Ušetřete

Konec cílené reklamy? Firefox začne blokovat cookies třetích stran

Firefox bude ve výchozím nastavení blokovat cookies třetích stran. Půjde o účinnou ochranu proti šmírování, nebo spíše Mozilla dělá uživatelům medvědí službu?

reklama

Mozilla Firefox, stále jeden ze tří nejrozšířenějších webových prohlížečů, změní svou politiku týkající se práce s cookies. Od verze 22, která by měla vyjít letos v létě, bude ve výchozím nastavení částečně blokovat cookies třetích stran. Přidává se tak po bok Safari, které cookies třetích stran ve výchozím nastavení zcela blokuje již delší dobu. 

Blokovat cookies třetích stran umí snad všechny internetové prohlížeče (včetně Internet Exploreru, který to ovšem dělá ne příliš efektivně). Ale teprve druhý významnější prohlížeč přistupuje na jejich plošné blokování ve výchozím nastavení. Jaký je důvod? Jde o ochranu proti tzv. stopování, kdy se zejména reklamní systémy zajímají o uživatelem dříve navštívené weby a podle toho pak lépe cílí reklamu. Inzerentům tak mohou nabídnout efektivnější oslovení uživatelů.

Samotné reklamní systémy, kterým dnes většinou inzerenti platí za kliknutí na reklamu (nikoliv její zobrazení) na stopování pohybu uživatelů vydělávají zvyšováním pravděpodobnosti, že uživatel na reklamu skutečně klikne a nedojde tak jen k jejímu nevýdělečnému zobrazení.

Blokace cookies třetích stran není striktní

Firefox bude ve výchozím nastavení podporovat cookies, ale primárně pouze toho webu, který si uživatel právě prohlíží. Nadále tak bude fungovat přihlášení na webových stránkách nebo vkládání zboží do košíku v internetových obchodech. Nebude však možné, aby externí skript například analytické služby nebo reklamního systému volaný z prohlíženého webu jakkoliv pracoval s cookies v prohlížeči.

Firefox však na rozdíl od Safari nebude cookies třetích stran blokovat vždy. Pokud již uživatel s onou třetí stranou přišel do styku a má již v prohlížeči uložené nějaké její cookies, nebude cookies třetích stran blokovat. Je ovšem nutné, aby cookies v takovém případě byly nejprve uloženy jako cookies první strany.

V praxi by to tedy mělo fungovat třeba takto: pokud uživatel Facebooku navštíví jeho webové stránky, bude moci Facebook nadále s cookies pracovat, protože v tu chvíli je první stranou. Díky tomu pak externí prvky z Facebooku vložené do jiných webů, které jsou zde v roli třetí strany, budou moci cookies používat.

Cílem je najít kompromis mezi ochranou před stopováním a řádnou funkčností webů, tak jak jsou na ně uživatelé zvyklí – ať už se to týká „lajkování“, nebo přihlašování přes Facebook na jiných webech. Dopady nové politiky se nyní budou testovat ve třech stupních vývoje, než se dostanou ke koncovým uživatelům. V každém stupni stráví přibližně šest týdnů, jak je pro prohlížeč Mozilly obvyklé po zkrácení vývojového cyklu.

Nyní je Firefox 22 v pre-alfa verzi. Po vydání Firefox 20 přejde do alfaverze. S příchodem Firefoxu 21 se z něj stane betaverze a zhruba až za dalších šest týdnů bude uvolněna ostrá verze pro koncové uživatele. Mozilla tak má ve spolupráci s komunitou testerů dost času zjistit, jestli nová politika nepřináší nějaké nyní neočekávané problémy. Provozovatelé, tvůrci a správci webů si pak mohou ověřit, jaké bude mít dopady právě na jejich web.

Reklamní průmysl protestuje

Zpráva, že Mozilla ve Firefoxu výrazně omezí podporu cookies třetích stran, spustila lavinu protestů a kritiky ze strany provozovatelů reklamních systémů a oborových sdružení hovořících jejich jménem. Není divu, protože nová politika jde přímo proti jejich byznysu, který je dnes z velké části založen na stopování uživatelů kvůli lepšímu cílení reklamy.

Tvrdí, že Firefox bude poškozovat obchodní prostředí na Internetu. Vinou omezených možností cílení reklamy prý nepřijdou o peníze pouze provozovatelé reklamních systémů, ale i provozovatelé webů, které poskytují pro reklamu z těchto systémů prostor a inkasují provize z každého kliknutí na reklamu.

Není to žádná novinka. V nedávné minulosti zaznívaly podobné reakce na fakt, že Internet Explorer 10 ve výchozím nastavení má aktivní předvolbu Do Not Track. Jako jediný mainstreamový prohlížeč současnosti tak automaticky odesílá webům skrze HTTP hlavičku informaci, že si uživatel nepřeje stopovat svůj pohyb.

Protesty a kritiky byly velmi silné i přesto, že technicky ani legislativně nikdo není nucen přání uživatelů respektovat. Firefox má funkci Do Not Track také, ovšem ve výchozím stavu neaktivní stejně jako všechny další významné prohlížeče. Ovšem omezení cookies třetích stran, které je technicky pro ochranu soukromí efektivnějším nástrojem, bude s příchodem verze 22 aktivní ve výchozím nastavení.

Protesty jsou o to silnější. Jonathan Mayer, aktivista bojující za práva uživatelů, jehož podpis nová politika Firefoxu nese, však poukazuje na to, že Safari je ke cookies třetích stran naprosto nekompromisní nejen na počítačích s OS X (a dříve několik let i na počítačích s MS Windows), ale i ve své mobilní verzi pro systém iOS a zásadní problém to nepředstavuje.

Přitom iOS pohání zhruba polovinu všech aktuálně prodávaných tabletů a je druhým nejrozšířenějším systémem u dnes prodávaných chytrých mobilů. Tržní podíl předinstalovaného Safari mezi mobilními prohlížeči víceméně kopíruje podíl iOS mezi mobilními operačními systémy. Dost možná i proto, že Safari v iOS nelze plně vyměnit za alternativní prohlížeč.

Proč by tedy po roky zaběhnuté tvrdé politice Safari měla být kritizována smířlivější politika ve Firefoxu? Argument je prostý. Dosud šlo o jediný prohlížeč. Nyní půjde již o dva prohlížeče a v segmentu osobních počítačů je Firefox stále mezi první trojkou. StatCounter uvádí, že jeho lednový podíl činil 21,42 %. Podíl Safari ve stejném období na osobních počítačích činil pouze 8,29 %.

Zaznívají proto i takové argumenty, že nová politika ve Firefoxu může přimět některé webové projekty, dosud vydělávají na reklamě, přistoupit ke zpoplatnění svého obsahu či svých služeb. Jiné prý mohou časem zaniknout. Je to jen strašení uživatelů, aby vznikl tlak na Mozillu k přehodnocení plánů? Zřejmě, ale u některých webů se černé scénáře teoreticky naplnit mohou. Zcela vyloučit to nelze.

Vyřčenou, leč nezodpovězenou otázkou je, zda vůbec stopování uživatelů představuje reálné ohrožení pro jejich soukromí, před kterým je třeba se chránit. Argumentem kritiků nové politiky Firefoxu je, že zde nedochází ke ztotožňování uživatelů. To ale nemusí být úplná pravda. Navíc zastánci Mozilly poukazují na to, že míra sledování uživatelů napříč weby již přesáhla únosnou mez.

Mozilla před časem přišla s projektem Collosium, který díky rozšíření umožní uživatelům zmapovat, jak jsou při svém pohybu po webových stránkách stopováni. I zkušenější uživatel se výsledkům analýzy mnohdy nestačí divit. Projekt Do Not Track, který vzešel z Mozilly měl situaci řešit civilizovaným způsobem: uživatel vyřkne přání, které bude dobrovolně respektováno.

Novější specifikace Do Not Track, jejíž implementaci přinese Firefoxu 21, dokonce umožňuje uživatelům sdělovat webům informaci, že jim stopování nevadí. Nicméně i tak technologie postavená na dobrovolnosti není v praxi vůbec efektivní. Bylo dosti naivní očekávat, že si „weboví slídilové“ dobrovolně nechají sáhnout na své peníze anebo možnost je efektivněji vydělávat.

Nová politika ochranu soukromí nezaručuje

Je třeba říci, že ani nová politika pro práci s cookies není zárukou konce stopování. Reklamní systémy a analytické nástroje mohou těžit z toho, že uživatel již má jejich cookies uložená z dřívějška. Aby uživatel mohl naplno požívat výhod nové politiky Firefoxu pro práci s cookies, bude si muset stávající záznamy smazat.

Zatím nebylo řečeno, že by se při aktualizaci na verzi 22 tato možnost automaticky uživatelům Firefoxu nabídla, ale vyloučit to nelze. Firefox 22 je nyní v pre-alfa verzi, takže jakékoliv úpravy v tomto směru jsou možné. Jonathan Mayer však upozorňuje, že ke stopování nemusí být použity pouze cookies. Nová politika by podle jeho názoru měla být rozšířena i na jiné technologie umožňující ukládání dat v počítači uživatelů, k čemuž lze využít i HTML 5.

V prohlížeči by podle něj mělo být jedno generální nastavení týkající se stopování (sledování). Nikoliv, aby se zvlášť povolovaly a zakazovaly cookies třetích stran, zvlášť nastavoval vysílaný požadavek díky technologii Do Not Track a tak dále. Na druhou stranu ale říká, že by politika ohledně cookies měla být ještě mírnější směrem k webům, které se zavázaly ctít přání uživatele obdržené skrze Do Not Track.

Otázkou je, co se bude dít, až Firefox ochranu proti cookies třetích stran zavede. Z minulosti víme, že weby nastavení prohlížeče pro blokování cookies třetích stran nerespektovaly. Například Google loni hnaly americké úřady k zodpovědnosti za to, že obcházel blokování cookies třetích stran v Safari. Bude mít následovníky? Pokuta přesahující 22 milionů dolarů, kterou Google nakonec zaplatit, by je od toho mohla odradit.

KL_2014_HLASOVANI

       

Ale jak upozorňuje Jonathan Mayer, stačí jen nahradit cookies něčím jiným, za co bude moci být někdo jen těžkovyšetřován podobně jako Google. Nabízí se třeba Web Storage z HTML 5. Jeho podpora se objevuje i ve Firefoxu. Jisté je, že nová politika není univerzálním řešením, které by ukončilo možnost šmírovat uživatele při jejich pohybu na webu. 

Spíše tento fenomén současnosti poněkud omezí. Cílem přitom je, aby funkcionality závislé na cookies třetích stran nebyly v kolizi s novými restrikcemi. Jaký a jestli vůbec nějaký dopad bude mít nová politika Firefoxu na příjmy z reklamy a obchodní fungování některých webů, se dost možná objektivně nedozvíme ani v budoucnu. 

Jiří Macich ml.

Autor je nezávislý novinář a publicista věnující se informatice, elektronice a telekomunikacím. V těchto oborech i podniká. Se serverem Lupa.cz spolupracuje již řadu let jako externí redaktor.

Školení: Jak na firemní Facebook prakticky

  •  
    Jak efektivně propojit Facebook s webem.
  • Jak vše měřit a vyhodnocovat.
  • Jak řešit krizové situace.

Detailní informace o školení Facebooku »

       
32 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 25. 3. 2013 16:44

Tento text je již více než dva měsíce starý. Chcete-li na něj reagovat v diskusi, pravděpodobně vám již nikdo neodpoví. Pro řešení aktuálních problémů doporučujeme využít naše diskusní fórum.

Zasílat nově přidané příspěvky e-mailem