Laskavý čtenář kupuje a čte elektronické knihy

Čtyři roky poté, co internetový gigant Amazon.com uvedl na trh vlastní čtečku Kindle oznámil přelom, který už je opravdový: v dubnu prodal poprvé v historii více e-booků než fyzických knih. Šéf firmy Bezos to okomentoval zřejmě upřímně a pravdivě: „Doufali jsme, že toto by mohlo jednou nastat. Ale nikdy jsme si nepředstavili, že by se to mohlo stát tak brzo.“

Přeleťme do České republiky. Knihy v rodném jazyce na Amazonu až na velevzácné výjimky nenajdeme, u nás působí několik e-shopů s elektronickými knihami, které prodávají pár stovek e-knih měsíčně; to není vzhledem k celkovému trhu (jednotky miliónů výtisků ročně) vskutku mnoho. Proč Česko tak zaostává v e-knihách oproti nejvyspělejším zemím (v USA dle různých informací už činí digitální knihy 15–22 % celkového trhu a hlavně prudce rostou)? Pokusíme se dát odpověď.

Reklama

Vydavatelé, slyšte: e-knihy povzbuzují chuť ke čtení

Je dobře známé, že k produkování a prodávání knih v elektronické podobě mají čeští vydavatelé opatrný až negativní přístup, což se v praxi projevuje maličkou nabídkou. Dnes je k dispozici jen asi 300–400 „živých“, tedy ne out-of print titulů – to znamená asi jedno procento celkové nabídky.

Obavy vydavatelů lze trochu pochopit, ale myslím, že si vůbec neuvědomují jednu zásadní věc. E-knihy „podporují chuť k jídlu“, k podstatně zvýšenému čtení (a také kupování) knih. Toto pozoruji velmi silně na sobě a stoprocentně mně to potvrdili další čtenáři e-knih. Není to jen shoda pár přátel, která může být náhodná, důvody jsou totiž zjevné a racionální:

1)    Chci – mám. Od impulsu (recenze v časopise či novinách, tip od známého, dočtení předchozího dílu…) k vlastnictví knihy vede u e-booku cesta trvající 1 minutu a nepředstavuje vůbec žádnou překážku, jen finanční investici, obvykle navíc o 40–60 % nižší než u kamenné knihy. Sáhněte si do svědomí, kolikrát jste četli či slyšeli o zajímavé knize, zatoužili jste ji mít, dodnes ji nemáte a už ani mít nebudete. Protože do kamenného krámu to trvá, jet a jít tam kvůli knížce za dvě stovky je otrava, tak si raději pustím televizi.

2)    Nejsme filatelisté, nechceme sbírat a vlastnit. Chceme číst. Je to předěl mezi minulostí a budoucností a platí stejně pro knihy jako pro hudbu a video. Ještě nedávno a pro mnohé ještě stále platí, že knihomol má doma poličky přecpané knihami, videofandovi se všude válí DVD stejně jako člověku zažranému do muziky cédéčka. Jakmile se ale člověk dostane přes tento ostrý předěl – nechce to nic jiného než změnit myšlení, uvědomit si to, že cílem není vlastnit, ale užívat – nevrátí se už nikdy zpět.

Mnohokrát jsem si nekoupil knihu z jediného důvodu: nebyla to jasná „tutovka“, kniha, kterou bych s láskou přečetl a pak oprašoval v knihovně, a bylo mně hloupé kupovat věc (krám!), který by mně jen doma zabíral místo. Koupě hmotného předmětu je závazná věc; kromě toho, že to cosi (neodvolatelně) stojí, tak akceptujeme na dlouhou dobu další předmět do domácnosti. (Vyhodit přečtenou knihu do koše… to se nedělá!).

Kniha je jen obal na slova. Obal může být jakýkoli – třeba elektronický – podstatná jsou slova, ne papír. Je mně jasné, že pro mnoho čtenářů a vydavatelů to zní jako kacířská slova, ale rád vám je za pět let připomenu.

V Čechách je registrováno na tři tisíce knižních nakladatelů a vydavatelů; myslím, že v této branži pracuje nebo se jí živí okolo pěti tisíc lidí, když započteme knihkupce a autory, bude jich dvojnásobek.

Kolik z nich má dnes čtečku (iPad, Kindle…)? Když řeknu padesát, tak jsem o čtyřicet přestřelil – konzervativnost knižní branže je pověstná. Kdo si e-knihy neosahá, a osaháním nemyslím to, že si na pět minut půjčí do ruky iPad, dvakrát po něj pojezdí prsty a  řekne hmm, hezký, tedy kdo knihy na čtečce rutinně nečte, tak neví, o čem je řeč. Takže až na pár velevzácných výjimek ti, kteří mají jako jediní moc a pravomoc o eknihách v češtině rozhodovat, o nich zatím jen slyšeli.

Jako v pohádce – ale ne tak, jak si myslíte

Rozhodl jsem se na vlastní nebezpečí a na vlastní iPad vyzkoušet tři nejznámější e-shopy s elektronickými knihami u nás (tj. Rajknih.cz, ereading.cz a palmknihy.cz) a udělat si obrázek o tom, jak pořizování i vlastní čtení (!) eknih u nás funguje. Po testech musím konstatovat, že je to jako v pohádce, i když jinak, než si asi myslíte: aby Honza získal princeznu, musí podstoupit tolik protivenství, že být to normální člověk a ne hloupý Honza, dávno se na to vykašle. Na konci je princezna získána a pohádka končí; v manželské ložnici ale zjistíte, že jí ale leccos chybí na kráse.

Rájknih.cz: je Wooky slepá ulička nebo ne?

Společnost Mobilbonus, respektive její spin-off Wooky a.s. nabízí propracované řešení, které je inspirováno tím, co je v tomto směru na světě nejlepší (ale současně i nejhorší…). Knihy pořízené v tomto e-shopu (www.rajknih.cz) lze číst pouze čtečkou Wooky, tak jako si knihy koupené na Amazonu nepřečtete jinde než na Kindlu. To je menší nepříjemnost, než se zdá: Wooky běhá celkem na všem a funkčně vyhovuje (i když nedosahuje úrovně nejvyhlášenějších aplikací pro čtení e-knih, jako je například a zejména Stanza). Koupené knihy jsou vázané na váš účet u obchodu, nikoli na zařízení – vaše „knihovna“ se tak nalézá na Rajknih.cz, takže pokud se k němu lognete z jiného zařízení, máte svoje knihy k dispozici. (Pro čtení se samozřejmě stahují na zařízení).  Pokud by tedy bylo možné v tomto e-shopu najít všechny e-knihy, které budou v češtině vycházet, šlo by o podobně vyhovující řešení, jako je shop Amazon – čtečka Kindle. Zatím ale tomu tak není.

Kde ovšem tvůrci Wooky ustřelili, je vstupní procedura: je příliš komplikovaná a místy i zmatečná. Technicky zaměřený člověk si s ní sice asi poradí, ale přece typický čtenář knih není programátor.

Již první řádek v registraci zarazí: máte uvést „Nick“. Ano, já vím co to je, vy také, ale normální člověk ví leda, že existoval Nick Carter, byl to detektiv v Adéla ještě nevečeřela a hrál ho Dočolomanský. Heslo musí obsahovat alespoň jedno velké písmeno, číslici nebo „speciální znak“. Opět, vy i já víme, co je to speciální znak, ale ví to normální člověk?

Největší pecka ovšem následuje: poté, co se poperete s těmito úkoly, musíte zadat číslo telefonu, které bude propojené s vaším účtem.

Hergot, já chci číst knihy, ne telefonovat! Služba uvádí, že pomocí telefonního čísla lze na Rajknih „i platit“. (Zajímalo by mě, co ještě s ním lze dělat kromě placení).  Zmatení vesele pokračuje – na stránce je sice uvedeno, že telefonní číslo „není povinné“, ale při nákupu z iPadu se mně nepodařilo zaplatit jinak než přes premium SMS (při přístupu na e-shop z iPadu se totiž zobrazí, nevím proč, mobilní verze webu na m.rajknih.cz, kde platba kartou uvedena není a nabízí se jen placení přes mobil).

Pouť pokračuje. Poté, co jsem prošel registrací přes SMS, jsem koupil knihu a zkusil zaplatit. Cca dvě hodiny bylo placení ve stavu „transakce probíhá“, načež se pak změnila v „transakce zamítnuta“. Nezbývalo než se obrátit na technickou podporu obchodu, kde mně jinak velmi ochotná pracovnice odpověděla (obratem na dotaz položený v 11 hodin večer, tedy zde až nečekaně dobře), že to tak u některých operátorů bývá a že operátor nesděluje důvody zamítnutí, a že to bohužel zrovna tento operátor dělá docela často. (Pro pořádek, jedná se o firemní tarif s vyšším paušálem, tedy nešlo o nedostatečný kredit).

Dokončit objednávku už se v takovém případě stává předmětem osobní cti, takže nakonec bylo vše vyřešeno tak, že jsem knihu zaplatil přes kartu na osobním počítači a stáhl si ji pak na iPadu. Proces doprovází stále zmatečnost typická pro tento e-shop: jste například vyzváni, abyste zadali „token“ (??), přitom na mobil vám přijde něco, co je zde označeno jako „kód“; pro sledování plateb jsme vyzváni, abychom sledovali sekci „platby“, ta se ale ve skutečnosti jmenuje „transakce“, a podobně.

Když jste na stránce knihy  a chcete ji normálně zaplatit kartou, pak vězte, že k tomu nevede cesta přes Koupit ihned, ale pouze přes Dát do košíku. Jak potěšitelné je vidět kreativitu domácích programátorů.

Celé toto příliš dlouhé psaní má za účel ilustrovat rozšířenou praxi u českých internetových služeb: halabala, nekonzistentní, s mizivým citem pro uživatelskou přítulnost, s naprostým neporozuměním tomu, že průměrný zákazník (čtenář knih!) není „techař“, ale člověk se spíše humanistickým vzděláním, který má problém strčit cédéčko do přehrávače tou správnou stranou. Tedy, že uživatelská příjemnost je alfou a omegou, aby služba byla úspěšná. Myslím, že měsíční neplacená stáž u firmy Apple by pro tvůrce těchto projektů byla neocenitelná.

Vlastní práce s čtečkou je (alespoň na iPadu) bez zádrhelů, pokud pomineme trochu chudší funkční výbavu – to nevadí u beletrie, pokud by někdo potřeboval poznámkový aparát, přístup k výkladovým slovníkům atd., tam už Wooky nestačí a zde jsme právě u té slepé uličky: proprietární řešení nevyhovuje řadě uživatelských požadavků (které běžně zvládají jiná, otevřenější řešení) a tím pádem je jeho budoucnost nejistá.

Obchodní vztah mezi čtenářem a poskytovatelem se řídí smluvními podmínkami, které jsou vcelku standardní, až na jisté věci. Jednou je poměrně kuriózní formulace „Pokud bude zjištěna snaha o porušení pravidel, bude uživatel pokutovaný“ (jak? Kým?), druhá je ale podstatně zlořádnější: „Prodávající si vyhrazuje právo tyto obchodní podmínky kdykoliv měnit anebo doplnit. Změny nebo doplňky těchto podmínek vstupují v platnost dnem jejich zveřejnění na webovém rozhraní na platformě „Wooky“. Právník by zřejmě takové ustanovení prohlásil za odporující zákonu (nelze zpětně měnit pravidla hry – Wooky by si taky mohl vymyslet, že registrovaní uživatelé jsou mu povinni platit měsíční paušál 500 korun a jenom pak rozesílat výhružné dopisy), ale stejně je to zhovadilost.

Vlastní kniha: opět české šlompáctví

Pořídil jsem si knihu, která je světovým bestsellerem, pak i její druhý díl; v češtině vydal brněnský Host. A opět nevycházím z údivu: není stránka, na které by nebyla sazečská, „lamačská“ chyba která potěšení ze čtení podstatně snižuje. Některé odstavce jsou s řádkováním jedna, jiné jeden a půl, zcela náhodně. Tvrdá dělítka a tvrdá zalomení řádků jsou na denním pořádku; jakmile se někde vyskytne speciální znak, je zprasen. Některé stránky jsou tam dvakrát. Atd. atd.

Tedy: tuto knihu – a znovu opakuji, je to světový bestseller a i na tomto e-shopu je řazena mezi nejprodávanější a je „Doporučená“ – na čtecím zařízení nikdo ani neviděl, a pokud viděl a pustil ji takto dál, je to ještě trestuhodnější. Komu toto dávat za vinu, nevím – u normální knihy za to odpovídá vydavatel, tady je možné, že konverzi prováděli v e-shopu z počítačové sazby. (Je to ale jedno – pověst je zkažená).

Bude to možná s podivem, ale na Rájknih jsem nezanevřel a pokud se tam objeví zajímavé tituly – to je momentálně největší kámen úrazu, protože nabídka je zatím nadmíru mizerná, jednak velmi malá a jednak převážně tvořená výběhovými, céčkovými tituly typu „Rozsáhlá historicko-romantická sága Pán hor v šesti dílech“ – budu tam nakupovat a číst dále. Tvůrci Wooky si mohou říci – tak vidíš Hlavenko, zanadával sis, ulevil sis a nakupovat budeš dále, tak co. Jenomže vinou komplikovanosti procesu odpadne spousta adeptů po cestě a ke své první e-knize se ani nedostane.

eReading: ach, ta čtečka

Druhý testovaný e-shop eReading.cz obsahuje poměrně minimalistickou registraci a knihy nabízí ve formátech ePub a PDF, ovšem s ochranou Adobe Digital Editions. Pro nové zákazníky to znamená dvojí registraci, protože ADE je nutno si nejdříve nainstalovat a zaregistrovat, tentokrát dost krkolomně, s nutností si zřídit „Adobe ID“ a podobně. ADE je ale rozšířený a hodně podporovaný systém – pokud ovšem nevlastníte iPad, což zrovna bude u nás dosti častý případ. Zde je totiž nutné si stáhnout přes iTunes (to již máme v pořadí třetí registraci, nicméně každý uživatel iPadu je na iTunes zaregistrován, jinak si s tímto přístrojem neškrtne) čtečku s názvem Bluefire Reader.

S jásotem jsem na eReadingu přivítal platební metody, neboť k dispozici je PayPal – tedy možnost platby platební kartou bez nutnosti vyťukávat údaje o kartě, stačí se jen přihlásit k vašemu účtu na PayPalu. Kdo jej nemá, může platit kartou přímo.

Bluefire Reader je bohužel kámen úrazu, neboť tato (funkčně nesmírně primitivní) čtečka neumí zobrazit stránku knihy tak, aby se vešla celá na obrazovku a je nutné ji posouvat – alespoň tak tomu bylo u dvou testovaných knih, obě znám z tištěné podoby a jsou standardního formátu (A5 a B5). Tento nedostatek je zásadní – zkuste si to na pársetstránkové knize a brzy vám z toho polezou zuby z dásní. Tím se e-shop, který jinak nemá velkou chybu, degraduje až na hranici použitelnosti, alespoň tedy pro platformu iPad. Ereading ovšem také nedosahuje kvalit Rajknih/Wooky ve smyslu vytváření vaší vlastní knihovny v internetovém obchodě, dosažitelné z jiných zařízení – je to jednoduše „prodejna souborů“.

Pro eReading platí jinak totéž jako pro Rajknih: víceméně překrývající se nabídka je chudá počtem a zejména kvalitou, kde je opět pár „áček“ a zbytek jsou tituly vymetené z temných koutů nakladatelských sklepů.

Sociální Palmknihy mají času dost

Palmknihy.cz jsou, jak známo, nejstarší centrálou pro elektronické knihy u nás, která po mnoho let zásobovala uživatele zejména kapesních počítačů e-knihami s vypršenými autorskými právy zdarma. Toto funguje i nadále – zásobárna volně šiřitelných knih (včetně velmi kvalitních titulů!) je bezkonkurenční, nyní přibyl prodej komerčních publikací. Výrazný rozdíl od jiných e-shopů spočívá v tom, že knihy zde jsou chráněny jen tzv. sociálním zabezpečením (sociální DRM). To znamená, že do knihy jsou pouze vtěleny informace o vás jako vlastníkovi knihy, jiná ochrana zde není, lze je volně kamkoli kopírovat a kdekoli číst.

Palmknihy potvrzují to, co platí i o předchozích dvou e-shopech: intuitivita nákupu velmi nízká, pořízení titulu znamená vyřešení záhady. Programátor se raduje, normální člověk tápe. U knihy zadáte „Koupit“, nic se nestane. Najdete pak někde v rohu pidiikonku košíku (na iPadu má rozměr přerostlé mšice), kliknete, řekne vám to, že se máte přihlásit. Opět v jiném koutě obrazovky jsou políčka pro přihlášení. Přihlásit se nejde, jelikož nejste registrovaní, je k dispozici odkaz na registraci. Ten je skvěle umístěn jen asi 1 mm od horní lišty Tiscali, že mě při prvních několika pokusech po ťuknutí prstem naskočil magazín Tiscali Bydlení. (Je zajímavé, že všichni prodejci e-knih neustále hovoří o čtečkách, avšak své e-shopy nemají vůbec přizpůsobené pro nakupování z iPadu a podobných zařízení.). 
Registrace je celkem v pořádku, umožňuje dokonce přímé zasílání e-booků do čtečky – tvrdí e-shop. Tak se těším.

Poté však přijde další překvápko: e-shop mně poděkuje za registraci, dokonce na mně i šibalsky pomrkávají smajlíkem, a sdělí, že mně poštou (skutečnou poštou, v obálce se známkou!) přijde aktivační kód.

Lze to pochopit – je to cena za tzv. sociální DRM, protože jinak by do registrace mohl zadat kdokoli cokoli. Je ale na zvážení, jestli se za to neplatí příliš velkou komplikací a jestli sociální DRM vůbec plní svou funkci. Kdo je poctivý, ten nepotřebuje žádné ochrany, a kdo není, tak si sociální DRM odpáře během dvaceti vteřin. Nicméně Palmknihám patří uznání, že tuto cestu vyzkoušely – výsledky se časem ukáží.

A ještě poslední věc je Palmknihám potřeba připsat k dobru: člověk skoro nadskočí překvapením, když se mu mezi zdroji knih ve Stanze automaticky objeví Palmknihy, byť jen s nabídkou knih zdarma.

Po zaregistrování jsem si zde nechal místo na odstaveček, kde jsem hodlal konstatovat, že kód v obálce došel a vše funguje. Bohužel – uplynul týden a ve schránce stále nic. (Kolega měl stejnou zkušenost). Je možné, že lísteček někdy přijde, třeba za měsíc nebo za dva, dám pak vědět. Palmknihy ale touto liknavostí ztrácejí hodně bodů; je na čtenářích, aby posoudili, jestli jim ještě vůbec nějaké zbyly.

Krátce zmíním dva další e-shopy s elektronickými knihami. eBux.cz provozuje Euromedia Group, největší knižní vydavatel u nás, a používá technologii Wooky jako Rajknih.cz. Ovšem se jedná o „eBux Wooky“, tedy další e-shop – další aplikace, další čtečka. Výběr knih je zatím slabý. Konečně, Kniha.cz patří Mladé Frontě a jedná se o jedinou domácí čtečku, která má přímo svou appku a ze které se tedy dají nakupovat knihy na Appstore (!). V nabídce je však celých sedm titulů – tedy další aplikace, další čtečka a další e-shop, kde není co koupit.

Kindle a bratrské dělení Amazonu

Nelze psát obšírný článek o e-knihách a nezmínit dvojici Amazon+Kindle. Čeští prodejci e-knih k němu mají postoj až nenávistný, jak například dosvědčuje rozhovor „Kindle je největším zlem pro eknihy v Česku“ s Martinem Lipertem z ereading.cz.

Řekněme – jak pro koho. Kindle dotáhl do dokonalosti to, kde jeho domácí konkurenti zatím spíše selhávají. Když si čtečku pořídíte (od Amazonu), je předkonfigurovaná na váš účet včetně platebního systému. Knihu koupíte tím, že si ji vyberete a kliknete na „Koupit“. Nic víc. Všimněte si, že zatímco jsem popisem způsobu, jakým se lze dobrat knihy například na Wooky, strávil sedm dlouhých odstavců, u Amazonu stačilo 11 slov.

E-knihy pro Kindle lze zakoupit (nikoli pořídit, viz dále) pouze na Amazonu, jeho DRM je unikátní a proprietární – to je známý fakt. České e-knihy se na Amazonu neprodávají. Kdo ovšem chce anglické texty, pro toho jsou Amazon-Kindle ideálním řešením, i když je dobré podotknout, že cena e-knih na Amazonu není (jak se často traduje) příliš nízká, spíše odpovídá ceně paperbacku tamtéž.

České knihy lze do Kindlu dostat: pokud je získáte bez DRM, ať už legitimním způsobem (vypršená autorská práva) nebo jinak, stačí přemístit soubor v některém ze standardních formátů do Kindlu a můžete jej číst, problémy s češtinou nejsou. Ono „jinak“ ovšem znamená, že práva autora a vydavatele porušíte.

Silně nevraživý vztah českých e-bookářů k Amazonu a Kindlu lze vysvětlit jednoduše: v (českých) médiích získává Kindle velké množství prostoru a vzniká tak dojem, že „na e-knihy je prostě Kindle  (a nějaké české napodobeniny dopadnou asi jako Text602)“. Češi si Kindle kupují a na to, že si s ním zase tak moc česky nepočtou, přijdou až pozdě.

Proč ale Amazon neprodává české e-knihy? Amazon se o Česko víceméně nezajímá, nicméně dveře nejsou pro ty, kteří na něj chtějí umístit e-knihu uzavřené. Na zásadní fakt přišel Marek Lutonský, který se za českého vydavatele knih vydával: zjistil, že Amazon standardně nabízí 35% „royalty“, jinými slovy z prodané knihy si vezme 65 %! (Existuje možnost dělení 70:30 ve prospěch vydavatele, ta je ale svázaná velmi tvrdými a obtížně akceptovatelnými podmínkami; například nepřekročitelné omezení je, že kniha nesmí stát víc než 9,99 USD).

Tato „nabídka“ Amazonu může fungovat v USA, ale čeští vydavatelé na ni nepřistoupí. Důvod není v jejich hamižnosti, ale ve velikosti trhu a ceně vstupu na něj. Pro vydavatele vydávajícího anglickou literaturu je tím nejmenším úkolem knihu napsat a vydat (vytisknout, vysadit do e-booku). Dostat jej ke čtenářům, kterých je miliarda po celém světě, je o několik řádů obtížnější a také dražší. Současně ale je tento trh tak velký, že vydavatel se rád spokojí s třetinou prodejní ceny: standardní prodeje i nepříliš úspěšných knih v angličtině jsou v desítkách tisíc kusů, v Česku je to 1000–2000 ks. 

Naopak v Česku není zase tak obtížné dostat knihu (ani e-knihu) od vydavatele ke čtenáři: jsme malá země a jinde se česky nemluví. Vydavatel si nemůže dovolit někomu odevzdat dvě třetiny tržeb, o zbytek se ještě dělit s autorem – to by prodělal, i kdyby vydával jen samé Vieweghy. Myslím si, že i vzhledem ke konkurenci e-shopů s e-knihami a k tomu, že velcí vydavatelé si budou otevírat vlastní e-shopy, se marže těchto prodejců ustálí někde na 20–25 %, což je pro vydavatele schůdné. (Je ovšem otázka, zda to bude pro nezávislé prodejce k přežití.)

Plyne z toho zajímavý závěr: pokud Amazon nepřistoupí na zásadní změnu obchodních podmínek – a nějak netuším, proč by to měl zrovna pro „veledůležitý“ český trh udělat – české knihy na něm neuvidíme.

Za pět prstů tečka cz

Je to vůči e-shopům trochu nefér, ale nelze nezmínit nejjednodušší cestu k e-knihám vůbec. Stačí pár minut hledání a máte v prohlížeči odkazy, ze kterých lze stahovat množství (odhaduji na 2000) titulů v češtině. Některé jsou s vypršenými právy, ale většina samozřejmě ne – nejoblíbenějším žánrem je (jak jinak!) sci-fi a fantasy, typická pro svět ajťáků, plus knihy o programování. Stáhnout si celou knihovnu najednou vyžaduje – máte-li účet u Rapidsharu nebo podobné služby – asi hodinku.

Není to slušné a etické, a mělo by to dle mého být asi i nezákonné. Jenomže: jedná se velmi často o knihy, které jinak nelze získat, ve většině případů už neexistují ani v papírových kopiích, v běžných sítích jsou doprodány a v režimu out-of print. Našel jsem tam díl z jedné knižní série, který několik let marně sháním v papírové podobě, stáhl a přečetl. (Mimochodem, nenašel jsem v textu jedinou chybu; OCR převaděč a korektor odvedl výbornou práci. Jestli je to pravidlem, nevím, jen stojí za zmínku, že Pirate Publishing vydává knihy v lepší kvalitě než kamenné vydavatelství). Mám z toho výčitky svědomí? Vůbec ne – protože kniha na trhu není, nikdo k úhoně nepřišel, ani autor, ani vydavatel, a pokud vydavatele náhodou napadne ji vydat, koupím ji a zkompletuji regál.

Piráti s etikou

Na fóru www.ebookforum.cz to žije: celkový počet příspěvků se blíží stu tisícům (!). Fórum je platformou pro „digitalizaci“, tedy amatérské (a vydavateli i autory obvykle nepovolené) převádění knih do digitální podoby a jejich následné umísťování na Internet. Pirátství, můžete si říci – ano, ale s jakousi specifickou, trochu samozvanou etikou. Posuďte sami (nelze linkovat, vyžaduje registraci a přihlášení):

„Doba hájení aneb myslivost pro eBooky

Na tomto fóru se můžete potkat s tzv. dobou hájení e-booku. 
Co to je za blbost? 
Doba hájení slouží k tomu, aby měl nakladatel šanci <a>nově vydanou knihu prodat a získal peníze na vydání dalších knih. Když nebudou nové knihy, nebudou ani e-booky. 
Kdo o tom rozhoduje? 
O době hájení a její délce rozhoduje autor digitalizace. 
Jak dlouho to může trvat? 
Dobu hájení určuje autor digitalizace, obvyklá doba je půl roku od začátku prodeje knihy. 
To se fakt týká všech e-booků? 
Týká se to novinek. Nikdo nebude dobu hájení nasazovat na <a>knihy z doby pjerestrojky, romány klasických autorů apod. 
Heč, podařilo se mi hájenou knihu <a>stáh­nout, autor mi může … a tady ji máte. 
Pak jsi blb. Jiná odpověď na to není.“

Půl roku je málo (jen rychlokvašné knihy jsou tak rychle out), po až překvapivě věcných diskusích ale hodně „digitalizátorů“  dodržuje dobu hájení tři roky u českých autorů a půl roku u překladů.

Snaha o jakousi etičnost je u knižního warezu (jak svou činnost i sami diskutující dále bez okolků nazývají) výjimečná. U hudby nebo filmů je naopak jakousi „ctí“ upnout na Rapidshare titul druhý den poté, co byl vylisován. Ohleduplnost u knižních pirátů svědčí o tom, že si sice chtějí podržet internetovou svobodu šíření informací, ale na druhou stranu si váží nakladatelů i autorů, jsou si vědomi, že knižní branže je ohroženým druhem a nechtějí ji potopit. Když se to vezme kolem a kolem, pak českou knihu (tedy domácího autora píšícího a vydávajícího v češtině) podporují více než například domácí ministerstvo financí.

Není na co čekat

Závěry jsou tomu, kdo trpělivě přečetl celý článek až sem, jasná.

Domácí vydavatelé by neměli váhat ani vteřinu a své knihy, zejména veškerou out-of printovou produkci, digitalizovat a umístit k prodeji. Měli by nastavit velmi pružnou cenovou politiku: out-of-printy dát ven za pakatel (10–25 % původních cen), novinky držet vysoko. Out-of-printy se stejně neprodávají, knihkupci je nepřijímají, protože by jim jen zabíraly regály, vydavatelům hnijí ve skladech. Není zde co ztratit, lze jen získat.

Čím dříve to bude, tím lépe. Zlepšená nabídka vyústí ve zrychlený prodej čteček, vyvolá vlnu zájmu a v důsledku způsobí změnu paradigmatu v myslích čtenářů, která je popisovaná v úvodu.

Prodejci e-books by se měli vážně zamyslet nad intuitivností ovládání, nakupování a zejména registračního procesu, vzít si příklad z Amazonu a jeho „one-click orderu“. Poprosil jsem dvě své známé (humanitně vzdělané „knihomolky“), aby se staly čtenářkami e-knih; bez úspěchu, sdělily mně, že nějak nezvládly tu registraci, že je to složité.

Fragmentace domácího trhu s prodejnami e-knih je nezdravá a špatná. Nutí zákazníky k mnohonásobným registracím, k používání extra čtečky (softwarové) pro každý knižní e-shop. Když si chci přečíst e-knihu, musím nejdřív přemýšlet, kde jsem ji koupil, pak jaká to byla čtečka, pak ji tam hledám – není centrální knihovna. Když se o maličký trh dělí pět-deset subjektů, zůstávají všichni trpaslíky, nemají peníze na rozvoj, na kvalitní digitalizaci, na korektury, na marketing. Vzájemná nevraživost prodejců e-knih je dobře známá; jejich zápas může snadno skončit úmrtím všech, načež přijde Amazon a s úsměvem vybere od vydavatelů svých 65% marže. Tím pak nastane na českém knižním trhu klid, mír a spokojená nadvláda globálního subjektu tak jako všude jinde.