Hlavní navigace

Kterak Atlas a Centrum mohli peněz využít lépe

2. 4. 2007
Doba čtení: 14 minut

Sdílet

 Autor: 29
Od našeho posledního proprání reklamní války Atlasu a Centra jsou to už čtyři měsíce. Tehdy právě skončily reklamní kampaně a již na týdenních datech bylo vidět, že žádné zemětřesení se konat nebude. Teď už ale máme k dispozici data NetMonitoru za únor. Mají pravdu juchající tiskové zprávy a televizní reklamní kampaně z podzimu opravdu změnily portálovou scénu? Dá se vůbec dopátrat stopy, kterou ty desítky milionů vynaložené na reklamu měly zanechat?

Kouzelná PR numera

Jsem celkem zvědavý na březnovou tiskovou zprávu Atlasu. Ta únorová totiž jásá nad lednovým ziskem 200 tisíc nových uživatelů proti prosinci, zatímco neopomene sdělit, že Centrum vzrostlo jenom o polovinu… S obdobnou logikou by nám teď totiž měli oznámit, že v únoru pro změnu ztratili 77.000 reálných uživatelů a Centrum pouze 70 tisíc. Že má únor o tři dny méně než leden? Jistě… Navíc v lednu vzrostli všichni, kdo měli co i jenom okrajově něco dočinění s počasím nebo Karlem Svobodou… No a prosinec je tradičně slabší. Na podobné výkřiky tedy zřejmě spoléhat nejde.

Naproti tomu se úplně potichu a nenápadně změnil jiný údaj: Ještě v srpnu 2006 mělo Centrum o šest procent vyšší podíl víkendových uživatelů než Atlas. Postupně se poměr obrátil: dnes má o čtyři procenta „víkenďáků“ víc Atlas. Jinými slovy, stále více Atlasáků tvoří domácí uživatelé. A ti přes Vánoce (na rozdíl od uživatelů v práci) nezaháleli – proto možná ten lepší prosinec. Jenomže – proč jsou víkenďáci chloubou Atlasu, když jeho kampaň evokovala pracovní prostředí (Neuservis)? A naopak – centrumácký Bobik se zřejmě domácím mazlíčkem nestal.  Bobik do každé kanceláře? Takovéto věci nám PR numera už jaksi nevysvětlí. Zkusme se dnes ještě jednou vydat po stopách oněch podzimních kampaní a nespokojme se pouze prvoplánovými výsledky: schválně – nebyly nakonec ty kampaně dobré?

Pocet realnych uzivatelu bez rustu Internetu

Hrubá čísla trochu jinak: tandem Atlas-IDOS dýchal Centru na krk od samého počátku. Největším hříšníkem měsíčních dat NetMonitoru byl v poslední době Atlas svým zařazováním a vyřazováním jízdních řádů (IDOS) ze souhrnných čísel. Problémem totiž je, že počet uživatelů v podkategorii (Zprávy, E-mail, Katalog) je průnikem všech unikátních uživatelů na doméně, ne jejich součtem. Jinak řečeno: když sečtete uživatele v rubrikách, výsledek je daleko vyšší než číslo pro celou doménu. Ten samý unikát se totiž může započítat v různých částech webu vícekrát. Takže dopracovat se k srovnatelným číslům u Atlasu, kde se nejdříve v září jízdní řády objeví jako podkategorie a pak jsou od prosince samostatně, je celkem oříšek. Prostý součet výsledků jízdních řádů a Atlasu pak nesprávně „vykopnul“ prosincová čísla do oblak – předešlí společní unikáti se najednou započítali dvakrát.

Naštěstí je zde trik. Existuje údaj, který pro server dává výsledek, který opravdu je součtem rubrik a nemá k uživatelům daleko: zobrazení stránek. Průměrný počet zobrazených stránek na uživatele je na jednotlivých službách poměrně stabilní. Takže když sečteme počty zobrazení stránek obou služeb (atlas.cz a jizdnirady.atlas­.cz), můžeme z navýšení zpětně odvodit počet uživatelů, kteří to nejspíše způsobili. V takto vzniklé řadě vypadají čísla rozumně a podobně se i chovají. Výše uvedený graf je výsledkem tohoto výpočtu: za září až listopad zde figuruje souhrnné číslo Atlasu (včetně jízdních řádů), od prosince je zde pak souhrnný odhad rekonstruovaný z počtu zobrazených stránek obou separátních služeb. Hodnoty jsou již očištěné od celkového růstu (poklesu) českého Internetu.

Realni uzivatele bez rustu Internetu (Atlas bez JR)

Začínáme pátrat: kampaň Atlasu neměla s jízdními řády co dělat – a bez nich to zas taková sláva není. Počet zobrazených stránek podkategorie a z toho odvozený počet uživatelů lze od celkových čísel i odečíst – a nechat zmizet celou rubriku. Na tomto grafu tedy vidíte, jak by vypadal vývoj čísel Atlasu, kdyby se jízdní řády pod doménu atlas.cz v NetMonitoru nikdy neobjevily. Ano, Atlas se k Centru blíží, ale nijak dramaticky. Zde je namístě připomenout, že reklamní kampaň Atlasu běžela od září do listopadu, Bobik začal o měsíc později. Jestliže růst v těchto měsících způsobily kampaně – proč roste i Seznam, který v té době pouze na chvíli propagoval Mapy.cz (a těm to stejně nepomohlo)? Jistě, není to určité – ale nejspíše to bude tak, že v té době rostl Internet mimořádně rychle, a protože korekce růstu je založená na odečítání tempa celého Internetu, je možné, že to nestačí na úplnou kompenzaci u portálů. Prostě proto, že ty si z růstu ukusují více, než je průměr pro jiné druhy služeb. Kam nám ale stále mizejí výsledky kampaní?

Na těchto příkladech chci ukázat, že hrubá čísla jsou možná dobrá na „honění trika“, ale pro účely pátrání po účincích reklamních kampaní se moc nehodí. Je zde příliš mnoho vnějších vlivů, které jsou skryté – ale to vlastně platí u každé reklamy. Výsledek vždycky závisí od kupy nereklamních faktorů – cenové politiky, distribuce, předchozí historie značky, konkurenčních aktivit, třebas i počasí (prodejci nápojů by mohli vyprávět…). Interaktivní komunikace jsou navíc závislé na mnohem subtilnějších jevech – lidé přes Vánoce jinak tráví čas, orkán vzbudí nebývalý zájem o počasí a samovražda celebrity nakopne návštěvnost čehokoli, co obsahuje její jméno. Jedna výhoda tu ovšem je: i na základě veřejně přístupných dat se dají tyto vlivy najít (třebas u konkurentů) – a nemilosrdně je od účinků kampaní odečíst.

Takových 30 milionů, to je pro firmu 30 slušně placených lidí na rok – to už by mělo stát za nějaké to potrápení reklamy pod Lupou ;-), ne? Když kvůli ničemu jinému, tak kvůli neopakování stejných chyb příště. Zvlášť když stojí takové peníze.

Sedm statečných

Reklama má několik druhů účinků – parafrázovaně: krátkodobý apel (např. jukni na Atlas), charakteristiku značky („jsme ohromně srandističtí bobikovci“ anebo „s námi se neztratí ani podnikatel-trouba“) a nakonec dlouhodobý: (např. „zkuste to kdykoli, u nás se stále něco děje“, vracejte se k nám, „neopouštějte nás“…). Tedy – pokud má reklama vůbec nějaký účinek, že? Účinek jednotlivých složek sdělení se u klasických produktů těžko sleduje: co zabralo víc – že je výrobek univerzální, anebo že je antibakteriální? Samozřejmě -žádné tvrzení tam není náhodou, ale které výrobky prodala zrovna tahle věta anebo tento emocionální apel, to už nikdo nikdy nezjistí.

Ne tak u portálů. Ty nabízejí široké portfolio služeb. A jak si vede každá z nich, lze sledovat zvlášť. Přeložme si to do světa klasického výrobku – třebas auta. Uděláme reklamu, která říká: „tohle auto je skvělé, zvláště pak volant a spojkový pedál“. No a teď bychom měli možnost spočítat, kolik lidí si u dealerů ty volanty opravdu osahalo a kolikrát zmáčkli spojky… Nemožné. A nejenom to: některé služby portálů hodně napovídají i o věkové skladbě zájemců – mladší třebas spíše táhne bulvár, starší klasické zpravodajství. Mladší lidé a senioři (jak se již ukazuje v USA) jsou nadšenci chatů, naproti tomu lidé v produktivním věku – zdá se – jsou rádi, když komunikovat nemusí…

No jo, jenomže u kampaní Atlasu a zvláště pak Centra je zde malý problém: kromě ICQ ty kampaně nic tak konkrétně „volantoidního“ nenabízely. Posledně jsem upozorňoval na nedostatek důvodů, proč vlastně na ty portály chodit – to je na těchto výsledcích vidět. Sedm reprezentativních služeb v následujících grafech jsem vybral prostým klíčem: jde o podkategorie, které ve srovnání srpen – únor každému z portálů přinesly největší absolutní přírůstek reálných uživatelů (u Atlasu je pro srovnání použito září, vzhledem k začlenění jízdních řádů a spuštění ICQ). A div se světe, u Centra dominuje domovská stránka (on také Bobik plánovitě nechtěl nabízet nic konkrétního). A u Atlasu vede ICQ následované domovskou stránkou a vyhledáváním (výsledky Pikantu a Ženy jdou na vrub posledních dvou měsíců a s kampaní přímo nesouvisí). Pořadí položek v legendách je mimochodem současně žebříčkem, kde byly přírůstky největší. Ale pozor: je zde i druhá stránka mince, kterou zde vidět není. Všechny ostatní nejmenované služby Centra byly v mínusu, v mnohem delším seznamu služeb Atlasu byla ztrátová zhruba třetina. Zmizelých uživatelů nebylo nijak málo – u Atlasu 250 tisíc a u Centra bezmála 80 tisíc uživatelů. Vždyť také Atlas část těchto položek již stihl zrušit a v únorových číslech již nefigurují.

Tahouni rustu - sluzby Atlas

Na stopě tandemu Čtvrtíček-Polášek: Kromě ICQ nám nic konkrétního neřekli. Jistě, nástup ICQ byl impozantní. Za povšimnutí ovšem stojí, že si i po skončení kampaně žije svým životem – holt dobře zvolené lákadlo. Přitom spoty o ICQ představovaly pouze část kampaně. Již ne tak pozitivní zprávy představují dvě skutečnosti: za prvé, stránky ICQ sice generují hodně uživatelů, ale vyznačují se velice nízkým výkonem ve shlédnutých stránkách – průměrně dvě stránky na návštěvu (portálový průměr je kolem devíti stránek na návštěvu). Druhou skutečností (kterou ale bez shlédnutí socio-demografie Atlasu nelze definitivně potvrdit) je věková selektivita ICQ s jádrem atraktivnosti především pro mladší a nevýdělečné skupiny uživatelů. Takže je dost možné, že Atlas díky ICQ hodně omladil a přitáhl další specifické skupiny (ženy v domácnosti, na mateřské apod.). Tomu by odpovídal i vývoj Pikantu a rubriky Žena, která ale náplní připomíná spíše bulvár než čistě ženský magazín. Potvrzuje to i fakt, že mezi mírněji rostoucími položkami najdeme i kategorie typu Recepty, Bydlení a Finance, které nejsou moc pubertální. Teď to už moc rozebírat nebudeme, ale za povšimnutí stojí ještě nárůst domovské stránky a vyhledávání. Nejspíše vedlejší efekty značky a nejčastěji se opakujícího sdělení nejjednodušší cesta Internetem.

Tahouni rustu - sluzby Centra

Bobik a kouzlo nechtěného: Centrum se kdysi nechalo slyšet, že nic konkrétního nechtějí nabízet. Povedlo se. Tohle jsou všechny podkategorie, které vůbec nějak přispěly k růstu portálu Centrum mezi zářím a únorem. Obdobou úspěchu ICQ u Atlasu je zřejmě pouze slabší reakce na příslib pro někoho až moc živo z bobikovských spotů: v podobě oživlého Xchatu. Jestliže to bylo schválně, pak výsledek z dlouhodobějšího hlediska potopily dvě věci: již zmiňovaná rostoucí preference u lidí připojujících se z pracovišť a načasování. Chcete-li, Vánoce. Zřejmě i když se část lidí ze svých pracovišť začala „živě bavit“ v říjnu a listopadu, po prosinci se k tomu přes 100 tisíc lidí nevrátilo. Útěchou může být mírný vzrůst Aktuálně.cz, které svůj plný potenciál ukázalo v lednu a únoru, až začalo foukat a celebrity začaly podléhat depresím. Abych se vyjádřil přesněji, bez Aktuálně by lednová a únorová čísla portálu vypadala o dost jinak.

Celková poučení si nechme na konec. Přesto – z tohoto pohledu je právě vidět, jak významný je obsah reklamy. Kampaň Atlasu přesvědčivě zafungovala na jediném konkrétním důvodu, proč by tam lidé měli jít, a Centrum nejrazantněji obživlo ve své „nejživější“ části. Když se vrátíte k prvnímu odstavci této části – Atlas těžil především z prvního a Centrum z druhého druhu účinku reklamy. No jo, ale co ten třetí?

Věrnost je klíč

Počet uživatelů se na Internetu stal jakousi modlou. Přitom obchodně je zajímavé něco úplně jiného – zobrazené stránky. Ať už pracujete s prostými impresemi, platbou za kliknutí, nebo nedejbože za akci, živí vás expozice reklamami – ne počet lidí, které této expozici vystavíte. V klasických médiích to nakonec není jinak. Když televizní spot uvidí miliony lidí, ale jenom jednou, bude s účinností na štíru. Totéž platí v tisku. Někdy na inzerát čas a náladu máte, jindy ne. A tak se používají triky. Televize se strefují do cílových skupin tak, aby dosáhly alespoň třech shlédnutí. Tiskové inzeráty se buď dávají do různých časopisů současně, anebo se v denících opakují. Internet je v tomto směru taková tisko-televize. Reklamu mohu časovat, rozprostřít do různých rubrik a expozice se mohou opakovat i v době jediné návštěvy (á la televize). A nemyslete si – opakování na Internetu kvůli „reklamní slepotě“ rovněž má svůj význam. Poprvé ji přehlédnete, podruhé ji zaregistrujete, potřetí možná kliknete… Ergo – celkový účinek kampaně může být lepší – i s menším počtem uživatelů. Pokud ovšem pracují s vašimi stránkami intenzivněji.

Jedno z nejstarších marketingových pravidel známé od antiky říká, že je mnohem důležitější udržet si stálého zákazníka než získat nového. Jak se zdá, Internet není výjimkou. Když se totiž podíváme na to, jak se vyvíjely počty zobrazených stránek, všechno je o dost jinak. A najít klíč k této zvláštnosti není napodiv až tak těžké.

PV bez rustu Internetu

Co se opravdu počítá: v počtu shlédnutých stránek se Atlas Centru mírně přiblížil, ale letos se začaly křivky znovu vzdalovat. To vše velice mírně. Naopak podle tohoto údaje Seznam vypadá jako jediný, kdo snad udělal v listopadu a v únoru nějaké megakampaně (a to v něm nejsou samostatně vedené služby jako Lidé, Novinky a podobně…). Jestliže jsou shlédnuté stránky opravdu obchodně významnější, otázka zní, jestli reklamy obou menších hráčů mohou mít vůbec nějakou návratnost. No – asi to bude nejspíše záviset na zadavatelích reklamy. Jestli dají více na tiskové zprávy, anebo na výkon. Z odborného hlediska je teď zajímavé, kde se ten rozdíl mezi reálně-uživatelskými „megaúspěchy“ a flegmatickým vývojem ve shlédnutých stránkách bere. Při hledání jsem zkoušel kdeco. A nakonec jsem našel…

Pocet stranek na uzivatele

Proč Atlas může být druhý a přesto třetí: průměrný uživatel portálu Centrum si totiž prohlédne 2 – 3× více stránek. Jednoduše tam, kde Centru stačí jeden, potřebuje Atlas na dosažení stejného výkonu ve shlédnutých stránkách dva až tři nové uživatele. Ovšem aby bylo jasno, tento výsledek se skládá ze dvou faktorů: jak často se uživatelé na portál vrací a kolik stránek projdou v průběhu průměrné návštěvy.

PV za mesic na uzivatele

Dobří holubi se vracejí: více shlédnutých stránek nemusí nutně znamenat více času na portálu. Spíše naopak: portál je přece původně rozcestník. Brát to doslovně, čím méně naklikaných stránek než se doberu obsahu, který hledám, tím lépe. A portál si pak může užívat mých častých návratů. Jak je ovšem z tohoto grafu vidět, průměrný uživatel českého Internetu vykoná měsíčně něco kolem 90ti návštěv – to jsou průměrně tři denně. Z toho jednou nebo dvakrát použije Seznam. Nejméně jednou za dva dny zavítá na Centrum. Jenomže u Atlasu skončí v lepším případě dvakrát týdně, ale spíše jen jednou… Jediným náznakem nějaké změny je v tomto případě mírné stažení náskoku, který má Centrum před Atlasem. Z poměru 7:14 na 10:16 návštěv měsíčně. Dobrá – pak by to ale na shlédnutých stránkách mělo být vidět, ne? No, ale není návštěva jako návštěva.

Stranky na navstevu, bez rustu Internetu

Zvětšující se počet uživatelů kolem ničeho: zdá se, že zde je jádro pudla – celkový počet shlédnutých stránek na Atlasu nestoupá, protože více návštěv od více uživatelů torpéduje stále menší zájem o obsah portálu. Centrum je v tomto směru zajímavější dokonce než iDnes nebo iHNed, jeho náskok před Seznamem lze rovněž lehce vysvětlit něčím, co jsem už několikrát zdůrazňoval: u Seznamu jde o čísla zahrnující pouze domovskou stránku a e-mail – takže obsahově nic moc. Domény jako novinky.cz, mapy.cz, lide.cz zde vůbec nefigurují. O to více alarmující je směr, kterým se v posledních měsících vybral Atlas. Více uživatelů, více návštěv, ale stále méně obsahu, který by jim stál za další kliknutí. Podlézt s tak sáhodlouhým portfoliem služeb i klasický rozcestníkový prazáklad Seznamu, to už je něco. Nebýt rostoucího počtu uživatelů a návštěv, shlédnuté stránky Atlasu už jsou v suterénu. Reklamní kampaň v tomto směru podržela pouze dvě nohy třínohé židle: kvůli ICQ a značce přišlo více lidí a trochu více se i vracejí – ale nemají důvod se příliš zdržovat. Holt kde není, ani reklama nebere.

Výsledkem mého pátrání alespoň pro mě je, že kdybych si měl na někoho z dvojky Atlas-Centrum vsadit, přese všechny bombastické zprávy by to bylo spíše na Centrum. Základní důvod je prostý: zvýšení počtu uživatelů u něj automaticky vyvolá mnohem výraznější efekt než u Atlasu. Zatím co se Atlas snaží přežít pomocí stálého extenzivního přidávání (a rušení) služeb všeho druhu, Centrum je kromě klasických portálových služeb zjevně i celkem dobrým obsahovým (Aktuálně) a zřejmě i komunitním (Xchat) serverem. Aktiva má tedy diverzifikovaná, solidněji založená a nejspíše bude mít i větší podíl uživatelů s vlastním příjmem. O to smutnější je výsledek 30 milionové investice do kampaně nabízející velké NIC nejmladší věkové kategorii, která už v současnosti téměř neroste. Dnes totiž na Internetu nejrychleji přibývá třicátníků a čtyřicátníků. Je jich více než mladých a hlavně – mají peněženky. Že infantilní bobikovská kampaň mířila vedle, je zjevné z rozpačitého pohybu Bleskově i podivného chování Xchatu. Zato jemně pomohla Aktuálně a posuv k uživatelům připojujícím se hlavně přes pracovní dny naznačuje, že mířit jinam a jinak, sklizeň z informačně mimořádně hladových prvních dvou letošních měsíců mohla být mnohem lepší. Mluvit na lidi středního věku, čísla Centra by zřejmě i mnohem lépe reagovala na současné změny počtu internetových uživatelů.

Neustále omílané úspěchy Atlasu v nárůstu počtu uživatelů naproti tomu zatím spíše stojí na vodě. Pokud nenabídne dobrý důvod proč na stránkách zůstávat a vracet se na ně, stačí malá změna v chování uživatelů a ta zvětšující se bublina kolem ničeho rychle splaskne. Současný reklamní tlak na katalog firem a avizovaná inovace seriózního zpravodajství však úspěch u nevýdělečných skupin neposiluje. Míří opět někam úplně jinam – a navíc, proti jedné z nejsilnějších služeb Seznamu (firmy) a jádru úspěchu portálu Centrum (Aktuálně). Šance něčeho dosáhnout v těchto oblastech vidím mizivě. A co víc, jestliže rozvod s IDOSem bude následovat nějaká katastrofa kolem ICQ, s novými krásnými čísly Atlasu bude ámen jedna-dvě, ať si vypadá jejich dynamika proti Centru v některých položkách impozantně, jak chce.

Když totiž srovnáme únorové výsledky s loňským srpnem a očistíme to od změn, kterými prošel celý český Internet, Atlas je v reálných uživatelích o 42 procent výš (Centrum o 4,5 procenta níž). Počet shlédnutých stránek vzrostl o 36 procent (Centrum –28 procent), návštěvnost dokonce o 74 procent (-22 procent). Jenomže – Atlasu za tu samou dobu poklesl proti Centru počet shlédnutých stránek za návštěvu – a to tak, že trojnásobně. Navíc se ještě více snížil už původně ne moc slavný počet měsíčních návštěv na uživatele – opět ve prospěch portálu Centrum. A jakže to bylo s tím antickým pravidlem?

Pamatujete na velký pád dotcomů v USA v roce 2000? I větší hráči tehdy dojeli na nedostatek loajality. Stačilo pár měsíců…

BRAND24

Naše pátrání je téměř u konce. Ještě nám zůstává prověřit, zda všechno přeci jen není ještě jinak a Volney není jenom hnidopich a falešný prorok. A protože se nakonec ukáže, co se ukáže, bude snad namístě shrnout ponaučení, která nám za své peníze oba portály přinesly. Jenomže – to všechno najednou by určitě zdeformovalo denní návštěvnost Lupy.

Takže ten zbytek radši až zítra ;-)

Myslíte, že měly podzimní kampaně pro Atlas a Centrum dlouhodobější význam?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je top manažer v reklamě s dlouholetou praxí. Striktně (až tak, že nechce honorář) upřednostňuje svůj nick před plným jménem. Prý by to narušilo jeho profesní vztahy.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).