Kellner má Telefóniku. Plánuje drastické škrty nebo nový silně růstový byznys?

Telekomunikace bývaly velmi „sexy“ byznysem, poslední roky však dostávají těžce zabrat. Doby pohádkových příjmů a zisků jsou pryč. Možnosti, jak na obchodu vydělat ale existují.

Není to překvapení, protože kuloární tamtamy tuto informaci bušily hodně dlouho předem a s velkou jistotou. Nejvýznamnější český podnikatel Petr Kellner prostřednictvím PPF získal do svého vlastnictví dvoutřetinový podíl ve firmě, kterou bychom měli nejlépe nazývat tak jako dřív „Český Telecom“. Ostatně si myslím, že k tomuto názvu se firma vrátí, protože na Telefónicu ani na O2, což je vůbec ten historicky nejnepovedenější firemní název, si stejně lidé moc nezvykli.

Parametry obchodu jsou celkem známé. PPF koupí 65,9% podíl za 63,6 miliardy. Dá se tedy říci, že celou firmu tento obchod valuuje na sto miliard korun. Asi čtyři pětiny zaplatí při uzavření transakce, zbytek po čtyři roky splácí (předpokládám, že je tam standardní zádržné „na kostlivce“). Firma není aktuálně zadlužená, PPF si však na polovinu transakce půjčí, nepřekvapivě u Societé Generale.

I když česká burza je v podstatě jen takový mizerný vtip, stojí stejně za to se podívat na to, jak si stojí tato kupní cena v historickém vývoji akcií: akcie byly na maximu v roce 2007, když atakovaly tisícikorunu na akcii. Nyní oscilují někde okolo tří stovek, což také zhruba odpovídá kupní ceně firmy. Valuace firmy tedy během pár let poklesla na třetinu.

Žádná hokejka, ale spíše zrychlující se klouzačka

Telekomunikace byly kdysi velmi „sexy“ byznysem, ale poslední roky dostávají těžce zabrat – a týká se to prakticky všech světových i lokálních telecomů, česká Telefónica není výjimkou. Pevnolinkový byznys mizí, v mobilním volání setrvale klesají ceny i marže, datový byznys je zatím poměrně malý a hyperkonkurenční, a jinde (například v nějaké systémové integraci, o kterou se sem tam pokoušejí) se telecomy také nechytly.

Česká Telefónica není výjimkou. Rekordní pro ni byl rok 2008: 64,5 mld v tržbách, 11,6 miliard zisku. Pak už šly tržby jen a jen dolů, a to poměrně strmě. Zisk se ještě dařilo dva roky mírně navyšovat (12,3 mld byl rekord), v loňském roce ale byly tržby jen 50 mld při zisku pouze 6,8 miliardy. Letošní rok je ale ve znamení ještě strmějšího poklesu, a to se do něj ještě skoro nepromítli virtuální operátoři ani pronikavé zlevnění paušálů: zisk o čtvrtinu, tržby o 6%.

Na obzoru přitom není žádné zlepšení, spíše naopak. Pád cen a existence virtuálních operátorů způsobí, podle mého názoru, meziroční skokovou cenovou erozi asi o 20%; část výnosů i marží si přitom přičtou virtuálové, takže velká trojka si může pohoršit skokově až o čtvrtinu v tržbách a asi ještě více v profitu. Virtuálové, domnívám se, si ukousnou za rok aktivit okolo deset procent trhu a budou dále mírně růst.

Měřeno technologií násobků (multiples) tržeb a profitu kupuje Kellner firmu za zhruba 200% ročního obratu a za dvacetinásobek ročního zisku. Navíc kupuje firmu nikoli rostoucí, ale spíše setrvale klesající.  Tohle na obchod století nevypadá.

Jak na tom PPF vydělá?

Možností, jak na tomto obchodu vydělat, je několik. Jednak je možné, že PPF je jen prostředníkem pro strategického vlastníka, například pro někoho z Asie, kdo už je víceméně předdohodnutý. PPF je pragmatická a nesentimentální firma, nepotřebuje „vlastnit pro vlastnění“, vydělává peníze.

Druhá možnost by spočívala v drastických úsporách, v ořezání a seškrtání, ve zbavení se podružných byznysů, a ve vytvoření dojné krávy. I to je možné.

Třetí a poslední možností, která je dnes vidět, je nalezení nového silně růstového byznysu – a zdá se, že to mohou být pouze mobilní data, tedy poskytování přístupu k vysokorychlostnímu mobilnímu Internetu.

Varianta dvě, tedy „drastické škrty“ v sobě skrývá jeden zajímavý postup, který už začíná být sem tam v Evropě aplikován a diskutuje se jako nadějná budoucí varianta pro tento obor. Jde o to, že se oddělí vlastník sítě (infrastruktury) od poskytovatelů služby: vlastně se tak všichni stanou „virtuálními operátory“, přičemž existuje jedna firma spravující a rozvíjející síť a pronajímající komukoli, kdo má zájem a peníze.

Podnikatelská logika je jasná: namísto několika paralelních, většinou se překrývajících sítí je zde jen jedna, její vlastník se na její správu a rozvíjení maximálně soustředí (je to jeho hlavní podnikání), mizí redundance i zmatené volání „ze sítě do sítě“.  Samozřejmě z pohledu tradičních old-school telekomáků je toto svatokrádež, protože pro ně telecom znamenal především ty stožáry, dráty a hejblátka okolo nich, ale holt je nová doba. Ostatně v Internetu, který je dnes vůdčím směrem v technologiích, to tak funguje: někdo vlastní optiku a někdo jiný zase nad ní provozuje služby. A Google není o nic menším Googlem, když mu zrovna nepatří podmořské kabely.

Vlastní telefonování evidentně přestává být byznysem s pohádkovými zisky a maržemi – to platí u nás jako jinde ve vyspělých zemích. Dáme-li stranou data (bude o nich řeč dále), mají telecomy šanci na nějaký jiný zdroj příjmů? Nic významného nevidím.

Telecomy v posledních deseti letech stejně kompletně zaspaly veškerý pokrok, který nastal v Internetu, a dokonce si nechaly utéct i mobilní platby lpěním na bezvadném obchodním modelu „z platby nám 70% a vám 30%“. Dnes už je pozdě – mobilem se samozřejmě platit bude, transakce ale proběhne přes Internet a operátoři se budou jen smutně dívat. Nějaké další menší dodatečné zdroje příjmů se občas objeví, ale jsou to nevýznamné částky.

Šance telekomů jsou snad jen v datech

Nikdo asi nepochybuje o tom, že jestli se v mobilním světě bude dít ještě něco zajímavého, jsou to vysokorychlostní data; klidně používejme už celkem zavedený název LTE. Plán se jeví celkem prostě: operátoři vydraží nové frekvence, upgradují svoje sítě a budou nabízet neomezený internet s velmi slušnými parametry (použitelnými pro vše, pro domácnosti i menší firmy, nejen tedy pro mobily) za přijatelné ceny. Internet bude hlavně dostupný skutečně všude, nebude vázaný na přípojku, na kabelovku ani na nějaký lokální WiFi zářič. Mobilní operátoři se tak stanou dominantními poskytovateli připojení k Internetu (ISP) v zemi, v jedné nabídce, jednom tarifu obslouží veškeré datové i hlasové potřeby zákazníků.

Zní to přesvědčivě, ale mám pocit, že zde celý zainteresovaný průmysl (operátoři, výrobci mobilů, provozovatelé služeb, producenti obsahu…) nafukuje jednu novou velkou bublinu.

Člověk tráví zhruba 95% svého času někde „pod střechou“ – tam, kde dnes je jako naprostý standard připojení k Internetu, zpravidla WiFi – je existující, zavedené, fungující. Toto připojení je už dnes levné, je skutečně neomezené (slovo podruhé zdůrazňuji, protože dobře víme, co pod tímto pojmem často mobilní operátoři myslí), a má vysoké parametry.

Standardem už vůbec není obstarožní „jednosměrné“ ADSL, ale docela jiná čísla – pokud se podívám například na své parametry (a je to wifina ve vesničce s dvěma sty dušemi), vidím 20 Mbps dolů a 10 Mbps nahoru, symetricky, za pár stovek měsíčně. Samozřejmě s neomezenou konzumací, žije z toho v pohodě nějakých deset internetových zařízení, které v domácnosti mám – málokdo si totiž dobře uvědomuje, jak obrovský kvalitativní skok místní WiFi provideři v poslední dekádě učinili. Nabídnou tohle operátoři s LTE? Myslím, že nic takového nehrozí. Mobilní operátoři s LTE budou přicházet do zhruba takového, již obsazeného a spokojeného trhu.

A pak je tu těch pět procent času – možná ještě méně – který trávíme někde mimo dosah wifin: budiž, ale potřebujeme zrovna v tomto krátkém čase, ve kterém navíc obvykle aktivně cestujeme, mít přístup k vysokorychlostnímu Internetu? Jistě se dají nějaké vyumělkované situace nalézt, a jistě jsou tu obchodníci a kamioňáci, kteří naopak na cestách tráví většinu svého času, ale ti trh netvoří, to je jeho zlomeček. Samozřejmě že rychlejší Internet je lepší než pomalejší, a i na běžné mobilní aplikace (či „hovor přes data“) je dnešní české 3G hodně mizerné, ale to vůbec neznamená, že by se mobilní operátoři měli stát dominantními nebo hlavními ISP.

Content

LTE cosi přinese: bude to jistě sousto nových příjmů pro operátory, ale současně pro ně také nemalá investice. Zákazníci si přitom už odvykli platit operátorům velké peníze; myslím, že doby minulé, kdy se utrácely měsíčně tisíce, už jsou nenávratně pryč a zákazníci nebudou akceptovat jejich návrat. Na LTE kývnou, ale jen v nějaké mírné variantě (levné, s datovými limity), naprostou většinu času budou do svých mobilů a tabletů „sosat“ Internet přes svého providera, doma, v práci či v hospodě.

Velcí operátoři to nemají lehké a ani budoucnost se před nimi neotvírá růžově. Jejich podnikání je příběhem úžasného vzestupu a pak pozvolného sestupu, jak tomu často bývá. Hlavní technologické trendy je minuly, nevyužili jich; jejich podnikání samozřejmě nezaniká, ale doby pohádkových příjmů a hlavně zisků jsou pryč. To platí i o české Telefónice, byť jsme přesvědčení, že nový majitel firmu nenechá spát, takže na českém telekomunikačním trhu tak bude zase živo a veselo.

89 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 11. 11. 2013 9:03
Zasílat nově přidané názory e-mailem

Školení PPC reklamy pro začátečníky

  •  
    Principy fungování PPC reklamy.
  • PPC nejsou jen ve vyhledávačích.
  • Zjednodušte si správu šikovnými nástroji.

Detailní informace o školení PPC reklamy »