Když je dívce sladkých 17 (a je na Internetu)

Nejprve k teenagerům obecně: z logiky anglického jazyka vyplývá, že „teenager“ je označení pro člověka od 13 do 19 let věku. Společný jazykový termín však ještě neznamená, že se jedná o jednolitou sociální skupinu se stejnými zájmy a potřebami. O tom svědčí koneckonců i statistiky. Náklonnost k elektronické komunikaci stoupá u teenagerů s věkem, přičemž v USA ve věkové skupině 18–19 let používá email už 91 procent a okamžité zprávy (ICQ apod.) 83 procent obyvatelstva. Čím mladší teenager, tím větší pravděpodobnost, že místo emailu či některé aplikace pro okamžité předávání zpráv použije „tradiční“ telefon.

Co se týče návyků k využívání internetového obsahu, teenageři pod 15 hrají daleko častěji online hry. Naopak u staršího teenagera stoupá pravděpodobnost, že bude na Internetu stahovat a poslouchat hudbu nebo shánět informace o cestování.

Na první pohled překvapivý se může zdát fakt, že 75 procent tzv. „young adults“ (uživatelé ve věku 15–24 let, čili i nemalé množství teenagerů) pravidelně vyhledává na Internetu zdroje o zdraví. Jedná se především o informace týkající se sexuálního života, antikoncepce, pohlavních chorob a hubnutí. V kurzu jsou však i specifické choroby jako rakovina a cukrovka, o které se na Internetu zajímalo 55 procent „young adults“, 23 procent zkoumalo na účinky drog a alkoholu a stejné procento uživatelů v této skupině se zajímalo o duševní poruchy. Stran obsahových preferencí teenagerů se statistická data z USA pravděpodobně dají vztáhnout i na Českou republiku. Co se bohužel určitě vztáhnout nedá, je statistika, že třetina amerických teenagerů má přístup k Internetu přímo ze své ložnice.

Jak je ze statistické metodiky patrné, teenageři jako jednotná demografická skupina nejsou příliš využíváni. Co se týče teenagerů jako cílové skupiny pro reklamu, je situace ještě složitější. Uplatňuje se diferenciace podle pohlaví a věku. Zvláštní postavení má skupina dívek od 14 do 18 let (kam tedy spadá i v úvodu zmiňovaných „sladkých 17“), pro které existuje celá plejáda specializovaných médií s víceméně totožným obsahem, který zahrnuje drby, film, hudbu, módu, horoskopy a zábavné testy. Výslovnou specialitou dívčích médií je žánr, pro který by se hodil termín Trapné historky („Kamarádka řekla vtip a já se hrozně smála. Kluk, který se mi líbil, řekl, že se řehtám jako kůň.“) .

Ze světa papírových časopisů vycházejí i u nás mutace časopisů BravoGirl a CosmoGirl, které doplňují ryze tuzemské tituly Dívka a Magazín pro TopDívky. Nejúspěšnějšího z nich – CosmoGirl – se v listopadu loňského roku prodalo 45.912 kusů (pro představu: jedná se o přibližně tři čtvrtiny nákladu Reflexu). Celkem si čtyři výše zmíněné tituly ukrajují zhruba půl procenta z koláče tiskové inzerce (v listopadu loňského roku si dle údajů Unie vydavatelů denního tisku vydělaly na reklamě 6,7 milionu korun). Co se týče druhu inzerce, jedná se typicky o mobily, vložky, oblečení, kosmetiku a zábavu (CD, lístky do kina…).

Jak si stojí Internet? Ve světovém měřítku mají pevné postavení internetové verze papírových časopisů (ElleGirl, CosmoGirl…). Někteří výrobci ženských produktů došli k názoru, že levnější než utrácet za inzerci online je pořídit si vlastní web. Příkladem tohoto trendu je portál www.tampax.com, který sice obsahuje tradiční informace o slavných, horoskopy a trapné historky, výraznou část obsahu však zabírají informace o menstruaci (a tedy o výrobcích společnosti).

Existují samozřejmě i původní internetové obsahové služby, např. site www.beautyq.com, jehož majoritním tématem je, jak se stát krásnou. Kromě informací typu jaký make-up je vhodný na punkový koncert, obsahuje i myšlenkově bohatší partie, např. Listinu dívčích práv (Dívky mají právo na sebedůvěru a bezpečí, na přijetí a ocenění svého těla atd.).

Mimo hlavní proud stojí weby s lehce feministickým nádechem. Stránka www.evemag.com dokonce horuje proti submisivním druhům panenky Barbie a propaguje modely typu horolezkyně či surfařka. Site Girlstart má zase dívkám pomoci v průniku do oborů, kde dominují muži (věda a technologie). Na opačné straně barikády stojí web Sweet16.com, na kterém si může dobře vychovaná teenagerka ze středních vrstev vést kalendář svých milostných schůzek, adresář kamarádů, fotoalbum a v neposlední řadě organizovat party.

Jak by měla tedy 17letá česká dívka začít svou internetovou seanci? Třeba tím, že vyťuká www.17.cz, na kteréžto adrese se od počátku dubna nachází první český portál pro teenagerky. Jedná se zatím o víceméně testovací provoz. Oficiální spuštění včetně doprovodné propagace se teprve chystá. Nicméně svou úlohu rozcestníku po službách, které by náctiletou dívku mohly zajímat, plní obstojně už nyní. Základem je katalog odkazů, z nichž každý má kvalitativní rating, roztříděných do kategorií jako Mobily a SMS, Škola a brigády či nezbytné Sex a vztahy. Dále portál nabízí vtipy, filmové a hudební žebříčky a krátké, ručně vkládané zprávičky posbírané z českého Internetu. Dle Jiřího Lahvičky, který je tvůrcem služby, se na situ postupně objeví i vlastní obsah, například sekce věnovaná horoskopům a dalším zaručeným způsobům odhalování věcí budoucích.

       

Tuzemský obsah pro náctileté dívky však zůstává i přes existenci internetové prezentace CosmoGirl a Magazínu pro TopDívky vcelku chudý. Teenagerkám tedy nezbývá než používat „unisexové“ služby, typicky seznamky a chaty. Na posledně jmenovaný druh internetového vyžití by si měli dát rodiče dospívajících dívek pozor. Dle průzkumů z USA byla totiž každá pátá teenagerka na chatu terčem sexuálního obtěžování.

A co obsah pro náctileté chlapce? Ten je nápadný jen svou nepřítomností. Magazíny, které by pomohly teenagerovi orientovat se ve strastech dospívání, v podstatě neexistují. Z hlediska inzerentů nicméně tuto skupinu pokrývají časopisy typu ABC a Level, na Internetu tedy např. Bonusweb. Chlapec, který chce na českém Internetu zjistit, jak sbalit roštěnku a jakej nosit vohoz, musí vzít zavděk parodií. Tou je vynikající Cosmoboy.