Hlavní navigace

Knihy.google.cz - v roce 2030

 Autor: 74287
Jiří Hlavenka 5. 10. 2009

Vzrušená debata o jednom z nejzajímavějších projektů z dílny internetového giganta, tedy o zpřístupnění „všech knih světa“ v elektronické podobě přes Internet pod názvem Google Books, hned tak neustane. Firma totiž k němu přistoupila způsobem, který se dá jen s malinkou nadsázkou označit jako „nejdříve to udělej a pak se ptej, jestli je to legální“.

Google skenuje a k digitálnímu prohlížení připravuje už milióny knižních titulů, a i když vede paralelně vyjednávací aktivity s vykonavateli autorských práv, tak tím, že už má projekt v podstatě předem připravený ke spuštění, je tlačí k rychlejšímu rozhodování. Googlu to vyčítat moc nemůžeme – firma využívá Internetu jako „disruptivní“, bourající technologie a kdyby se měla nejdříve doptávat nějakých autorit, jestli například Google Street View nebo Google News nešlapou někomu na kuří oko, tak se těchto služeb zaživa nedočkáme.

Smír se svými zákazníky

U knih to ale bude mít firma obtížné. Knižní „průmysl“ je konzervativní, a to myslím jako pochvalu. Nedošlo u něj ke koncentraci sil a následnému manipulování trhem rozhodujícími hráči tak jako u hudby nebo videa; je stále velice fragmentovaný a pro zákazníky to je jen dobře. Na rozdíl od hudebního průmyslu, kde posluchači a velcí vydavatelé na sebe nenávistně střílí ze dvou barikád (a autoři-hudebníci jsou už dnes spíše také na straně svých zákazníků), je vztah mezi knižními vydavateli a čtenáři harmonický. Knižní trh nebyl nikdy tak pestrý a bohatý jako je dnes, vydavatelé přešli od paperbacků k formálně kvalitnějším a působivějším produktům, a i když čtenáři někdy nadávají na vysoké ceny knih, jsou si vědomi toho, že knižní vydavatel na na nich moc nevydělává a odpouštějí mu to. Knihy navíc dnes velmi intenzivně čte střední a starší generace, které současný stav vyhovuje a která nemá důvod měnit svoje zvyky. Zatímco projekty jako je YouTube nebo iTunes jsou v podstatě celospolečensky, přes všechny vrstvy společnosti vítané jako užitečné „bourající“ aplikace, názory na Google Books se různí. Nepovede tento projekt k zániku osvědčené, vyhovující a přínosné knižní kultury? – ptají se oponenti. Pokrok se nedá zastavit, kniha ve čtečce je přístupnější než na papíře a navíc šetří lesy, odporují druzí.

Amerika je víceméně pro, Evropa nesouhlasí

Výrazný je také rozdíl mezi americkým a „evropským“ pohledem. (Neexistuje samozřejmě žádný jednotný „evropský“ pohled, každá země zde hovoří za sebe a za svou kulturu, ale dá se říci, že pohledy evropských zemí jsou podobné). Jak tomu často mezi Starým a Novým světem bývá, stejnou věc považuje Amerika za příležitost a Evropa za hrozbu. Tištěné knihy mají svůj nejlepší věk za sebou – na tom se shodnou všichni. A i když knižní průmysl stále funguje, přece jen celosvětově mírně, ale nezadržitelně klesá a především u nastupujících generací už kniha není tím nejvyhledávanějším předmětem (a asi nikdy nebude). Amerika chápe knihy coby zboží jako každé jiné, Evropa jako základ tisíciletého kulturního dědictví. Oba kontinenty v tomto mají pravdu, neboť kniha má svůj význam jen v kontextu (u negramotných domorodců má pak význam prostředku na snadné podpálení ohně). Američané v souladu se svým podnikatelským pragmatismem vidí v e-knize možnost, jak zefektivnit strnulý byznys: budou se prodávat čtečky, do nich knižní balíčky, předplatná, marketing pojede na plné obrátky, byznys bude zase fungovat. Evropští vydavatelé se obávají, že by je to mohlo smést, že než se rozkoukají, bude to mít monopolně v rukou nějaký americký Google a jim z toho moc nezbude. Rovněž právem: na uzavřených trzích jsou strnulí a pomalí, skutečně by nebyli schopni rychle reagovat.

Out-of-print je klínem, který to rozboří

Jakkoli vydavatelé křičí, že hrozí, že jim budou sebrány jejich staleté investice do autorských děl a vrženy kamsi do internetového oceánu, je zde jedna zcela zásadní výhrada. Naprostá, drtivá většina knižních titulů je nedostupná, fakticky tyto knihy neexistují jako „zboží“ (věc, pro kterou je možné někam jít a koupit si ji), a to platí o Česku stejně jako o Německu nebo USA. U nás se ročně vydá okolo 20 000 nových knižních titulů, jen malá část (odhaduji tak 10 %) jsou reedice starších děl. A i to největší knihkupectví, lhostejno jestli internetové nebo kamenné, z nich má v aktuální nabídce zlomek – když dva tisíce, je to už hodně slušný podnik. Knihy navíc minimálně zastarávají (až na pár výjimek, jako jsou např. vydání aktuálních právních a daňových předpisů atd.), beletrie či odborná publikace z roku 1991 je stejně tak hodnotná jako ta vydaná letos, jen možná vypadá trochu ošuntěleji.

Z vydavatelské produkce posledních padesáti let je tak na volném trhu k dispozici méně než jedno procento titulů, jedna kniha ze sta. A naprostá většina zbytku – klidně mohu odhadnout, že vše až na jedno další procento, jsou tituly, které již nikdy nebudou knižně vydány, protože by se to vydavateli nevyplatilo. Tyto knihy tak existují pouze v archivech největších knihoven, často v ojedinělých exemplářích a jsou pro běžného člověka nedostupné.

Google proto říká – a proti tomu lze těžko najít argument – vezměme tyto out-of-print publikace a dejme je na Internet. Je to přece obrovská součást kulturního dědictví lidské civilizace, která leží nenávratně ladem. Vydavatelé na to nemohou říci „ale co kdybychom to přece jenom chtěli někdy vydat“, protože na to je pádná odpověď: „když jste neudělali reedici po celých 49 let, tak nám chcete tvrdit, že ji uděláte v roce padesát?“. Skutečná obava vydavatelů ale spočívá v tom, že pokud by se takovéto bohatství psaného slova vrhlo volně na trh, začaly by se jim propadat prodeje daleko rychleji, neboť lidé vyzbrojení čtečkami, by dali přednost stejně dobrému starému čtivu, které je zadarmo, před investicí pár set korun do nového produktu. Sám bych se nezachoval jinak, a to jsem „milovník knih“: určitě bych nezastavil svoje nákupy, ale místo, řekněme, padesáti-sedmdesáti tištěných titulů ročně bych počet snížil na dvacet-třicet, a to bych měl víc co číst než dnes. Vydavatelé ale tento argument neříkají nahlas (neboť by se dočkali odpovědi: „no a co, dobře vám tak“), a místo toho argumentují složitými autorskými smlouvami a podobně.

KL_HLASOVANI

Myslím si, že out-of-print publikace budou tím klínem, který vytrvalým bušením tuto zeď rozbourá. Může to jít postupně, mohou být nejdříve uvolňovány tituly nad 50 let, pak nad 40, a podobně; může být přihlíženo k jejich „živosti“ a pokud kniha má stále určitou naději na papírové vydání, nebude uvolněna pro Internet. Čeká nás zde mnoho zdlouhavého vyjednávání (pokud ovšem Google tento projekt nevzdá – ale nezdá se), které bude ze strany vydavatelů a nejrůznějších institucí (vydavatelské svazy atd.) v podstatě jen protahovány.

Až se bude psát rok 2030

Pokud se jej ve zdraví dožiji, mám o něm zcela jasnou představu. V tomto roce – připomeňme si – bude lidem, kteří zažili léta prvního šíření Internetu jako studenti vysokých škol, okolo padesáti a více. Začne se jim pomalu horšit zrak a už dlouho budou dávat přednost pohodlnému křeslu před U-rampou. A vůbec nepochybuji, že budeme všichni doma vybaveni komfortními, velkými, nesvítivými čtečkami e-knih (už ta možnost si nastavit větší písmena!), a v nich budeme mít tisíce knižních titulů, které budeme nejenom za dlouhých zimních večerů louskat. R.I.P., tištěná kniho – ale několik desítek let to s tebou ještě rádi vydržíme.

Anketa

Koupíte si čtečku elektronických knih?

Našli jste v článku chybu?
Lupa.cz: Další Češi si nechali vložit do těla čip

Další Češi si nechali vložit do těla čip

Podnikatel.cz: Instalatér, malíř a elektrikář. "Vymřou"?

Instalatér, malíř a elektrikář. "Vymřou"?

Podnikatel.cz: Poslanci chtějí sebrat majetek Bakalovi

Poslanci chtějí sebrat majetek Bakalovi

Lupa.cz: Patička e-mailu závazná jako vlastnoruční podpis?

Patička e-mailu závazná jako vlastnoruční podpis?

Podnikatel.cz: Letáky? Lidi zuří, ale ony stále fungují

Letáky? Lidi zuří, ale ony stále fungují

Vitalia.cz: Antibakteriální mýdla nepomáhají, spíš škodí

Antibakteriální mýdla nepomáhají, spíš škodí

Vitalia.cz: 5 chyb, které děláme při skladování potravin

5 chyb, které děláme při skladování potravin

DigiZone.cz: Mordparta: trochu podchlazený 87. revír

Mordparta: trochu podchlazený 87. revír

Vitalia.cz: Tesco nabízí desítky tun jídla zdarma

Tesco nabízí desítky tun jídla zdarma

Vitalia.cz: Muž, který miluje příliš. Ženám neimponuje

Muž, který miluje příliš. Ženám neimponuje

120na80.cz: Zázrak ze smetiště: co léčí lopuch?

Zázrak ze smetiště: co léčí lopuch?

DigiZone.cz: Nejnovější špičkové TV ve videu

Nejnovější špičkové TV ve videu

Podnikatel.cz: Nemá dluhy? Zjistíte to na poště

Nemá dluhy? Zjistíte to na poště

120na80.cz: Galerie: Čínští policisté testují českou minerálku

Galerie: Čínští policisté testují českou minerálku

DigiZone.cz: ČT začne vysílat z Hradce Králové

ČT začne vysílat z Hradce Králové

Vitalia.cz: Tohle jsou nejlepší česká piva podle odborníků

Tohle jsou nejlepší česká piva podle odborníků

Podnikatel.cz: Takhle se prodávají mražené potraviny

Takhle se prodávají mražené potraviny

Vitalia.cz: Když bílkoviny, tak jíme ty nekvalitní

Když bílkoviny, tak jíme ty nekvalitní

Vitalia.cz: Test dětských svačinek: Tyhle ne!

Test dětských svačinek: Tyhle ne!

DigiZone.cz: Parlamentní listy: kde končí PR...

Parlamentní listy: kde končí PR...