Názory k článku
Kde vzít jednotné transakční prostředí

Nedomnivam se, ze zrovna banky budou nasi spasou.
Vzdyt uz dnes funguje moznost platit e-shopum prevodem a otazku jednotne registrace (pokud jsem autorovu myslenku pochopil dobre) by banky asi nevyresily -- nepredpokladam, ze by dovolily rozhrani e-shopu dotazat se banky, jestli ten a ten uzivatel s tim a tim cislem uctu a tim a tim heslem je opravdu tim, za koho se vydava...

Nebo... prinejmensim si nedovedu nejake takove rozhrani predstavit.

Tedy, jeste na overeni -- opravdu autor clanku premyslel nad touto moznosti?
"Prihlasim se do banky -- a pak muzu vlezt do libovolneho e-shopu, zapojeneho v projektu, kde se uz nebudu muset nijak prihlasovat"

Pokud autor mluvil pouze o placeni, tak takova kolonka uz v dnesnim ebankingu prece existuje :-) Jmenuje se "Poslat penize" (popr. podobne)... :-)

takovyto jednotny poskytovatel uz preci dlouho funguje a jmenuje se platebni karta. Jednotny provozovatel se jmenuje Mastercard nebo Visa. Ale zrejmne v tom je nejaky hacek, protoze skoro zadny cesky e-shop tyto platby nepodporuje.

Jednotlive banky maji sve platebni brany eBanka, ZB-NEtbanka, ale lituji obchodnika ktery musi naimplementovat (a platit) platebni branu do kazde banky :-(

PS: platba prevodem je pomala. 2 dny na prevod penez, pak se teprv expeduje zbozi. Takze zbozi prijde o ty 2 dny pozdeji (+vikendy).

No, nastesti se to hodne zlepsuje a temer kazdy eshop, ve kterem jsem za poslednich pul roku nakupoval uz platbu kartou podporoval (vyjimkou byl jen eshop, kde jsem kupoval pneu na auto).

Navic existuje brana muzo (vim, snad se ted prejmenovala, ale stejne ji vsichni znaji jako muzo), ktera je univerzalni - meli bychom se tedy spis zacit bavit, jak pro obchodniky zjednodusit a zlevnit jeji pouziti a jak primet nakupujici a banky k vetsimu pouziti karet.

Mam eshop a jsem klientem ČSOB. Když jsem si chtěl aktivovat službu E-commerce viz
http://www.csob.cz/ps/produkt.asp?prmKod=PS1.3&pdKod=KPS355
zjistil jsem, že aktivační poplatek je 13.200 Kč, měsíční 150.- plus podíl z každé platby (částku neuvádí, zřejmě se za ní stydí). No nekup to, když je to tak levný.

A v jiných bankách to bude stejné, protože asi tak jednou za 3 měsíce se skálopevně rozhodnu, že změním banku, ale pokaždé zjistím, že úspora na poplatcích nepokryje ani režii přechodu

Možná by stačilo přejít k Živnobance (u podnikatelských balíčků jsou zdarma příchozí i odchozí platby, což je pro provozovatele eshopu jedna z rozhodujících věcí při volbě banky) a zvolit 3d secure s Českou spořitelnou (je poskytováno zdarma, pouze za procenta z transakce).

jedinou nadeji davam nejake zahranicni e-penezence. Jedine takovy system muze rozhybat ceske (na dobirku) stojate vody.

Ano taky tu vidím cestu.

Moc se mi nelíbí přímý "přístup" a odliv peněz přímo z mého účtu.
Buďto "podvojný" účet PayPal, kam převedu potřebnou sumu, nebo banky by měli samy nabízet podvojné účty pro platební karty, které nedohlédnou na hlavní účet.
Snad jsem to napsal pochopitelně. :)

A také bych rád už konečně viděl funkční elektronickou peněženku (princip nabíjení jako u mobilů) i v reále. Protože ty 50Kč mince mě zabijí... ;)

A co teprve €(é)čka, bankovky budou pro nás velké. :(

Jednotne digitalni transakcni prostredi pro bezne obcany jiz davno existuje a jsou to jiz zde zminene platebni karty. Ale ziskani brany do tohoto systemu neni trivialni, mnohem jednodusi je ziskat branu prostrednika typu PayPal. A to prave stoji za jejich uspechem. Bankam (potazmo karetnim spolecnostem typu Visa nebo MasterCard), ale staci jen upravit podminky pro ziskani brany a razem by prostrednici zacali strouhat kolecka. Ale proc by to banky (zatim) delali? Jim vyhovuji prostrednici, protoze v pripade problemu jsou na rane prave oni a ne ctihodna banka. Dalsi faktor stojici na oblibe PayPalu a podobnych je, ze protistrana nevidi vase udaje, ktere jdou zneuzit. Tento faktor, ale mizi, protoze moderni bankovni brany obchodnikovy pouze sdeli jestli transakce probehla nebo ne a nedozvi se zakaznikovo udaje z platebni karty jak bylo (a mnohde jeste je) obvykle.

Ve Svedsku se jiz nekolik let pouziva system zvany Direktbetalning (prima platba). Neresi ale autentizaci zakaznika vuci internetovemu obchodu, pouze platbu (tuzemskou). Zakaznik si vybere zbozi v internetovem obchode a pri platbe si muze vybrat presmerovani do sve banky. Tam se zaloguje a potvrdi platbu. Je to jednoduche a bezpecnost je dana bezpecnosti komunikace s bankou. Blizsi popis ve svedstine je napr. na http://www.fsb.se/sst/inf/out/infOutWww/0,,6240,00.html
Vetsi internetove obchody ten system pouzivaji (http://www.inwarehouse.se/, http://www.dustin.se/, ... ) mensi jeste ne. Nedavno jsem tak platil zajezd cestovni kancelari http://www.ving.se/.

Platbu kartou svedske obchody nabizi take, ale ocividne davaji prednost vyse uvedenemu systemu. Je to bezpecnejsi a nemusi se platit poplatky karetnim spolecnostem.

Byl to krok špatnym směrem. Autorovi se slily dva aspekty problému:

1. Ověření pravosti a šifrování: Zde se řešení jmenuje Cerifikační autorita. Žádná banka. A problém je jen v tom, ze například berňák odmítá můj bankovní certifikát, i když jej vydala ICA. Proč musím mít milion certifikátů? A proč vůbec jiný pro každou banku?

2. Platby: Základní chyba principu platební karty je v tom, že platící dá svoje číslo prodavači a ten si z jeho účtu vezme, kolik chce. Mělo by to být naopak, t.j. že prodavač řekne číslo účtu, kam chce peníze a nejakou identifikaci platby. Zákazník pověří svoji banku vinkulací dohodnuté částky ve prospěch účtu prodavače, o čemž banka prodavače vystaví potvrzení a přes banku kupujícího ho doručí kupujícímu, ten jím prokáže, že peníze jsou připravené a múže začít dodávka zboží. Po přebrání zboží kupující da své bance pokyn k dokončení transakce. Jinak peníze zůstanou blokované do soudního vyřešení sporu, respektive při oprávněné reklamaci by transakci mohl zrušit solidní prodavač. Všechna ověřování samozřejmě internetem, kupující komunikuje se svou bankou, prodávající dostane potvrzení sice od něj, ale podepsane bankou prodávajícího.

2. aneb zálohová faktura + standardní převod (jen je to bez té blokace)

ad 1. Proc vice bank? ;-)

ad 2. To uz davno neni pravda. Platebni spolecnosti nespi a zavedli system 3D-Secure a v tuzemsku se hojne pouziva.

ale řeší jen autentizaci, t.j. banka příjemce se zeptá banky vydavatele karty, jestli plátce zná heslo. Princip však zůstává špatný, t.j. příjemce si bere peníze z účtu plátce.

Velký přínos 3D-secure je v tom, že ukázal technologii, jakou spojit ty 4 subjekty: zákazníka, odběratele a jejich banky v jedné online transakci.

Je na bankách, aby se domluvily na bezpečném (i pro ně) způsobu plateb a ostatní, méně bezpečné je třeba postupně rušit.

plátce při zadávání hesla nevidí detaily potvrzované transakce? Pokud by u své banky při zadávání hesla viděl i částku a příjemce, tak mi to tak tragické nepřipadá.

1) Nikoliv, problem je v cene a pracnosti obstaravani certifikatu. Nevidim, v cem by melo vadit pokud budete mit svuj klic podepsany nekolika ruznymi autoritamy (tedy mit k nemu vice certifikatu).

Tu ideu vyjádřenou v článku bych neviděl jako úplně nemožnou, ale myslím, že na ní nebudou mít zájem businessy, přeci jen se nechtějí vydat do rukou bank úplně.

Otázka "jednotného" rozhraní jako jednotného vizuálního stylu, se kterým se pojí určitá očekávání způsobu zpracování, ovšem je legitimní v oblasti inf. syst. veřejné správy (ISVS).

Např. Microsoft věnoval od počátku Windows velkou péči tomu, aby všichni vývojáři pokud možno dodržovali jednotný způsob zpracování, používání oken atp., a to proto, aby uživatel mohl intuitivně snadno používat různé aplikace od různých výrobců aplikačního software.

Sjednocování vizuálního stylu v oblasti ISVS je určitě věcí MIČR, pokud nebude ovšem zrušeno.

Na druhé straně se to se sjednocováním vizuálního stylu nesmí ani přehnat, protože to pak může působit naopak jako brzda pokroku.

Potiz je v tom, ze kdyz se ministrem stane clovek, ktery ma rozumnou koncepci a tah na branku, tak okamzite zacne nekomu vadit. Prumerni a podprumerni lide nic prevratneho nedelaji, a proto jsou prijatelni jak pro levici, tak i pro pravici.

ja vazne NEVIM!!!

Mno ebanking (aspon u nekterych bank) je pro mne zrovna tak duveryhodny, ze mu sve penize nesveruji.