Hlavní navigace

Knížky roku 2015, které by vám neměly uniknout

18. 1. 2016
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: Isifa
Uplynulý rok přinesl mnoho dobrých knih, které by se mohly a měly líbit právě čtenářům Lupy. Tady jsou tipy Petra Koubského.

Každý rok přinese spoustu nových dobrých knih. A mnohem víc špatných. Vždy mě potěší, když mi někdo doporučí ty dobré a ušetří mi tak práci s hledáním. A co máš sám rád, čiň jinému. 

Proto předkládám svůj výběr za rok 2015. Najdete v něm mix titulů v češtině a angličtině, knih zaměřených na informační technologie i jiné oblasti. Jestli vás zajímá zhruba to, co mě, najdete se v tom. Jestli ne, třeba se dáte zlákat a vykouknete na chvíli ze své komfortní zóny aspoň tímto bezpečným způsobem.

Počítače a technologie 

Takže kde začneme? V Rusku. Andrej Soldatov a Irina Borogan ve fascinující knize The Red Web popisují, jak fungují odposlechy internetu v dnešním Rusku, jak do provozu zasahuje tamní tajná služba FSB – a co na druhé straně dělají ruští hackeři. Kniha zasazuje problematiku do širších historických souvislostí, takže se dozvíme leccos také o historických odposlechových technologiích, jaké využívala a stavěla KGB. Nechybí ani historie nejnovější, zejména příběh Edwarda Snowdena. Bylo by těžké ověřit si všechna fakta, která autoři uvádějí, ale je to velice poutavé čtení a okno do jiného světa. Kromě toho jde o dobrou ukázku, jak by to mohlo vypadat třeba i u nás, pokud by se připustila rozsáhlejší státní kontrola nad komunikacemi. Svoboda není automatická a zaručená! 

Protože ji ale máme, můžeme používat takové její výdobytky jako bitcoin. V loňském roce na toho téma vyšly tři dobré knihy. Jestli chcete techničtější úvod, je správnou volbou Blockchain: Blueprint for a New Economy od Melanie Swan. Vyprávění s jistou mírou technického výkladu najdete v knize The Age of Cryptocurrency, kterou napsali Paul Vigna a Michael J. Casey, populárněji pojal problematiku Nathaniel Popper v knize Digital Gold. Dobrý nápad je přečíst si všechny tři, doplňují se (a místy si odporují). 

Problematikou odvrácené tváře internetu se zabývá Jamie Bartlett v pěkné knížce The Dark Net. Bitcoinem se koneckonců neplatí jen za kafe v Paralelní Polis. Temný net, to jsou ti, kdo to myslí dobře, i ti druzí. Hackeři, spammeři, organizovaný zločin, političtí aktivisté, blázni a taky jedni z nejchytřejších lidí v branži. Společné mají jen jedno: nechtějí být vidět kýmkoli. 

Co se stane, když celá generace spáchá týž zločin, ptá se Stephen Witt na začátku své knihy How Music Got Free. Tím zločinem má na mysli něco, co velká část zmíněné generace za žádný zločin nepokládá: sdílení a stahování digitálního obsahu, v tomto případě hudebního. Píše o proměně obchodních modelů, o úpadku klasických nosičů, o přístupu hudebníků i o historii formátu MP3. Velice čtivě. 

Animátorka a kreslířka Sydney Padua si pohrála s historií a vytvořila fantastickou (v obou smyslech slova) komiksovou knížku The Thrilling Adventures of Lovelace and Babbage. Vyšla z historické reality, tedy z příběhu Charlese Babbage, který (málem) postavil první moderní počítač už před dvěma sty lety, a Ady Lovelace, která (doopravdy) pro ten neexistující počítač psala software. Ada se v realitě nedožila vysokého věku, Babbage počítač nedostavěl – ale co kdyby to bylo jinak a lépe? To je výchozí bod úchvatného (a naprosto ulítlého) steampunkového příběhu. Velmi doporučuji. 

Skvělý popularizační výkon odvedl V. Anton Spraul v knížce How Software Works, jejíž podtitul (The Magic Behind Encryption, CGI, Search Engines, and Other Everyday Technologies) je v podstatě výčtem pokrytých témat. Autor v ní pomalu, trpělivě a opravdu srozumitelně vysvětluje některé významné softwarové postupy a technologie – umožní vám například vygenerovat si soukromý a veřejný klíč jen s tužkou a papírem (neprakticky krátký, ale jinak se zachováním jádra skutečného algoritmu). Je to velice poučné a předepsal bych to jako středoškolskou učebnici, kdybych takovou moc měl. 

Ekonomie, byznys a společnost 

Dá se předvídat budoucnost? Jistěže ne. Ani trochu? Inu, trochu vlastně ano, když pro to máte talent; někdo ho má, někdo ne. Co to znamená, tím se zabývá pozoruhodná kniha Superforecasting: The Art and Science of Prediction, společné dílo profesora ekonomie Philipa Tetlocka a zkušeného novináře Daniela Gardnera. Zajímavé na ní je, že vás skutečně může naučit dělat lepší predikce, aniž by to někde slibovala – rozhodně se nesnaží být příručkou osobního rozvoje! Podle všemožných anket to byl letos asi nejatraktivnější titul v non-fiction celosvětově. Buď si ho pořiďte, nebo počkejte na české vydání, pracuje se na něm (disclaimer: za mé účasti). 

Knihu s názvem Misbehaving by člověk čekal spíš v červené nebo ještě barevnější knihovně, ale nic takového – jde o velmi čtivý úvod do behaviorální ekonomie napsaný člověkem, který ten obor víceméně založil, Richardem Thalerem. Co koho motivuje a jak se pobídky mohou zvrtnout? Vhodným doplňkem k Thalerovi je Phishing for Phools, kniha o manipulacích a podvodech (a naší ochotě skákat na špek) od hvězdné dvojice nobelistů George Akelofa a Roberta Shillera. Pokud stihnete jen jednu z nich, rozhodně doporučuji Thalera – ta druhá není špatná, ale méně objevná. 

Silným trendem současné západní civilizace je touha po bezpečí, po zárukách a jistotách. Důvod je zřejmý: máme se dobře a nechceme o to přijít. Problém je jednak v tom, že takové chování často blokuje další vývoj, jednak v tom, že náš subjektivní odhad velikosti rizika je často mylný. Chování, které pokládáme za bezpečné, velmi často není optimální a někdy může vysloveně škodit. To velmi dobře analyzuje zajímavá kniha Foolproof, jejímž autorem je Greg Ip. (Až se to bude překládat – jsem si jist, že bude – jakýpak český titul asi vydavatel zvolí? Blbuvzdornost?) 

Česky vyšla biografie Elona Muska, amerického podnikatele, jehož kariéru lze shrnout slovy: PayPal, Tesla, SpaceX (disclaimer: podílel jsem se na přípravě českého vydání.) Ashlee Vance píše lépe než většina jiných životopisců hvězd ze Silicon Valley, i když i jemu se dá asi vytknout jistá fascinace objektem – Musk by si v některých ohledech zasloužil přísnější kritiku, ne jen konstatování, že se chová nemožně k lidem kolem sebe. Na druhou stranu ale platí, že mezi všemi startupy, které se zabývají virtuálním světem, je Muskovo úsilí o rehabilitaci průmyslové výroby fascinující, důležité a chvályhodné. Může vůbec něco velkého dokázat člověk, který není napůl sociopat? Nad Muskovým životopisem se o téhle otázce dobře přemýšlí. 

Různé jiné věci 

Tématem další dobré biografie, jíž jsme se nedávno dočkali, je spisovatel sci-fi Kurt Vonnegut, Jr. Autorka Ginger Strand pojala tento úkol netradičním způsobem – v knize The Brothers Vonnegut napsala paralelní životopis Kurta a jeho staršího bratra Bernarda, který se zabýval atmosférickou fyzikou (převážně ve službách amerických ozbrojených sil). Vyšel jí pozoruhodný kontrast pacifistického spisovatele a vojenského vědce. Bernard se Vonnegutovými knihami ostatně často mihne, ať už jako trochu zlomyslná inspirace pro postavu šíleného vědce Felixe Hoennekera, anebo osobně v obsáhlých autorských předmluvách, pro Vonneguta typických. Existuje více Vonnegutových životopisů, tenhle mi přišel nejobjevnější a nejvtipnější – včetně stylu, který jemně, ale nepřehnaně napodobuje ten Vonnegutův. 

Moc pěkný úlet předložil svým čtenářům Randall Munroe – ten člověk, co píše slavný komiks xkcd. Předsevzal si (a dodržel), že ve své nové knize objasní co nejvíc složitých věcí z vědy a techniky pomocí obrázků a s využitím slovní zásoby omezené na tisíc slov. Včetně vlastních jmen, takže Mezinárodní vesmírná stanice je „společný vesmírný dům“, buňky „sáčky s věcmi uvnitř nás“, Mars „rudý svět“, mikrovlnka „radiová krabice na ohřívání jídla“ a tak dále. Upřímně řečeno, jako jednoduché vysvětlování to možná až tak moc neobstojí, ale jako ukázka autorovy ekvilibristiky ano – a hlavně jako zbrusu nový pohled na staré známé věci. Neskutečně osvěžující a zábavná kniha. Jmenuje se Thing Explainer neboli Vysvětlovač věcí. 

Zjevením roku pro českého čtenáře sci-fi je první díl trilogie o tzv. Oblasti X, jejímž autorem je Jeff VanderMeer – ten první díl se jmenuje Anihilace. Pro čtenáře anglosaského již vyšly další dva díly, které nás v češtině teprve čekají: Authority a Acceptance. Patří k nejpodivnějším sci-fi, jaké jsem kdy četl, je to kniha hluboce zneklidňující, zažere se vám pod kůži – i když nutno říci, že proti dalším dílům, hlavně poslednímu, je ten první pořád poměrně slabá a konvenční káva. Obsah bych vám nepopisoval, ani kdybych to uměl, ale stejně to neumím. 

Další tři zajímavé sci-fi novinky patří víceméně do oblasti technologické části žánru. Ta poslední dobou prožívá velkou renesanci. O Seveneves od Neala Stephensona jsem napsal dva dlouhé články v 067 (placený odkaz). Zhruba se dá říci, že to je dlouhý napínavý příběh o konci světa, oběžných drahách a skupinové dynamice. Určité podobné motivy obsahuje i Aurora od K. S. Robinsona a Luna: The New Moon od Iana McDonalda. V prvním případě jde o generační loď na cestě ke hvězdám, v druhém o postupnou kolonizaci Měsíce (s pěkně promyšlenou ekonomickou a politickou stránkou věci). 

BRAND24

Tajným tipem na závěr je kniha Radka Mikuláše a J. A. Šturmy Divoká příroda Prahy a blízkého okolí – vyšla v edici konvenčních turistických průvodců, dost z ní však vyčnívá. Autoři totiž popisují různé příměstské džungle na okraji Prahy, místa, jež jsou často pokládána spíš za odpudivá nebo přinejlepším nezajímavá. A nejen na okraji: zkuste třeba doporučenou túru s ukázkami vegetace pražské dlažby! Ať pořád jen nečtete…

TIP: Pokud vám to ještě nestačilo, tady je Deset knih roku 2014, které byste si měli přečíst

(Část tohoto článku pochází z rozsáhlejšího textu v 067.cz, kde je knižních tipů přes padesát a týkají se mnoha jiných žánrů a zájmových oblastí.) 

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je analytik a publicista na volné noze, dříve pracoval v Softwarových novinách a Inside, předtím u sálového počítače. Trochu také učí na VŠE a vydává placený magazín 067.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).