Kolik redakčních systémů si může dovolit jedno ministerstvo?

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a jím řízené organizace stále utrácejí další a další peníze daňových poplatníků za své četné webové prezentace a nejrůznější redakční systémy. A to přes to, že se již pátým rokem "úspěšně buduje" Školský vzdělávací a informační portál a je k dispozici Portál veřejné správy, na kterém ministerstvo školství participuje.

Spuštění nového webu Ministerstva informatiky (MI) ČR na adrese www.bezpecneon­line.cz vyvolalo rozsáhlou diskusi, ve které převažovala kritika provedení. Podobný osud potkal po spuštění i Portál veřejné správy České republiky. Podívejme se ale pod pokličku jiného ministerstva, kde je situace možná ještě horší. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) po pěti letech přípravy spustilo v lednu letošního roku pilotní provoz Školského vzdělávacího a informačního portálu (ŠVIP) na adrese www.edu.cz a má již třetím rokem k dispozici Portál veřejné správy České republiky, na kterém participuje. ŠVIP samotný má velmi pohnutou historii. Nejprve doplatil na monopolistické plány zájmové skupiny prosazující v první polovině roku 2002 s pomocí tehdejšího vedení Státní informační politiky ve vzdělávání (SIPVZ) takzvanou Obecně prospěšnou společnost spravující virtuální prostor školské sítě, později po nástupu ministryně Petry Buzkové dostal do vínku mizerně zpracovanou Studií proveditelnosti ŠVIP z počátku roku 2004 z dílen Ústavu pro informace ve vzdělávání (ÚIV). Od 1. září 2004 byla problematika ŠVIP po půlročním bezvládí převedena z kompetence odboru SIPVZ MŠMT do kompetence náměstků Jaroslava MüllneraVáclava Pícla a přípravou ŠVIP byl pověřen právě ÚIV. Přes řadu slibů a publikovaných termínů bylo na adrese portálu dlouho prázdno, pak ale následovala série na sebe navazujících výběrových řízení, která postupně ukrajovala z plánovaných 16 milionů korun. Výsledkem je nyní po pěti letech vývoje (!) více méně prázdný systém pro správu obsahu (Content Management System, dále jen CMS).

Redakčních systémů (dále jen RS) a CMS jsou nabízeny stovky, možná i tisíce, od jednoduchých po sebesložitější, od open source po komerční, od multiplatfor­mních po proprietární, od děl nadšených jednotlivců po produkty renomovaných světových značek. I v české kotlině se jich naprogramovaly či lokalizovaly desítky či možná už i stovky (zkuste Google). Je tedy z čeho vybírat. Skutečně kvalifikovaný výběr či posouzení jednotlivých RS či CMS není nic jednoduchého, porovnáváním se zabývá i celá řada specializovaných webů. Řada českých autorů v úvahách o výběru CMS pro potřeby školství s oblibou odkazuje na výzkum [PDF, 1 MB], který provedlo rakouské ministerstvo pro vzdělávání. V něm nejlépe uspěly následující tři produkty z celkového počtu 280 posuzovaných řešení: za nejúspěšnější produkt bylo vybráno Plone, a to díky své „čisté architektuře“, podpoře standardů W3C a díky existenci vzdělávací nadstavbě EduPlone. Dále byly doporučeny pro různé typy použití i TYPO3 a PHPNuke. Všechny tyto tři RS/CMS byly již lokalizovány.

Výběrem vhodného RS/CMS samozřejmě práce nekončí, konkrétní RS/CMS je potřeba nainstalovat na vhodně dimenzované serverové řešení a implementovat do něho i stávající data a služby. Většina RS/CMS je modulárně řešena a pro konkrétní použití se pak konkrétní výsledná aplikace „skládá“ dle požadavku uživatelů. Instalaci a implementaci u menších systémů doslova „zvládne i dítě“, velké systémy samozřejmě vyžadují odborníky nebo vhodné specializované dodavatele. Některé RS/CMS je možné si i pronajmout nebo je nabízen kompletní outsourcing, který nemusí být nikterak drahý, například instance CMS Plone je nabízena již od 300 korun měsíčně. Vzhled WWW stránek generovaných RS/CMS nemusí být uniformní, moderní RS/CMS využívají pro definici své „tváře“ snadno modifikovatelné „kaskádové styly“ (CSS) a vzhled webů se stejným RS/CMS se může radikálně odlišovat. Navíc změna vzhledu při dodržování standardů nevyžaduje žádný zásah do obsahu a nemusí být ani příliš náročná. A o tom, co se dá dělat s CSS, se můžete přesvědčit například na stránkách css Zen Garden.

Vraťme se ale k MŠMT a jím řízeným organizacím, které používají několika redakčních systémů a spousty dodavatelů či autorů webdesignu:

Téměř pětadvacet základních webů MŠMT a jím řízených organizací využívá nejméně šest různých redakčních systémů. Většina těchto webů na první pohled není validních dle požadavků W3C a evidentně nevyhovuje požadavkům na přístupnost, zhruba čtvrtina webů pak má závažné chyby v návrhu či v kódu, obvykle například chybí metadata s popisem obsahu. Musím připomenout, že výstupy RS či CMS jsou obvykle validní a vyhovují lépe požadavkům na přístupnost než amatérské či poloamatérské statické weby, o podpoře automatického generování metadat či optimalizace pro vyhledávače (SEO) ani nemluvě.

EBF16

Na závěr si dovolím jednu drzost: všechny vyjmenované weby, snad s výjimkou webu ÚIV a možná i Státní technické knihovny (nebo jen některých jejich částí), by se mohly provozovat v rámci jednoho profesionálního webhostingu s CMS systémem Plone za cenu zhruba 3000 korun bez DPH měsíčně… Při jejich návštěvnosti a počtu jejich uživatelů by to byla cena adekvátní. Nebo snad myslíte, že přeháním?

Příště si proklepneme weby Ministerstva práce a sociálních věcí.

Anketa

Používáte weby veřejné správy?

114 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 6. 3. 2009 19:29

Školení: Právo pro e-shopy

  •  
    Jak provozovat e-shop v souladu se zákonem.
  • Jak přistupovat k vrácení zboží a spory se spotřebiteli.
  • Jak v souladu s právem marketovat e-shop.

Detailní informace o školení Právo pro e-shopy »