Hlavní navigace

Když bojkot, tak Bojkot

5. 11. 1998
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Nenápadně se tvářila nedávná zpráva SPT TELECOMu o zdražení telefonních hovorů od 1.1.1999 průměrně o 4 %. Přesto vzbudila velký – a značně negativní – ohlas a dala vzniknout akci „Internet proti monopolu“, přezdívané prostě Bojkot.

Dříve, než začnu cokoliv povídat, bych vaší pozornosti rád doporučil článek Jiřího Hlavenky na Živě, který jsem si právě před chvílí dočetl. Po názvem O SPT Telecomu a volbě správného hrobu v něm Jiří nejprve rekapituluje dosavadní vývoj tohoto případu a poté se pouští do velmi zajímavých úvah nad tím, zda Telecom svým zdražením více uškodí Internetu nebo sám sobě. Rozhodně stojí za přečtení.

Je asi trochu naivní předpokládat, že se by tento článek mohl číst někdo, kdo ještě informační kampaní v českém Internetu zůstal nedotčen natolik, že neví, k čemu se schyluje. Přesto projevím dávku této naivity a lehce to zopakuji. SPT TELECOM oznámil, že hodlá „rebalancovat“ poplatky za telefonní hovory tak, že zlevní meziměstské a zejména mezistátní hovory na úkor lokálních. Díky tomu tedy celkové zvýšení cen bude činit jen zhruba 4%. To je méně než inflace, vtipně podotýká tisková zpráva – jenže neuvádí, jaký podíl na celkových příjmech mezistátní/me­ziměstské/lokál­ní hovory mají; fakticky tak může růst tržeb díky tomuto zdražení inflaci výrazně překročit. Pro běžný lid, který nevolá každý den dvakrát strýčkovi do Turkménistánu, ale spíše babičce do Kobylis, je pochopitelně velmi nepopulární, že by nyní měl platit za tyto lokální hovory o 25 % více než dosud. Lidu Internetovému to samozřejmě hýbá žlučí také – připojení k Internetu komutovanou linkou, které využívá většina našich uživatelů Internetu, podraží o stejných 25 %. A to není málo.

V této situaci se několik významných osobností českého Internetu rozhodlo s věcí něco udělat. Vlivu, který mají, využili k uspořádání akce Internet proti monopolu. Zatím sice ještě nejsou zcela jasné obrysy faktické podoby této akce, přestože něco už prosvítá, ale už si stihla získat masovou podporu správců českých WWW serverů, poskytujících obsah. Co je horší, nemá tato akce zatím vytýčenou jasnou koncepci; přestože se na ní samozřejmě pracuje. Protože tedy nemohu komentovat oficiální myšlenky organizátorů, nadhodím alespoň pár ryze osobních.

Je dosti nepravděpodobné, že se někomu podaří přesvědčit SPT TELECOM, aby nezvyšoval tarif za místní hovorné. Ceny za lokální hovory jsou u nás jedny z nejnižších v Evropě a skutečně jsou dotovány z relativně vyšších cen za meziměstská a mezistátní volání. Tento argument pochopitelně ztrácí na síle, podíváme-li se na závěrečnou zprávu Telecomu za minulý rok: přes 20 miliard zisku, zhruba 50 % obratu, což je pro mne neuvěřitelné číslo. Přesto je třeba s ním počítat a brát ho vážně.

Základním problémem je totiž otázka, zda osten vzdoru namířit proti SPT TELECOMu nebo proti Ministerstvu financí, které bylo tím, kdo svou vyhláškou umožnilo, resp. umožní zvýšit ceny. Pokud někdo bude hřímat směrem k SPT TELECOMu a rozčilovat se nad tím, že se zvyšují ceny, nebude pro jeho představitele nic snazšího, než pokrčit rameny a s přehledem buřiče odkázat na rozhodnutí Ministerstva financí. Koho jsme si zvolili, toho mame. Buch.

Nemám patent na rozum, ale přesto mám pocit, že tudy cesta nevede. Pokud chceme skutečně něčeho dosáhnout, je podle mého soudu třeba jít na věc trochu jinudy. Nezapomínejme prosím, že SPT TELECOM – byť je to monopol z 51 % patřící státu – je především podnikatel, jeho primárním cílem je dosažení zisku. Proto je podle mne dobrý nápad na něj jít z této strany – zkusit mu předložit návrh řešení, který by vyřešil problém připojení do Internetu, a snažit se ho prosadit. Na prvním místě ovšem jednáním.

Jak by tento návrh mohl vypadat? Mám určitou představu a jsem přesvědčen, že řada jiných lidí má taky svou – a všechny dohromady jsou si dost možná velmi podobné. Podle mne vhodně a výhodné řešení leží v oddělení „volání do Internetu“ od ostatního hlasového provozu. Dovolil bych si v této souvislosti připomenout situaci na Slovensku, kde poskytovatelé připojení běžně používají pro přístup svých zákazníků do Internetu jednotné telefonní číslo v celé republice se zvláštní předvolbou. Na přidělení tohoto čísla má nárok každý poskytovatel, který pokryje svými uzly 8 krajským měst na Slovensku. Díky tomu se může „za lokální poplatky“ připojit do Internetu kdokoliv z libovolné „Horní Dolní“ na celém území Slovenska, což má blahodárný vliv na jeho rozšíření. Máme sice zakořeněný zvyk koukat na naše východní sousedy svrchu, ale musím přiznat, že v oblasti Internetu je to už poněkolikáte, kdy bychom se jejich řešením mohli a měli nechat inspirovat.

Protože situace u nás je už dnes trochu jinde a sítě jednotlivých poskytovatelů připojení dávno čítají desítky uzlů, často se blíží ke stovce, nedá se najednou tohle všechno zahodit a říci, že kdo má 8 (nebo 10, 12, to je nakonec jedno), má pokryto všechno. Přesto by se dalo najít řešení i v tomto ohledu, které by třeba finančně diferencovalo přidělení tohoto jednotného čísla poskytovateli v závislosti na tom, kolik má vybudovaných uzlů. Přiznám se, že tuhle představu mám zatím jen v poněkud mlžném provedení, bez konkrétních čísel, takže ji nemohu – a vlastně ani nechci – blíže rozvést.

Konečně se však dostáváme k poplatkům za telefonní hovor. Kdybychom měli zvláštní čísla se zvláštní předvolbou, nebyl by už takový problém je i jiným způsobem zpoplatňovat. Vyjdeme-li z toho, že nový tarif od 1.1.1999 má být zřejmě v období silného provozu 2,60 za 2 minuty, bylo by optimální, kdyby tato jednotná telefonní čísla pro přístup do Internetu byla tarifikována třeba o polovinu levněji, tedy 1,30 za 2 minuty a 75 haléřů za 2 minuty v období slabého provozu. Když se podíváme na dnešní ceny, znamenalo by to nejen 50% snížení oproti novým cenám, ale dokonce 19% snížení oproti cenám dnešním.

No jo, namalované je to pěkně, ale proč by to SPT TELECOM dělal? Jsou v podstatě dva hlavní dobré důvody, které vidím:

  • Množstevní slevy – člověk, který se připojuje k Internetu, stráví na Interneu podstatně více času, než průměrný majitel telefonní stanice. Vzhledem k tomu, že fixní náklady na každého účastníka nejsou zdaleka zanedbatelné, otvírá se zde velký prostor pro množstevní slevy. Podobné cenové modely, které zvýhodňují větší odběr služeb, jsou běžně používané a není mnoho důvodů si myslet, že u telefonu by to nefungovalo.
  • Výhoda pro samotný SPT TELECOM – možná se vám to zdá na první pohled zvláštní, ale zlevnění těchto hovorů o polovinu by mohlo v konečném důsledku mít podstatnou výhodu i pro SPT TELECOM. Prvním důvodem je, že poptávka po připojení do Internetu je zřejmě cenově elastická. To by znamenalo, že snížení ceny o 50 % přinese zvýšení spotřeby o více než zmiňovanou polovinu – a tím pádem zvýšení zisku SPT TELECOMu jako takového. Ještě důraznějším argumentem je ovšem substituční efekt. Jak už jsem mnohokrát psal, zákazníci stále častěji volí pro připojení do Internetu různé jiné cesty, než je připojení po komutované lince – právě kvůli cenám. Pokud dojde k zvýšení cen o čtvrtinu, podstatně to urychlí tento proces a řada zákazníků přejde na jiné způsoby připojení, ať už je to pevná linka (a třeba od Aliatelu) nebo nějaké rádiové pojítko. Možností je spousta a SPT TELECOMu tudy utečou peníze mezi prsty – a jde o peníze, které by mu v případě zlevnění Internetových hovorů zůstaly v kapse.

Podle mého názoru je na straně SPT TELECOMu prostor pro prosazení těchto či podobných myšlenek. Když to nikomu neřeknete, prozradím vám teď šeptem malé tajemství – není pravda, jak si všichni myslí, že SPT TELECOM je zapšklý fundamentalista, který chudým bere a bohatým dává. Ve skutečnosti jde o pragmatického podnikatele, který k dosažení svého cíle – zisku – používá způsoby, k němuž mu dává prostor stát. Pokud by se však skutečně někomu podařilo SPT TELECOM přesvědčit o tom, že je pro něj samotného nějaké řešení výhodné, nebude proti němu brojit jen z principu. A tudy podle mého vede cesta.

Marek Antoš

Tipy C


Starší, související články:

* Telefon znovu podraží

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je někdejším šéfredaktorem serveru Lupa. V současné době už se psaní věnuje pouze v míře menší než malé, a to zásadně pro radost.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).