Kontrola Internetu v Rusku houstne, stát chystá i vlastní vyhledávač

Ukrajinská krize uspíšila plány ruské vlády na získání kontroly nad Internetem. Vypínání stránek s nevhodným obsahem, kontrola blogerů či vlastní vyhledávač, to je jen začátek.

Ruský prezident Vladimir Putin nedávno rozšířil řady příznivců konspiračních teorií, když na konferenci věnované médiím prohlásil, že Internet vznikl jako speciální projekt americké CIA a tak se v současné době i nadále vyvíjí. Vliv Američanů se jal demonstrovat na příkladu největšího ruského internetového vyhledávače Yandex, který byl podle něj tlačen k tomu, aby do řídících orgánů firmy jmenoval právě Američany a Evropany.

Ve skutečnosti k tomu Yandex nikdo nenutil. Firma do představenstva sice v minulosti opravdu dosadila několik cizinců, ale vesměs šlo o zástupce investorů, kteří nalili do Yandexu peníze. Zajímavé je, že ještě začátkem dubna ve svém videu k dvacátému výročí ruského Internetu, zmiňoval současný premiér Dmitrij Medvěděv Yandex jako úspěšnou ruskou internetovou firmu.

Ve světle dění kolem Ukrajiny není těžké uhádnout, proč Putin taková vyjádření vypouští do světa. Jenže utahování šroubů kolem Internetu není v Rusku otázkou několika posledních týdnů, jde naopak o dlouhodobý pozvolný proces, který v souvislosti s krizí na Ukrajině pouze nabírá na rychlosti a intenzitě.

Filtrace závadného obsahu

Vše začalo před dvěma lety, kdy ruská duma schválila zákon, který úřadu pro dohled nad médii Roskomnadzor umožňuje blokovat nevhodný obsah (stránky obsahující zakázanou pornografii, nabádající ke konzumaci drog nebo propagující sebevraždy a extremismus). Podle kritiků je ale zákon definován velmi vágně a ruské úřady jej zneužívají k cenzuře. Nedávné zablokování webů předních postav ruské opozice je jasným dokladem toho, že pod nálepku extremismu se dá v Rusku schovat leccos.

Od února navíc Roskomnadzor díky tzv. náhubkovému zákonu získal nové pravomoci, které mu umožňují nařídit blokování webů, aniž by k tomu potřeboval soudní rozhodnutí. V praxi tak může odstřihnout od ruského Internetu jakýkoliv server, obsahující nevhodný obsah (nově například i pokerové herny). Provozovatel takového webu buď inkriminovaný obsah odstraní, nebo se může bránit u soudu, ale to je i v Rusku běh na dlouhou trať.

Zatočíme s blogery

Ruští poslanci se ale chtějí vypořádat i se světem blogů, které jsou v Rusku často využívány jako kritická a protirežimní platforma. Koncem dubna poslali prezidentovi Putinovi k podpisu zákon, který zavádí nad blogy, které denně navštíví více jak 3 tisíce uživatelů, stejnou kontrolu, jako nad velkými zpravodajskými portály. Putin zákon začátkem týdne stvrdil svým podpisem a nová pravidla tak začnou platit s účinností od 1. srpna.

Každý bloger se po překročení třítisícové návštěvnostní hranice bude muset sám přihlásit Roskomnadzoru. Od tohoto okamžiku se na něj budou vztahovat přísná pravidla. Bude muset například před zveřejněním příspěvků ověřovat všechny faktické informace a bude zodpovědný za jakoukoli škodu, která zveřejněním textu vznikne jednotlivci či organizaci.

Blogerům hrozí také ztráta anonymity. Zákon jim sice v jedné ze svých částí povoluje, aby i nadále publikovali své příspěvky pod pseudonymem, v jiné části se ale dočtete, že bloger musí odhalit své příjmení, iniciály a e-mailovou adresu.

Dá se předpokládat, že ochota dobrovolně se nahlásit na Roskomnadzor nebude mezi blogery příliš vysoká. Ruským úřadům tak práci ztíží jen fakt, že Yandex se po deseti letech rozhodl přestat zveřejňovat hodnocení webů, ze kterého bylo možné zjistit, které jsou mezi čtenáři nejpopulárnější.

Provozovatel nejpopulárnější ruské blogovací platformy společnost Rambler se vůči zákonu vymezila prohlášením, že ruský Internet nepotřebuje žádnou další regulaci. Současně také přestala zveřejňovat konkrétní údaje o počtech čtenářů populárních blogů. Nově se u nich objevuje údaj 2500+.

Uchovávejte informace v ruských datacentrech

Zástupci Yandexu se postavili i proti další z norem, která v nedávné době prošla ruskou dumou. Zákon o informacích, informačních technologiích a informační bezpečnosti požaduje po provozovatelích sociálních sítí, blogovacích platforem či diskusních fór, aby po dobu šesti měsíců uchovávali informace, které si uživatelé jejich prostřednictvím vyměňují, a zároveň aby archivovali i data o samotných uživatelích.

Zákon také předpokládá, že tyto informace by měly být uloženy výhradně v datacentrech, jež se nacházejí na území Ruské federace. A to může být pro některé nadnárodní internetové společnosti problém.

Odpojme se od zbytku světa

V rámci projednávání těchto zákonů se v ruském senátu objevil pozoruhodný návrh na vytvoření lokální sítě, do které by neměli přístup uživatelé ze Spojených států a Evropské unie. S nápadem vytvořit síť s názvem Čeburaška, podle stejnojmenné legendární postavičky sovětského animovaného filmu, přišel člen horní komory ruského parlamentu Maxim Kavdjaradze.  

„Měli bychom přemýšlet nad tím, jak vytvořit v Rusku svůj vlastní informační systém, abychom se dostali zpod amerického křídla, jinak bude k úniku informací docházet i nadále,“ uvedl Kavdjaradze. Vytvoření takového systému je podle něj otázkou bezpečnosti a umožní ochránit zemi před „informačními útoky, kyberútoky a snahami rozdělit společnost“. Podobných návrhů se v souvislosti s uvalením sankcí ze strany Spojených států a Evropské unie objevila celá řada. Znepokojující je, že si s podobnými myšlenkami zcela vážně pohrává ruská vláda i prezident.

Deník Kommersant koncem dubna přinesl informaci, že tamní vláda připravuje balíček opatření, který by umožnil státním úřadům podstatně větší kontrolu nad internetovými poskytovateli. Zdroje, na které se Kommersant odvolává, hovoří o tom, že záměrem je získat možnost filtrovat obsah. Zatímco ze zahraničí by přestaly být dostupné domény .ru a .rf, ruské regionální a lokální sítě by mohly být odstřihnuty od zbytku Internetu, resp. zahraničních sítí.

Rusové současně rozvíjejí své aktivity i směrem k mezinárodním organizacím. Před dvěma týdny ministr komunikací a masmédií Nikolaj Nikiforov uvedl, že OSN by měla založit speciální organizaci pro mezinárodní spolupráci, která by měla řešit právní aspekty řízení a kontroly Internetu.

Státní vyhledávač

Stát si chce pojistit svůj vliv i v oblasti vyhledávačů. První náznaky, že vláda touží mít k dispozici vlastní vyhledávač, se objevily už před necelými šesti lety v souvislosti s rusko-gruzínským vojenským konfliktem v Jižní Osetii. Poslanec Ilja Ponomarev tehdy deníku Vedomosti řekl, že informace, které se během konfliktu zobrazovaly na hlavních ruských vyhledávačích, se lišily od těch ruských oficiálních. Vláda si tehdy uvědomila důležitost vyhledávačů jako zdroje informací z médií a politici začali diskutovat o vytvoření státem financovaného agregátoru zpráv.

Předpokládané náklady okolo 100 milionů dolarů ale realizaci plánu neustále oddalovaly. Situace se změnila v průběhu loňského roku, kdy telekomunikační gigant Rostelecom (51 % akcií vlastní stát) začal lanařit vývojáře Yandexu, Googlu či skupiny Mail.ru .

Nyní se objevily informace o tom, že spuštění nového vyhledávače s názvem Sputnik je otázkou několika týdnů. Zajímavý tržní podíl se mu může podařit získat poměrně rychle, má být totiž přednastavený jako primární v počítačích státní správy, státních institucí a podniků.

Mezi firmami vládne nervozita

Ze stále intenzivnějších snah ruské vlády kontrolovat a všemožně omezovat Internet začínají být nervózní i největší ruští internetoví hráči. Yandex začátkem dubna dokonce svým akcionářům v rámci výroční zprávy vzkázal, ať se raději připraví na nelehké časy. „Firmy v Rusku se mohou stát předmětem agresivních, svévolných protichůdných a nejednoznačných zákonů či nařízení.“

Yandexu, jehož akcie se obchodují na americké burze, jde přitom o hodně. Ruští poslanci totiž zvažují přijetí zákona, který by velké internetové společnosti označil za strategické. V takovém případě by se zřejmě jejich akcie musely vrátit do ruských rukou.

Neustálé utahování šroubů ale nevyhovuje ani ostatním velkým internetovým firmám. Svědčí o tom i fakt, že zástupci Googlu, Mail.ru či Rambleru v posledním době zintenzivnili neformální schůzky s vicepremiérem Igorem Šuvalovem. A společně s představiteli online médií se ho snaží přesvědčit, že nedávno přijaté zákony škodí internetovému byznysu.

UX16

Rozjeté ruské zákonodárce a vládu ale jen tak něco nezastaví. Zřejmě ani fakt, že internetové firmy se podílejí na ruském HDP z 2 až 5 % a není tedy úplně rozumné tento segment ekonomiky svazovat dalšími a dalšími omezeními.

Galerie: Kdo jsou největší ruští internetoví podnikatelé?

153 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 4. 6. 2014 9:41
Zasílat nově přidané názory e-mailem

Školení: Online Public Relations aneb PR sociálního věku

  •  
    Jak se liší digitální PR oproti klasickému PR.
  • Jak tvořit tiskové zprávy.
  • Jak monitorovat a vyhodnocovat PR.

Detailní informace o školení »