Kdo by měl dostat Křišťálovou lupu, ale zapomnělo se na něj?

Po vyhlášení výsledků Křišťálové lupy jsme se v divadle Archa zeptali jedenácti hostů, kdo další by si letos ocenění zasloužil, ačkoli si na něj při nominacích nikdo nevzpomněl. Přečtěte si odpovědi Martina Kopty, Dušana Janovského, Davida Grudla, Tomáše Hanáka i dalších respondentů a připojte vlastní tipy v komentářích.

Matouš Petráň

restauratér, Gastroseminář

Nezdá se mi, že by expertní panel na někoho zapomněl. Jen bych jeho členy rád upozornil na jistý účet na Twitteru, který se vyplatí sledovat do příštího ročníku: @GuthJarkovsky. Je to sofistikovaná čuňárna pro 21. století.


Tomáš Hanák

moderátor

Já o tom skoro nic nevím, jsem internetový laik – ne like. Čtu každý den zpravodajské servery, ale když se bavíme o internetových vymoženostech s Honzou Simkaničem, vůbec nevím, o čem to mluví a kde na to proboha bere s malým dítětem a se všemi starostmi čas. A vlastně se to ani nechci dozvědět. Když jsem zkoušel recitovat jeho verše, ptal jsem se ho, jak se to vyslovuje a co to je, ta Gowalla. Check-in znám jenom z letiště, vážně.


Petr Bednář

ředitel on-line divize, Mladá fronta

Cenu by si podle mě zasloužil Šťastný blog, který byl nominovaný v kategorii One (wo)man show, ale nevyhrál, ani se neumístil moc vysoko. Jeho autorka Barbora Šťastná dokáže každý den najít zajímavý pohled na život. Pár řádek, ale stojí to za přečtení. Ne, do Mladé fronty ji jako autorku nelákáme. Tenhle blog se skvěle čte, ale byznys z něj bohužel udělat nejde.


Hana Slívová

šéfredaktorka Koule.cz

S každým novým tweetem čtu radši a radši účet @kardinalvlk. Je nad poměry vtipný, cynický, odvážný. Baví mě, jak ohýbá a posouvá církevní rétoriku.


Dušan Janovský

lektor, překladatel a konzultant, Seznam.czYuhů

Projekty, které mě letos nejvíc zaujaly, nejsou všechny nové. Jsou ale dlouhodobě opomíjené, i když mají obrovský dosah. Na prvním místě je to server s vědeckými články Osel.cz. Obdivuju entusiasmus autorů, kteří tam už roky píší nesmírně čtivé a zajímavé články. Když si potřebuju spravit náladu, vím, kam jít.

Druhý web, který mě zaujal, je zase obsahový: Jak podnikat. Píše ho účetní Jana Konečná. Radí malým podnikatelům a živnostníkům s daněmi a s účetnitvím. Píše stručně, jasně a hlavně aktuálně. Jakmile se změní nějaký zákon, vyvětlí čenářům, co to pro ně znamená. Web má krásnou strukturu, je to neocenitelný zdroj informací.

Další web, který moc rád čtu, je Finmag. Pravidelně tam sleduju články Pavla Kohouta, ale oblíbil jsem si i jiné autory.

Na konec bych vypíchl ještě jednu věc. Je sice od Seznamu, ale neříkám to proto, že pro něj taky pracuju. Nikdy jsem nečetl Novinky. Změnilo se to, když vydaly aplikaci pro iPhone. V mnoha ohledech je přelomová. Ovládání a struktura jsou maximálně zjednodušené: velká fotka a text, chronologicky řazený proud článků bez rubrik čtenáře jasně vede, aby si přečetl další a další a další. Aplikace Novinek je ze stejné dílny jako redesign Super.cz. Česká televize nedávno vydala také novou čtečku zpráv pro iPhone, která je udělaná velmi podobně. Zřejmě to bude trend.


David Grudl

spisovatel programů, blogger, a požitkář, Nette Framework

Abych pravdu řekl, na českém internetu mě letos nic nijak zásadně nezaujalo. Tento rok je takový mdlejší. Procházel jsem si nominované projekty a byla mezi nimi i Filmová místa. Zasekl jsem se u nich na tři hodiny. Je to strašná ptákovina. Fotí místa, kde se natáčely známé filmy. Člověk je zvědavý a začne hledat: Kde se vlastně natáčelo Ať žijí duchové? Má ten hrad střechu, nebo ne? Ale je to spíš jednorázová zábava, nevidím v tom dlouhodobý přínos. Asi už se na ten web nikdy nevrátím.

Nerad bych, aby to vyznělo tak, že říkám, že české projekty za moc nestojí. Třeba Slevomat je výborný český projekt. Když jsem si četl jejich copywriting, texty, které píší k jednotlivým slevám, kolikrát mě to pobavilo, i když jsem na jejich web nikdy nešel sám od sebe. Vždycky mě odkázal někdo z Twitteru, někdo, kdo mi doporučil, že je tam něco vtipného, nebo třeba nabídka indické kuchyně, protože se ví, že ji mám rád. A nebo jsem se na Slevomat šel podívat, když jsem se dočetl, že mají nějaký problém. Například restauraci, kterou zrušili, nebo nezvládla příval zákazníků s kupony. A pokaždé jsem tam viděl ukázkovou komunikaci s klienty. To člověka zaujme!

Ze stejného soudku, komunikace firem se zákazníky, je Twitter účet časopisu 100+1 zahraničních zajímavostí @stoplusjednicka. Netuším, kdo to píše, ale vznikli poměrně nedávno a nabrali velmi rychle velké množství followerů. Píšou dobře, lidi je mají rádi. A účet @FatSexBot, který má velmi černý humor, na ně ostře zaútočil. Napsal falešný retweet: „Učím se celej život! Díky! RT @stoplusjed­nicka: Ovce jsou spolu s člověkem jediným živočišným druhem na planetě, který má sex s ovcemi.“ Nejdřív to nepochopili a zareagovali špatně, stížností na spammery. Všichni, kdo je měli rádi, nastražili uši a sledovali, co bude dál. Vypadalo to, že se chystá další ukázka extrémně špatné komunikace firmy, v tomto případě časopisu, se zákazníky, tedy čtenáři, v sociální síti. Že oblibu, kterou si na Twitteru tak rychle získali, stejně rychle ztratí. Člověk, který za 100+1 na Twitter píše, naštěstí brzy pochopil, která bije. A vybruslil z toho takovým způsobem, že ho okamžitě všichni retweetovali a popularita účtu @stoplusjedna se raketově zvýšila. Napsal: Chápeme vtip, ale doplňujeme, že v tom nejsou ovce samy. A dal tam obrázky koně, osla a dalších zvířat (smích). Vtip tedy v jeho nechutnosti ještě natáhl a tím se zachránil.

V tu chvíli jsem mu psal Direct Message. Dostalo mě, že člověku, který evidentně ještě před pár týdny nevěděl, jak to na Twitteru chodí, najednou všechno došlo a dokázal reagovat takhle skvěle lidsky. U firem se to vidí málokdy. Většina firemních účtů je svázána množstvím pravidel, obavami zaměstnanců. Vlastně nemají chuť si s lidmi v sociálních sítích opravdu povídat. Jakmile jim někdo něco vytkne, nebo si z nich udělá legraci, rozsvítí se jim v hlavě červené světlo a začnou světu dokazovat, že pravdu mají oni. Ten, kdo dokáže tuhle bariéru překonat, by si podle mě zasloužil Křišťálovou lupu. 


Martin Kopta

konzultant

Křišťálovou lupu by měl dostat Daniel Dočekal. Je to kronikář českého internetu. Nikdo jiný neodvádí takovou službu veřejnosti jako on tím, že popisuje úplně všechny blbosti, které se dějí. Teď nám sice nepřipadají ničím zajímavé, ale když se chceme podívat, co se stalo před pěti lety, najdeme to buď u Dana Dočekala, a nebo se to nestalo vůbec.

Příští rok bych spojil kategorii Osobnost roku s prize money jeden milion korun. Někdo to zasponzoruje. CZ.NIC má peněz jako želez, ať to tedy zaplatí a nevymýšlí různé nesmysly. Pro nás jako pro členy expertního panelu to bude pikantní situace, protože se budeme muset rozhodnout, komu z kolegů ten milion chceme dát. A ten, kdo Osobnost roku vyhraje, splatí část hypotéky, podnikne cestu kolem světa, nebo se vykašle na zaměstnání a začne dělat to, co ho baví. 

Vlastně jsem rád, že Dan ještě letos nevyhrál, protože příští rok může dostat ten milion. A já se zasadím o to, aby vyhrál. On je strašně těžko zaměstnatelný, protože s ním nikdo nechce pracovat. Nebude tedy muset hledat práci, dostane milion a stane se kronikářem českého internetu na plný úvazek. 

Také bych příští rok změnil systém ankety. Přestal bych oceňovat subjekty a začal bych oceňovat počiny. Typicky kategorie Zpravodajství je každý rok zabetonovaná. Pořád jsou tam stejné servery a vždycky to vyhraje iDnes. Kdyby se místo toho hodnotil konkrétní počin zpravodajského média – článek, reportáž, seriál, infografika, speciál, pokrytí nějaké události – bylo by to mnohem zajímavější. Myslím, že to je jediný způsob, jak zabránit zatuchávání ankety. Podobné to je v kategorii Vyhledávače, kde už léta soupeří Seznam s Googlem. Lepší by bylo, kdyby se hlasovalo o nejzajímavější jednotlivé novince nebo funkci ve vyhledávání.


Miroslav Honsů

šéfredaktor Strategie

Mám jeden soukromý tip z oblasti, která mě osobně baví, a to je městská turistika. Pomáhá mi v tom Tripomatic, který dělá brněnská firma Two Bits. Když člověk přijede na dva tři dny do cizího města, nemá moc času a potřebuje si udělat plán a nechat si poradit, co by měl vidět, je Tripomatic neocenitelný pomocník. Vtipná, komunitní záležitost. Vyzkoušel jsem ho nedávno v Barceloně a můžu ho všem doporučit.


Jiří Vaněk

scenárista, spoluautor 1000 věcí, co mě serou

Na českém internetu mě v roce 2011 nejvíc bavilo, že se konečně začala pomalu rozjíždět digitální distribuce hudby. Asi tak o deset let později, než se začít rozjíždět měla. Proto bych letos, pravda ze setrvačnosti, ale zcela upřímně dal cenu Bandzone.cz. Za to, jak se zasloužili o demokratizaci hudby v Čechách.


Anna Řezníčková

bloggerka, spo­luautorka 1000, věcí co mě serou

Mě mrzí, že nebyl oceněn redesign Super.cz. Jakkoli je to bulvár, je to velmi čistá práce. Líbí se mi odvaha zrušit rubriky a komentáře. Musím přiznat, že na Super.cz jsem denně. 

Věc, která není vůbec známá, ale měla by být oceněna, se jmenuje Hrubasy.cz. Vytvořili ji neznámí hrdinové českého webdesignu. Možná to na první pohled vypadá jako obyčejná prezentace jednoho penzionu v Hradci Králové, ale ta stránka je lepší než drogy.


Matěj Hollan

divadelník, muzikant a občanský aktivista, MapyHazardu.cz

EBF16

Porota Křišťálové lupy trestuhodně opomněla fotogalerii brněnského primátora Romana Onderky. Dvakrát denně do ní nahrává fotky toho, jak se s někým setkává, někoho vítá nebo něco přestřihává. Je to bezkonkurenčně nejlepší one man show, jaká tu kdy byla. Ani 1000 věcí, co mě serou na pana primátora nemají. A v kategorii Zpravodajství by si cenu zasloužil web Fragmenty. Je neprávem opomíjený.

24 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 28. 11. 2011 12:30

Školení Správa Stránek na Facebooku

  •  
    Jak pokročile spravovat Stránku, Události, Skupiny.
  • Jak tvořit i netvořit příspěvky.
  • Jak nepřijít o účet, nenaletět a neztratit všechno.

Detailní informace o školení Správa stránek na Facebooku »