Hlavní navigace

Kroutírna hlavou nad startuperskou elevatorností

Petr Eldanz

Zdá se, že ledaskomu leží v hlavě současný boom startupů. Kdo má vzadu díru, má startup a čeká, že z něj bude proudit zlato. Kdo tomu věří, ten tam běží. Jak to?

K sepsání traktátu mne přivedla ponejvíce diskuse pod jiným článkem na Lupě, kde se diskutující podivují nad tím, že do startupu, jehož jediným produktem je vypilovaná powerpointová prezentace, jsou investoři (a někdy i lidé) schopni sypat peníze, nebo se to od nich alespoň čeká. A za druhé moje cesta po amerických startupech. 

Začal bych možná tady. Poté, co jsem vloni dopsal pro Lupu elaborát o monitoringu sociálních sítí, začala v naší firmě panika, že nám ujede konkurence, pokud nebudeme nabízet vyhodnocování trendů v sociálních sítích, což souviselo s tendrem na vládní (americkovládní připomínám) zakázku, kteroužto nám bylo libo získat. 

No a tak majitelka firmy vyrazila na turné po startuperech a investorech, aby vyhlédla a zakoupila patřičné nástroje, a protože já jsem věděl o tomto mnohé, neb jsem ty nástroje kdysi ve firmě licencoval, vyrazil jsem s ní. Což byla škola života a škola bojem. Pikantní je, že jsem z několika desítek firem potkal čtyři české toužící startupovat v analýze socmédií, ale to nechme teď stranou.

Toolmakers

Viděl jsem řadu startupů a řekl bych, že většina z nich slouží k tomu, že nabízejí jednotlivou osamocenou funkci, kterou byste toužili mít ve vámi používaném balíku. To je první skupina, které jsem říkal „toolmakers“ – chlápkové, kteří měli dobrý nápad, ten naprogramovali a čekali, že Adobe nebo Google budou chtít takovou funkci do svého balíku software integrovat a tudíž si ji budou licencovat, což autorům umožní pohodlně pracovat ve vlastní firmě se silným partnerem v zádech, nebo ji rovnou koupí, což autory vykešuje na důstojný level

Tento podnikatelský přístup vychází z úrovně korporativního kapitalismu, který bude z české kotliny těžko patrný a který souvisí s akciemi a hype vlnou. Vezměte si, že jste firma vytvářející balík software pro práci s fotkami. Následně přijde hype vlna – ve fotobalících například detekce tváří. Kdo nemá face recognition ve svém fotobalíku, jako by nebyl. Akcionáři zuří: jak jste to mohli propást? Zákazníci jsou na rozpacích, co s fotobalíkem, kde není tak futuristicko-bazální funkce. Management se loučí s bonusy, někdy i se židlemi. 

Kdo nejede na vlně, je mimo (bonusy, opce i židli)

Management není blbý, tohle ví. Takže když přijde vlna, důsledně ji analyzuje a podle toho provede protiopatření. Například (dle finanční situace firmy) na vlnu naskočí a to buď tak, že technologii licencuje (vyhodnotí, že jde jen o vlnu), nebo firmu rovnou koupí (jde o trend, nikoliv vlnu, která pomine, nebo už nakupuje konkurence a pak by třeba byl špatný signál pro trh, že jste nenakoupili taky). Výsledek? Obskurní firmička se prodala za desítky milionů dolarů, nad kterými český občan kroutí závistivě hlavou, zvláště, když podobnou toolu skladuje na svém pevném disku ještě z gymnazijních hrátek s Visual Basicem. Jenže v tom je ten rozdíl: nejde jen o to koupit funkci, ale také tým, a také jasně takovým nákupem trhu sdělit, že víte, kam se trh posunuje a že jste jeho tvůrci. Že MOC dobře víte, proč jste koupili z myriády toolmakerských firmiček právě tuhle. 

A ano, na závěr tohoto je třeba říct, že velmi často jde především o to sdělení. 

Toto je první funkce a první mechanismus, jaký nákupy a prodeje startupů v júesej plní. 

Posunout investici co nejvíce k založení firmy

Tou druhou, z pohledu investora, je samozřejmě výdělek. Znáte to, kdybyste si koupili akcie Microsoftu první den po uvedení na trh a … tak byste dneska… Jenže situace se nikdy neopakuje. Mohli jste koupit Google. Můžete za chvíli koupit Facebook. Co si vybrat, kdy nakoupit? Ne každá akcie jde nahoru, jsou i takové, které jdou do stoupy. A nejvíce vždycky vydělají (a nejméně prodělají) ti, co nakoupí krátce po založení firmy. Tohle je důvod, proč se rizikoví investoři posouvají k investicím co nejvíce  na počátek. Někdy dokonce i do bodu, kdy firma ještě neexistuje, jsou jen lidi (o ty jde především) a nápad (ten musí být dobrý). Jde o kombinaci obojího: lidi, kteří jsou schopní nápad dostatečně pružně variovat podle situace na trhu. Investor tak nějak tuší, že z těch lidí něco bude, a vsadí na ně. Dá jim investici, nevelkou, v řádu statisíců (amerických dolarů ovšem) u prvních seed-investic. 

V tomto případě je největší počet odpadu. Největší počet firem, které nic nevyprodukují, ale nevyprodukují to za relativně levné peníze. Investorovi je přitom poměrně jedno, zda padli kvůli nepřízni trhu, tuhé konkurenci nebo nezvládnutí businessu – důležité pro něj je to, kolik peněz spálí bez užitku. A tady je pro něj důležité to, že spálí málo. Že investice do deseti až padesáti firem v řádu statisíců či milionu dolarů či  je totéž, jako investice do drobného podílu Facebooku. Devět desetin firem přitom odepíše jako ztrátu, ale zůstávají mu kontakty na zajímavé podnikatele, kteří se ještě někdy objeví a s nimiž k našemu překvapení bude ochoten spolupracovat, pokud věří tomu, že firma padla ne jejich neschopností. A to je to, co „emerický“ investor rozlišuje důsledně: pech versus neschopnost. Pech je, když do oboru vstoupí Google a konkurenční produkt nabídne grátis. Neschopnost je, že jste se mu firmu nepokusili předem nabídnout. 

Tyhle dva důvody vytvářejí bublinové podloží. Přinášejí totiž jednu výhodu: chrání americké prostředí před vykupování nemanici. Americké firmy mají hromadu peněz od investorů a mohou nakupovat jinde, opačně to ale nefunguje, protože do evropských a z části i asijských firem američtí seed investoři mnoho peněz netlačí. Dochází k nerovnováze: americké startupy mají finanční výhodu a tu využívají. Kdy jste naposledy slyšeli o tom, že by evropský startup koupil ten americký?

To byla ta výhoda. Kde je nevýhoda? Ve finanční spirále, kterou celý proces roztáčí. Peněz se do systému pumpuje stále více a stále méně obezřetně. Všichni vědí, že černý Petr skončí v ruce těch posledních, je tedy třeba naskočit rychle a nebýt poslední. Jenže těžko se odhaduje, kdy vás v temném tunelu míjí poslední vagon a kdy už skáčete do  zdi. Přijde totiž chvíle, kdy už budou startupy přefinancované, investoři se rozhodnou vybrat svoje investice a začnou tlačit. Když jich začne tlačit hodně, praskne vše okolo, což v tuto chvíli je přefinancovaná bublina. A řada lidí zase přijde o peníze. 

Což je něco, o čem se obecně ví. Jen se neví, kdy přesně to přijde a kdo se bojí, nesmí investovat. 

Celá investiční hra má pro investory jednu výhodu. Mohou vyhrát. Mohou dobře zainvestovat a peníze zhodnotit. Nevýhoda pro ostatní, kteří se hry neúčastní, je asi zřejmá: až bublina praskne, budou to jejich peníze, které se vypaří, i když si třeba myslí, že neinvestovali. Nějaká ta sanace bank či důchodových fondů, zvýšení cen… to všechno zaplatí. Ale šanci na výhru, tu nemají. Nehráli… 

Je to na každém. Někdo věří v malou, lokální a stabilně rostoucí firmu odolnou vůči výkyvům trhu i manažerských a nehrne se do startupů. Jiný vidí šanci v globalizovaném světě, kde bez větších finančních prostředků je jen málo šancí, a pak je pyramidová hra jménem startup rozumný začátek, pokud se vás pradědeček nejmenoval Rotschild.  

Osobní a nevážné závěrem

Do tohoto přesvědčení mě uvedl jeden z viceprezidentů Softbanku. Jak? Byli jsme jednat o tom, že se investičně budeme podílet na projektu, kde oni byli v Round A. Vyrazili jsme na jednání, naše finanční ředitelka se mnou dohodla, že když začne plácat hlouposti, decentně zakašlám. Ona je skvělá na daně, odpisy, ale rizikové investice, z těch se jí zabarvuje bělmo rudě.   Uprostřed schůzky mi dotyčný viceprezident nabídl, že jestliže mám astma, má vedle v kanceláři inhalátor, a nedal se odbýt. A tak jsme vypadli vedle. Nalil mi skotskou (Macallan, má vkus) a špatně si vyložil můj kašel. Řekl mi, že chápe, že jejich nabídka mě nezaujme a nemá cenu to dál řešit, necháme personál vykecat. My jsme pak strávili několik hodin v družném rozhovoru o psychologii finančního světa, abych si druhý den ráno přečetl, že do Round B vzali jinou kavku…

Já vím, že tomu rozumíte líp, berte nebo neberte a traťte za to sami sebe, je to váš boj. 

Našli jste v článku chybu?

15. 3. 2012 14:51

Robino (neregistrovaný)

Vtipne, velmi dobry spad, autor ma zrejme i spisovatelske/zur­nalisticke strevo.. dokonce me to donutilo utratit nekolik sekund zivota napsanim komentare..
Diky


15. 3. 2012 11:40

Tom (neregistrovaný)

Nemělo to být v sekci "NOVÉ Startupy" ? :-P

Podnikatel.cz: Změny v cestovních náhradách 2017

Změny v cestovních náhradách 2017

Vitalia.cz: Test na HIV je zdarma i za pět set

Test na HIV je zdarma i za pět set

Měšec.cz: Za palivo zaplatíte mobilem (TEST)

Za palivo zaplatíte mobilem (TEST)

Vitalia.cz: Pamlsková vyhláška bude platit jen na základkách

Pamlsková vyhláška bude platit jen na základkách

120na80.cz: 5 nejčastějších mýtů o kondomech

5 nejčastějších mýtů o kondomech

Vitalia.cz: Mondelez stahuje rizikovou čokoládu Milka

Mondelez stahuje rizikovou čokoládu Milka

DigiZone.cz: Recenze Westworld: zavraždit a...

Recenze Westworld: zavraždit a...

Root.cz: Mirai má nový cíl 5 milionů routerů

Mirai má nový cíl 5 milionů routerů

DigiZone.cz: Česká televize mění schéma ČT :D

Česká televize mění schéma ČT :D

120na80.cz: Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu

Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu

Podnikatel.cz: K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

Měšec.cz: Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

120na80.cz: Popraskané rty? Některé balzámy stav zhoršují

Popraskané rty? Některé balzámy stav zhoršují

Vitalia.cz: Když přijdete o oko, přijdete na rok o řidičák

Když přijdete o oko, přijdete na rok o řidičák

DigiZone.cz: Rádio Šlágr má licenci pro digi vysílání

Rádio Šlágr má licenci pro digi vysílání

Root.cz: 250 Mbit/s po telefonní lince, když máte štěstí

250 Mbit/s po telefonní lince, když máte štěstí

120na80.cz: Rovnátka, která nejsou vidět

Rovnátka, která nejsou vidět

Měšec.cz: Jak levně odeslat balík přímo z domu?

Jak levně odeslat balík přímo z domu?

120na80.cz: Stoná vaše dítě často? Upravte mu jídelníček

Stoná vaše dítě často? Upravte mu jídelníček

Vitalia.cz: Jmenuje se Janina a žije bez cukru

Jmenuje se Janina a žije bez cukru