Hlavní navigace

Kolikáté narozeniny slaví Internet?

Jiří Peterka 6. 1. 2003

Při pohledu do některých našich i zahraničních médií se člověk neubrání dojmu, že existuje nějaká spojitost mezi Internetem a Járou Cimrmanem, jehož kulaté narozeniny se slaví každý rok hned několikrát. Zatímco vloni na podzim jsme slavili 32 let Internetu, začátkem letošního roku to bylo pro změnu 20. výročí. Vysvětlení této záhady je přitom docela prosté.

V prvních dnech letošního roku se v některých médiích objevily články oslavující 20. narozeniny Internetu. Abychom nemuseli chodit pro příklady daleko, zmíním se alespoň o následujících:

Pokud si ale tyto „narozeninové“ články srovnáme s některými předchozími, například

pak jistě sami vytušíte, že zde něco nehraje.

V celé historii Internetu existuje několik význačných okamžiků doslova přelomového významu. Záleží pak na tom, který z nich si kdo vybere a prohlásí za „vznik“, resp. „narození“, a k němu pak vztáhne příslušné výročí. Je to ostatně jednou ze specifik Internetu – nejen že jako celek nemá žádného konkrétního vlastníka, ale navíc vznikal postupně a takovým způsobem, že není zcela jednoznačné, co vlastně považovat za konkrétní okamžik jeho vzniku. Proto mají svým způsobem pravdu jak ti, kteří říkají že „Internetu je 20 let“, tak i ti, kteří tvrdí, že mu je už více jak 30 (resp. dnes již 33) let.

Možná nejlépe to na svých stránkách vystihnul Vinton G. Cerf, označovaný neformálně za „otce Internetu“ (viz dále). Ten na jednom místě říká

Jaké jsou hlavní milníky?

Nechci se zde rozepisovat o celé historii Internetu, to by jistě bylo zajímavé povídání, ale na celý seriál článků (zájemce mohu odkázat alespoň na tento svůj dřívější článek). Zde bych se rád zastavil alespoň u těch hlavních milníků, ke kterým se vztahují ona výše citovaná výročí – 20. a (dnes již) 33. výročí.

Vznik ARPANETu

Před více jak 33 lety, koncem roku 1969, byly mezi sebou propojeny první čtyři uzly sítě, která dostala jméno ARPANET (podle grantové agentury ARPA, Advanced Research Projects Agency, která vše financovala). Právě tato síť (ARPANET) se později stala zárodkem dnešního Internetu, takže má jistou logiku řadit tento okamžik mezi vážné kandidáty na „zrození Internetu“.

Obvykle se jako datum spuštění sítě ARPANET uvádí 1. září 1969, ale není to úplně přesné, protože jednotlivé uzly byly na příslušných univerzitních pracovištích uváděny do provozu postupně:

  • UCLA (30 srpna 1969, připojeno 2 září)
  • Stanford Research Institute (SRI) (1 října 1969)
  • University of California Santa Barbara (UCSB) (1 listopadu 1969)
  • University of Utah (prosinec 1969)

První datové pakety byly po zárodečném ARPANETu přeneseny 29. října 1969 ve večerních hodinách, když se Charley Kline z UCLA snažil zalogovat na počítač v SRI. Tento pokus ale ještě nebyl moc úspěšný, protože po napsání písmene G v příkazu LOGIN jeho počítač zkolaboval.

Přechod na protokoly TCP/IP

Zárodečná síť ARPANET byla spíše experimentální sítí, která měla za úkol ověřit několik zcela nových myšlenek v oblasti datových přenosů a počítačových sítí vůbec. V literatuře se obvykle hovoří o ověření možnosti vybudovat takovou síť, která nebude mít žádný centrální prvek a bude velmi robustní (schopná přežít i útok nepřítele tak, aby nezasažené části mohly fungovat dál). Již méně se ale hovoří o tom, že dalším významným úkolem bylo ověřit možnost přenosu dat po blocích a nikoli po jednotlivých bitech resp. znacích, na principu přepojování okruhů. S využitím dnešní terminologie šlo o ověření principu paketového přenosu (resp. tzv. přepojování paketů, packet switching), v dostatečně velkém měřítku a ne pouze v laboratorním prostředí. Aby experimentální síť ARPANET mohla tuto úlohu splnit, musela být nejprve vybavena vhodným přenosovým protokolem, fungujícím právě na principu přepojování paketů. Tím se stal protokol NCP (Network Control Protocol), na jehož používání ARPANET přešel v roce 1970.

Výsledek testování paketového přenosu dopadl velmi dobře, a dnes na tomto principu pracuje většina datových sítí.

Z našeho pohledu je ale významné něco jiného: když se myšlenka paketového přenosu ověřila a prokázala svou životaschopnost (a spolu s ní další principy), grantová agentura ARPA učinila jedno velmi zásadní rozhodnutí. Místo toho, aby ukončila financování experimentální sítě ARPANET, která již splnila svůj úkol, rozhodla se nechat ji dále „žít“, a dokonce ji dále financovat (z prostředků resortu obrany USA, protože šlo o vojenskou grantovou agenturu) – s tím, že ji předá do rutinního užívání akademické komunitě.

Rozhodnutí převést ARPANET z víceméně experimentálního provozu do rutinního používání si ale vynutilo některé další změny. Zejména náhradu původního „testovacího“ protokolu NCP, který přeci jen nebyl nejvhodnější k rutinnímu používání. Proto agentura ARPA zafinancovala také vývoj zcela nových protokolů, které by vystřídaly protokol NCP v roli „životní mízy“ – a jak už jistě tušíte, těmito novými protokoly jsou dodnes používané protokoly TCP/IP.

Na vzniku protokolů TCP/IP se podílela celá řada odborníků zejména z akademické sféru v USA. Opět ale trvalo jistou dobu, než se koncepce protokolů TCP/IP náležitě „vypiplala“ a ustálila, a než se podařilo ji zavést do praxe. Fakticky se tak dělo během celých sedmdesátých let s tím, že svou definitivní podobu získal návrh těchto protokolů zhruba v roce 1980. V roce 1982 pak byly tyto protokoly „oficiálně posvěceny“ ze strany resortu obrany USA (který stále financoval), a mohl být dokončen přechod z původního protokolu NCP na TCP/IP. Po jistou dobu bylo možné v rámci ARPANETu používat souběžně oba skupiny protokolů, ale k zásadnímu zlomu došlo s příchodem nového roku 1983: od 1. ledna 1983 již bylo zablokováno použití staršího protokolu NCP, a podporovány byly pouze protokoly TCP/IP.

Nešlo tedy ani tak o nějakou „hodinu H“, kdy se vše rázem změnilo – spíše šlo o poslední deadline, ke kterému musel každý provozovatel příslušné části ARPANETu ukončit přechod na protokoly TCP/IP (a zablokování NCP pak bylo důrazným upozorněním pro ty, kteří jej dosud používali).

Proč právě 1.1.1983?

Datum 1.1.1983 nebylo v minulosti tolik připomínáno a vyzdvihováno jako okamžik „zrození“ Internetu – nejspíše proto, že záležitosti kolem výměny protokolů nejsou pro širší veřejnost až tak zajímavé. Na druhou stranu jde v celé historii Internetu o jedno z velmi mála „přesných“ a zřetelně definovaných okamžiků, o které se lze opřít, a také je srozumitelně prezentovat veřejnosti. Možná právě proto se toho chytla média …

Celé letošní „oslavy“ přitom zřejmě vyvolal jeden diskusní příspěvek, od jednoho z původních autorů protokolů TCP/IP, pana Roberta Bradena, v jedné z konferencí IETF (Internet Engineering Task Force) (plné znění).

Kdy se objevil termín „internet“?

Na závěr si dovolím malé ohlédnutí za dalšími významnými milníky Internetu – konkrétně za tím, kdy a v jakém kontextu se zrodily termíny „internet“ a „Internet“.

Podle dostupné literatury termín „internet“ poprvé použili dvě vůdčí osobnosti kolektivu, který připravoval nové protokoly TCP/IP, pánové Vinton G. Cerf a Robert Kahn. Stalo se tak v roce 1974, v prezentaci na jedné z konferencí, kde popisovali rodící se představu vznikající protokolů. Termín „internet“ zde použili k vyjádření toho, že nové protokoly budou (na rozdíl od původního NCP) podporovat vzájemné propojování jednotlivých sítí do větších soustav, kterým říkali obecně „internetwork“ a zkráceně „internet“.

Později, když začalo být potřebné rozlišovat mezi obecným konceptem propojování sítí od konkrétní soustavy, která tím vzniká, začaly se používat i termíny „catenet“ a „ARPA Internet“.

Termín „catenet“ vypovídá o tom, že jednotlivé sítě jsou vzájemně propojeny (jakoby: zřetězeny), a to na úrovni síťové vrstvy, prostřednictvím zařízení, terým autoři TCP/IP říkali „gateway“ (doslova: brána). Ve své době byl „catenet“ poměrně revoluční princip, byť dnes nám může připadat jako úplná samozřejmost. Původní protokol NCP z této představy nevycházel, a nepodporuje ji ani dodnes hojně používaný NETBIOS. Jedním z důsledků je pak to, že NETBIOS dodnes nelze směrovat. Dnes se již samotný termín „catenet“ používá jen velmi zřídka.

S postupem času se změnil i původní význam termínu „gateway“. Autoři TCP/IP jej chápali jako zařízení, které zajišťuje propojení na úrovni třetí vrstvy ISO/OSI (síťové vrstvy), prostřednictvím protokolu IP. Dnes se takto fungující zařízení označuje jako směrovač (anglicky: router), zatímco termín „gateway“ (česky: brána) se používá v případě, kdy propojovací zařízení funguje na úrovni sedmé (aplikační vrstvy).

Kdy se objevil termín „Internet“?

Druhý termín, ARPA Internet, se s postupem času vžil pro označení té konkrétní soustavy vzájemně propojených sítí, která začala vznikat připojováním dalších a dalších akademických sítí k síti ARPANET. Již nemělo smysl mluvit o „pouhém“ ARPANETu, který se stal zárodkem (zárodečnou sítí, v topologickém slova smyslu páteřní sítí) podstatně většího celku. Místo toho se začalo mluvit o výsledném celku jako o „ARPA Internetu“. Ostatně, do roku 1986 jeho provoz financovala právě agentura ARPA (mezitím přejmenovaná na DARPA).

Přechod z „ARPANETu“ k „ARPA Internetu“ lze názorně ilustrovat na příkladu dvou dokumentů RFC, popisujících formáty adres a zpráv elektronické pošty. RFC 733 z listopadu 1977 ještě hovoří o „síti ARPANET“ a říká, jaké formáty textových zpráv (mailů) by měl ARPANET používat. V srpnu 1982 byl tento standard aktualizován dodnes velmi aktuálním dokumentem RFC 822, který již místo o „síti ARPANET“ hovoří o „ARPA Internetu“. Sám konstatuje, že potřeba jeho aktualizace byla vyvolána potřebami „většího a složitějšího ARPA Internetu“.

Později se od „ARPA Internetu“ přešlo ke kratšímu a dodnes používanému „Internetu“. Jako rok, kdy se zrodil (poprvé použil) termín „Internet“, ve smyslu vlastního jména pro vznikající celosvětovou sítí, je v literatuře obvykle uváděn právě rok 1982.

Našli jste v článku chybu?

8. 1. 2003 2:31

Dan Lukes (neregistrovaný)
No, narozdil od standardizacni urovne RFC, vrcholove narodni domeny snad umim zpameti lepe (preci jen, je jich o rad mene) - a tak mohu, snad tentokrat bez rizika blamaze prohlasit, ze nabidnuty seznam neni uplny a tedy ani pokani podle nej by nebylo dostatecne a uplne. Jiste jen z vrozene skromnosti nam na zminene strance ICANN zatajuje existenci TLD gb a su. Nebo ze by se statut techto domen zmenil a uz to nejsou domeny narodni ? At tak ci onak, radeji jsem to prerikal z hlavy, vcetne nich ;-)

8. 1. 2003 0:05

Tom Tobula (neregistrovaný)
Anžto jste doznal, že jste chybil, tak jest vám vše odpuštěno. Jako pokání si jednou přeříkejte názvy vrcholových národních domén:

http://www.iana.org/cctld/cctld-whois.htm

Upřímně řečeno, dnes jsem si ověřoval internetovou metodiku pouze ze své vlastní půl roku staré studie, ergo odkazuji se skromně sám na sebe a ještě na neveřejný zdroj, prostě si věřím.

Možná, že v minulosti jsem četl kromě Vámi zmiňované žádosti o komentář číslo 2026 i internetové TAO:
http://www.ietf.org/tao…





Root.cz: Nová třída SD karet A1 s vysokým výkonem

Nová třída SD karet A1 s vysokým výkonem

Vitalia.cz: Pravda o přibírání na zimu

Pravda o přibírání na zimu

DigiZone.cz: Mňam TV splnila slib a odešla z DVB-T

Mňam TV splnila slib a odešla z DVB-T

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Měšec.cz: Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

DigiZone.cz: Recenze Westworld: zavraždit a...

Recenze Westworld: zavraždit a...

Podnikatel.cz: Na poslední chvíli šokuje vyjímkami v EET

Na poslední chvíli šokuje vyjímkami v EET

Měšec.cz: Vklad na cizí účet je draze zpoplatněn (přehled)

Vklad na cizí účet je draze zpoplatněn (přehled)

Podnikatel.cz: K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

Lupa.cz: Avast po spojení s AVG propustí 700 lidí

Avast po spojení s AVG propustí 700 lidí

Podnikatel.cz: Zavře krám u #EET Malá pokladna a Teeta?

Zavře krám u #EET Malá pokladna a Teeta?

Vitalia.cz: Naučí vás péct kváskový chléb bez lepku i s lepkem

Naučí vás péct kváskový chléb bez lepku i s lepkem

Měšec.cz: Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Vitalia.cz: Manželka je bio, ale na sex moc není

Manželka je bio, ale na sex moc není

120na80.cz: 5 poporodních problémů a jejich řešení

5 poporodních problémů a jejich řešení

Podnikatel.cz: Pozor, pojišťovny mění čísla účtů

Pozor, pojišťovny mění čísla účtů

Vitalia.cz: Vláknina: Rozpustná, nebo nerozpustná?

Vláknina: Rozpustná, nebo nerozpustná?

120na80.cz: Rakovina oka. Jak ji poznáte?

Rakovina oka. Jak ji poznáte?

120na80.cz: Rovnátka, která nejsou vidět

Rovnátka, která nejsou vidět

120na80.cz: Bojíte se encefalitidy?

Bojíte se encefalitidy?