Kolik je v ČR broadbandu?

Odpověď na tuto věčnou otázku se může znovu zkomplikovat. Například pohledy EU a OECD na naší broadbandovou scénu se již rozešly. A náš regulátor začíná přemýšlet, co dělat s tím, že definice relevantního trhu č. 12 (což je velkoobchodní trh s broadbandem) odpovídá realitě jen formálně a není zcela technologicky neutrální. Jaké to vše může mít důsledky?

Otázka na to, kolik je u nás broadbandových přípojek, je nejen vděčným námětem pro nejrůznější odborné studie a novinové články, ale je také otázkou „věčnou“: má smysl si ji klást znovu a znovu a ptát se, jak se situace mění a vyvíjí. Navíc jde o otázku, na kterou vám různé zdroje mohou odpovědět (a to i ve stejném čase) jinak. Někdy úplně jinak, jindy třeba jen „o něco málo jinak“.

Důvodem, proč můžeme dostat na stejnou otázku různé odpovědi, je více. Jedním z nich je skutečnost, že definice broadbandu se mohou lišit. Třeba jen v naší malé zemi používáme tři různé definice toho, co je broadband (podrobněji):

  • „oficiální definice“, obsažená například v Národní broadbandové strategii, hovoří minimálně o 256 kbit/s.
  • Český statistický úřad počítá ve svých statistikách mezi broadband to, co má alespoň 144 kbit/s.
  • Český telekomunikační úřad při zpracovávání své analýzy relevantního trhu č. 12 (velkoobchodního trhu s broadbandem) považoval za broadband to, co má alespoň 128 kbit/s.

Jenže od dob, kdy tyto definice vznikly, se situace na trhu změnila. Nabízené rychlosti stouply natolik, že rozdíly mezi minimálními rychlostmi se staly prakticky irelevantní. Už by rozhodně bylo na čase aktualizovat (a také sjednotit) používané definice.

Rozdílné odpovědi na stejnou otázku proto dnes zapříčiňuje spíše něco jiného: rozdílný názor na to, co ještě započítávat do broadbandu, a co už nikoli. Třeba zda sem patří bezdrátové (WiFi) přípojky, mobilní přípojky apod.

Vzpomínáte si ještě na dobu zhruba před rokem, kdy se teprve rodila analýza relevantního trhu č. 12? Právě na započítání či nezapočítání WiFi tehdy závisel i celkový verdikt: zda je tento náš velkoobchodní trh s broadbandem dostatečně konkurenční (s tím, že ADSL na něm má jen cca 40 procentní podíl), nebo zda je to jinak a tento trh dostatečně konkurenční není (neboť ADSL na něm má podstatně vyšší, silně dominující podíl).

Zpočátku to vypadalo, že převáží první pohled (podrobněji zde), ale nakonec se prosadil ten druhý (podrobněji zde). Pohled dokonce ještě přísnější, který z velkoobchodního trhu s broadbandem vyřadil dokonce i kabelové přípojky. Ty totiž mají v posledním „úseku“ sdílený, nikoli vyhrazený charakter. Definice relevantního trhu č. 12 (velkoobchodního trhu s broadbandem), kterou si prosadila EU, je skutečně takto přísná.

Co říkaly statistiky před rokem?

Různost názorů na to, co všechno započítávat do broadbandu a co nikoli, se neprojevovala jen na úrovni velkoobchodního trhu, ale i na úrovni maloobchodní. Konkrétně v různých statistikách, které sledovaly a hodnotily penetraci broadbandu v ČR a srovnávaly ji se zahraničím.

Například statistiky OECD nám v loňském roce poprvé započítaly i bezdrátové WiFi přípojky, ovšem s velkým upozorněním, že je to výjimka, která nás odlišuje od ostatních států (a s dovětkem, že „dále se uvidí“, zde podrobněji). Tehdejší vedení Ministerstva informatiky ČR se nepřímo přihlásilo k tomu, že přesvědčit OCED nebylo jednoduché (viz tisková zpráva MI ČR ze 14. dubna 2006):

Je to poprvé, co OECD po dlouhých diskuzích a vysvětlování do statistik zahrnula i WiFi přípojky a uznala je za plnohodnotné technologické řešení přístupu k internetu," vysvětluje ministryně informatiky Dana Bérová.

Podobně se k otázce našich WiFi přípojek postavila i loňská 11. implementační zpráva Evropské komise. Také nám bezdrátové přípojky započítala, ale autorům se to úplně nezdálo, a tak i oni připojili svůj disclaimer a řekli, že „tyto údaje je třeba ještě podrobněji prozkoumat“ (podrobněji).

Co říkají statistiky dnes?

Dnes, s odstupem jednoho roku, už máme k dispozici jak novou statistiku OECD, tak i novou (v pořadí již 12.) implementační zprávu EU. A jak se tyto statistiky změnily? To je docela zajímavé.

OECD1

Počet přípojek na 100 obyvatel, podle technologie (zdroj: OECD)

Začněme nejprve se statistikou OECD. Ta nám bezdráty nadále započítává, v kolonce „ostatní broadband“, ale znovu připojuje svůj disclaimer, ve kterém připomíná, že nám byla udělena výjimka. A znovu zdůrazňuje, že započítávání bezdrátových (i mobilních přípojek) je otevřenou otázkou, o které se stále diskutuje. Dodává k tomu, že ji hodlá řešit zavedením samostatné kategorie pro mobilní a bezdrátové přípojky. To by se ale fakticky rovnalo zavedení stejné výjimky i pro ostatní země OECD (a z výjimky by se tak stala běžná praxe).

OECD2

Meziroční přírůstek počtu broadbandových přípojek na 100 obyvatel (zdroj: OECD)

V každém případě OECD otázku bezdrátových přípojek stále vnímá jako otevřenou a nevyřešenou. Na předchozích i následujících obrázcích vidíte, jak jsme na tom s penetrací broadbandu, v mezinárodním srovnání, podle OECD. Data jsou vztažena k prosinci 2006.

OECD3 OECD$

Penetrace broadbandu, ve vztahu ke koncentraci a hustotě obyvatel

Zcela jinak je na tom ale 12. implementační zpráva Evropské komise. O tom, že její předchůdkyně slibovala „podrobnější prozkoumání“ údajů o počtu našich bezdrátových přípojek, se v ní již nedočtete. Buďto tedy byl slib zapomenut, nebo ono prozkoumání skutečně proběhlo a došlo k závěru, že vše je v pořádku a už není třeba uvádět žádný disclaimer (ve smyslu: že v případě ČR je něco jinak než u ostatních zemí). Přitom čísla, která vychází této implementační zprávě, vztažená k říjnu 2006, dostatečně korelují s výsledky OECD, pokud jde o celkový součet:

  • 12. implementační zprávě vychází 984.279 přípojek v ČR (k říjnu 2006),
  • OECD vychází 1.086.620 pří­pojek (k prosinci 2006).

To naznačuje, že i v případě 12. implementační zprávy nám byly plně započítány bezdrátové (WiFi) přípojky – ale již bez komentáře o tom, že to není zcela v souladu s tím, co a jak si započítávají ostatní země. To, že v ČR máme skoro 60 procent bezdrátových přípojek celé Unie (306.000 z cel­kových 520.000), už asi nikoho nezaráží.

Příznačné je i to, jak 12. implementační zpráva Evropské komise vidí zastoupení jednotlivých technologií a hlavně poskytovatelů broadbandu na našem trhu (v členění na inkumbenta a alternativní operátory). Následující dva obrázky jsou asi dostatečně výmluvné, když ukazují, jak (relativně malé) zastoupení u nás má DSL jako technologie a inkumbent jako poskytovatel.

EU12

Počet broadbandových přípojek podle technologie (zdroj: 12. implementační zpráva)

EU12

Počet broadbandových přípojek podle poskytovatele (zdroj: 12. implementační zpráva)

Jenže právě tyto dva obrázky ukazují na zajímavý rozpor. Podle nich by totiž náš trh s broadbandem, právě díky bezdrátovým přípojkám, měl být jeden z nejkonkuren­čnějších v celé Unii. A to není, alespoň podle výsledků analýzy relevantního trhu č. 12, kde tento trh vyšel naopak „hodně nekonkurenční“, s významnou tržní silou inkumbenta.

Pravdou na druhé straně je, že obrázky ukazují jednu věc (penetraci broadbandu, a tím vlastně situaci na maloobchodním trhu), zatímco relevantní trh je trhem velkoobchodním. Nicméně oba tyto trhy jsou značně provázány a jejich hodnocení by asi nemělo vycházet tak diametrálně odlišné. Ale to už jsme zpět u otázky toho, co a jak započítávat: zatímco definice velkoobchodního trhu, nadiktovaná Unií, je hodně přísná a vylučuje nejen bezdrátové přípojky, ale například i přípojky kabelové, hodnotící zpráva od stejné Unie používá jinou definici (či spíše jen intuitivní vnímání) broadbandu, které zahrnuje i bezdrátové přípojky.

Změní se definice relevantního trhu č. 12?

Na to, že zde něco není v pořádku, upozornil na nedávné výroční konferenci asociace ČAKK člen Rady ČTÚ pan Michal Frankl. Poukázal na to, že definice relevantního trhu č. 12 (velkoobchodního trhu s broadbandem) již neodpovídá realitě a je technologicky neutrální jen formálně. Fakticky mezi technologiemi rozlišuje a jedny do relevantního trhu č. 12 řadí a druhé nikoli.

Pravdou je, že pro koncového zákazníka jsou některé technologie vzájemně zastupitelné a funkčně ekvivalentní. Třeba jen DSL a kabelové přípojky určitě jsou takto srovnatelné a vzájemně spolu soupeří – ale jedna z těchto technologií do trhu č. 12 patří, zatímco druhá nikoli. V případě WiFi mohou být její funkční vlastnosti poněkud více odlišné (třeba oproti DSL), už kvůli podstatě bezdrátových přenosů, ale i tak je v ČR WiFi reálnou alternativou pro ostatní podoby broadbandu. Právě počty WiFi přípojek (byť je asi nikdo přesně nezná) to dokazují nejlépe. A to nám ještě klepe na dveře také „mobilní broadband“, který jistě bude chtít konkurovat ostatním variantám broadbandu.

V reálu tedy již dochází k tomu, že si jednotlivé technologické platformy, poskytující broadband, vzájemně konkurují. Někde možná jen málo, někde naopak hodně. Ale stávající regulační rámec se s tím zatím nijak nevyrovnal. Nebo si možná tento rozpor ani neuvědomuje. Projevuje se to i již popisovaným zařazováním či naopak nezařazováním bezdrátových přípojek do statistik broadbandu.

Zpět ale k ČTÚ a k vnímání toho, že definice relevantního trhu č. 12 neodpovídá realitě (v tom, že některé technologie vyčleňuje a nevšímá si tak existující konkurence mezi platformami). Lze takovéto pochybnosti, z úst zástupce ČTÚ, vnímat jako předzvěst toho, že náš regulátor pracuje na nové definici, a tu uplatní již při příští analýze relevantního trhu č. 12, kterou slíbil na letošní rok? To by totiž velmi pravděpodobně znamenalo i opačný výsledek celé analýzy: zjištění, že trh č. 12 je dostatečně konkurenční. A tím pádem by na něm nebyl subjekt s významnou tržní silou (kterým je dnes Telefónica O2 ČR), a tudíž by ani neměl povinnosti, které mu dnes ukládají nápravná opatření. Tedy například povinnost mít a zveřejňovat referenční nabídku ADSL. Či povinnost umožňovat alternativním operátorům odlišit své nabídky od jeho vlastních, mj. svobodnější volbou agregace a skrze uplatňování kolektivních objemových limitů? Pokud vím, tato nápravná opatření, realizovaná skrze nabídku velkoobchodní služby Carrier IP Stream, zatím žádný z alternativních operátorů reálně nevyužil.

UX16

Co by pak přinesl opačný verdikt v nové analýze trhu č. 12? Znamenalo by to úplný konec přeprodávaného ADSL v podání alternativních operátorů a ještě větší upevnění pozice inkumbenta na trhu s ADSL? Obávám se, že ano. Ale na druhou stranu: jak moc či málo by to ovlivnilo současný trh s broadbandem? To už je složitější.

Podstatné je ale v tuto chvíli možná něco jiného: i když náš regulátor může mít pochybnosti o definici relevantního trhu č. 12, není v tomto ohledu až tak svým pánem. Je vázán definicí, kterou mu naordinovala Unie a její regulační rámec. A pokud by se od této definice významněji odchýlil a trh vymezil jinak, má Unie v tomto ohledu právo veta. Takže zbývá jen možnost přesvědčit Unii, že její definice a celkové vnímání relevantního trhu č. 12 neodpovídá realitě. Příležitostí k tomu byla probíhající revize současného regulačního rámce. Ale tam se tato problematika zřejmě vůbec nedostala. Otázkou přitom je, zda je to špatně, či naopak dobře.

Anketa

Jaký celkový dopad (z pohledu koncového zákazníka) by podle vás měl závěr, že trh č. 12 je dostatečně konkurenční?

21 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 3. 5. 2007 22:18
Zasílat nově přidané názory e-mailem

Školení PPC reklamy pro pokročilé

  •  
    Důležité principy fungování PPC reklamy
  • Optimalizační postupy běžících kampaní
  • Práce s aplikací AdWords editor

Detailní informace o školení PPC reklamy pro pokročilé »