výstavby ze strany podnikatelů,“ uvádí ministerstvo.

Mapa současného pokrytí a toho, které poskytovatelé plánují mít do tří let, se logicky výrazně liší. Jestli jsou nahlášené údaje realistické, to je už jiná otázka. 

Podle souhrnných údajů je Česko broadbandem momentálně (respektive k 31. 12. 2015) pokryto z 51 % (adresní místa, současnost, přípojky 30+ a 100+ MBit/s) a do tří let provideři plánují pokrytí rozšířit na 79 % (adresní místa, současnost + výhled, přípojky 30+ a 100+ MBit/s). 

UX17

Současný stav (k 31. 12. 2015)

Přísliby do roku 2018

„Pokud mi dnes vyplývá, že na 70 procentech území není potřeba intervence, že tam operátoři internet postaví komerčně, na jednu stranu je to super zpráva, ale chceme víc času na verifikaci. Je třeba se bavit o tom, jestli ty sliby jsou myšleny vážně,“ uvedl v nedávném rozhovoru pro Lupu národní koordinátor pro digitální agendu Tomáš Prouza. „Pokud ta data skutečně platí, tak těch celých 14 miliard zřejmě nebude potřeba,“ dodal.

Dalším nutným materiálem k žádosti o dotace je Národní plán rozvoje sítí nové generace, který se MPO pokouší sestavit už řadu měsíců. Předchozí verze přitom byly velmi tristní – viz Plán na stavbu rychlých sítí po osmé. Do vlády míří znovu stejný nedodělek.

Našli jste v článku chybu?
28. 7. 2016 23:50

Já bych hlavně uvítal, kdyby se stát do internetu vůbec nes**l. Tohle je taková klasika: vyžrat dotace - 14 miliard, které museli nejprve lidem vytáhnout z jejich kapes - a přihrát je nějakým kamarádům. Výsledkem bude něco, co by lidi dostali tak jako tak: dostatečně rychlý internet (případně nedostatečně rychlý, záleží na lokalitě), který už mají nyní a není důvod, proč by se to nemělo bez zásahu státu zlepšovat přirozenou cestou.

31. 7. 2016 8:32

To nejsou technické odpovědi, které jsem potřeboval. Chci pochopit, jak jsou ta data míněna. Přece ta mapa měla vyjadřovat, kde 30+ Mbps broadband už je, tj. kde není potřeba adresovat těch 14 miliard z EU. Podle té mapy bude broadband do dvou let v podstatě všude. Ale pouze použitím nějaké bezdrátové technologie, která nevypadá jako že půjde pořídit za 3000 instalační a pětistovku měsíční poplatek. Navíc bezdrát mám teď a výpadků mám plné zuby, chtěl bych se dostat na kabel. O tom mělo být těch…