Když je kladiv víc než hřebíků

Ilustrace: Nenad Vitas

Poslední dobou jsem byl milou povinností nucen věnovat se dost intenzivně webovým prohlížečům od těch nejzatuchlejších, jako je NCSA Mosaic, až po poslední modely a kompilace. O to více jsem byl překvapen, maje možnost setkat se s člověkem, který jich měl doma v rámci jedné platformy (Windows) prakticky tolik, co já sám. Účelem návštěvy bylo vypití kávy a vyřešení několika problémů s (jeho) bezdrátovým připojením k Internetu.

Když jsem vyjádřil své podivení nad tím, kolik prohlížečů v počítači onoho muže dlí, pln hrdosti mi předvedl Firefox (myslím 0.7) a stařičkou „486“, na které aktivně používal Internet Explorer 5. Byl jsem takřka u vytržení, neb borec dle mého ochraňuje tyto programy podobně, jako někdo sbírá známky. Když jsem mu navrhnul, proč například nesežene všechna veřejná sestavení Gecka a nevypálí si je na CD, měl jsem pocit, že vážně nad myšlenkou hodnou podlého protivníka uvažoval.

Pak byl ale bezdrát šťastně opraven a bylo na čase jej vyzkoušet. Zjistil jsem odezvu několika blízkých i vzdálenějších síťových objektů, změnil pár nastavení ve firewallu, serverem dsl.cz změřil rychlost a cvičně otevřel několik stránek. Majitel brlohu plného prohlížečů se překvapivě zadíval na obrazovku. Bylo zřejmé, že server Lidovky.cz ještě neviděl.

„A tam je toho více?“ Nevím, zda mne mohutněji překvapoval dotaz, nebo jeho kontext, když jsem browserového magnáta zasvěcoval do tajů Mekky všech sdílečů, serveru Slyck.com. Podobně reagoval i u Lupy a dál nemá smysl pokračovat.

       

Prošel jsem nepříliš často mazanou historii jeho primární Mozilly Suite 1.7.8.

Dotyčný během posledních tří týdnů a s broadbandem doma navštívil souhrnně sedm různých webových serverů. Abych pomluvil, vyvolenými byly Idnes.cz, Seznam Email, Živě, Czilla, Operacesky.net a dvě docela známé pornostránky. To provedl s postupně devíti verzemi pěti různých prohlížečů. Zůstal jsem v němém úžasu a připomněl si ne zase tak starou tezi o naddimenzování technologií. Totiž o tom, že technologie, které používáme nejsme schopni plně využít, a tak platíme (v případě prohlížeče naštěstí ne tolik) za něco, co vlastně vůbec nepotřebujeme. Napadá mne – nedopouštíme se podobného chování, byť v ne tak okatém měřítku, vlastně všichni? Ruku na srdce…