Konec digitálního masochismu

Ilustrace: Nenad Vitas

Vedle obsahu médií je důležitá i jejich forma, způsob, jak se dostávají k uživatelům. Je možné dojem z digitalizovaného média přiblížit jeho tištěnému vzoru, ale málokdy to vyjde. Číst si Respekt na webu z monitoru není to samé jako číst jej na papíře a v ruce. Nově spuštěný Respekt Reader zážitek ze čtení na počítači dále přibližuje fyzické zkušenosti. I on však má své limity a nemá šanci papírové vydání zcela nahradit.

Největší problém je s knihami. Čtení delších digitálních textů je čistý masochismus. Pokud to nejde jinak, většina lidí si je tiskne. Stojí to přitom skoro stejně jako průměrná kniha a kvalita je nesrovnatelně horší. Problém vězí v samotném počítači, respektive v nevhodnosti obrazovky k delšímu soustředěnému čtení: ostře svítí, má nevhodné rozměry, nelze ji libovolně přenášet a otáčet.

O slovo se však pomalu hlásí elektronický papír. Přestože je to v zásadě monitor, vypadá téměř identicky jako jeho neelektronický protějšek. Je tenký a ohebný, obraz je stálý a aktivně nesvítí, pouze světlo odráží. Tím je iluze papíru téměř dokonalá. Jako mladá technologie však postrádá úspěšnou aplikaci. Po pionýrském Sony Readeru, který mnoho obliby nezískal, přichází na trh další ambiciózní zařízení. Prodává jej největší světový internetový obchod Amazon, který právě na knihách nastartoval svůj úspěch. První recenze Amazon Kindle, jak se zařízení jmenuje, jsou vesměs velmi pozitivní. Jeho kapacita stačí na mnoho tisíc stránek, bez nabití vydrží týden, knihy lze díky integrovanému bezplatnému mobilnímu připojení přímo kupovat a stahovat, za (přemrštěné) předplatné je možné získat přístup k několika klasickým i internetovým magazínům, funguje i primitivní webový prohlížeč.

Ne každému se však nevyhnutelná digitální budoucnost tištěných médií i knih musí zamlouvat. Vydávání knížek je v mediálním světě jednou z posledních bašt, kterou počítače a internet prakticky nijak nezasáhly. Pokud se elektronické knihy rozšíří, budou se nakladatelé muset vyrovnat se stejnou hrozbou, která pohltila hudební producenty a podkopává i pozice filmového průmyslu – s neomezitelnou lehkostí kopírování. Přestože by se snad mohli poučit z chyb svých předchůdců, jejich vyhlídky nejsou růžové.

Glosa původně vyšla 26. listopadu 2007 v týdeníku Respekt.