Ladislav Čapek (Geosense): V mapování terénu drony vidíme obrovský potenciál

Startup Geosense má dnes opravdu napilno. Spouští nový web a mobilní aplikaci zároveň, a také dostal povolení od Úřadu pro civilní letectví k mapování terénu pomocí dronů.

Technologická firma Geosense, kterou před šesti lety založili Ladislav Čapek a Jan Zvoník, původně přenesla volně dostupná data z katastrálních úřadů do online podoby a postupně na mapové podklady začala nanášet další vrstvy referující například o vlastnickém vztahu domů, pozemků, inženýrských sítí, rozmístění veřejného osvětlení a podobně.

„Říká se, že 75 až 80 % všech informací je možné zobrazit na mapě. Do mapy se tedy dá dát téměř cokoliv,“ říká v rozhovoru pro Lupu Ladislav Čapek.

I když 90 % tržeb Geosense plyne od obecních samospráv, firma se rozrostla i do oblasti mapování komerčních pozemků, průmyslových objektů a samotných budov, kde zaznamenává sílící poptávku.

„V komerční sféře je ale daleko strmější křivka a určitě je tam i daleko větší potenciál. Jednoznačně zde už nyní dochází k exponenciálnímu růstu,“ říká Čapek.

Geosense, který vidí budoucí potenciál i v internetu věcí, v současnosti spouští hned tři novinky, které oficiálně představí příští týden na partnerské konferenci. Jde o nový geoportál, mobilní aplikaci a také mapování terénu pomocí dronů. To by mohly ocenit nejen samotné samosprávy, ale opět i soukromé firmy.

„V tom je obrovský potenciál. Všechny firmy dnes posílají běžné geodety, kteří jim oblast ručně změří. Přitom stačí jen naprogramovat drony k tomu, co přesně mají zmapovat,“ říká Čapek.

Váš byznys se dá rozdělit do čtyř oblastí – mapové informační systémy pro obce, pro majitele komerčních pozemků a budov, služby pro zemědělce a těžaře. Nejvýznamnější je pro vás stále segment obcí?

Když jsme před šesti lety začínali, vlastně jsme zpočátku neměli ani produkt. V roce 2010 jsme ale získali prvního zákazníka – obec Nižbor, která začala využívat naše online mapy. Následující dva až tři roky jsme dělali opravdu jen tento segment. I dnes nám stále přináší zhruba 90 % našich příjmů.

Předpokládám ale, že v současnosti nejdynamičtější částí jsou online mapy budov či průmyslových areálů.

Určitě se to mění. Když se podívám na to, co dělá a co má před sebou náš obchodní tým, tak u obcí vidíme stále stabilní růst. V komerční sféře je ale daleko strmější křivka a určitě je tam i daleko větší potenciál. Jednoznačně zde už nyní dochází k exponenciálnímu růstu.

Navíc obecní samospráva je hodně typická jen pro Českou republiku, jelikož je zde katastr nemovitostí. Na Slovensku je to ještě podobné, ale třeba v Německu vše funguje naprosto jinak.

Počítáte tedy s rozšiřováním do zahraničí?

Do zahraničí určitě půjdeme, ale chceme tam jít do jiných segmentů, než jsou jen města a obce. Máme zájem poskytovat služby například těžařům ropy nebo velkým lomům.

A v tomto segmentu mapujete jen povrchové nebo i hlubinné doly?

V Česku děláme primárně povrchové doly. Spolupracujeme například s Eurovií, která má něco přes dvě desítky kamenolomů. Máme zde samozřejmě i další firmy z tohoto oboru. Podobný potenciál tohoto segmentu vidíme i v zahraničí. Například v Nevadě jsou obrovské doly na těžbu zlata.

Tam podobná řešení neexistují? Jaká je na tomto trhu konkurence?

To je dobrý dotaz. V každém segmentu je totiž lehce odlišná. Do této doby to fungovalo tak, že si firma pořídila krabici, měla desktop a k tomu dostala manuál. Pak platila poplatky za upgrady systému. Vše tedy měla nainstalované na počítači a sama s tím nemohla příliš mnoho dělat.

My jdeme trochu jinou cestou. Nechceme naše produkty nabízet koncovým zákazníkům, naopak, v každé zemi hledáme potenciální partnery. Lokální partner, ať už je ve Spojených státech či Brazílii, dokáže systém implementovat dle potřeb zákazníka, čímž se vše zjednodušuje a zvyšuje se tím uživatelská přívětivost.

Náš produktový manuál není velká bichle, ale stačí nám jeden list A4, kde je vysvětleno, jak se vše používá. Každý zákazník totiž naše řešení používá na něco jiného. Někdo na správu majetku, někdo na evidenci technické infrastruktury a podobně. Náš mapový portál se dá přizpůsobit pro potřeby daného uživatele.

A kromě všeho zmíněného váš systém běží na cloudu?

Jsme stoprocentně v cloudu, jde o klasický software jako služba (SaaS). Máme tým, který se stará o tuto infrastrukturu, aby vše běželo paralelně na několika serverech, zvládlo se velké přetížení a podobně.

Zajímavostí také je, že jsme kompatibilní s open-source softwary. Když si někdo chce nainstalovat třeba QGIS, tak i tak má možnost se připojit k nám do databáze. Dřív šlo spíše o to, že jste si koupili krabici s proprietárním softwarem, ale uživatel pak byl jako ve vězení. Když jste potřebovali určitou nadstavbu, museli jste si ji pořídit pouze od firmy, která vám řešení původně poskytla.

My kráčíme opačnou cestou, snažíme se být otevřená společnost, aby se k nám každý mohl kdykoliv připojit.

Kde všude máte datová centra?

Máme je tady v Evropě a také v USA kvůli federálním zákonům. V tomto ohledu ale spolupracujeme se dvěma firmami, které mají celosvětovou působnost. Bavíme se i s českým DataSpringem, který by se soustředil jen na středoevropské klienty.

V rámci mapových portálů pro obce a města – máte pokrytou celou Českou republiku? Neexistují žádná bílá místa?

Přesně tak.

Jaké jsou reakce starostů na vaší službu? Daří se je přesvědčovat?

Když přijdeme za jakýmkoliv starostou a zeptáme se ho, jestli nechce využívat systém GIS, tak odpověď zní, že ne. Když mu ale řekneme, že mu ukážeme pozemky, které má jeho obec v katastru, co s nimi lze dělat a nejlépe jak na nich vydělat, tak už si vás každý velice rád poslechne.

Přišli jsme například za starostou Dlouhé Lhoty, ukázali mu, kde všude má jeho obec pozemky, které z nich jsou pole, lesy, na kterých se dá třeba kácením dříví vydělat. On se podivil, že takovéto pozemky jeho obec má a že mu vlastně leží celé roky ladem. Jde o takový „wow“ efekt, který vám systém přinese během pár minut.

Jak to v praxi celé funguje?

Náš systém je dopředu přednaplněn daty jako třeba registrem územní identifikace adres. Samotná obec si nad ním staví vlastní agendy, které sama potřebuje. V systému najdete například pasporty pro dopravní komunikace, hřbitov, veřejné osvětlení, mobiliář zeleně a podobně. Vedení obce si sem může dodat třeba 50 pasportních vrstev, které následně dokáže snadněji a efektivněji spravovat.

Dnes už máme také vytvořenou linku pro zpracování dat z dronů. Postup může vypadat tak, že dnes starosta ukáže hranice své obce a dron mu vše obletí. S rozlišením 2 až 4 centimetry na pixel zmonitoruje například stav náhrobních kamenů na hřbitově. Starosta tak získá přehled o reálné povrchové situaci.

Tuto službu nabízíte jak dlouho?

Jde opravdu o čerstvou záležitost, jelikož jsme rok a půl čekali na licenci od Úřadu civilního letectví. Dnes mají hodně žádostí, které se týkají focení koncertů nebo realizací staveb, ale neslyšel jsem, že by tam byla firma, která by využívala drony pro ortofota.

Myslím, že právě v tomto je obrovský potenciál. Všechny firmy dnes posílají běžné geodety, kteří jim oblast ručně změří. Přitom stačí jen naprogramovat drony k tomu, co přesně mají zmapovat. „Vyhodíte“ je do vzduchu a za půl hodiny se vám vrátí s nasbíranými daty. A ve výsledku jde o kvalitnější a levnější produkt.

Dnes zvládneme celý tento proces od A do Z. Sbíráme data, vyhodnocujeme mapu a dáváme vše do souvislostí. Nejde tedy už jen o „tupou“ mapu ve formě výkresu či nějakých čar, ale už je tam i logika. Ve výsledku vše funguje jako takový informační systém propojený s mapou. Troufám si tvrdit, že jsme ve světě jediní, kteří něco takového poskytují.

Jde o vaše drony nebo na této věci spolupracujete s externí firmou?

Drony máme od externí firmy. Nechceme dělat hardware, ani zpracovávat data. Chceme zákazníkům ukázat naše know-how a zároveň jim poskytnout důležité nástroje, se kterými budou moct dále pracovat. Naším velkým zájmem je, aby systém mohl být zpřístupněn pro občany nebo pro architekta, který chce v dané oblasti stavět nemovitost. V podstatě kolem podobných dat vytvoříme takový ekosystém složený ze všech zájmových subjektů.

Dají se drony využít i v komerční sféře, tedy u mapování budov nebo průmyslových objektů?

V tomto ohledu je zájem zejména z oblasti sledování staveb. Dron je k tomuto účelu ideální, jelikož hned vidíte, jak se celá stavba vyvíjí. Časem podle mě bude mít každá stavba svého drona, který ji bude kontrolovat. Naše práce pak bude, aby nasbíraná data měla k dispozici místo, kde mohou být uložena a následně vyhodnocena. Stejně tak pozorujeme v tomto ohledu zájem i od velkých lomů.

Když se obrátíme k mapování samotných objektů. Tam je vaším typickým zákazníkem kdo? Velké firmy?

Přesně tak. Naším dlouhodobým zákazníkem je třeba Akademie věd ČR, která má zhruba 100 budov po celém Česku. Byli jsme u nich jednou na školení a jejich hlavní budova je opravdu bludiště. Tam má tedy mapový portál své velké opodstatnění. Pak jde určitě o průmyslové podniky a areály.

A odkud berete tato data? Jde o interní zdroje podniků?

Pokud jde o katastrální data, základní registry adres RUIAN, data z OpenStreetMaps, ta jsou v Česku volně dostupná., takže je připravujeme dopředu.

U podniků využíváme i jejich interní plány zaměřené od geodetů, které mají kdesi na CD, a z toho pak dohromady stavíme celý informační systém.

Co vše na mapách tedy najdou?

Říká se, že 75 až 80 % všech informací je možné zobrazit na mapě. Do mapy se tedy dá dát téměř cokoliv. Ale řešíme hlavně to, aby si mohly dát do pořádku svůj majetek, tedy všechny budovy, pozemky, jaké kde mají zástavní práva, exekuce, jaký je územní plán, co přesně je pod zemí – tedy kudy vede elektřina, kde jsou optické kabely a podobně.

Zároveň vidí, co je uvnitř budovy – jaké tam jsou místnosti, jestli jsou pronajaté, co se v nich děje, kde všude jsou světla, zásuvky a podobné věci. Pak můžete jednoduše kliknout třeba na porouchanou žárovku, o které budete díky systému vědět, a nechat ji jednoduše opravit.

Což bude mít velký význam v době internetu věcí.

Zrovna jsme se bavili o tom, kde je naše místo. A určitě to je internet věcí, kdy budete mít chytré zásuvky, žárovky, lednici… To jsou vše informace, které se zase dají umístit do prostoru, na mapu.

Obecně se tento obor brzy hodně změní. Říká se, že od dob pyramid do nějakých 80. let minulého století byly věci jako geodézie nebo geoinformatika relativně pořád stejné. Měřilo se neustále stejným způsobem a najednou přišly GPS, 3D modelování, internet, letecké kamery, cloud a podobně. Dat neustále přibývá, takže v tomto smyslu máme před sebou stále nejmíň sto let práce.

Budete tedy mapy propojovat třeba i s dopravními nebo ekonomickými daty?

Už dnes jsme na to připravení. Když si uživatel otevře náš geoportál, jsou v něm automaticky implementované služby třeba na open data. Tato data poskytujeme široké veřejnosti, takže se k nim může připojit kdokoliv – buď aplikací, kterou má nainstalovanou, nebo pomocí xml služeb. Platí tedy, že pokud budete mít svůj vlastní software, můžete se k těmto datům stále jednoduše dostat.

Díky tomu vzniká unikátní systém. Obce se budou starat o svá data a nabízet je dál. Dříve to bylo tak, že se každý snažil svá data prodávat. Dnes už každý přichází na to, že je lepší, když data poskytne zadarmo. To z toho důvodu, že otevírání dat může například přinést více investorů a v důsledku také více peněz. Když totiž poskytnete informace, kde se má stavět, tak se na tuto informaci podívá více developerů a díky větší konkurenci můžete za daný pozemek obdržet vyšší částku. Uvolňování dat je tedy dalším trendem.

Jak je na tom v tomto ohledu Česko?

Když jsem žil ve Spojených státech, tak tam byla všechna data dle federálního zákona volně dostupná. Daňový poplatník tam totiž nesmí za data zaplatit dvakrát. Už před několika lety tamní samosprávy vše sdílely zadarmo.

Dnes už tento trend přichází i do Evropy a podle mě jsme na tom v České republice dobře, i když někdy na aktuální stav nadáváme. Na Slovensku třeba máme pobočku, a tam data chybí fyzicky. Čím dále půjdete směrem na Balkán, tím to bude v tomto ohledu horší. Na druhou stranu v Německu je fyzických dat mnoho, ale jsou zase za šílené peníze. To je pro náš byznys špatně. Mohu mít sebelepší software, ale když bude bez dat, tak je na nic.

Ze zhruba 50 vašich zaměstnanců jich třetina pracuje ve vývoji. Na čem nyní hlavně pracujete?

Pokud jde o vývoj, nyní máme zcela nové řešení našeho mapového portálu, kterému říkáme Geoportál 2. Ten jsme vyvíjeli dva roky a nyní ho budeme spouštět. Spolu s novou mobilní aplikací a s drony, o kterých jsem již mluvil.

Jednou z novinek nového geoportálu bude to, že zatímco jste nyní mohl spravovat 400 až 500 map interaktivně, teď už budeme moci online obhospodařovat desítky tisíc vektorů najednou. To je obrovský posun.

V současnosti také vyjednáváte o další investici. Jak se vše vyvíjí?

Je tu několik vážných zájemců, do konce roku bychom chtěli mít definitivně rozhodnuto.

Peníze půjdou na teritoriální expanzi?

Máme rozděleno, že dvě třetiny by měly jít na expanzi do zahraničí a třetina na vývoj.

EBF6

Jaká území by vás primárně zajímala?

Primárně chceme zkusit Spojené státy, protože jsme tam já i můj kolega žili. Potom bychom chtěli zkusit Německo a další okolní státy.

20 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 9. 9. 2015 14:33

Školení Google Analytics

  •  
    Jak vyhodnocovat úspěšnost reklamních kampaní.
  • Jak ovládat Google Analytics a najít co potřebuji.
  • Jak měřit hodnotu objednávek z webu.

Detailní informace o školení Google Analytics »