Podobné příklady byly často uváděny u ostatních případů "deep linking" a ze setrvačnosti někdy i u tohoto. Nicméně myslím, že zde nejsou příliš na místě.
Jestliže vám někdo vystřihá články z novin, tak si jednak ty noviny musí nejprve koupit a jednak musí články sám nalézt a výstřižky následně uspořádat. Nemůže tedy použít databázové prostředky (uspořádání, klíčová slova, atd.) vytvořené a vlastněné vydavatelem.
V případě odkazů ve vědecké publikaci pro změnu nedochází k systematickému (dlouhodobě denně prováděnému) vytěžování zdrojů, publikace nejspíš není určena totožné cílové skupině jako samotné články (a vydavateli tedy nekonkuruje) a navíc v ní uvedené odkazy pravděpodobně tvoří jen zlomek její hodnoty (zatímco v případě newsletterů Newsboosteru to je značná část hodnoty).
Přesně tyto rozdíly, tj. využití *databáze* a *konkurenční vztah* produktů vedly k rozhodnutí dánského soudu a odlišují tak tuto kauzu, včetně jejích výsledku, od starších případů "deep linking".
Názor k článku
Konec webu přichází z Dánska
