Hlavní navigace

Kolik si Telecom vybalancoval?

Jiří Peterka 4. 1. 2002

Hodnotit nové tarify Českého Telecomu z pohledu uživatelů není jednoduché. Co ale z pohledu samotného Telecomu? Lze alespoň nějak orientačně odhadnout, jak nové ceny změní jeho výnosy a jejich strukturu? K jaké míře rebalancování došlo mezi paušály a hovorným? A co to bude znamenat pro další vývoj na našem telekomunikačním trhu?

Své nové tarify pro rok 2002 zveřejnil Český Telecom ještě před vánočními svátky, konkrétně 19.12.2001. Stalo se tak pouhých 5 dnů poté, co Český telekomunikační úřad nadiktoval Telecomu pravidla, podle kterých má postupovat. Připravit takovou rošádu, jakou Telecom ve svých tarifech nakonec udělal, ale musí dát nemalou práci – než se všechno náležitě propočítá, namodeluje, zhodnotí, interně schválí atd. Jak to Telecom dokázal tak rychle stihnout?

Jak se nyní zdá, nová tarifní politika Českého Telecomu, předběžně posvěcená regulátorem, je překvapením i pro naše poslance. Alespoň podle včerejšího článku ČTK, která se jich ptala na názor, došlo k zajímavému rozdílu mezi stanovisky ČSSD a ODS: zatímco z tábora ČSSD zaznívají kritické hlasy, z tábora ODS naopak přichází hlasy souhlasné. Například předseda poslaneckého klubu ČSSD Bohuslav Sobotka měl říci:

Taková cenová politika mi připadá jako absurdní, protože v konečném důsledku připraví Telecom o velké množství stálých platících zákazníků

a

Myslím si, že pokud výrazně poklesne počet klientů Telecomu, kteří užívají pevnou linku, tak to nepochybně nezvýší bonitu této společnosti v privatizačním procesu,"

Naproti tomu člen sněmovního podvýboru pro telekomunikace Zdeněk Švrček (za ODS) řekl, že

nová cenová politika nebude mít výrazný dopad na hospodaření Českého Telecomu a na jeho plánovanou privatizaci.

Škoda jen, že pánové poslanci uvažují pouze v intencích privatizace a zvyšování hodnoty Telecomu, a ne v intencích rozvoje celého telekomunikačního trhu a toho, jak slouží potřebám společnosti jako celku. Pamatujme si to pro nadcházející volby.

Princip minimální konzumace

Celkový smysl změn, které Telecom zavedl do svého ceníku, je vcelku zřejmý: jde o přesun co největší části výnosů do paušální složky tak, aby byly co nejméně ohroženy „negativními“ vlivy (jako je nástup konkurence či menší objem poskytnutých služeb). Jinými slovy: jde o to, aby si Telecom přišel na své i přes pokles poptávky po jeho službách a existenci konkurence. To je samo o sobě přirozené chování každého ryze komerčního subjektu – za nepřirozenou považuji míru, v jaké se tak děje, a pak především fakt, že se tak děje s přímým souhlasem regulátora, na trhu, kde pro postižené neexistuje faktická alternativa.

Konkrétní mechanismus, kterým se vše realizuje, je také velmi jednoduchý a je obdobný principu „minimální povinné konzumace“: zákazník si nemůže objednat, „zkonzumovat“ a následně zaplatit právě a pouze tolik, kolik chce, resp. potřebuje. Zaplatit musí v každém případě alespoň určitý minimální objem služeb, které pak může, ale také nemusí „zkonzumovat“. Pokud jich zkonzumuje více, samozřejmě zaplatí všechno navíc. Pokud jich zkonzumuje méně, má smůlu a vždy zaplatí alespoň tolik, kolik odpovídá oné „minimální konzumaci“. Přesně to nyní nabízí Telecom, když do vyššího měsíčního paušálu zahrnul i určitý kredit (nepřevoditelný do následujícího měsíce).

Samozřejmě je to dvousečná zbraň, protože do podniku s vysokou minimální konzumací hodně lidí nebude chtít vůbec vstoupit. Problém je ale v tom, že jiný podnik stejného typu, kde by obsluhovali soukromé osoby, u nás dosud není a nejspíše jen tak nebude (tedy jiný poskytovatel pevné telefonie pro soukromé osoby).

Lze to nějak kvantifikovat?

Lze vůbec nějak kvantifikovat to, k čemu na straně Telecomu došlo? Kolik peněz si „pojistil“, resp. jak velké části svých výnosů přesunul z „ohrožené“ oblasti do podstatně bezpečnější „minimální konzumace“? Výchozí kalkulaci samozřejmě znají jen v Českém Telecomu, a i ta je nutně zatížena celou řadou neurčitostí – především tím, jak se zachová veřejnost, zda začne masově opouštět Telecom, odhlašovat své pevné linky a přecházet na jiné řešení (třeba na použití mobilů), nebo zda se bude chovat jinak.

Rád bych se zde pokusil o jeden velmi orientační a dosti hrubý výpočet, který by ale přesto mohl něco zajímavého naznačit. Půjde o výši a strukturu výnosů Českého Telecomu z bytových stanic, v následujícím smyslu: pokud jde o bytové stanice, za rok 2001 utržil Telecom na měsíčních paušálech (tedy v rámci „zajištěné“ složky svých výnosů) cca 5,56 miliardy Kč (a na hovorném cca 8,87 miliardy Kč). V roce 2002, v důsledku změn ve svých tarifech, má šanci si přijít jen na měsíčních paušálech na cca 11,5 miliardy. Tj. z „konkurencí ohrožené“ složky hovorného by se mu mohlo podařit převést na 5 miliard do podstatně „bezpečnější“ složky měsíčních paušálních nákladů (a něco mu samozřejmě zůstane i na hovorném, tak aby ani celkově nebyl škodný).

Začnu nejprve čísly za právě skončený kalendářní rok 2001. Ta ještě nejsou známa, dostupné jsou pouze údaje, které Telecom zveřejnil ke konci třetího čtvrtletí. Počet pevných bytových stanic k 30.9.2001 činil 2 638 000 a klesá (koncem roku 2000 jich bylo 2 664 000). Vezměme tedy přibližně 2,65 milionu bytových stanic za průměr roku 2001 a zanedbejme tarify HOME MINI a HOME MAXI (kterých v roce 2001 nejspíše bylo relativně málo, a navíc se jejich vliv vzájemně kompenzuje). Na každý z 2,65 milionu pevných telefonů měl Telecom nominální výnos 175 korun měsíčně, což dává 2 650 000×175×12 = cca 5,56 miliardy Kč.

Celkové výnosy Telecomu z hovorného za první tři kvartály dosáhly výše 16,221 miliardy, a byly z 41 procent tvořeny bytovými stanicemi. To odpovídá cca 6,65 mld. Kč na hovorném za bytové stanice za tři čtvrtiny roku, extrapolováno na celý rok to vychází na již zmiňovaných 8,87 miliardy Kč. Mimochodem, odpovídá to průměrnému hovornému cca 279 Kč na 1 telefon.

Pro obdobný odhad situace v roce 2002 bude velmi podstatné, kolik uživatelů zvolí ten který tarifní program. Zde si dovolím použít hrubé odhady, obsažené v jednom z informačním materiálů Telecomu (Cenové programy 2002 – směrování zákazníka). Podle nich má tarif HOME STANDARD potenciál získat 60 procent zákazníků, zatímco ostatní 4 (HOME MINI, HOME MAXI, HOME MAXI PLUS a HOME INTERNET) mají shodně potenciál cca 10 procent. Praxe samozřejmě může dopadnout odlišně, ale zkusme si spočítat, jak by vypadaly celoroční výnosy Telecomu jen na měsíčních paušálech, pokud by se tyto cifry skutečně naplnily. Za základ počtu stanic vezměme 2 600 000 (ve shodě s předpokladem citovaného dokumentu).

Situaci ukazuje následující tabulka:

Tarif Měsíční paušál Potenciál (procento zákazníků) Počet stanic Roční výnos z měsíčního paušálu Volný kredit za měsíc na 1 stanici Volný kredit za celý rok a všechny stanice
HOME MINI 199 10% 260 000 0,62 mld. Kč 90 Kč 0,28 mld. Kč
HOME STANDARD 299 60% 1 560 000 5,597 mld. Kč 90 Kč 1,684 mld. Kč
HOME MAXI 499 10% 260 000 1,557 mld. Kč 280 Kč 0,874 mld. Kč
HOME MAXI PLUS 799 10% 260 000 2,493 mld. Kč 500 Kč 1,560 mld. Kč
HOME INTERNET 399 10% 260 000 1,245 mld. Kč 179 až 429 Kč 0,56 mld. Kč až 1,338 mld. Kč
celkem 11,512 mld. Kč 4,958 až 5,736 mld. Kč

Jak této tabulce rozumět? Pokud se naplní ono procentuelní rozložení 10–60–10–10–10 mezi jednotlivé tarify, vybere Telecom na měsíčních paušálech bytových stanic za celý rok cca 11,512 miliardy Kč (přitom zanedbávám skutečnost, že nové tarify zřejmě budou platit až od února, viz dále). To je podstatně více než výše citovaný odhad 5,56 mld. za rok 2001. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že v částce 11,512 mld. je již obsažena ona „minimální konzumace“, ve výši 4,958 až 5,736 mld. Kč (rozptyl je dán tím, že v tarifu HOME INTERNET je paušál vyjádřen počtem minut mimo špičku a nikoli v korunách, jeho peněžní ekvivalent je proto závislý na délce jednotlivých hovorů – obě krajní hodnoty odpovídají zpoplatnění 1 minuty částkou 0,55 Kč u hovorů do 10 minut a 0,23 Kč u nekonečně dlouhých hovorů).

Pokud bychom předpokládali, že v roce 2002 zákazníci Českého Telecomu protelefonují na hovorném stejně jako v loňském roce, tj. cca 8,87 mld. korun, musíme od toho nejprve odečíst „minimální konzumaci“ již zahrnutou v ceně, tj. oněch 4,958 až 5,736 mld. Kč, což dává 3,134 až 3,912 mld. Kč. Teprve tuto částku pak můžeme přičíst k odhadovanému výnosu z měsíčních paušálů, a dostaneme částku 14,646 až 15,424 mld. Kč. Pokud si to srovnáme s částkou 5,56 + 8,87 = 14,43 mld. Kč za rok 2001, je to jen malé procentuelní zvýšení – o 1,5 až 6,9 procenta, což se při vhodném zprůměrování blíží oficiálně deklarovanému zvýšení cenové hladiny jen o 3,9 procenta.

Pozor ale na některé aspekty uvedeného výpočtu, který je skutečně velmi orientační a mnoho věcí zanedbává. Například to, že nové tarify nebudou platit celý rok, ale nejspíše až od února. Dále to, že minutové hovorné v roce 2002 o něco málo klesá proti loňskému roku. Přesné nemusí být ani odhady celkových údajů za rok 2001. Stejně tak se nemusí naplnit odhadované potenciály jednotlivých tarifů, a mohou také výrazně klesnout počty klientů Českého Telecomu. To všechno jsou faktory, které mohou opravdu významně ovlivnit odhadované výnosy z paušálů pro rok 2002, a to směrem dolů.

Na druhou stranu jsou zde i významné faktory, které odhady pro rok 2002 naopak zvyšují. Jde o zejména o využití kreditu, který je nepřevoditelný do dalšího měsíce – zde uvedený výpočet ale předpokládá, že je využit důsledně, do posledního haléře. To v praxi zcela určitě nenastane. Navíc kredit, zahrnutý v paušálu různých tarifních programů, není použitelný pro všechny druhy komunikace – například v rámci tarifu HOME STANDARD jej nelze využít pro volání do mobilních sítí a pro připojování k Internetu, u tarifu HOME INTERNET jej zase nelze použít pro nic jiného než pro připojení k Internetu. Dále jsem ve výpočtu neuvažoval vliv nadstavbových cenových programů (jako je i-nonstop, i-surf atd.), které dále zvyšují „minimální konzumaci“ a garantovaný výnos Telecomu.

Co z toho vyplývá?

Uvedený výpočet, byť silně zjednodušený a jen orientační, dává tušit, že hodnocení důsledků cenových změn rozhodně jednoduché. Hlavně jsem ale chtěl tímto výpočtem naznačit, k jak velké míře přesunu mezi různými složkami výnosů na straně Telecomu došlo. Zavedení tak vysoké „minimální povinné konzumace“ se jako celkové zdražení nejvíce dotkne těch nejméně „bonitních“ zákazníků, z nichž určitý počet asi opustí řady zákazníků Telecomu – ten ale jejich odchodu nejspíše nebude moc želet (zvláště když nyní už není tlačen do dosažení určitého minimálního počtu zákazníků). Naopak nejméně se cenové změny projeví u lukrativních (častěji volajících) zákazníků.

Hlavně se ale celým přesunem výrazně zúží prostor pro konkurenci a její služby (v oblasti bytových stanic). Zavedením minimální povinné konzumace, neboli tím, že přesunul rozhodující část svých výnosů do pevné paušální složky, učinil Telecom své celkové výnosy podstatně méně závislé na samotném hovorném. Přitom v pevné paušální složce Telecom nemá konkurenci a nejspíše ji mít nebude do té doby, než dojde k faktickému zpřístupnění místních smyček.

Kde se Telecomu záhy objeví faktická konkurence, byť se zpožděním roku a půl od okamžiku otevření telekomunikačního trhu, je samotné vedení hovoru, hlavně pro dálkové hovory (skrze volbu operátora, od 1.7.2002). Ovšem právě přesunem rozhodující části svých výnosů do pevné paušální složky si Telecom výrazně zvětšil svůj vlastní manévrovací prostor u hovorného, a naopak ještě více zúžil prostor pro svou konkurenci. On nyní může v případě potřeby dále snižovat hovorné, neboť „na své“ si přijde na měsíčních paušálech. Jeho konkurenti ale tuto možnost nemají – oni budou muset všechny své náklady pokrýt právě a pouze z hovorného, se kterým ale budou muset jít „pod ceny“ nasazené Telecomem.

Opravdu jsme potřebovali další takovouto ránu rodící se konkurenci na našem telekomunikačním trhu? Pomyslel na to regulátor, když vše schvaloval?

Našli jste v článku chybu?

8. 1. 2002 10:20

Danny (neregistrovaný)
Docela by mne ty podrobnosti zajimaly. Aspon kam se obratit s dotazem. nejak v tech neustale rozrustajicich urednickych strukturach tonu ...

8. 1. 2002 9:53

Michal Kubeček (neregistrovaný)
ale proc ji tedy Telekom nedavno modernizoval?

Protože musel. Obávám se, že to bude ten hlavní důvod. Řeči o zkvalitňování služeb a spokojenosti zákazníků jsou jen PR blábol.

Měšec.cz: Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Root.cz: Vypadl Google a rozbilo se toho hodně

Vypadl Google a rozbilo se toho hodně

Měšec.cz: Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Lupa.cz: Avast, Jirká Král i DVTV, Kdo vyhrál Křišťálovou Lupu?

Avast, Jirká Král i DVTV, Kdo vyhrál Křišťálovou Lupu?

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Měšec.cz: Vklad na cizí účet je draze zpoplatněn (přehled)

Vklad na cizí účet je draze zpoplatněn (přehled)

Podnikatel.cz: K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

Měšec.cz: Banky mlží o nákladech na předčasnou splátku hypotéky

Banky mlží o nákladech na předčasnou splátku hypotéky

Podnikatel.cz: Chaos u EET pokračuje. Jsou tu další návrhy

Chaos u EET pokračuje. Jsou tu další návrhy

Podnikatel.cz: 3, 2, 1..EET startuje. Na co nezapomenout?

3, 2, 1..EET startuje. Na co nezapomenout?

DigiZone.cz: HD programy ČT i v UPC Horizon

HD programy ČT i v UPC Horizon

Vitalia.cz: Dáte si jahody s plísní?

Dáte si jahody s plísní?

120na80.cz: Co všechno ovlivňuje ženskou plodnost?

Co všechno ovlivňuje ženskou plodnost?

DigiZone.cz: Digi CZ výrazně zlevnila balíček HBO

Digi CZ výrazně zlevnila balíček HBO

120na80.cz: Rovnátka, která nejsou vidět

Rovnátka, která nejsou vidět

Vitalia.cz: Znáte „černý detox“? Ani to nezkoušejte

Znáte „černý detox“? Ani to nezkoušejte

Měšec.cz: Finančním poradcům hrozí vracení provizí

Finančním poradcům hrozí vracení provizí

Vitalia.cz: Pravda o přibírání na zimu

Pravda o přibírání na zimu

Root.cz: 250 Mbit/s po telefonní lince, když máte štěstí

250 Mbit/s po telefonní lince, když máte štěstí

Měšec.cz: Za palivo zaplatíte mobilem (TEST)

Za palivo zaplatíte mobilem (TEST)