Klam a jiní démoni internetu

Ilustrace: Nenad Vitas

Byla to láska na první pohled. On, šestadvacetiletý man-až-er na počátku dynamicky se rozvíjející (rozuměj: velký procentní nárůst z nízkého základu) kariéry, ona ač pouhá asistentka prodeje v e-shopu, žena vyznačující se všemi přednostmi, které si člověk dovede představit…mírně mladší než on.

Padli si do oka, a protože několik skleniček šampaňského zvládne více než profláknutou reklamou prezentovaný prostředek na podporu mužských dovedností, začali se věnovat činnostem, které příroda naplánovala pro reprodukci druhu. Velmi jim to vyhovovalo. Pokračovali v tom několik dnů po inkriminované akci, přičemž v mozku nejméně jednoho z nich se za tu dobu začala rodit myšlenka trvalého vztahu. Jak ale hovořit o trvalém vztahu, když svého partnera pořádně ani neznáte?

A tak porušila firemní pravidla pro používání Internetu, a v pracovní době zadala do Gůglu jméno. Odpověď vyhledávače byla povšechná, nalezené stránky k žádné konkrétní osobě nevedly. Snad jen pár přisprostlých poznámek kdesi v diskusních fórech, roky starých. Přemýšlela. Jak se dozvědět? Jako správná organizátorka vytáhla blok a jala se sepisovat vše, co mohlo sloužit k identifikaci jejího milého. Věk, popis postavy, rodiště, bydliště, jména dvou kamarádů, kteří na té akci byli také.

A pak ještě něco… vlastně banalitu. Člověku se špatně vybavuje slůvko, které slyšel vlastně jen zaujat jiným člověkem a ještě k tomu podroušen, přesto zaznělo. Přezdívka. Z úst těch kamarádů, nikdo jiný mu tak neříkal, vlastně jakoby ji ani nechtěl slyšet.

Spojení jména a přezdívky v hloubi serverů největšího vyhledávače zaklaplo jako prvky obřího ozubeného mechanismu. Před ní se objevila webová stránka vyhledávání plná toho, co považovala za vrchol nechutnosti, ohyzdnosti, odporu a dekadence. On, ten milý mladý a manažer s tak přitažlivým M zde byl popisován jako příznivec obskurního náboženského spolku. Ba co víc, ještě jako někdo, kdo působil ve známém mlm byznysu (pro neznalé: letadle), a kdo se pak v diskuzích vyjadřoval ke svým obchodním přátelům a podřízeným tak, že by se za to styděl i mistr kameník. Zkrátka a dobře: sektář, podvodník, perverzní člověk. Hnus každým coulem.

Chvilku na to zírala, a pak napsala inkriminovanou esemesku. Smazala jeho číslo ze svého seznamu a aby toho nebylo dost, zablokovala je tak, aby se jí nemohl dovolat. Upřímně nechápala, jak se mohla zadat s někým tak morálně ohyzdným a když si vzpomněla na jeho obličej uvědomila si, že vlastně ani nebyl tak hezký fyzicky. Naopak, že z něj byly všechny ty strašlivé vlastnosti svým způsobem cítit. To ten alkohol. A pak…

Zatímco každý jiný muž by v dané situaci byl patrně zcela zmaten a hledal cesty, jak navázat ztracený kontakt se svou milou, v tomto případě tomu tak nebylo. On, mladý man-až-er pokynul rameny a řekl si že „už zase“. Zatracená přezdívka. Zatracené jméno. Hloupý jmenovec, který mu již tolik ostudy na Internetu udělal, a kterého se nelze zbavit. Člověk, jehož nikdy neviděl a nechce vidět. Klam, který jej jako démon pronásleduje roky a to zdaleka nejen pokud jde o vztahy nejintimnější. Démon.