Hlavní navigace

Krize ADSL v Česku, vědí to už i v Point-Topicu

 Autor: 29
Miloslav Sova

Další velké porovnání se světem. Po téměř půlroční pauze jsem si opět ušetřil trochu času na podrobnou analýzu broadband trhu nejen v České republice, ale především v ostatních státech světa.

Situaci ve světě sleduji již od roku 2001, kdy u nás ještě většina uživatelů ani netušila, co to ADSL vlastně je, zatímco v ostatních státech EU již počty zákazníků počítali v desítkách tisíc. Počátkem roku 2006 se na krátkou dobu zdálo, že se Telefónice O2 po navýšení rychlostí podaří chytnout druhý dech a udrží nastolené tempo realizace nových ADSL linek. Bohužel již na konci minulého roku bylo jasné, že tempo růstu pomalu, ale jistě zvolňuje.

V předchozích článcích jsem obvykle za hlavního viníka našeho zaostávání za ostatními státy EU označoval našeho největšího poskytovatele Internetu Telefónicu O2, v současné době se však stále více jeví jako největší překážka na cestě k informační společnosti nedostatečná vybavenost českých domácností počítači. Pojďme se ale nejdříve podívat na trh s broadbandem v celosvětovém měřítku.

Podle poslední dostupné zprávy společnosti Point-Topic bylo na světě k 30. červnu 2007 celkem 313 571 133 uživatelů vysokorychlostního Internetu. To představuje cca 4,9 procentní nárůst v porovnání s prvním čtvrtletím, kdy na celém světě bylo 299 milionů broadband uživatelů. Meziročně se tak počet uživatelů broadbandu zvýšil o cca 67 milionů, když ve stejném období roku 2006 bylo na světě pouhých 246 435 462 uživatelů.

Co se týká procentuelního růstu podle jednotlivých regionů, nehodlám vás obtěžovat s podrobnými čísly. Za zmínku snad stojí pouze to, že největšího meziročního růstu dosáhly státy Východní Evropy – cca. 57.97 %, druhým nejrychleji rostoucím regionem byl Střední východ a Afrika s meziročním růstem 52,41 % a třetím nejrychleji rostoucím regionem byla Latinská Amerika s meziročním navýšením o 45,16 procent. Tyto čísla spíše naznačují, jak hodně tyto tři regiony zaostávaly za zbytkem světa.

Mnohem zajímavější je pohled na rozvrstvení broadbandu podle jednotlivých technologií. I nadále platí, že ADSL je nejoblíbenější v státech Západní Evropy, kabelovky nadále kralují v Severní Americe a optické připojení je doménou asijských států. Co se týká absolutních čísel, xDSL technologie využívá 206 589 285 uživatelů, na CATV (kabelovky) připadá 68 612 134 uživatelů a optikou bylo koncem července 2006 připojeno 33 420 594 uživatelů.

XDSL

Zatímco u technologie xDSL nemá žádný region nějak výrazně navrch a na skutečnost, že v Severní Americe je víc než polovina všech kabelových přípojek, jsme si už zvykli, u optického připojení vypadá téměř 86% podíl asijských zemí již dost hrozivě. Tři čtvrtiny všech optických přípojek na světě jsou v podstatě ve třech státech. Jsou to Japonsko, Čína a Jižní Korea.

Rozložení kabelového připojení Rozložení FTTx

Pojďme se ale spolu podívat nejdříve na počty ADSL a CATV. Připravil jsem pro vás tabulku, která obsahuje celkem 82 různých států světa. V porovnání s předchozími roky se letos u několika nejvyspělejších států snížil nejen počet ADSL, ale začíná klesat i počet kabelových přípojek. Kam se tito uživatelé přesouvají, si povíme později.

Již tradičně svou nejoblíbenější část článku začnu Belgií. Dovolím si zopakovat, že Belgie má přibližně stejný počet obyvatel jako Česká republika. Ačkoliv už dávno dospěla do stádia, kterému se odborně přezdívá „saturace“ tedy stav, kdy už je trh víceméně nasycen, přesto dokázala od prvního ledna 2007 do konce června přidat cca 133 tisíc ADSL přípojek a 56 tisíc kabelových přípojek k Internetu. Počet ADSL linek se v červnu vyšplhal na číslo 1 618 784 a počet kabelových přípojek na 866 000. I když by si tedy Česká republika započetla do statistik své WiFi a CDMA přípojky, v porovnání s Belgií nedosáhneme ani poloviční penetrace broadbandu.

Tabulka Q2

Druhou zemí, která si obvykle zaslouží pozornost, je Čína. Ačkoliv v penetraci broadbandu se díky obrovskému počtu obyvatel jen velmi těžko prosadí mezi prvních deset států světa, v absolutních počtech již zřejmě brzo porazí USA. Čína měla na konci června 2007 celkem 59 531 040 broadbandových uživatelů (44 757 000 ADSL + 620 000 CATV + 14 154 040 optika), zatímco USA s absolutním počtem 63 408 156 přípojek stále vedly. Náskok USA se však velmi rychle zmenšuje, protože zatímco v prvním čtvrtletí tohoto roku činil 5,1 milionu, ve druhém čtvrtletí byl rozdíl mezi USA a Čínou už jenom 3,8 milionu. Je tedy zřejmé, že v prvních měsících roku 2008 se Čína zřejmě stane novou jedničkou v absolutním počtu vysokorychlostních přípojek.

Zmínka o Estonsku zatím nechyběla v žádném našem porovnání, jinak tomu nebude ani dnes. Když jsem před rokem začal sledovat jisté zpomalení v tempu, jakým Estonsko realizovalo ADSL přípojky, bylo mi to podezřelé. Dnes, když mám k dispozici podrobnější čísla od analytiků z Point-Topicu, vím, že za zpomalením zřejmě stojí nástup jiných technologií. Kromě svých 157 000 ADSL přípojek a 63 000 kabelovek má Estonsko také 42 617 optických přípojek a 27 176 WiFi připojení. Jak máte možnost vidět na grafu penetrace ADSL, v počtu přípojek přepočteném na 100 obyvatel nás pořád hravě strčí do kapsy.

Francie, odvěký soupeř Německa nejen na poli s broadbandem, přes slibný konec roku 2006 v roce 2007 nedokázala na své výsledky navázat. Zatímco Německo v absolutních číslech meziročně vyrostlo o 41,4 %, Francie se musela spokojit s 28,8% růstem.

Řecko je stát, který dlouhá léta kvůli relativně levnému dial-up připojení vysokorychlostní Internet ignoroval. Jako jediná země ze starých států EU měl dokonce menší počet ADSL připojení než Česká republika. Ve svém posledním článku jsem předpovídal, že se Řecku v počtech ADSL přípojek díváme na záda, a dnes se moje předpověď do puntíku vyplnila. Řecko sice v roce 2007 také poněkud zpomalilo, pořád si však s meziročním růstem 145 % udrželo v absolutním pořadí třetí příčku a probojovalo se i do první desítky zemí s největším kvartálním přírůstkem, kde ze cca 22 % obsadilo pátou pozici. Koncem června mělo Řecko tedy 787 000 DSL přípojek, co už je o 200 tisíc víc, než má Česká republika. Abych však byl korektní, je třeba připomenout, že jiné vysokorychlostní technologie se v Řecku zdaleka netěší takové oblibě, takže počet kabelovek, WiFi, CDMA nebo optických přípojek nám mohou Řekové jen tiše závidět.

Japonsko je opravdovou broadbandovou velmocí. I nadále zůstává zemí s třetím největším počtem broadbandových přípojek na světě, když koncem června zde broadband přípojku vlastnilo 27 251 200 uživatelů. Pozici Japonska v nejbližší době nemůže nikdo ohrozit, protože další v pořadí – Německo – má o cca 10 milionů přípojek méně. I u Japonska je už víc než rok nepřehlédnutelný pokles počtu ADSL přípojek. Na úkor ADSL velmi rychle roste počet optických přípojek, kterých už má Japonsko 9 682 000.

Maďarsko je zemí, kterou spolu s Belgií a Portugalskem zmiňuji ve svých studiích nejčastěji. Má stejný počet obyvatel a i úroveň ekonomiky a koupěschopnost obyvatelstva je na přibližně stejné úrovni jako v ČR. Bohužel v rozšíření ADSL připojení se nám po krátkém zaškobrtnutí opět začalo vzdalovat. Pokud na konci roku 2006 mělo o 120 tisíc přípojek více než Česko, tak koncem června 2007 jeho náskok ještě mírně vzrostl a rozdíl mezi oběma zeměmi se zvýšil na 133 tisíc linek. Počet kabelových přípojek k Internetu je v porovnání s ČR víc než dvojnásobný.

Nizozemsko je země s druhou největší penetrací broadband Internetu na světě. Celkový počet všech vysokorychlostních přípojek dosáhl úctyhodného čísla 5 597 400. Co se týká samotného ADSL, i zde si Nizozemsko v porovnání s koncem roku 2006 polepšilo o jednu příčku a přeskočilo tak Švýcarsko. Nizozemsko je také poslední velkou baštou kabelového Internetu v Evropě, kdy jako jediná země pokořilo hranici 2 milionů přípojek – přesně 2 088 900. Do budoucna je však asi nejzajímavější fakt, že Nizozemsko pochopilo, která technologie má v blízké době největší možnosti rozvoje, a investuje také do optického připojení. Se svými 148 500 optickými přípojkami zatím s přehledem poráží mnohem větší země jako je Německo, Francie, Španělsko nebo Velká Británie.

Portugalsko je další zemí, kterou s oblibou používám pro porovnání úrovně broadbandu v České republice. Celkový počet broadbandových přípojek koncem června činil v Portugalsku 1 607 750. Přitom počet ADSL linek již v červnu překročil hranici jednoho milionu (přesně 1 023 000) a počet kabelových internetových přípojek činí 576 418.

Penetrace DSL k 31. prosinci 2006. Zdroj: Point-Topic

Penetrace

Mezi těmito dvěma grafy je rozdíl 6 měsíců. Česká republika není jediná, kdo si za půl roku zhoršil svou pozici, ostatní země však na rozdíl od ČR již mají svůj trh s broadband Internetem nasycen nebo masivně přecházejí na kvalitativně perspektivnější optické připojení. Vždy aktuální podobu grafu i s hodnotami naleznete na této adrese.

Penetrace DSL k 30. červnu 2007. Zdroj: Point-Topic

Počet xDSL na 100 obyvatel

Následující graf zobrazuje procentuální penetraci v přepočtu na 100 obyvatel. Zjednodušeně řečeno u nejlepšího Dánska ze sta obyvatel jich koncem června 2007 celkem 35 disponovalo vysokorychlostní přípojkou. Zdroj: Point-Topic

Penetrace broadband připojení

Poslední dnešní graf zobrazuje meziroční procentuální přírůstek broadband přípojek. Ve studii se přímo uvádí, že země Indie, Alžírsko, Slovensko, Kolumbie, Turecko a Česká republika nedokázaly udržet vysoké tempo růstu jako v minulém roce, a proto se mezi nejrychleji rostoucí země tentokrát nedostaly. Navíc minimální počet přípojek potřebný pro zařazení do tohoto porovnání zvýšil Point-Topic z 50 na 100 tisíc. Řecko na rozdíl od ČR v tabulce udrželo svou pozici již druhým rokem, což vysvětluje jeho současný náskok o více než 200 tisíc ADSL přípojek.

Top 10 zemí s největším meziročním růstem broadbandu Q2 2006 až Q2 2007. Zdroj: Point-Topic

Přírůstek

Optika nabírá na síle

Jak už jsem uvedl v úvodu tohoto článku, optické připojení je téměř výlučně záležitostí asijských států, kdy na region Asie-Pacifik a Jihovýchodní Asie připadá 43,14 a 42,67 procent veškerých optických přípojek na světě. Překvapivý je však vysoký podíl optiky v státech východní Evropy. Osobně si oblíbenost optiky ve východní Evropě vysvětluji pozdním nástupem ADSL. Než si DSL technologie v těchto státech dokázala podmanit většinu trhu s broadband připojením, začalo být jasné, že optické připojení je s ohledem na budoucí nároky uživatelů na vysokou rychlost mnohem perspektivnější než ADSL. Také proto mají státy východní Evropy velkou šanci převálcovat vyspělejší země původní patnáctky. Pro menšího lokálního poskytovatele Internetu bude totiž mnohem snadnější přesvědčit nového zákazníka k nakoupení momentálně nejperspektivnější optické technologie. Dominantní operátoři, kteří několik posledních let intenzivně pracovali na získávání ADSL uživatelů, pro změnu jen velmi těžko v dohledné době vysvětlí svým stávajícím zákazníkům, že DSL technologie již za pár let nebude možná schopna uspokojit neustále rostoucí požadavky na kapacitu připojení.

Optické připojení se podobně jako ADSL dělí na několik různých druhů. Podrobný popis jednotlivých druhů naleznete v tomto článku nebo také přímo zde na Lupě.

Optika

K číslům v tabulce monitorující optické připojení není co dodávat. Snad pouze u čísla za Českou republiku bych se trochu pozastavil – podle mých odhadů bude výsledný počet optiky přece jen o něco vyšší. Jenom známý poskytovatel Internetu 802.cz měl již koncem minulého roku 7000 optikou připojených uživatelů, Ralsko.net na severu Čech cca 4 tisíce uživatelů, známý brněnský poskytovatel Netbox měl rovněž před rokem přes 15 tisíc optických přípojek, a to nemluvím o firmě Poda nebo sítích Pilsfree a Klfree, kde již optikou připojené uživatele počítají rovněž na stovky.

Proč se pořád ADSL nemůže prosadit tak, jak by se od této technologie očekávalo?

Kdysi byla odpověď na tuto otázku velmi jednoduchá. Jednoznačným viníkem byl Český Telecom, později Telefónica O2. Ceny ještě před dvěma roky překračovaly evropský průměr a rychlosti naopak poněkud za vyspělou Evropou zaostávaly. Navíc kvůli nesmyslným „tanečkům“ nad podobou velkoobchodní nabídky a poslednímu záchvěvu ISDN u nás tato technologie odstartovala o pár let později než ve vyspělých státech EU.

Dnes, když počet ADSL přípojek, pokud vše dobře dopadne, do konce roku dosáhne čísla 600 tisíc, počet kabelových přípojek atakuje hranici 250 tisíc a bezdrátový Internet alespoň podle mých odhadů využívá cca 450 tisíc uživatelů, začíná být patrné, že všechny vyjmenované způsoby připojení ve svém tempu zpomalují. Nejvíce je to bohužel patrné u ADSL. Cena je – zdá se – pouze jednou z hlavních, ale rozhodně ne jedinou příčinou zpomalení. ADSL se totiž i přes všechny reklamní triky nedaří po započtení poplatku za telefonní přípojku klesnout pod magickou hranici 500 Kč. To ale většina bezdrátových sítí dokáže, a i u nich začíná být patrné zpomalení. Za druhou nejpodstatnější příčinu považuji nedostatečnou vybavenost domácností počítači. Za pravdu mi dává i šetření Českého statistického úřadu, který ve své zprávě říká jednu podstatnou věc:

Osobní počítač (PC) má doma 40 % domácností (celkem 1,68 mil. domácností). Připojení k Internetu má 32 % domácností (1,36 mil. domácností), z toho 80 % z nich (1,08 mil.) vysokorychlostní.

Bohužel tento fakt sám o sobě by nebyl tak závažný, kdyby ČSÚ nedospěl k mnohem důležitější věci – a to je rozložení uživatelů Internetu podle věku.

Procento uživatelů Internetu, podle pohlaví a věku – Zdroj: ČSÚ

Uživatelé podle věku a pohlaví

Z grafu je patrná jedna smutná skutečnost, kterou si každý z nás může ověřit ve své rodině na vlastní kůži. Domácnosti, kde už děti „vylétly z hnízda“, tedy věková kategorie 55–64 a 64+, má jen velmi malou šanci na pořízení počítače – tato generace nemá k počítačovým technologiím vybudovaný vztah a jen velmi těžko si ho bez pomoci získává. Zde je vidět, jak důležitý je i několikaletý náskok vyspělejších zemí EU, kde si minimálně věková skupina 55 až 64 let ještě na poslední chvíli dokázala osvojit základy práce s PC a především ocenit výhody internetového připojení.

Moje další úvaha už může být čtenáři považována za čistě spekulativní, ale v následujících letech bude velmi důležitou roly hrát také pokles nebo vzestup životní úrovně českých domácností v souvislosti s připravovanou reformou veřejných financí. Pokud by reforma měla za následek dlouhodobější pokles životní úrovně většiny domácností – je vcelku logické, že domácnosti budou stále častěji vyhledávat služby lokálních providerů. Ti mají navíc jednu další velkou výhodu – více jak polovina menších lokálních poskytovatelů Internetu se kromě poskytování připojení věnuje také prodeji výpočetní techniky. Koncem tohoto roku evidujeme v naší databázi přitom již více než 850 lokálních poskytovatelů Internetu.

Co dodat na závěr?

Na této zatím poslední studii Point-Topicu je již jasně vidět, že i tato organizace pružně reaguje na celosvětový růst rychlostí a různorodost technologií. Zatím co donedávna Point-Topic za spodní hranici broadbandu považoval rychlost 144 kbit/s, ve své poslední studii jasně stanovil spodní hranici na rychlosti 256 kbit/s. Kromě ADSL, CATV a Optiky nyní v Point-Topicu monitorují také WiFi, FWA, Wimax, Satelitní připojení nebo připojení přes elektrické vedení. Osobně bych uvítal, kdyby se různé analytické společnosti i národní regulátoři dohodli na podobném pravidlu, jaké kdysi vyslovil Gordon Moore, když před 40 lety uvedl, že počet tranzistorů na počítačovém čipu a rychlost procesorů se zdvojnásobí zhruba jednou za dva roky. Za posledních sedm let se však spodní hranice broadbandu v podstatě nijak nezměnila, přitom už i nenáročný začínající uživatel Internetu by přípojku s rychlostí 256 kbit/s ne­označil za vysokorychlostní. Statistiky vycházející z posledních cca 25 tisíc měření na našem novém speedmetru uvádějí průměrnou rychlost downloadu 4,76 Mbit/s a průměrnou rychlost uploadu 2,45 Mbit/s. I když nejčastěji dosahovaná rychlost internetových přípojek v ČR je, podobně jako je tomu u průměrné mzdy, podstatně nižší, rozhodně již dávno překročila hranici 1024 kbit/s.

Já osobně bych se například styděl za broadband označit takovou linku, na které bych si při rozlišení videa 320×240 nemohl v klidu shlédnout své oblíbené televizní noviny.

Anketa

Jsou ve vašem okolí lidé starší 55 let, kteří aktivně používají PC a Internet?

Našli jste v článku chybu?

18. 12. 2007 23:40

R. (neregistrovaný)
Já ve svém okolí neznám nikoho, kdo by volil jinou stranu než já, ale přesto nedostala 100 %. Hm, zajímavé. Stejně tak v práci neznám nikoho, kdo by pracoval jinde, ale přesto nejsme jediný zaměstnavatel v Praze.

Absurdní vyjádření? Jistě, ale na stejné úrovni jako "neznám nikoho kolem nás kdo by comp nevlastnil.Rovněž neznám nikoho, kdo by ještě vlastnil pevnou linku nebo ADSL."

Proboha, lidi, když už někomu vytýkáte, že je chudák (a z kontextu vyplývá, že mentální), když si pořídí …



18. 12. 2007 10:07

Jiří Bureš (neregistrovaný)
> v současné době se však stále více jeví jako největší překážka na cestě k informační společnosti nedostatečná vybavenost českých domácností počítači.

1830: v současné době se však stále více jeví jako největší překážka na cestě k železniční společnosti nedostatečná vybavenost českých domácností parními lokomotivami.

Podle mě zaměňujete příčinu a následek. Proč si kupovat počítač, když je předražená konektivita do internetu od dominantního telekomunikačního molocha? Ale o tom tu koneckonců…



Podnikatel.cz: Chaos u EET pokračuje. Jsou tu další návrhy

Chaos u EET pokračuje. Jsou tu další návrhy

DigiZone.cz: NG natáčí v Praze seriál o Einsteinovi

NG natáčí v Praze seriál o Einsteinovi

DigiZone.cz: Co chtějí operátoři při přechodu na DVB-T2?

Co chtějí operátoři při přechodu na DVB-T2?

DigiZone.cz: Test Philips 24PFS5231 s Bluetooth repro

Test Philips 24PFS5231 s Bluetooth repro

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

DigiZone.cz: Perspektivy TV v roce 1939 podle časopisu Life

Perspektivy TV v roce 1939 podle časopisu Life

Vitalia.cz: Nahradí sluch, ale zvuk je zcela jiný

Nahradí sluch, ale zvuk je zcela jiný

Měšec.cz: Za palivo zaplatíte mobilem (TEST)

Za palivo zaplatíte mobilem (TEST)

Měšec.cz: Europlatby: někde bez poplatku, jinde i 350 Kč

Europlatby: někde bez poplatku, jinde i 350 Kč

Root.cz: Kamery Sony se dají ovládnout na dálku

Kamery Sony se dají ovládnout na dálku

Vitalia.cz: To nejhorší při horečce u dětí: Febrilní křeče

To nejhorší při horečce u dětí: Febrilní křeče

Vitalia.cz: Jsou čajové sáčky toxické?

Jsou čajové sáčky toxické?

Vitalia.cz: Spor o mortadelu: podle Lidlu falšovaná nebyla

Spor o mortadelu: podle Lidlu falšovaná nebyla

Podnikatel.cz: Udávání kvůli EET začalo

Udávání kvůli EET začalo

Vitalia.cz: Jmenuje se Janina a žije bez cukru

Jmenuje se Janina a žije bez cukru

DigiZone.cz: Rádio Šlágr má licenci pro digi vysílání

Rádio Šlágr má licenci pro digi vysílání

120na80.cz: Co všechno ovlivňuje ženskou plodnost?

Co všechno ovlivňuje ženskou plodnost?

DigiZone.cz: ČT má dalšího zástupce v EBU

ČT má dalšího zástupce v EBU

Podnikatel.cz: Vládu obejde, kvůli EET rovnou do sněmovny

Vládu obejde, kvůli EET rovnou do sněmovny

Vitalia.cz: Když přijdete o oko, přijdete na rok o řidičák

Když přijdete o oko, přijdete na rok o řidičák