Hlavní navigace

Kterak do každé vsi optiku přivésti

Michal Krsek 7. 3. 2002

Minulý týden jsem předestřel možnost přivedení optického vlákna (a na něm poskytovaných služeb) do každé domácnosti. Přestože takový úkol není triviální, lze ho v relativně krátké době realizovat. Jednou z možností je poskytnout monopolní přístup jednomu subjektu. Druhou variantou je umožnit přístup komukoliv a poté budování sítě podpořit.

Problémů s monopoly máme v síťových odvětvích (nejen v České republice) tolik, že snažit se budovat další znamená velký problém pro budoucí generace. Zároveň ovšem potřebujeme dovést velmi rychle optické vlákno (respektive služby poskytované po tomto vlákně) do běžné domácnosti. Cílem tedy nemusí být dostat jeden pár do každé kuchyně, ale na sídlištích například do panelového domu či v řadové zástavbě do ulice. Čím větší je soustředění lidí (školy, knihovny, byznys centra apod.), tím je tento problém jednoduší.

Většinu nákladů na položení takové optické trasy tvoří výkopy a práce s nimi spojené. Nicméně výkopy se dějí dnes a denně – plynofikace, opravy vodovodních řadů a samozřejmě při stavbách silnic a železnic.

Optické kabely se dnes pokládají v sestavách majících řádově desítky vláken, nicméně většina operátorů odmítá pronajímat vlákna jako taková, pronajímají pouze služby. Tyto služby ovšem reflektují (ne)efektivitu provozu operátorů (například nízkou produktivitu práce, neekonomicky vynaložené investice, místo odborných politická rozhodnutí  – případně další). Extrémním příkladem jsou potom ILEC (původní monopoly), kde jsou v různých podobách zastoupena všechna zmíněná negativa. Výsledkem je stav, kdy je například v USA využíváno pouze kolem pěti procent zakopané optiky. Náročnost aplikací na vlákna navíc nestoupá, nákupem sofistikovanějších „krabic“ lze kapacitní problémy řešit po jednom páru vláken (u nás dobře dokumentuje například Aliatel, který pronajímá na většině tras dvě vlákna a přitom stále expanduje).

Pokud rezignujeme na jednoho monopolního operátora, potřebujeme tržní segment rozdělit. (Pouze pro vaši představu, v reálném světe se budou zájmy prolínat.)

Na nejvyšší (mezinárodní) úrovni působí velcí transkontinentální operátoři. Dnes někteří z nich staví sítě pokrývající celé kontinenty (v našem případě Evropu – příkladem může být KPNQwest, GTS nebo Telia). Důvodem je jednak snaha zlevnit vlastní provoz, neboť obvykle poskytují služby po celém kontinentu, a jednak snaha dosáhnout na lukrativní mezinárodní služby bez prostředníků. Protože je vybudování takové sítě drahé jak co do investic, tak co do provozování, optickou infrastrukturu v potřebné míře pronajímají (ať již ve formě nenasvíceného vlákna, dark fiber, nebo vlnové délky). Zde od státu nebo samosprávy nepotřebujeme podporu, stačí nastavení liberalizovaného prostředí (aby spotřebovávané kapacity mohly být co největší).

Na národní úrovni už máme v České republice také relativní dostatek operátorů, dostupných minimálně v krajských městech. Kromě tří tradičních (Aliatel, České radiokomunikace, Český Telecom  – kteří ovšem prodávají služby, nikoliv optiku) jsou k dispozici operátoři fungující podél produktovodů (TransgasNet, Sloane Park) či podle síťových tras (ČEZTel, ČD Telekomunikace v dresu Tiscali). Pokud na kraje přejde údržba a stavba komunikací, je reálné očekávat, že bude vůle pokládat kabely podél silnic.

Situace se výrazně mění na úrovni města. Ta můžeme rozdělit do tří skupin. První je Praha. V Praze se – zbylých devět milionů občanů promine – odbývá většina byznysu v České republice, tudíž se operátorům optické kabely pokládat vyplatí. A protože je síť dostatečně hustá, mohou mezi sebou optiku „měnit“, což vede ke kýžené konkurenci v nabídce. V Praze navíc fungoval operátor přímo pod hlavičkou magistrátu (PRAGONET). Ovšem místo toho, aby se město Praha vydalo stejnou cestou jako Amsterodam nebo Stockholm, která neutrálně pronajímají dalším operátorům přímo optická vlákna, našlo pro PRAGONET většinového vlastníka, jenž má ambice být obyčejným operátorem. Tím pádem není možné počítat s tím, že by rozvoj optické infrastruktury mohl být podpořen přímo ze strany města. Nicméně i přesto je možné v Praze dark fiber získat. Otázkou zůstává, zda do každé ulice a za jakou cenu. Bylo by tudíž velmi vhodné, kdyby jednotlivé městské části při budování či rekonstrukci inženýrských sítí pomyslely na zakopání neutrálního kabelu nebo chrániček.

Druhou skupinou je většina krajských měst a několik měst okresních. V nich funguje jeden (výjimečně dva) operátor metropolitní sítě, který dokáže propojit vybrané lokality pomocí vlastní optické trasy. Tyto sítě byly vybudovány často sdruženými investicemi města, případně univerzity, za přispění nějaké komerční firmy. Dostupnost takové trasy pro třetí subjekty je diskutabilní, navíc ve velkých městech sílí hlasy ze strany magistrátů po „pragonetizaci“ těchto sítí. Hlavním důvodem je slušná částka, kterou Praha za PRAGONET získala – mnoho měst se topí v dluzích a opravené chodníky jsou většině voličů (a samozřejmě také zastupitelů) bližší než holub informační společnosti na střeše.

Nicméně zdaleka nejhorší je situace v malých městech a obcích. Tam o optický kabel nezakopnete, ani kdybyste kopali „jako šílení“. Problém byl, je a bude stále stejný. Tamní trh je tak malý, že bez vidiny pokrytí velké části obyvatel a prodeje služeb nemá cenu takovou síť stavět. Investice do položení kabelu by se splácela v řádu spíše stovek než desítek let.

Přestože jsme rozdělili byznys optického síťování do několika skupin, řešení může být překvapivě pro všechny obdobné. Naše sociální (a trochu demokratická) vláda nám vytvořila „fond dopravní infrastruktury“. U silnic a železnic je velká část prostředků vyhrazena na zemní práce. Proč tento fond nepřejmenovat (resp. vypustit prostřední slovo) a neumožnit využití prostředků i na souběžné pokládání kabelů nebo chrániček? Pokud by takové trasy měly jasná pravidla (například rovný přístup k médiu) a byly spravovány neutrální organizací, rozhodně by to situaci pomohlo. Podobně máme díky laskavosti stejné vlády k dispozici „fond bydlení“. Proč by se například družstevníci nemohli dohodnout, že si nenatřou dveře superbarvou, ale v rámci rekonstrukce svého paneláku udělají výkop k nejbližší optické síti? V rámci obce si nakonec může poslední kousek zaplatit uživatel (který by stejně ve finále zaplatil stejnou cenu skrytě ve službách).

Anketa

Kolika penězi byste jednorázově přispěli na zavedení optiky do vašeho domu?

Našli jste v článku chybu?

12. 3. 2002 22:32

MK (neregistrovaný)
Ja k tomu jeste dodam, ze kdyz puvodni autori ARPANETu chteli nabidku na vytvoreni takove site, IBM jim odpovedela, ze takova sit NENI MOZNA :-)

Samozrejme, ze aplikace pro 1-10 megabitu jsou. Napriklad video media streaming (prodavany nalezato, naplacato, nastojato nebo nasikmo).

12. 3. 2002 9:23

Michal Kubeček (neregistrovaný)
Podobně krátkozraký pohled na věc předvedla svého času společnost Intel při návrhu procesoru 8086, když posunula segment a offset o pouhé čtyři bity. Taky si asi mysleli, že 1MB adresového prostoru je pro osobní počítač strašně moc a že to bude na dlouhou dobu stačit. Problémy, které tím vznikly, byly naprosto obludných rozměrů.

A víte, kdo je autorem výroku "640 KB should be enough for everybody"? Napovím: dotyčný vlastní firmu produkující operační systém pro PC, který má v doporučené …

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Root.cz: Vypadl Google a rozbilo se toho hodně

Vypadl Google a rozbilo se toho hodně

Vitalia.cz: Když přijdete o oko, přijdete na rok o řidičák

Když přijdete o oko, přijdete na rok o řidičák

Měšec.cz: Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Lupa.cz: EET v e-shopech? Zdražení a horší komfort

EET v e-shopech? Zdražení a horší komfort

Vitalia.cz: Pravda o přibírání na zimu

Pravda o přibírání na zimu

120na80.cz: Co všechno ovlivňuje ženskou plodnost?

Co všechno ovlivňuje ženskou plodnost?

Měšec.cz: Banky mlží o nákladech na předčasnou splátku hypotéky

Banky mlží o nákladech na předčasnou splátku hypotéky

DigiZone.cz: ČT má dalšího zástupce v EBU

ČT má dalšího zástupce v EBU

Root.cz: 250 Mbit/s po telefonní lince, když máte štěstí

250 Mbit/s po telefonní lince, když máte štěstí

Měšec.cz: Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Podnikatel.cz: Babiše přesvědčila 89letá podnikatelka?!

Babiše přesvědčila 89letá podnikatelka?!

Měšec.cz: Za palivo zaplatíte mobilem (TEST)

Za palivo zaplatíte mobilem (TEST)

Měšec.cz: U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

Podnikatel.cz: Udávání kvůli EET začalo

Udávání kvůli EET začalo

Měšec.cz: Golfové pojištění: kde si jej můžete sjednat?

Golfové pojištění: kde si jej můžete sjednat?

Vitalia.cz: Dáte si jahody s plísní?

Dáte si jahody s plísní?

120na80.cz: Rovnátka, která nejsou vidět

Rovnátka, která nejsou vidět

DigiZone.cz: Rádio Šlágr má licenci pro digi vysílání

Rádio Šlágr má licenci pro digi vysílání

DigiZone.cz: Milan Kruml: procházka TV historií

Milan Kruml: procházka TV historií