Kdo a proč se na vás vyptával základních registrů? Zjistit to už není vůbec snadné

Budete-li pátrat po tom, co znamenají „divné“ položky na vašem záznamu o využívání údajů ze základních registrů, moc se toho nedozvíte. Proč došlo v systému k nenápadným změnám?

Pamatujete se ještě na druhou polovinu března, kdy do vašich datových schránek začaly konečně přicházet dlouho slibované novoroční pozdravy? Tedy tzv. „Záznamy o využívání údajů v registru obyvatel“ a obdobné „Záznamy o využívání údajů v registru osob“, generované a rozesílané automaticky na základě zákona č. 111/2009 Sb. (o základních registrech) a obsahující údaje o tom, kdo a jak se na vás vyptával v příslušném základním registru? Alespoň taková byla teorie a tak zněly sliby:

…kdo si za rok 2012 prohlížel mé osobní údaje či údaje mé firmy vedené v základních registrech a jaký úředník a za jakým účelem si o mně zjišťoval informace. Přesně to se díky základním registrům během března dozví na 500 tisíc občanů, podnikatelů nebo majitelů firem, kteří mají zřízenou datovou schránku.

Realita, alespoň pokud jde o registr obyvatel, je ovšem poněkud odlišná. Poprvé jsem ji popisoval zde na Lupě koncem března, když zmíněné výpisy začaly právě přicházet do datových schránek. Tehdy jsem ale ještě nezaznamenal jednu velmi důležitou změnu, ke které došlo právě se začátkem rozesílání výpisů. O co jde, vidíte na následujícím obrázku, který se týká „starých“ výpisů (nahoře) a „nových“ výpisů (dole):

Do doby, než započalo rozesílání automaticky generovaných ročních výpisů („záznamů o využívání údajů v registru obyvatel“), byly všechny do té doby dostupné výpisy (tedy ty generované na žádost samotných uživatelů) ještě relativně podrobné. Obsahovaly totiž i takové údaje, jako:

  • Uživatel: kdo konkrétně vznesl dotaz (typicky: který úředník)
  • Subjekt: který subjekt (typicky: úřad) příslušný uživatel (úředník) zastupuje
  • Seznam údajů: na co konkrétně se tazatel ptal
  • Agenda žádost ID, ISZR žádost ID: údaje identifikující konkrétní dotaz

Právě tyto informace – vlastně ty nejhodnotnější a nejdůležitější – ale byly koncem března ze všech nově generovaných výpisů odstraněny. Místo nich zůstal na výpisu jen údaj o orgánu veřejné moci (OVM), pod který organizačně spadá úřad, z nějž doraz přišel. Posuďte ostatně sami na konkrétním příkladu, který ukazuje předchozí obrázek: původní obsažnější výpis je v horní části obrázku, zatímco novější je v jeho spodní části.

Po popisované „informační redukci“ tak na výpisu zbyly jen čtyři položky (kromě pořadového čísla záznamu):

  • agenda, v rámci které byl dotaz položen
  • údaj o OVM, pod který tazatel spadá
  • datum a čas dotazu
  • položka „Důvod/účel“

Pokud to vše domyslíme, je to vlastně velmi kuriózní situace: základní registry měly chránit občany před zneužitím jejich údajů tím, že jim řeknou, kdo a jak se na jejich údaje v registru obyvatel vyptával. S nabídkou a asi i očekáváním, že když se jim nějaká položka „nebude zdát“, budou pátrat dál po původu a oprávněnosti konkrétních dotazů. Jenže díky popisované „informační redukci“ se takovéto pátrání značně zkomplikovalo, ne-li zcela znemožnilo, jak si ostatně ukážeme na následujících příkladech.

Podle neoficiálních informací přitom k „informační redukci“ došlo proto, aby nebyly šířeny údaje o konkrétních tazatelích (protože nejsou veřejné).

Přestěhovali mne?

Zkusme se nyní podívat na to, jaké šance má příjemce nového (tedy již „informačně redukovaného“) výpisu, který se chce dopátrat, čeho přesně se týkala nějaká konkrétní transakce. Třeba proto, aby se ujistil, zda nedošlo k nějaké chybné změně jeho údajů, odporující realitě.

Hlavním vodítkem by nyní měla být položka Důvod/Účel, která na výpisu zůstala. Podle dokumentu „Jak číst záznam o využívání údajů v registru obyvatel“, který vydala Správa základních registrů, by zde měl být

údaj uváděný orgánem veřejné moci, který slouží k případnému pozdějšímu prokázání účelu využití nebo poskytnutí referenčních údajů; obvykle se zde uvádí číslo jednací souvisejícího spisu;

V konkrétním případě, který vidíte na předchozím obrázku, je v této položce hodnota „Oprava_položek_MR_pgm”. A zrovna tu uvádí zmíněný návod („Jak číst záznam o využívání údajů v registru obyvatel“) jako konkrétní příklad situace, kdy v základním registru obyvatel dochází ke změně některého z údajů, které máte ve svém občanském průkazu.

Mohla by to tedy být například změna příjmení (asi hlavně u žen), změna bydliště po přestěhování apod. Pokud jste ale takovou změnou neprošli a nejste si vědomi důvodu pro ni – jako třeba v mém případě (výpisy na prvním obrázku se týkají mé osoby) – jak byste měli zareagovat, když takovouto položku najdete na svém výpise?

Zkusit můžete doporučovanou, a také všude inzerovanou možnost: obrátit se na původce dotazu a chtít po něm vysvětlení toho, co se stalo. Oslovit ale můžete jen „zastřešující“ orgán veřejné moci, v daném případě „00007064 – Ministerstvo vnitra“, protože detailnější informace o tazateli k dispozici nemáte (byť v mém konkrétním případě, ještě díky obsažnějšímu staršímu výpisu, vím, že dotaz přišel z Prahy 5 od „uživatele 3105“). Stejně tak nemáte k dispozici konkrétní identifikátory dotazu (které v mém případě ještě obsahoval starší výpis) ani rozsah údajů, které byly požadovány. Proto to, na co se ptáte, můžete identifikovat jen poměrně neurčitě: že dotaz přišel „odněkud z resortu vnitra“, že se vztahuje k agendě A117 (občanské průkazy), který den a ve kterou hodinu a minutu byl vznesen, a že byl popsán jako „Oprava_položek_MR_pgm“. Postačí to oslovenému orgánu veřejné moci k jednoznačné identifikaci sporné transakce?

Srovnáním obou částí dnešního prvního obrázku si přitom můžete povšimnout i jednoho nenápadného detailu: při „informační redukci“ došlo dokonce k zaokrouhlení času na celé minuty: původní údaj o čase totiž obsahoval jak hodiny a minuty, tak i sekundy. Ovšem na nových výpisech už sekundy nejsou. Takže identifikace konkrétního dotazu skrze časový údaj je o to komplikovanější.

Jak odpovědělo vnitro?

Jak takový dotaz v praxi dopadl, vidíte na následujícím obrázku.

Z odpovědi vyplývá, že na vnitru se ani moc nesnažili transakci nějak blíže identifikovat a pátrat po tom, proč byla provedena a co vlastně měnila. Jen obecně konstatují, že „šlo o nějakou aktualizaci“, která navíc mohla proběhnout v opačném směru (jako změna v agendovém informačním systému, a nikoli v základním registru obyvatel). Hlavně ale směrují tazatele „od čerta k ďáblu“, přesněji přehazují jej, jako nějakou horkou bramboru, jinému odboru.

Jak jsem si raději sám a empiricky ověřil (opakovanými výpisy svých údajů v registru obyvatel), na mých údajích v registru se nic nezměnilo. Registr mě ani nepřestěhoval, ani nepřejmenoval, ani nevyměnil občanku, pas či datovou schránku, atd. Takže snad šlo skutečně jen o planý poplach.

Co se stalo s mým autem?

Zkusme tedy jinou „podezřelou“ položku, kterou jsem zde „inzeroval“ již v předchozích článcích. Konkrétně „změnový úkon na vozidle v CRV“. Viz následující obrázek, opět ve verzi staršího (obsažnějšího) výpisu a nového (již informačně redukovaného) výpisu.

Znamená to snad, že si někdo nechal přepsat na sebe mé auto? Nebo něco podobného? O jaký „změnový úkon“ se jedná?

Zde jsem se s příslušným dotazem obrátil na tiskové oddělení ministerstva dopravy, a odpověď přišla prakticky obratem:

V závěru minulého roku probíhalo ztotožňování údajů Centrálního registru vozidel s údaji informačního systému základních registrů, který obsahuje registr obyvatel a registr osob.
Při ztotožňování vlastníků a provozovatelů Informační systém základních registrů generoval automatické hlášení „Agenda 998 – Změnový úkon na vozidle v CRV“ a zasílal toto oznámení do datových schránek. Při automatickém ztotožňování nedocházelo ke změně vlastnictví vozidla ani provozovatelů, pouze se ztotožňoval záznam v obou registrech. Ministerstvo dopravy z důvodu adresnosti tento typ hlášení přeformulovalo na „CRV provedl kontrolu údajů“.
V případě ověření údajů o vozidlech mohou výpisy z registru silničních vozidel poskytovat registrační místa, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, podle místní příslušnosti provozovatele. Nicméně automatickým ztotožněním nedocházelo ke změně subjektu ve smyslu nabývání, pozbývání práv k předmětnému záznamu v registru silničních vozidel. Není tedy nutné ověřovat aktuální stav u evidovaných vozidel.

Takže vlastně šlo o chybu, resp. o nevhodné pojmenování důvodu/účelu transakce, které evokuje něco, k čemu ve skutečnosti nedocházelo. A není třeba propadat panice (a zjišťovat si aktuální právní stav vlastněných vozidel).

Zřejmě jsem ale nebyl sám, u koho tato položka vzbudila podezření, protože na webu resortu dopravy lze nalézt nejméně jeden dotaz, týkající se přesně stejné položky a položený na základě zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím. Vidíte ho na následujícím obrázku (zdroj).

Stejně tak lze na stejném webu nalézt i odpověď. Svým obsahem úplně stejnou, jakou jsem dostal i já. Zřejmě ji tedy ministerstvo dopravy posílalo všem, kteří se o zmíněný „změnový úkon na vozidle v CRV“ zajímali.

Co chtěli financové?

Ministerstvo dopravy rozhodně nebylo jediným orgánem státu, na který se lidé obracejí se svými dotazy ohledně konkrétních dotazů ve výpise (o využití údajů z registru obyvatel). Některé subjekty proto raději samy vydaly vysvětlující stanovisko, aby takovýmto dotazům předešly, či na ně odpověděly hromadně. Jako třeba Generální finanční ředitelství, které 11. dubna 2013 zveřejnilo následující informaci:

V souvislosti s četnými dotazy  sděluje Generální finanční ředitelství  veřejnosti informace o „využívání údajů“ z registru obyvatel. Se zahájením fungování základních registrů od 1. července 2012 na základě zákona  č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů, provádí Generální finanční ředitelství ztotožňování daňových subjektů vedených v informačních systémech orgánů Finanční správy ČR, s registrem obyvatel, vedeným Ministerstvem vnitra. Ztotožňování se provádí automatizovaně, z důvodu přidělování automatizovaného identifikátoru fyzické osoby. Finanční správa ČR tímto plní svoji zákonnou povinnost napojit své informační systémy na základní registry. Ministerstvo vnitra o provedeném ztotožňování vytvoří tzv. „Záznam o využívání údajů v registru obyvatel“ a tento doručuje jednotlivým občanům.

Přitom právě GFŘ ve svých dotazech uvádí alespoň nějakou smysluplnou informaci (o ztotožnění), která je konzistentní s následným podrobnějším vysvětlením. Ne jako v případě „oprav položek“ v rámci agendy občanských průkazů či „změnových úkonů“ na vozidle v rámci Centrálního registru vozidel. Zde naopak – alespoň podle mého názoru – výpisy způsobily více škody než užitku. A samotná „informační redukce“ obsahu těchto výpisů pak ukázala, že to se snahou o otevřenost nebude zase až tak horké.

Dozvíme se skutečně o všech dotazech?

Na závěr ještě malou poznámku: popisované výpisy (o využití údajů ze základního registru obyvatel) svým obsahem překvapily i bývalého ministra vnitra Ivana Langera, za jehož „vlády“ byl vznik základních registrů uzákoněn (včetně zasílání výpisů). Tedy alespoň podle tohoto článku v časopise Týden.

V textu zaznělo mj. i Langerovo ujištění, že „když policie nebo orgány činné v trestním řízení zjišťují tyto informace, systém běží podle jiného režimu". To by mohlo naznačovat, že ne všechny dotazy, kladené základnímu registru obyvatel, jsou skutečně zaznamenávány a dostávají se do popisovaných výpisů.

Zda tomu tak skutečně je již dnes, nemohu potvrdit ani vyvrátit. Nemohu ale nevzpomenout jednu ze základních tezí o fungování celého systému základních registrů, kterou je to, že se s nimi nikdy nepracuje přímo, ale vždy jen přes ISZR (Informační systém základních registrů). Právě ISZR tedy funguje jako jakýsi zprostředkovatel, který současně „hlídá“ i oprávněnost dotazů (kontrolovanou dle obsahu základního registru práv a povinností). A všechny dotazy také zaznamenává.

EBF16

Návrh, podle kterého by tomu mělo být jinak, se objevuje až v teprve připravovaném a dosud nezveřejněném návrhu novely zákona č. 111/2009 Sb. (o základních registrech). Podstatou navrhované změny je to, aby ty státní orgány, které plní konkrétní úkoly v oblasti bezpečnosti či obrany ČR, úkoly v oblasti veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, či úkoly na poli předcházení, vyhledávání, odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, nebo významného hospodářského nebo finančního zájmu České republiky nebo Evropské unie (včetně měnové, rozpočtové a daňové oblasti), mohly přistupovat k základním registrům přímo (přímým přístupem), a nikoli přes ISZR (Informační systém základních registrů).

Pokud takováto novela bude přijata, pak se o jejich dotazech skutečně nic nedozvíme. Tedy ani to, že k nim vůbec došlo.

35 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 13. 5. 2013 15:12

Školení e-mail marketingu

  •  
    Jak získat e-mailové kontakty
  • Jak udělat e-mailing více relevantní
  • Jak zavést automatizované kampaně

Detailní informace o školení e-mailingu »