Hlavní navigace

Konec papírových IT periodik v Česku

12. 6. 2008
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: 74287
Počátkem měsíce většina českých médií z ČTK poslušně převzala zdánlivě objevnou zprávu o tom, jak v Česku klesá zájem o odborné IT tituly. Ne, že by snad informace byla zavádějící, přesný opak je pravdou, trochu zarážející však byly udávané důvody a užití některých citací, na kterých již pomalu usedal prach. Pojďme se nyní pokusit o přece jenom poněkud serióznější analýzu.

První věc, kterou by si asi bylo dobré uvědomit, a která by nás neměla překvapit, je prostý fakt, že prodané náklady neklesají jen IT a TELCO titulům (ano, i bublina kolem mobilních telefonů pomalu splaskává), ale jde o obecný trend v tištěném segmentu. Prodeje již několik let kontinuálně klesají i deníkovým periodikům a nikoho příliš nenapadne se nad tím nějak pozastavovat, tento druh médií je zkrátka spojován s určitým životním stylem, který dnes již patří do jiné historické éry.

Na úpadku odborných titulů z oblasti IT a telekomunikací jsou zajímavé zejména dvě věci. Za prvé nám vyvstává otázka, jak to, že samotnému předmětu jejich zájmu se naopak na trhu daří výborně a stále nedosáhl pomyslného vrcholu paraboly, a za druhé, jak je možné, že jejich enormní koncentrace na tak malém trhu jako je ten český dlouhá léta nijak obzvlášť nevadila. Obor byl dlouhodobě velmi ziskový, takže pokles oboru vedl pouze ke „zhubnutí“ soutěžitelů. Nicméně v uplynulých třech letech jsem zaznamenal uzavření 15 časopisů z tohoto oboru – to není málo, odpovídá na druhou otázku zakladatel Computer Pressu a technologický vizionář Jiří Hlavenka.

Na věc se však lze dívat také jinak, nebývalý boom technologických periodik hlavně v devadesátých letech bylo ve své době možné přičítat i podvědomé touze obyvatel nějak dohánět technologický náskok zahraničí. Podobný názor sdílí i výkonná ředitelka české divize vydavatelství IDG, Jana Pelikánová: Řekla bych, že je to tím, že Češi jsou velmi inteligentní národ, hodně čtou a rádi se vzdělávají, komentuje moji otázku. Pojďme se však vrátit k situaci na trhu.

Ničí IT tituly zlý Internet, nebo spíš obecná změna paradigmatu?

Jako jeden z hlavních viníků postupného upadání papírových časopisů je označován Internet, na poslední konferenci IAC se jasně ukázalo, že rozvoj internetových médií jde právě na úkor rozhlasu a tištěných médií, tedy rozhodně alespoň co se příjmů z reklamy týče. Nikdy se však nevyplatí slepě důvěřovat řešením, která se sama nabízí. Důvodů je více, Internet je jenom jedním z nich a možná ani ne tím nejsilnějším, podává trochu střízlivější analýzu Hlavenka, a zároveň ještě dodává: Zásadní je komoditizace oboru – stává se z toho „supermarketové“ zboží se vším všudy, což je pro vydávání odborných médií nepříznivé.

Podobný názor ostatně prezentoval již v rámci na počátku zmíněné tiskové zprávy vedoucí publisher vydavatelského domu Burda Communications (dříve Vogel) Jiří Palyza. Ten tvrdí: Trend obecného poklesu si vysvětlujeme nasyceností trhu s počítači a výrazným poklesem cen výpočetní a digitální techniky. Podle Palyzy se dnes počítače kupují v supermarketech a výkonnostní rozdíly pro potřeby většiny uživatelů jsou natolik zanedbatelné, aby je nepotřebovali konzultovat s odbornými médii. Naopak, potřebu ladit, tunit a shánět kdejaké vychytávky má úzké procento fajnšmekrů, pro které jsou počítače koníčkem. Pro ostatní se počítače staly běžnou součástí jejich životů stejně tak, jako automobily nebo televizory, předpokládá Palyza. My můžeme naopak předpokládat, že takoví uživatelé dají přednost odborným internetovým diskuzím, které dnes často bývají přímo součástí technické podpory výrobce, a když bude nejhůř, zkonzultují raději s nějakým odborným serverem, jako je například velmi kvalitní zámořský Toms Hardware.

IT periodika však neohrožuje pouze nezájem čtenářů, ale také čím dál více se prohlubující problémy s inzercí. Důvodem je stabilizace dodavatelského trhu, tj. méně důvodů k inzerci v odborných médiích, vysvětluje situaci Jiří Hlavenka. Tento názor více méně potvrzuje i Jana Pelikánová, která říká: Marže prodejců IT v segmentu koncových uživatelů klesá a na prodejích se pro změnu podepisuje to, že lidé navíc od letošního ledna více zvažují, za co utratí peníze: za časopis nebo za jídlo…

unie vydavatelu

Unie vydavatelů ČR: data za duben 2008

Neslavné konce

Současná situace na trhu s IT periodiky by se dala přirovnat k šikmé střeše, po které se sunou (pomaleji či rychleji) jednotlivé tituly, které se snaží nejrůznějšími krkolomnostmi když už ne zastavit, tak alespoň zpomalit svůj pád. Zděšení vyvolává zejména fakt, že samotný pokles, který byl dlouho poměrně kontinuální, v posledních cca čtyřech letech enormně zrychlil. Jiří Hlavenka například na svém blogu uvádí, že zatímco v prvním pololetí roku 2006 se u nás průměrně prodávalo 275 000 kusů odborných IT titulů, v lednu 2008 to je již jen 174 000 kusů.

Takovou bezpečnou hranicí, která víceméně spolehlivě odděluje spotřební odborný časopis od jámy pekelné, je cca 10 000 prodaných výtisků. Čas od času některý vydavatel ztratí nervy a pustí titul k ledu již dříve. To byl před dvěma lety například případ herního časopisu Gamestar, který skončil v květnu 2006 s prodeji lehce pod patnáct tisíc. Mohlo by se na prvý pohled zdát, že herní segment IT je přece jenom specifický a navíc byl v kritické době přeci jenom přesycený. Krátce před koncem Gamestaru vnikly časopisy Doupě a Gameon, které ani nestačily pořádně zazářit (Gameon ani nepřežil Gamestar), aby zase pohasly v prachu naprostého zapomnění. Koncům herních časopisů jsme se ostatně nevyhnuli ani letos.

Nicméně podobný osud potkal v loňském roce i regulérní IT tituly, na prodejích kolem 13 tisíc skončil Svět počítačů a přibližně ve stejné době to zabalil také komunitní časopis LinuxEXPRESS, který se ani nestačil pořádně rozjet. K úzkoprofilovým titulům je ovšem třeba dodat, že to nikdy neměly úplně lehké, vzpomeňme třeba na již před lety zaniklý časopis Bajt. Jiné tituly na přesyceném trhu, jak šel čas, zanikaly z důvodu duplicity nebo prostě jejich nepotřebnosti na trhu. Dnes si již možná ani nikdo nevzpomene na to, že kdysi existovaly nějaké časopisy, které nesly názvy jako CHIPweek, Internet4U, PC magazine, nebo periodikum s výmluvným názvem Telnet.

V tomto směru je zánik Světa počítačů přece jenom specifický. Axel Springer Praha se primárně orientuje na vysokonákladové tituly, v IT segmentu jsme navíc zaznamenali jasný trend odklonu čtenářů/uživatelů k online zdrojům informací, uvedl tehdy v oficiálním tiskovém prohlášení publisher titulu Vítězslav Kodym ze společnosti Axel Springer Praha. Těžko říci, jestli měl těmito vysokonákladovými tituly na mysli časopis Playboy s tištěným nákladem pod 20 tisíc a prodeji hluboko pod deset, nebo některý z také pomalu ztrácejících motoristických titulů. Vydavatelství si zkrátka jednoduše spočítalo, že nakloněná rovina na IT mediálním trhu má nějak nápadně větší sklon než jinde a že mu tak možná bude bez IT titulů bezpečněji. Vydavatelství se tak pro jistotu nakonec ani nepokusilo převést titul do původně zamýšlené online podoby.

Jak se roztáčí vražedná spirála

Počet a struktura současných papírových titulů u nás naprosto neodpovídá stavu ekonomiky a množství čtenářů na titul v porovnání se světem, a netýká se to bohužel jen IT segmentu, ten pouze je a ještě bude zasažen nejrychleji a nejcitelněji. Ostatně děje se tomu tak i ve světě, není náhoda ani nešťastná souhra okolností, že zrovna v březnu (měsíci Internetu) letošního roku spadly do konkurzu Ziff Davis Media. Jen pro připomenutí, jde o jeden z největších amerických vydavatelských domů specializujících se na papírové IT tituly. To, že klesají náklady, totiž chtě nechtě roztáčí vražednou spirálu. Při nákladech, které klesnou pod určitou hranici (obvykle tak 30 tisíc výtisků), začnou prostředky nutné pro na výrobu strmě stoupat.

Z rotačky, která činí při vysokých nákladech tisk tak levný, je potřeba přejít na nízkonákladové technologie, které však výtisk každého čísla pořádně prodraží. Zároveň začíná stoupat remitenda, tedy alespoň procentuálně. Je to logické a do značné míry to souvisí s obyčejnou logistikou. Pokud máme výtisků nedostatek, nepodaří se nám je pravděpodobně dostat na každý stánek a oslovíme tak podstatně méně čtenářů. Spolu s čtenářským zájmem klesá i objem investované inzerce, dodává Hlavenka a zároveň tím nepřímo vysvětluje, proč nemají v současném kontextu příliš velkou naději na úspěch ani spotřební IT časopisy distribuované zdarma. Obdobný názor na možnost distribuovat časopisy živené pouze z reklamy zastává i Pelikánová: Zatímco u B2B časopisů tomu tak běžně je, u titulů pro koncové uživatele bych se distribuce zdarma jen nerada dožila. Ty jsou totiž výrobně velmi finančně náročné a z prodejů žijí.

BRAND24

Čtenářovo dilema

Tématem, kterému jsme se zde doposud úspěšně vyhýbali, jsou hlavní důvody, proč čtenáři od tištěných médií houfně utíkají zrovna na Internet. Opravdu je to pouze o dostupnosti zdarma a větší aktuálnosti? Papírová média přece mají i svoje (alespoň pro zatím) nenahraditelné výhody. Těmi je především čtenářský komfort, větší a tudíž působivější obrazové plochy a několik systémových výhod, které jsou dány tím, jak fungují „papírové“ a jak internetové redakce. Při přípravě odborného měsíčníku má redakce podstatně více času na kvalitnější otestování produktů a přípravu fundovanějších textů, než je tomu obyčejně zvykem na Internetu. Časopis také může vytvářet profesionálně pojaté tématické celky, které bude čtenář následně používat jako jakousi referenční příručku při řešení a diagnostice problému.

Bohužel, z vlastní redakční praxe vím, že redakce odborných časopisů jdou zpravidla úplně jinou cestou. Nejčastěji se zkouší připodobnit Internetu, do nekonečna tříští text po vzoru internetových serverů, využívají obdobné vizuály nebo se snaží zaujmout nekonečným vymýšlením graficky působivých layoutů (ještě že papír nepodporuje css), které však nepřidávají žádnou informační hodnotu a často v důsledku naopak komplikují porozumění obsahu. Je pak celkem pochopitelné, že tento boj s větrnými mlýny nemohou v žádném případě vyhrát.

Kupujete si alespoň jeden tištěný IT titul?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Externí spolupracovník serveru Lupa.cz a expert na blockchain a kryptoměny. Jako šéfredaktor v minulosti vedl ADASTRA Business Intelligence Magazine a server ITbiz.cz. Dnes pracuje jako redaktor časopisu Forbes.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).