Kdy přijdou programátoři o práci?

Jen málokdo se při vývoji složité C++ aplikace zastaví a zeptá sám sebe, jestli na trhu práce se znalostí tohoto jazyka uspěje i za pět let. Smyslem tohoto článku je proto drobná analýza toho, co se děje na trhu práce v oboru IT. Rád bych se také zamyslel – a případně se v diskusi nechal poučit – nad tím, jakou budoucnost různé skupiny odborníků z oboru mají.

Pamatujete si ještě zlaté časy?

Ty tam jsou časy, kdy měl zajištěnou práci každý, kdo uměl napsat kousek kódu ve Foxce a později v HTML. Jen málo firem tehdy přemýšlelo o složitých obchodních modelech, smyslu akcí typu Invexu nebo dokonce o efektivitě vnitřních procesů. Softwarové firmy rostly v devadesátých letech jako houby po dešti a mnoho schopných lidí odešlo do zahraničí „na zkušenou“, kde většinou nebyl problém sehnat odbornou a velmi zajímavou práci.

IT trh v minulosti absorboval velké množství lidí a dokonce donutil ke změně i tak konzervativní instituce, jakými jsou státní školy. Vyučování programování se na různých školách stalo postupně marketingovou výhodou a dnes je něčím, co zvuková karta ve vašem novém PC – prostě standard. Ke státním školám navíc přibylo množství soukromých firem, které postupně změnily své zaměření z vývoje systémů na školení technologií. Tento systém vzdělávání ve spojení s možnostmi, které dává Internet, umožňuje rychlé vstřebávání nových poznatků v rámci širší populace a vzniká konkurence na trhu práce.

Asi všichni cítí, že na druhé straně celkové množství pracovních příležitostí pro technické specialisty od konce 90. let trochu ubylo. To má podle mého názoru tyto základní důvody:

• konec internetové bubliny ve světě, ale i vystřízlivění z některých projektů u nás
• zpomalení růstu trhu IT, telekomunikací a stav „očekávání“ převratné novinky, jakými byly v devadesátých letech grafická Windows, rozšíření Internetu nebo mobilní telefony
• větší konkurence na trhu práce, kdy atraktivita technických oborů a platové podmínky přilákaly nové zaměstnance a studenty
• oborová personální penetrace telekomunikačních, finančních a jiných firem
• globalizace všech trhů, která s sebou přináší standardizaci softwarového vybavení a nákup licencí software, který není vytvořen v ČR ani českými firmami

Jak se mění uplatnění v oboru?

Z trendů sledovaných na e-recruitmentových serverech je patrné, že poměrné zastoupení technických oborů vůči ostatním na počátku 21. století klesá: 

Přesto je nabídka většiny pozic v IT nadprůměrná a člověk s doložitelnou praxí a znalostmi IT ve většině případů nemá o nabídky práce nouzi. Trochu složitější je situace u těchto skupin:

• lidí, kteří by rádi do IT vstoupili, ale nemají za sebou doložitelné projekty, na kterých pracovali, nebo specializovanou školu (fakultu)
• IT odborníků, kteří se vrací ze zahraničí domů a očekávají podobné platové a jiné podmínky jako v USA nebo Německu

Jaké vlastnosti jsou v kurzu?

Je zajímavé sledovat, jak velká poptávka byla na konci minulého století v IT po lidech „výrobního“ charakteru, kteří dokáží realizovat složité technické řešení a aplikace. Současná situace na trhu IT však vede k zajímavému jevu, kdy je menší potřeba technicko-výrobních specialistů a začínají se hledat lidé s malinko jinou specifikací:

1. lidé, kteří přemýšlí o tom, jak na současné technologické platformy napasovat nové marketingové produkty a jak takové projekty prodat.
2. analytici a konzultanti (třeba technického supportu), kteří dokáží přesně porozumět procesům svého klienta a dokáží zákaznické požadavky přeložit do slovníku IT a potenciálně i samostatně vyřešit.
3. humanitní programátoři-umělci, kteří pracují na GUI aplikacích a více než programovat umí malovat, fotografovat, kreslit koláže či se zabývají psychologií.
4. programátoři s výborným jazykovým vybavením, kteří jsou schopni psát aplikace dnes v češtině a angličtině, zítra v němčině a ruštině.

Ideální vlastností pro zaměstnavatele se stává kombinace výborných technických znalostí s humanitním zaměřením – schopnostmi komunikovat s lidmi a prezentace. Programátorům-samorostům, kteří nejraději pracují po půlnoci sami bez kontaktu s „cizími“ lidmi, začíná pomaličku zvonit hrana.

A co můj plat?

Podle údajů společnosti Trexima byl průměrný měsíční plat programátora na konci minulého roku něco málo pod 25.000 Kč, tedy o celých 10.000 více než je celostátní průměr. Samozřejmě, že je velký rozdíl mezi platem v soukromých organizacích a ve veřejné správě. Markantní jsou také regionální rozdíly, ale i v Horní Dolní můžete sehnat velmi zajímavé místo v IT za bezkonkurenčních podmínek. Rozhodně alespoň zatím.