Hlavní navigace

Kolik zdrojů sledujete?

Vojtěch Bednář

Internet je nepřeberným zdrojem informací. Zpravodajství na něm se stalo rychlejším, aktuálnějším a mnohdy přesnějším než třeba to rozhlasové nebo televizní. Stíháme to všechno ale sledovat?

Jen v oblasti IT je v Česku na výběr z desítek různých informačních zdrojů. V oblasti konvenčního, tedy politického, společenského a podobného zpravodajství a publicistiky je situace podobná. Desítky a stovky serverů doslova servírují neobyčejně pestrou a bohatou škálu informací. Dalo by se tedy říct, že Internet, a víceméně zadarmo, nabízí mnohem více než konvenční elektronická, ale dokonce i papírová média. Informace jsou rychlejší, aktuálnější, a bez problémů lze sledovat více zdrojů současně.

Kolik jich ale doopravdy sledujeme? Jedním z kouzel webového zpravodajství je i to, že obsah se může ke čtenáři dostávat prostřednictvím více než jednoho distribučního kanálu. Webové deníky mají své e-mailové bulletiny, zasílání nejžhavějších novinek či třeba týdenních přehledů, stále populárnější je využití distribuce zpráv, respektive odkazů na ně, prostřednictvím RSS. Zejména díky poslední zmíněné technologii je možné, aby jeden čtenář měl ve stejném okamžiku před sebou značné množství zpráv z různých serverů. Značí to ovšem, že je informován?

Jsem hluboce přesvědčen o tom, že nikoliv. Nejenže zpravodajství na různých serverech různých provozovatelů přináší víceméně stejné informace ve stejnou dobu, jestliže je podobně tématicky směrováno, ale problém je i s jeho vnímáním. Člověk – v tomto případě čtenář – je schopen zpracovat pouze určité množství informace současně. Z toho vyplývá, že pokud by byl přísun informací nad tyto možnosti, přestane je příjemce vnímat či korektně vyhodnocovat, byť by se snažil sebelépe číst.

START17

Řečeno triviálním jazykem: každý z nás si z té nepřeberné hory serverů vybere několik, nejvýše řekněme desítku, kterou pak sleduje. Informační zdroje z různých oblastí nám pak slouží, zejména pokud Internet používáme pravidelně a často, k orientaci v reálném světě. To obrovské množství zpráv a titulků z jiných než vybraných serverů, které navíc přečteme, nám není prakticky k ničemu. Jednak proto, že se překrývají, a jednak proto, že si je stejně nezapamatujeme.

Výsledek? Všechny technologie, které si kladou za cíl namačkat co nejvíce informací do jednoho místa, jsou sice moc prima, pokud jde o dobrý pocit z jejich přítomnosti, avšak skutečný efekt v tom smyslu, že by jejich uživatel byl informovanější, se prostě nedostavuje. Důvod? Lidské chování a fungování našich smyslů je konstanta. Závěr? Ať máme informací sebevíc, ve skutečnosti jich využijeme jen pár.

Anketa

Kolik zpravodajských serverů pravidelně sledujete?

V anketě nejsou žádné odpovědi!
Našli jste v článku chybu?
8. 5. 2005 22:20
rony (neregistrovaný)
RSS neumoznuje rychlejsie precitat vsetko. To je zasadny omyl. Ulahcuje z vacsieho mnozstva lahsie selektovat to, co precitat chcem. Preco je to lahsie? Kryl napisal jeden z dovodov. Druhy je, ze informacie prichadzaju v jednej vizualnej forme, takze sa nemusim adaptovat vizualne podobne ako ked prechadzate z tmy do svetla - mate kazdu spravu podanu v tej istej forme. Samozrejme prizvukujem na dalsi faktor: triedenie - sam si triedim co ma zaujima prioritne a co len "zbieram" pre …
5. 5. 2005 15:42
JIBorg (neregistrovaný)
A hlavne pri 200 kanalech v RSS, pokud necte rychlosti 1 A4 textu za minutu, mu precteni vseho zabere cely den. Takze produktivita nulova a stejne i vvzdelani z toho jen velmi omezene. Ja driv taky toho hodne sledoval, ale protoze ted uz nemam tolik casu, staci mi tak 10-20 zdroju. A i tak uz nektere velmi zanedbavam...