Ušetřete

Kolik je doopravdy v ČR broadbandu?

Český Telecom včera ohlásil 300.000 ADSL přípojek na své infrastruktuře. A jelikož podle jeho vlastního odhadu tvoří ADSL jen 38 procent veškerého tuzemského broadbandu, používaného koncovými uživateli, mělo by v ČR být skoro 790.000 broadbandových přípojek. To by odpovídalo výrazně vyšší penetraci broadbandu, než jaká se dosud uváděla v různých statistikách.

reklama

Včerejší den se zapíše jako další milník do historie českého broadbandu:

14. února 2006 dosáhl Český Telecom 300.000 ADSL přípojek.

Pro upřesnění je vhodné dodat, že jde o ADSL přípojky na jeho infrastruktuře a využívající jeho DSL technologie. Konkrétně tedy uvedené číslo zahrnuje:

  • ADSL přípojky prodané samotným Českým Telecomem (nyní hlavně pod značkou Internet Expres)
  • ADSL přípojky, které alternativní operátoři nakoupili od Českého Telecomu (ČTc) na velkoobchodní bázi (v režimu přístupu) a přeprodali koncovým zákazníkům (se svou konektivitou a pod svou vlastní značkou).

V uvedeném čísle naopak nejsou zahrnuty:

  • ADSL přípojky realizované alternativními operátory na bázi ADSL propojení,
  • ADSL přípojky realizované na zpřístupněných místních smyčkách,
  • ADSL přípojky realizované na vlastních místních smyčkách alternativních operátorů.

Pokud bychom tedy chtěli znát počet opravdu všech ADSL přípojek, kolik by jich bylo? Kolik bychom jich museli připočítat k počtu 300.000, který nyní hlásí ČTc?

Ucelený přehled všech tarifů všech důležitých ADSL poskytovatelů v České republice: databáze ADSL připojení na Lupě.

Kdo vládne českému ADSL?

Počet ADSL přípojek, realizovaných přes propojení, můžeme prohlásit za rovný nule. Jak jsem psal v článku Stalo se: týden zásadních rozhodnutí, regulátor nedávno zkonstatoval, že takovéto přípojky v ČR neexistují.

Počet ADSL přípojek realizovaných na zpřístupněných smyčkách není zatím oficiálně uváděn a sledován. Dovolím si jej odhadnout na cca 10.000 za všechny tři operátory, kteří mají s ČTc smlouvu o unbundlingu (Telenor Networks, Radiokomunikace, Czech On Line).

Počet ADSL přípojek realizovaných na vlastních místních smyčkách alternativních operátorů také není nikde uváděn. Odhaduji jej na tak malé číslo, že si jej dovolím zanedbat.

Takže celkově bychom měli mít v ČR cca 310.000 ADSL přípojek. Z toho tedy cca 97 procent je těch, které si připisuje Český Telecom, a zhruba tři procenta „ostatních“ (na zpřístupněných místních smyčkách). I přes tento drtivý poměr (97 : 3) však nedávno regulátor zkonstatoval, že situace kolem tuzemského ADSL není v rukou jednoho operátora (Českého Telecomu). Přesněji že ten nemá možnost rozhodovat o podmínkách na trhu ADSL (zdroj):

Úřad dále uvádí, že kromě velkoobchodní nabídky služeb ADSL existuje i možnost využít služeb zpřístupnění účastnického vedení v souladu s § 85 zákona o elektronických komunikacích, na jejichž základě lze poskytovat služby ADSL. Tyto možnosti, které existují, vyvrací i tvrzení účastníka č. 2 týkající se možností účastníka č. 1 [Českého Telecomu, pozn. autora] rozhodovat o podmínkách na trhu služeb ADSL.

Nechť laskavý čtenář sám posoudí, nakolik ČTc nedávno rozhodl či nerozhodl o „podmínkách na trhu služeb ADSL“ skrze svou novou velkoobchodní nabídku. Co všechno a jak se změnilo – a čím to bylo či nebylo předurčeno. A zvažte také to, jak to ovlivnilo i další varianty broadbandu, například kabelové přípojky.

Skončí přeprodávané ADSL?

Úvahy o tom, jak velký je podíl a celkový vliv Českého Telecomu na český trh s broadbandem, jsem si dovolil zdůraznit i v souvislosti s tím, jak právě probíhají analýzy tzv. relevantních trhů. Již dříve jsem psal o tom, že jedním z těchto relevantních trhů je i velkoobchodní trh s broadbandem (trh číslo 12) a že se zde může schylovat k velkému překvapení: ke konstatování, že zde žádný subjekt (tudíž ani ČTc) nemá dominantní postavení. Přesněji: postavení s tzv. významnou tržní silou (SMP, Significant Market Power). A když nikdo takové postavení nemá, tak ani nelze nikomu ukládat případná regulační opatření. Nebo jinak: když nikdo nemá dominantní postavení, nemůže ho z principu zneužít.

V praxi by to mohlo znamenat například to, že ČTc by už nemusel nabízet ADSL na velkoobchodní bázi alternativním operátorům. Samozřejmě by tak mohl činit dobrovolně, ale pokud by se tak nerozhodl, „přeprodávané“ ADSL od alternativních operátorů by skončilo. Dnes ČTc uvádí, že podíl „přeprodejů“ je 18 až 20 procent, což odpovídá celkovému poklesu (dříve bylo toto číslo vyšší).

Jinými slovy: ČTc se už dnes daří zvětšovat svůj podíl na trhu ADSL na úkor alternativců. Pokud by už nemusel nabízet své ADSL na velkoobchodní bázi, svůj podíl na trhu by zvýšil dále. Alternativou by pak bylo už jen „unbundlované“ ADSL na zpřístupněných místních smyčkách. To jsou ona cca tři procenta, vycházející z hrubého odhadu cca 10.000 unbundlo­vaných ADSL.

Kolik je v ČR broadbandu?

Z čeho by ale regulátor mohl odvodit, že nikdo (ani ČTc) nemá na velkoobchodním trhu s broadbandem (tj. na trhu velkoobchodních služeb, pro operátory) postavení s významnou tržní silou? Důvodem má být struktura broadbandových přípojek, používaných koncovými uživateli (a tudíž na maloobchodním trhu, nikoli na velkoobchodním).

Jak už jsem psal v článku Stalo se: analýzy budou mít zpoždění , regulátor i ČTc dospěli ve svých statistikách k téměř shodnému závěru, že ADSL v ČR není „dominantním broadbandem“:

  • podle ČTc má ADSL na všech broadbandových přípojkách podíl ve výši 38 procent,
  • podle (předběžného) zjištění regulátora má ADSL podíl cca 40 procent.

Pokud vás zajímá, jak jsou zastoupeny ostatní přípojky, pak vězte, že kromě kabelových a CDMA má největší podíl připadat na WiFi přípojky (podle ČTc 35 procent).

Počet skutečně broadbandových WiFi přípojek ovšem považuji za velkou neznámou. Oficiální údaje bohužel žádné nejsou a k dispozici mám pouze odhady sdružení Internet pro všechny, pocházející z jejich databáze WiFi sítí a údajů o počtech jejich uživatelů. Tyto odhady naznačují, že by v Česku mohlo být kolem 200.000 až 250.000 WiFi přípojek. Ovšem z nich je jen asi 50.000 až 70.000 takových, které lze považovat za broadbandové.

Připusťme ale, že ČTc (i regulátor) mají pravdu, že je v Česku cca 35 procent (v lednu cca 250.000) broadbandových WiFi přípojek, cca 17 procent (cca 123.000) kabelových, cca devět procent (65.000) na bázi CDMA, cca procento ostatních, a že ADSL představuje jen 38 procent všech broadbandových přípojek (resp. 40 procent dle regulátora). Jaké by to mělo důsledky?

Jedním z důsledků by bylo třeba to, že když ADSL v ČR rychle roste, pak buď ostatní varianty broadbandu rostou srovnatelně rychle (a podíl ADSL zůstává stejný), nebo se podíl ADSL na celé struktuře broadbandových přípojek zvyšuje. V tomto druhém případě, který považuji za pravděpodobnější, je ale problematické činit zásadní závěry o stavu trhu z čísel, která se rychle mění. Nehledě již na metodiku (posuzování velkoobchodního trhu podle struktury přípojek na maloobchodním trhu) i na relevanci absolutních čísel (hlavně u broadbandu na bázi WiFi).

Nebo jiný důsledek: asi bychom měli začít přepisovat dosavadní statistiky o dostupnosti a penetraci broadbandu v ČR, ať již na počet obyvatel, či počet domácností. V době, kdy údaj o 38 procentech ADSL zazněl (20. ledna 2006), mohlo být v Česku nějakých 280.000 až 290.000 ADSL přípojek. To odpovídalo celkovému počtu cca 750.000 broad­bandových přípojek (a dnes už cca 790.000). Při počtu cca 10,2 milionu obyvatel to odpovídalo cca 7,3 přípojky na 100 obyvatel. Dnes už to bude zase o něco více.

Dosavadní odhady přitom byly výrazně nižší, hlavně kvůli tomu, že nepočítaly s tak vysokým počtem broadbandových WiFi přípojek (nebo je vůbec nebraly v úvahu). Například OECD (Organisation for Economic Co-operation and Development) České republice (v polovině roku 2005) přisuzovala 2,8 přípojky na 100 obyvatel.

Jak rostlo české ADSL?

Vraťme se ale znovu k ADSL a k jeho vývoji v ČR v podání Českého Telecomu. Faktem je, že toto ADSL roste poměrně razantně. Současně s tím jeho cena klesá a jeho využitelnost (rychlosti i objemové limity) roste. Relativní čísla, například o procentuálním nárůstu počtu přípojek za rok, pak nutně vychází vysoká – protože základ, ke kterému jsou vztažena, byl naopak nízký. A tak není divu, že se Český Telecom těmito relativními čísly rád a často chlubí.

Například včera neopomenul zdůraznit to, čím se pochlubil již počátkem ledna (zdroj): že penetrace ADSL vzrostla v ČR meziročně o 118 procent, což má být (podle statistik společnosti Point Topic) nejvyšší hodnota z 12 sledovaných evropských států (v přepočtu na 100 domácností).

Toto číslo skutečně odpovídá zrychlujícímu se tempu nárůstu ADSL, který ukazuje i následující tabulka (jde jen o přípojky na infrastruktuře ČTc):

Tempo nárůstu ADSL
3. 3. 2003 první objednávky
15. 4. 2003 1000 uživatelů
7. 7. 2004 30.000 uživatelů
30. 9. 2004 55.000 uživatelů
4. 1. 2005 100.000 uživatelů
27. 5. 2005 150.000 uživatelů
12. 9. 2005 200.000 uživatelů
9. 1. 2006 275.000 uživatelů
14. 2. 2006 300.000 uživatelů

Zrychlující se tempo je patrné i na tom, jak se zkracuje doba pro dosažení dalších 100 000 přípojek: poprvé to zabralo 22 měsíců, pak 8 a nyní již jen 5.

Proč Extreme?

Z dalších zajímavých údajů, které Český Telecom včera upřesnil, lze zmínit například poměr mezi přípojkami s agregací 1:50 a 1:20, který je velmi asymetrický: přibližně 98:2. Důvodem je zřejmě malý rozdíl v užitných vlastnostech ve srovnání s velkým rozdílem v ceně.

To pak také vysvětluje, proč ČTc od 1. února 2006 přestal úplně nabízet maloobchodní verze svých přípojek s agregací 1:20 (byť stále nabízí jejich velkoobchodní verze) a místo nich přišel s řadou Internet Expres Extreme. Ta je obdobná původním variantám v tom, že nemá objemové limity, ale jejich agregace už je vyšší, 1:50. Díky tomu ale také mohou být levnější.

Kolik je lokalit?

Dalším zajímavým údajem je počet lokalit, kde je ADSL od Českého Telecomu dostupné. Sám ČTc obvykle uvádí dostupnost v procentech, která dnes dosahuje více než 90 procent. Jindy uvádí počet lokalit s dostupností ADSL, kterých je aktuálně 1354. Vzhledem k celkovému počtu cca 2600 lokalit nevypadá 1354 „již pokrytých“ moc povzbudivě a v souladu s údajem o „více jak 90 procentech linek“ s dostupností ADSL. Ale zde je třeba vzít v úvahu to, že není lokalita jako lokalita. ČTc celkem logicky vybavuje DSLAMy nejprve lokality s vyššími počty telefonních linek, zatímco jejich instalace do nejmenších lokalit s „předsunutými ústřednami“ (s jednotkami RSU, Remote Subscriber Unit) postupuje mnohem pomaleji.

Stejně tak se může stávat (a stává) i to, že kapacita DSLAMů, instalovaných v konkrétních lokalitách, je naplněna a než je posílena, uplyne relativně dlouhá doba, během které mají noví zájemci smůlu.

Jak je to s migrací?

Český Telecom včera zmínil i migraci stávajících uživatelů na vyšší rychlosti. V původní tiskové zprávě, kterou ohlašoval zrychlení svých ADSL přípojek, naznačil, že zrychlení se přednostně týká nových zákazníků, zatímco ti stávající budou migrováni postupně. V této souvislosti v tiskové zprávě zaznělo:

Našim současným zákazníkům bude automaticky navýšena rychlost připojení při zachování ceny. O podrobnostech budou všichni zákazníci v průběhu března informováni.

V pondělním článku Kdy se dočkáme rychlejšího ADSL? jste si mohli přečíst vyjádření tiskového mluvčího ČTc, které potvrzuje měsíc březen – stále ovšem jen pokud jde o oznámení plánu migrace, nikoli samotné migrace jako takové:

V současné době se soustředíme na nové zákazníky. Ostatní si budou muset počkat na oficiální navýšení rychlostí, které jim bude oznámeno v průběhu března."

Takže jak dlouho tedy bude trvat, než migrace u stávajících zákazníků skutečně proběhne? Včera k tomu ČTc ve své prezentaci uvedl:

KL_2014_HLASOVANI

       
  • v průběhu následujících tří měsíců bude u stávajících zákazníků automaticky navýšena rychlost,
  • pro přechod na vyšší rychlost zákazníci nemusí udělat nic – vše zařídí Český Telecom,
  • o navýšení rychlosti bude každý stávající zákazník předem informován dopisem,
  • navýšení rychlosti závisí na technických parametrech linky.

Teď jsme v polovině února, takže v průběhu následujících tří měsíců znamená dokončení migrace do poloviny května. To asi není moc příjemná zpráva pro stávající zákazníky.

Stále by přitom měla existovat možnost objednat si přednostní zrychlení skrze aplikaci „Moje konto“ na webu www.internetex­pres.cz. Ale otázkou je, jak velký efekt to bude mít.

Anketa

Rozhoduje Český Telecom o podmínkách na trhu služeb ADSL?

       

Jiří Peterka

Autor je nezávislým konzultantem a publicistou. Věnuje se také pedagogické činnosti na MFF UK, kde přednáší problematiku počítačových sítí a komunikací.

Školení PPC reklamy pro začátečníky

  •  
    Principy fungování PPC reklamy.
  • PPC nejsou jen ve vyhledávačích.
  • Zjednodušte si správu šikovnými nástroji.

Detailní informace o školení PPC reklamy »

       
30 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 28. 2. 2006 11:42

Tento text je již více než dva měsíce starý. Chcete-li na něj reagovat v diskusi, pravděpodobně vám již nikdo neodpoví. Pro řešení aktuálních problémů doporučujeme využít naše diskusní fórum.

Zasílat nově přidané příspěvky e-mailem