Názory k článku
Komu "patří" software vytvořený na objednávku?

Tak jsme se něco málo dozvěděli, ale to hlavní a v praxi nutné, to stále ještě nevíme.

Co je to vlastně ten počítačový program? Je to binárka s daty, nebo snad i zdrojáky? Pravděpodobně zákazník nemá na zdrojové kódy vůbec právo. Co ale s případy skriptovacích jazyků, kdy zdrojáky a spustitelný soubor je prakticky totéž? Co s případy flashe, shockwave a podobných, kdy také existuje jakýsi výstup a jakýsi zdroj, ze kterého se výstup dělá, zpětně to ale již nejde? Co když zhotovitel sice pracuje ve skriptovacím jazyce, ale používá cosi, co mu umožní i tento jazyk jaksi nevratně "zašifrovat"?

Tohle jsou praktické ukázky. Co vím, tak většina zhotovitelů například v oboru vytváření strának většinou tato specifika zatají a když chce zákazník prchnout ke konkurenci, tak pozná, že dostal pouze hromádku swf a php souborů (které jsou nečitelné a je mu doporučena instalace jakéhosi zend-něco :) a zjistí, že sice má chodící aplikace, ale že v ní nezmění VŮBEC NIC!! V oboru normálních stand-alone aplikací se považuje za samozřejmost, že zákazník získá jen binárku a pokud by chtěl víc, cena neakceptovatelně naroste.

Jo jo, nechat si dělat aplikace na zakázku není vůbec sranda :)

Všechny Vámi zmiňované problémy (a případně další) by měly být pokud možno řešeny ve smlouvě ohledně zhotovení počítačového programu - dle specifik konkrétního případu. V autorském zákoně (a následně ve stručném článku) nemohou být samozřejmě popsány všechny situace, které v praxi nastávají.

s pozdravem

Takže když to není ve smlouvě tak jedině soud? To určitě každého klienta potěší :)

Protože pokud nemají ve smlouvě nárok na zdrojáky, tak spor asi prohrají. A koho z nich to napadne dát do smlouvy? Oni chtějí funkční aplikaci nebo animaci a ne řešit nějaké technické detaily...

Třeba se někdo z čtenářů podělí se svými zkušenostmi z praxe.

Sorry, ale kdyz budu kupovat/objednavat SW za x MKc, tak me nevytrhne si zaplatit pravnika + pripadnyho odbornika z oboru kteri tu smlouvu sepisou (a samozrejme ponesou i financni zodpovednost). Pokud si necham delat SW za par tisicovek tak je holt maximalne vyhodim, ale udelam tvurci zase "hezkou" reklamu.

Kdyz nechtej znat technicky detaily tak je to jejich problem a za blbost se holt plati.

Vy kdyz si chcete koupit bazarove auto, poslete svou manzelku, ktera vidi jen to, ze je hezky barevne ? Nebo si sebou vezmete mechanika ktery vam rekne ze to je jen nalesteny srot ?

Pokud klient neví, že by měl něco takového chtít, nebo mu to někdo neporadí, dostává se do velmi nevýhodné situace. Hodně záleží na svědomí dodavatele.

Osobně to u SW na zakázku řeším tak, že požaduje-li zadavatel zdrojáky, dostane je, ale s určitým navýšením ceny; nic drastického, odpovídá to nákladům na práci s uvedením zdrojáků do prezentovatelného stavu a vytvořením základní programátorské dokumentace. Nepožaduje-li zákazník zdrojáky, stejně s ním uzavírám smlouvu o údržbě a dalším vývoji, a tam automaticky dávám klauzuli, že bude-li smlouva vypovězena z mé strany nebo z mé viny (např. odmítnu-li provést určitou úpravu), dostane zákazník automaticky zdrojáky aktuální verze.

Myslim, ze lamka nechtel odpoved od autorskeho zakona, ale od vas :-)

Ja souhlasim s tim, ze to vse je soucasti smlouvy - pokud neni ve smlouve primo uvedeno, ze to chteji vcetne zdrojovych kodu (a treba programatoske dokumentace) tak na to IMHO pravo nemaji.

Mozna trochu sporne je to v tom pripade smlouvy o dilo mezi firmou X a fyzickou osobou Y (programatorem) - co v pripade, ze ve smlouve neni zminka o predani zdrojovych kodu (jenpom vagni formulace o zhotoveni a predani programu), ale Vykonavatelem majetkových autorských práv je ta firma X, ma nebo nema pravo automaticky na zdrojove kody? Nebo ma pravo jen na tu binarku a tu si muze vesele dal distribuovat, modifikovat atd.

Trochu si protiřečíte.
Firma X nemůže být vlastníkem autorských práv, může být pouze vykonavatelem vlastnických práv. Znamená jednu drobnost: pokud firma X získá smluvně od Y zdrojové kódy, neznamená to, že by do zdrojových kódů mohla zasahovat. Je tedy nutné si ve smlouvě ještě vyhradit právo upravovat koupený kód.

Aha, to je zajimave. Ono, kdyz nebudou mit pravo do zdrojovych kodu zasahovat, tak jim to zase moc uzitecne nebude. Co treba, kdyz najdou chybu v programu a chteji si ji opravit sami - to teda bez prava na upravu nemuzou?

Pokud vim, pravo upravit SW tak aby mohl slouzit ucelu pro ktery byl porizen je dany primo zakonem (muzete upravit klido i binarku, pokud se vam chce).

u SW odjakziva zaruka vylucuje vhodnost pro nejake spec. pouziti ne? :-)

No, já bych to spíš přeložil "k jakémukoli konkrétnímu účelu". :-) Ale konfrontace záručních podmínek krabicového SW s obchodním zákoníkem by asi vydala na samostatný (neméně zajímavý) článek.

Doporucuji si znovu precist v clanku citovany § 58 odst. 4. :-)

(4) Autorova osobnostní práva k zaměstnaneckému dílu zůstávají nedotčena. Vykonává-li zaměstnavatel majetková práva k zaměstnaneckému dílu, má se za to, že autor svolil ke zveřejnění, úpravám, zpracování včetně překladu, spojení s jiným dílem, zařazení do díla souborného, jakož i k tomu, aby uváděl zaměstnanecké dílo na veřejnost pod svým jménem, ledaže je sjednáno jinak.

To platí pouze pro zaměstnanecké dílo, nikoli pro prodávaný software.

Aha, a o cem je ten clanek a o cem se tady celou dobu bavime? Hmmm...

...

takze pokud to dobre chapu, ja jsem programator:

a) nejaka firma po me bude chtit vytvorit sw jako po fyzicke osobe: takze ma pravo na vsechno co s tim sw souvisi (zdrojaky apod.) a muze si tam dal nechat dodelavat veci od nekoho jineho?

b) pokud jim to bude delat nejaka jina firma, tak nemaji pravo na nic krome pouzivani toho sw a vsechny zasahy do nej si zase musi nechat delat od te firmy (a platit) ?

Přesně tak! Ale pokud smlouva nestanoví jinak.
Pokud jsem to pochopil, tak ten článek je přesně o tom, že by se do smlouvy o dílo měly radši dávat všechny detaily ohledně práv na nakládání s dílem, protože jinak si po nějaké době zaplatíte právníka a ten vám řekne, že máte smůlu, protože to nemáte ve smlouvě.

ad b) Pokud jim to bude dělat nějaká firma, tak by měli mít ve smlouvě postoupení těch práv k nim. Pokud to ve smlouvě mít nebudou, tak dostanou pouze právo užívat daný program.

Co když objednaný program využívá knihovny podle licencí typu LGPL, BSD, a podobně? Pokud vím, tak ty nejsou v Česku právně platné (protože autor se nemůže jen tak snadno vzdát svých práv jako v zahraničí), jak se to tedy dá řešit? Dá se to vůbec nějak legálně řešit?
Mohou být ty knihovny dodány spolu s objednaným programem?

Typický případ: PHP aplikace, využívající šablonovací systém Smarty (LGPL).

A kde je napsano, ze se autor vzdava prav ? On jen dava cosi k dispozici pod nejakou licenci a na to nesporne pravo ma. Pokud napisu SW a zverejnim ho s tim, ze je mi jedno co se s nim bude dit dale, tak mi v tom tezko muze nekdo branit. Prava na ten SW jsou ale stale ma. Takze pokud si za 1/2 roku vzpomenu, ze nenavidim Frantu Voprsalka z Horni Dolni, muzu licenci zmenit tak, ze specielne on nesmi muj SW pouzivat.

Musim ovsem stale ctit licence pripadnych dalsich soucasti. Takze pokud je jedna z nich sirena s podminkou zdrojovych kodu a ja ji primo zakomponuju do sveho SW (= neni to jen knihovna), nezbyva mi nez dat zdrojaky i k me casti kodu nebo si to napsat znovu cele.

Pro priklad: Napisu neco pod GPL a vy jakozto uzivatel GPL zpochybnite, pripadne i soud rozhodne ze mate pravdu => vtom pripade pouzivate muj SW dle neplatne licence => pouzivate jej neopravnene, bez souhlasu majitele autorskych prav.

Ono to ale (bohuzel) neni v CR az tak jednoduche (AFAIK). Ta posledni cast je jiste pravdiva. Jenze jde o to, ze (L)GPL ma dve strany. Ta druha je, ze se dobrovolne zavazujete komukoliv zdarma umoznit pouzivat/menit/... svoje dilo. Jenze z tohohle hlediska je to v Cesku spatne. Dejmetomu, ze vyrobite program, date ho na web i se zdrojakem a poznamkami, ze je to GPL, nacez ho zacne milion lidi pouzivat, ale vy po roce zacnete jednoho po druhem zalovat, ze s vami nema platnou smlouvu. No a dost mozna ty soudy vyhrajete.
Viz např. http://www.root.cz/clanek/858, http://www.root.cz/clanek/889.

Pravda, muzete narazit na neplatnost smlouvy jako takove, jenze to se tyka vsech licencnich smluv. Abych rek pravdu, kdyz pujdu do dusledku, neznam nikoho, kdo by mel platnou licencni smlouvu. Protoze nakupem krabice uzavira smlouvu s prodejcem o nakupu krabice, nikoli licencni smlouvu o pouzivani SW.

To lze vyresit napr. tim, ze si vyzadate mailem od autora potvrzeni a on vam potvrdi ze je to opravdu tak.

Ta druha je, ze se dobrovolne zavazujete komukoliv zdarma umoznit pouzivat/menit/... svoje dilo.

Ne komukoli. Pouze tomu, komu jsem to dílo poskytl. Poskytnu-li své (GPL licencované) dílo pouze osobě A (a nikomu jinému) a osoba A se rozhodne toto dílo neposkytnout nikomu dalšímu, pak nemůže přijít osoba B a cokoli (ať už dílo samotné nebo zdrojáky) po mně nebo osobě A chtít. Tedy přijít může, ale má smůlu. Pokud se osoba A rozhodne dílo šířit dál (ať už v původní nebo pozměněné podobě), jsou veškeré závazky vůči těm, komu ho poskytla, jen a jen na ní, já mám povinnosti pouze vůči těm, komu jsem dílo poskytl sám.

Ano, ale pokud kste vy jako programator me, uzivatele, neupozornil, ze vami dodane dilo neni tak uplne cele od vas - ze k tomu, abych jej mohl pouzivat si musim sehnat dalsi svoleni od dalsich autoru, pak jste mi prodal vec, ktera ma pravni vady branici mi ho uzivat, coz muze stacit jako duvod k okamzitemu odstoupeni od smlouvy a naroku na vraceni plneni. Takze ten, kdo muze mit tezkou hlavu nemusi byt jen uzivatel, ale i programator, ktery tam casti ciziho autorskeho dila pouzil. Ostatne - mel on k tomu svoleni autora ? Staci jen to, ze onu pouzitou komponentu dodal soucasne se svym dilem - mel on od autora podle nasich zakonu platne svoleni jeho dilo sirit ?

Tak to je v zahraničí, ale u nás ne. Nemůžete s někým uzavřít smlouvu aniž byste věděli s kým. LGPL by fungovalo jedině tak, že každý zájemce o užívání/šíření by se autora nebo vykonavatele autorských práv zeptal, jestli a za jakých podmínek smí dílo užívat/šířit a pak by oba vyjádřili souhlas.
A taky se mi zdá, že si pletete GPL a LGPL. LGPL nepřikazuje zveřejňovat vaše zdrojáky, pokud jde o program, který využívá knihovnu šířenou pod LGPL (samozřejmě v zahraničí).

Jen tak náhodou jsem na to narazil a můžu vám říci, že když jsme si chtěli nechat dělat SW na zakázku (před 9 lety) a věděli jsme že to bude stát hezkých pár set tisíc tak jsem si zjistil něco o autorských právech a co jsem zjistil mě šokovalo. To že já si vymyslím co a jak by z hlediska uživatele měl dělat program, nějací prográmátoři to udělaj dle mého přání a ve finále oni budou autory a budou (spolu)rozhodovat co s tím programem dál je naprostý idiotismus.

To jako bych vysvětlil truhlářovi jakou si přeji skříň on ji udělal a stal se jejím (spolu)majitelem.

Protože jsem se nechtěl vzdát kontroly nad vlastnicvím vytvářeného SW nanapadlo nás jiné vhodné řešení, než založit vlastní dceřinnou s.r.o za tímto účelem a vybrat si programátory, kteří se na čas vývoje daného SW stali jeho zaměstnanci a ty tvrdě svázat zaměstnaneckými smlouvami a vlastním spolaurtorsvím (návrhy+analýza).

Nebo z opacnyho konce:

jako by se managor, kterej si naporouci medoura, metalizu a kozeny sedacky, stal spolumajitelem prav firmy Mercedes.

Vas priklad s truhlarem je naprosto pritazeny za vlasy, protoze naprosto bagatelizuje slozitost vyvoje software na nejaky ohobluj rutinu tady a priraz ji sem.

Tady se naskyta otazka, do jake miry bylo vase zadani 'autorskym dilem' a zda je tedy moznost, ze byste se vlastne stal spoluautorem dila.

autor nametu a scenarista jsou take spoluautori filmu. a napriklad v RUP je business analysis a requirements standardni soucasti procesu. objednatel, ktery se aktivne zucastni vyvoje (tj. i specifikace pozadavku) ma byt spoluautorem.

To je spatnej priklad s tim Mercedesem, ten je analogickej tomu, ze bych si koupil Excel a chtel se stat spolumajitelem prav MS. A co se tyce ty dabelsky slozitosti psan SW oproti delani skrini - mozna bych se drzel vic pri zemi.

Pokud si dam vagni zadani, nekdo mi to udela a ja se pak chci stat majitelem prav? Z prvniho prispevku nevyplyva, jak podstatna cast daneho dila bylo prave zadani.

Ja nepsal o dabelsky slozitosti. Jen proste nerad (asi jako kazdej programator), kdyz je programovani prirovnavano k bezmyslenkovite manualni praci (typicky nejakou kravatou).

Ostatne, kolik radku kodu jaky slozitosti je ekvivalentni jedny skrini se 4 policema? ;-)

tak tohle miluju - když někdo manuální práci automaticky přiřazuje rovnítko bezmyšlenkovitá.

Spousta truhlářů, instalatérů, zámečníků atd. u práce přemýšlí mnohem víc než kdejaký šmudla hrdě si říkající programátor. Víte, doporučil bych vám nepodceňovat manuální práci. Netuším, kolik jste vytvořil skříní, abyste mohl porovnávat, ale vězte, že to není jen takové stlučení pár prkýnek.

Skříň lze udělat všlijak - hnusně i funkčně. Můžete si vrážet třísky do ruky při každém otevření, nebo vám skříň může naopak sloužit léta a zdobit byt. U programu je to totéž - můžete napsat bastl nebo udělat aplikaci, kterou budou lidé používat léta.

Každá kvalitní práce vyžaduje schopného a chytrého člověka a obráceně - bezmyšlenkovitě se dá stejně dobře odfláknout výkop kanálu i řízení databáze.

Programování je řemeslo jako každé jiné a je jen samolibostí programátorů povyšovat je na něco extra. Jedinou výhodou je, že si sedíte pěkně v teple a nemusíte zvedat těžké věci. ;)

Ja nerikal, ze kazda manualni prace je bezmyslenkovita.

Kdyby bylo programatorstvi remeslo jako kazde jine, vubec by nemusel existovat tenhle clanek a tahle debata, ani by o tom nebyly specialni zminky v autorskem zakone.

Je samozrejme mozne, ze nekde existuji tymy programatoru, kde se pracuje stylem: 'ty udelas dialog', 'ty udelas quicksort'. Pak tihle implementatori jsou srovnatelni s dlazdicem, kterej dostane lepidlo, balik kachlicek a chodbu 4x2 metry.

Vetsina projektu, kterych jsem se ucastnil ja, je ve stylu: vstup, vystup a starej se. Ekvivalent: privezes chlapa k baraku, das mu 50 000 Kc a reknes 'pekne mi to vydlazdi'. Na to IMO pouhy remeslnik nestaci.

Asi by to chtelo lepe definovat, o cem se to vlastne bavime, kdo je to programator, remeslnik a zda je tedy vubec programator=autor, atd.

Vetsina projektu, kterych jsem se ucastnil ja, je ve stylu: vstup, vystup a starej se. Ekvivalent: privezes chlapa k baraku, das mu 50 000 Kc a reknes 'pekne mi to vydlazdi'. Na to IMO pouhy remeslnik nestaci.

Upřímně řečeno - nevěřím, že takové projekty reálně existují, respektive, že existuje zákazník, který by se nestaral o vývoj aplikace, kterou si zadal. Asi existují, ale obávám se, že vznikne jen bastl, na který bude nakonec zákazník jen nadávat. To platí o programu i dlažbě.

Zadával, resp. podílel jsem se na vzniku několika větších věcí jak z oblasti vývoje aplikací, tak i z oblasti klasického řemesla - výstavby domů. Firma, kterou jsme pro vývoj aplikace vybrali, je profesionální a kvalitní, máme s ní dlouhodobé zkušenosti, známe se. Oni sami nám nabízí průběžné konzultace při vývoji, posílají meziverze a celá aplikace je společným dílem - naše strana dodala představy, druhá strana dodala realizaci. Totéž probíhalo při výběru firem zajišťujících stavby domů, vybavení nábytkem atd. Celkvoě byl průběh spolupráce téměř identický. Jen výstupy jsou různé.

Z mého pohledu zákazníka, který si nechává zpracovat projekt, je aplikace i kuchyňská linka stejným produktem. Spolupracujeme na "vývoji", určujeme budoucí podobu podle mých představ. Totéž tvrdím i na základě mého dávného koketování s programováním na matfyzu a dodnes občasným kutilstvím v tomto oboru (jenže jsem líný, takže je to fakt kutilství velmi občasné a z donucení ;)). Programování je skutečně jen řemeslo. Pracuje se zde sice hlavou, tvoří se věci relativně abstraktní, ale není to nic světoborného. Vytvořit aplikaci je totéž jako postavit dům. Dobře to umí pár firem, ale žádná extra věda to není.

Mimochodem - většina řemeslníků je úplně stejně paličatých. Myslí si, že jejich práce je něco víc a že jí dobře rozumí jen oni sami. A nejlepší řešení navrhují také oni, protože mají přeci zkušenosti (rozuměj jsou zasekaní jen ve svém oboru a nevystrčili z něj nos).

jo, a na okraj. Hlavní profesí jsem grafik (klasické DTP - časopisy, knihy a podobný papírový balast) - to je oblast, kde si také lidé říkají, že to je něco extra. Opět až na pár výjimek to je obyčejné řemeslo - přinesou podklady, řeknou představu a pak už jen ve spolupráci vzniká kniha. Někdy dobrá, někdy špatná. Záleží na zadavateli a grafikovi. I v tomto oboru se potýkáme s autorskými právy - komu patří? Je to stejný problém, jako je uváděn v článku. Řešení v nedohlednu.

nestara - napr. velka ceska banka se zahranic. vlastnikem... ale je samozrejme tema na debatu co vy povazujete za starani se a nestarani se...

Asi tak, take nevim o tom, ze by se zadavatel extra zajimal o to, jak to bezi a co je pozadim. Naopak vzdy jde o to, aby to bezelo a libilo se, zda-li je to nabliskany ferari nebo trabant s kapotou stylu ferari je ukradene...

Souhlas, ale poznat lepice kodu a programatora lze pomerne snadno...

až teď jsem se dostal k odpovědím na e-mailu a tak i sem a i když je diskuse pasé (a přečetl jsem ji celou) napíšu svůj názor :
Stojím si na svým : Z hlediska morálního nároku na výsledky své práce opravdu nevidím výrazný rozdím mezi řemeslnou prací programátora a řemeslnou prací truhláře a proto je absurdní aby se programátoři stávali spolumajiteli-spoluautory něčeho na čem pracovali a dostali za to zaplaceno.

Konkrétně můj případ : když jsme si ujasnili co náš SW má dělat, zhotovil jsem (a nechal graficky zpracovat přílohy) kompletní "nákres" jak to má vypadat z mého uživatelského hlediska - mělo to podobu brožury cca stylem :
obrazovna 1 - na ní má být tolik a tolik čudlíků :-) s takovýmito nápisy, cca takle rozmístěných grafické znázornění viz list 1, při zmáčnutí čudlíku z nápisem XYZ se objeví obrazovka s tolika čudlíky s takovýmito nápisy -rozmístění viz list 2. + popis co se má stát-objevit po zmáčnutí každého z čudlíků ...., prostě laický-úživatelský popis co já jako uživatel CHCI VIDĚT, kde chci vkládat jaká data..... na obrazovkách svého SW - jak to bude chodit vevnitř mě nezajímá, (stejně jako mě nezajímá jak truhlář pospojuje jednotlivé díly skříně a celé sestavy) to je věc řemeslníka=programátora.

Opravdu nevidím výrazný rozdím mezi tímto stylem řemeslné práce a tím že jimému řemeslníkoví - truhláři zadám výrobu skříní dle svých (laických) nákresů. V obou případech vzhledem k velikosti zakázky se stane že dostanu telefon a řemeslník se mě zeptá zda tuto konkrétní věc (na nákresu skříně nebo požadovám vzhledu obrazovky) jsem myslel tak či onak, případně mě dobrý řemeslník upozorní, že tahle a tahle věc je blbost protože při spojení to nebude klapat-bude to blbě vypadat.....

"To jako bych vysvětlil truhlářovi jakou si přeji skříň on ji udělal a stal se jejím (spolu)majitelem."
Ne spolumajitelem, ale autorem. Pokud by šlo o autorské dílo, pak by to tak bylo. Pokud byste si nechal skříň navrhnout a pak byste to podle toho kopíroval apod., tak by s tím pochopitelně musel autor návrhu souhlasit (pokud by vám nepostoupil autorská práva).

No, tak tomu ne zcela rozumím s tím vykonavatelem autorských práv. Jestliže záleží na tom, zda je smluvním zhotovitelem skutečný autor (člověk), pak se ptám, jak to objednatel objektivně zjistí? Dejme tomu že to neví, prostě má smlouvu o dílo s fyzickou osobou podnikatelem.

Objektivne to zjisti relativne slozite. Ale muze si to nechat popsat v one smlouve - a pokud to nebude pravda, dava mu to urcite moznosti.

No pokud chteji program dale prodavat (a vi to uz pri objednavani), tak to lze jednoznacne dat do smlouvy. Jiste neni problem, ze smlouvu podepisuje objednatel na strane jedne a zivnostnik podnikatel a jeho zamestnanec (autor) na strane druhe.

Pokud se rozhodnou, ze program chteji prodavat az po dodani programu (resp. bez odpovidajici pisemne smlouvy), tak si mohou zjistit, kdo je autorem a pokud je autorem zamestnanec podnikatele a ne podnikatel osobne, maji zkratka smulu. Jedinou moznosti pak pro ne je, aby zakoupili prava vykonu majetkovych prav (k tomu je samozrejme nezbytny souhlas autora).

je neuplna. Programovanim se muzu zivit i bez zivnostenskeho listu. A muze to byt i vyhodnejsi (zatim?).

Vetsina sw je znacne slozita a jen velmi male mnozstvi je vytvareno jednim programatorem. Process vyvoje sw prochazi hlavou produktovych oddeleni, analytiku, pak programatoru a nakonec testeru. Zajimalo by me, kdo je v autorem (neni to nekonec preci jen firma, kterou takovy tym lidi tvori? Ve ktere fazi vyoje je uz software softwarem? Je vubec pravni chapani sw jako "dilo"/"dusevni vlatnictvi" jednoho konkretniho autora jeste udrzitelne?

Pak jsou autory všichni spoluautoři. Firma je ale vykonavatelem autorských práv, protože jde o zaměstnanecké dílo.

Takze, pokud jsem to spravne pochopil:
Ja delam (soukromnik, fyzicka osoba) sw na zakazku a davam si do smlouvy ustanoveni, ze ma "autorska prava k tomuto sw jsou nedotcena a zakaznik nesmi prodat sw, ani jeho cast treti strane, ci jej poskytnout bezuplatne bez meho svoleni", potom je toto ustanoveni tedy platne a vice mene me potom stavi de jure na roviny s pravnickou osobou? resp. zakaznik muze toto dilo pouze pouzivat?

Samozrejme.

IMHO současný právní stav není právě šťastný. Pokud se na základě smlouvy o dílo s fyzickou osobou - podnikatelem implicitně předpokládá, že jde o zaměstnanecký vztah, je to špatně. Ideální by bylo posouzení na základě předmětu podnikání dané osoby. Objednatel se obvykle nezabývá tvorbou anebo prodejem software, tedy chce software pouze užívat, nikoliv dále distribuovat (poskytovat sublicence). Naopak možnost dále software distribuovat (poskytovat další licence) by měl mít implicitně zhotovitel, jelikož se to od něj předpokládá (má v předmětu podnikání poskytování a vývoj SW).

Clanek bohuzel explicitne neodpovida na $SUBJ. Predstavme si, ze jako pravnicka osoba zadam jine pravnicke osobe vyvoj nejakeho SW, ktery je velmi specificky a je pro muj business velmi dulezity. Pozaduji tedy plnou konmtrolu nad vzniklym dilem a jsem ochotny za toto zaplatit.

Chci tedy ziskat veskere vznikle materialy (zdrojove kody, programatorskouo dokumentaci atd...) a veskera prava s dilem nakladat (tedy modifikovat jej, doplnit jej, distribovat jej dale - poskytovat licence k uziti). Zaroven chci, aby dodavatel nemohl nakladat se vzniklym dilem.

Predpokladam, ze toto je mozne za prtedpokladu patricne napsane smlouvy, ale clanek nerika, zda o mozn eje nebo ne a pripadne, jak by takova smlouva mela vpadat.

Honza

Možné to teoreticky je - dle § 58 odst. 1 autorského zákona ohledně postoupení výkonu majetkových práv (viz článek). Nicméně zřejmě není nutno dlouho přemýšlet o tom, proč články na Lupě neobsahují vzory smluv:)

Řekněte mi prosím někdo polopaticky odpověď na otázku k této situaci: jsme jako právnická osoba objednateli SW (na objednávku vyvíjený SW, poměrně specifický, vložené know-how z naší strany není malé), zhotovitel je firma (s.r.o.). Za SW jsme zaplatili tolik a tolik, máme servisní smlouvu, kde platíme za údržbu. Po čase se vyskytla potřeba rozšíření SW do jiné pobočky, s tím, že některé specifické moduly bylo třeba dodělat. Zaplatili jsme vývoj těchto nových modulů, ale bohužel dodavatel požadoval platby za licence pro již hotové moduly. Jaká máme k SW práva, musíme platit licence při rozšiřování do dalších poboček, nebo jsme oprávněni k "multilicenci" (otázka licencování není smluvně zakotvena)? Máme pocit že dodavatel nás trochu tlačí ke zdi. Děkuji mnohokrát.

Ještě jsem zapomněl dodat že jsme se dozvěděli, že zhotovitel SW prodává jiným konkurenčním firmám.

V článku jsou základní právní nedostatky.

"otázka výkonu majetkových autorských práv je odvislá od právní formy subjektu, jenž je zhotovitelem"

Nezáleží na tom, zda v postavení zhotovitele je fyzická nebo právnická osoba. Rozhodné je, zda dílo je vytvářené v pracovněprávním poměru či nikoli jako vedlejší závazek k hlavnímu závazku ze smlouvy o dílo. Pokud právnická osoba bude vytvářet dílo pomocí svých zaměstnanců je otázka výkonu majetkových práv k dílu naprosto shodná jako v případě, že tak učiní fyzická osoba podnikatel. Navíc v uváděném příkladě, že společnost ABCD se stane vykonavatelem majetkových práv. Nestane, má pouze oprávnění dílo užít, není-li sjednáno jinak. Jestliže bude dílo vytvářené zaměstnanci, pak se společnost stane vykonavatelem majetkových práv, a toto oprávnění může postoupit objednateli. Je to naprosté shodné jako v případě, kdy dílem je dílo na objednávku.

druha cast prispevku nereflektuje ze dilem je pocitacovy program